|
|
Ontogeneze larválních stádií motolic čeledi Fasciolidae v mezihostitelských plžích.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Soldánová, Miroslava (oponent)
Čeleď Fasciolidae je významnou skupinou motolic zahrnující vážné patogeny člověka a hospodářských zvířat. Z hlediska rozmnožování probíhá životní cyklus těchto motolic ve dvou fázích - pohlavní rozmnožování v definitivním hostiteli (velcí suchozemští savci) a nepohlavní rozmnožování v mezihostiteli (vodní plži čeledi Lymnaeidae a Planorbidae). Vývoj v mezihostitelském plži je charakteristický produkcí velkého množství larválních stádií parazita (sporocysta, redie, cerkárie), která jsou po opuštění plže a následné transformaci ve vnějším prostředí (metacerkárie) infekční pro definitivního hostitele. Infekci mezihostitelského plže motolicemi doprovází řada převážně negativních vlivů (rozsáhlé patologické změny, které mohou vést ke snížení plodnosti). Shrnutí dosavadních informací týkajících se ontogenetického vývoje motolic čeledi Fasciolidae v mezihostiteli odhaluje, že současné znalosti této části životního cyklu jsou často neúplné a nevyváženě rozložené mezi jednotlivé druhy. Na základě shrnutí lze také vyvodit, které poznatky jsou univerzálně platné a které mezidruhově proměnlivé.
|
|
|
Migrace a patogenita neurotropních helmintů
Pech, Václav ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Neurotropismus helmintů lze pozorovat v jejich mezihostitelích, paratenických a definitivních hostitelích. Tito helminti využívají nervovou soustavu k migraci tělem hostitele, mohou zde také dospívat a rozmnožovat se. Neurotropní helminty lze najít jak mezi motolicemi (Diplostomum baeri, D. phoxini, Ornithodiplostomum ptychocheilus, Trichobilharzia regenti) a tasemnicemi (Taenia multiceps, T. solium), tak hlísticemi (Angiostrongylus cantonensis, Elaphostrongylus cervi, Parelaphostronglus tenuis, Baylisascaris procyonis). Přítomnost těchto helmintů v NS způsobuje (často s podílem imunitního systému hostitele) neurologické či jiné patologické změny. Nakažení hostitelé pak často hynou. Někteří neurotropní helminti (A. cantonensis, B. procyonis, T. solium, T. multiceps) mohou nakazit i člověka.
|
|
|
Interakce mezi motolicemi rodu Schistosoma a jejich hostiteli na úrovni metabolomu
Kurečka, Martin ; Kameník, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikeš, Libor (oponent)
Motolice rodu Schistosoma jsou významní krevní parazité, kteří způsobují v tropických a subtropických zemích závažná chronická onemocnění savců včetně člověka. Léčba těchto onemocnění je problematická, a proto se stále hledají nové molekulární cíle pro vývoj vakcín a účinnějších léčiv. K tomuto účelu je nezbytným předpokladem lepší pochopení interakce mezi parazitem a hostitelem na molekulární úrovni. K porozumění těmto procesům může přispět kvalitativní i kvantitativní studium rozdílů v metabolismu zdravých a infikovaných jedinců pomocí metabolomiky. Práce je rešerší zaměřenou na nízkomolekulární látky v tkáních a tělních tekutinách hostitelů schistosom. Výběr metabolitů je omezen na ty, u kterých byla pozorována změna způsobená alespoň hypoteticky infekcí schistosomami a současně je mechanismus těchto změn v kontextu infekce znám nebo navržen. Součástí práce je také stručný přehled základních metod analytické chemie, které jsou v metabolomice nejčastěji využívány. Klíčová slova: Schistosoma spp; mezihostitel; definitivní hostitel; spektrometrie; metabolomika; nízkomolekulární látky
|
|
|
Funkční morfologie miracidií schistosom
Svobodová, Kateřina ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bulantová, Jana (oponent)
Motolice čeledi Schistosomatidae představují významné patogeny napadající různé druhy ptáků a savců, včetně člověka. Miracidium je první larvální stadium vyskytující se ve složitém životním cyklu těchto parazitů. Budoucnost celého životního cyklu závisí na schopnosti této larvy nalézt, rozpoznat a penetrovat do vhodného mezihostitelského plže. Miracidium vyhledává mezihostitelského plže aktivně podle signálů z vnějšího prostředí, a poté podle glykoproteinů vylučovaných plžem. Volně plovoucí miracidium má omezené zásoby energie, proto musí vhodného mezihostitele nalézt co nejrychleji. K rychlému pohybu ve vodním prostředí mu slouží pohybové cilie. Povrch miracidia pokrývají ploché ciliární destičky uspořádané do čtyř řad, které navzájem oddělují mezibuněčné valy. Přední konec těla je zakončen kuželovitou strukturou nazývanou apikální papila. Apikální papila je klíčovým nástrojem pro penetraci. Ústí na ní vývody penetračních žláz. Miracidia disponují širokou škálou senzorických orgánů, které jim pomáhajících při orientaci. Nicméně, o jejich funkci se toho zatím moc neví. Morfologie miracidií může posloužit jako vhodný znak k rozlišení jednotlivých druhů schistosom. Tato práce shrnuje současné znalosti morfologie a funkce jednotlivých struktur v těle miracidia a věnuje se také chování miracidia při...
|
|
|
Ontogeneze larválních stádií motolic čeledi Fasciolidae v mezihostitelských plžích.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Soldánová, Miroslava (oponent)
Čeleď Fasciolidae je významnou skupinou motolic zahrnující vážné patogeny člověka a hospodářských zvířat. Z hlediska rozmnožování probíhá životní cyklus těchto motolic ve dvou fázích - pohlavní rozmnožování v definitivním hostiteli (velcí suchozemští savci) a nepohlavní rozmnožování v mezihostiteli (vodní plži čeledi Lymnaeidae a Planorbidae). Vývoj v mezihostitelském plži je charakteristický produkcí velkého množství larválních stádií parazita (sporocysta, redie, cerkárie), která jsou po opuštění plže a následné transformaci ve vnějším prostředí (metacerkárie) infekční pro definitivního hostitele. Infekci mezihostitelského plže motolicemi doprovází řada převážně negativních vlivů (rozsáhlé patologické změny, které mohou vést ke snížení plodnosti). Shrnutí dosavadních informací týkajících se ontogenetického vývoje motolic čeledi Fasciolidae v mezihostiteli odhaluje, že současné znalosti této části životního cyklu jsou často neúplné a nevyváženě rozložené mezi jednotlivé druhy. Na základě shrnutí lze také vyvodit, které poznatky jsou univerzálně platné a které mezidruhově proměnlivé.
|
|
|
Migrace a patogenita neurotropních helmintů
Pech, Václav ; Chanová, Marta (oponent) ; Horák, Petr (vedoucí práce)
Neurotropismus helmintů lze pozorovat v jejich mezihostitelích, paratenických a definitivních hostitelích. Tito helminti využívají nervovou soustavu k migraci tělem hostitele, mohou zde také dospívat a rozmnožovat se. Neurotropní helminty lze najít jak mezi motolicemi (Diplostomum baeri, D. phoxini, Ornithodiplostomum ptychocheilus, Trichobilharzia regenti) a tasemnicemi (Taenia multiceps, T. solium), tak hlísticemi (Angiostrongylus cantonensis, Elaphostrongylus cervi, Parelaphostronglus tenuis, Baylisascaris procyonis). Přítomnost těchto helmintů v NS způsobuje (často s podílem imunitního systému hostitele) neurologické či jiné patologické změny. Nakažení hostitelé pak často hynou. Někteří neurotropní helminti (A. cantonensis, B. procyonis, T. solium, T. multiceps) mohou nakazit i člověka.
|
|
|
Manipulativní chování mezihostitele způsobené Toxoplasmou gondii
Dittrichová, Anna ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Nechybová, Stanislava (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shromáždit dosud objevené poznatky v oblasti manipulativního chování, které je způsobeno Toxoplasmou gondii. První část práce je věnována obecné charakteristice parazita a toxoplazmózy, což je onemocnění způsobené právě tímto parazitem. Druhá část je poté věnována samotnému shrnutí výsledků z různých vědeckých prací zabývajících se manipulativním chováním mezihostitele. Toxoplasma gondii je kosmopolitně rozšířený parazit, který dokáže ovlivnit chování svého mezihostitele, což může vyústit v závažné změny v psychologickém profilu infikovaných jedinců. Toxoplazmóza je jednou z nejčastěji se vyskytujících zoonóz v České republice, prevalence dosahuje 25 až 30 %. Toxoplazmóza ve většině případů probíhá skrytě, přesto ovšem ovlivňuje chování a jednání mezihostitele v určitých situacích, vylučování důležitých látek, poměru pohlaví u potomstva atd. Výrazné riziko představuje toxoplazmóza především pro imunodeficientní osoby a těhotné ženy. Základem prevence je přísné dodržování osobní a potravní hygieny.
|
|
|
Pancířníci jako mezihostitelé tasemnic
Farkašová, Lucie ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce) ; Burešová, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Pancířníci jako mezihostitelé tasemnic" je zaměřena na výskyt tasemnic a jiných helmintů vyskytujících se převážně u ovcí a koz, sledování prevalence, intenzity infekce parazitů a význam těchto endoparazitů hospodářských zvířat pro člověka. Tito paraziti představují pro člověka problém po celém světě a to hlavně z hospodářského hlediska. Jsou zde popsány nejčastější tasemnice čeledi Anoplocephalidae, které jsou široce rozšířenými parazity plazů, ptáků a savců. Dospělé tasemnice se vyskytují většinou v tenkém střevě definitivního hostitele. Tato čeleď je druhově bohatá skupina s kosmopolitním výskytem. Tyto tasemnice jsou stále významnější skupinou pro veterinární parazitologii, protože spousta druhů způsobuje svým hostitelům zdravotní problémy. Nejznámější z této čeledi je tasemnice ovčí (Moniezia expansa). Jediné tasemnice čeledi Anoplocephalidae vyskytující se u člověka jsou dva druhy: Bertiella studeri a Bertiella mucronata, každá s odlišným geografickým rozšířením. Bertiella mucronata se vyskytuje v Jižní Americe
a na Kubě, Bertiella studeri se vyskytuje v Africe a Asii.
Tasemnice mají vždy dva hostitele: jednoho mezihostitele a jednoho definitivního hostitele. Jako mezihostitelé zde působí roztoči řádu pancířníci (Oribatida), ale nejsou vyloučené ani pisivky (Psocoptera) nebo chvostoskoci (Collembola). K nákaze dojde pozřením mezihostitele infikovaného cysticercoidy. Za účelem snížení prevalence těchto parazitů je nutné provádět pravidelná odčervení pomocí anthelmintik nebo rostlinných extraktů a pravidelné odklízení výkalů, které jsou zdrojem vajíček infekčních
pro mezihostitele v tomto případě pancířníky. V pancířnících pak vzniká cystycercoid, který je infekční pro definitivního hostitele (ovce). Pro eliminaci tasemnic rodu Moniezia z chovu ovcí (koz) je nutné eliminovat tyto mezihostitele. Což je veliký problém.
|
host ::
RSS.