|
|
Těžba břidlicového plynu
Podhorský, Jakub ; Brázdil, Marian (oponent) ; Šnajdárek, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce na téma Těžba břidlicového plynu se zabývá těžbou a světovými zásobami břidlicového plynu. Na začátku práce obsahuje uvedení do problematiky z hlediska geologie a historického vývoje těžby a klíčových technologií, které jsou v současnosti používány při těžbě. Stručně je uveden obecný průběh rozvoje těžby břidlicového plynu. Dále je blíže popsáno horizontální vrtání, hydraulické štěpení a uvedeno je také shrnutí používaného vybavení. Popsány jsou také možné negativní vlivy na životní prostředí spojené s těžbou nebo přímo s hydraulickým štěpením. Následně jsou popsány světové zásoby břidlicového plynu a možné oblasti těžby. Odhad technicky vytěžitelných světových zásob činí 205 bilionů m3. Břidlicový plyn je nyní komerčně těžen v USA, Kanadě a Číně.
|
|
|
Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů z ostřicového slatiniště
NOVOTNÁ, Jitka
Mokřady hrají důležitou roli v globálním cyklu uhlíku, neboť poutají či uvolňují oxid uhličitý (CO2) a současně jsou zdrojem atmosférického metanu (CH4). Dynamika výměny těchto skleníkových plynů je určována zejména výškou a dynamikou vodní hladiny, výškou teploty, strukturou vegetace a její biomasou. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv rostlin s dominantní trsnatou ostřicí Carex acuta na emise CO2 a CH4 z ostřicového slatiniště na modelové lokalitě Mokré louky u Třeboně. Výzkum zahrnoval terénní pokus, v němž byla použita metoda manuálních emisních komor, sledující rozdíly mezi bulty porostlými vegetací a šlenky bez vegetace. Sledována byla také nadzemní biomasa rostlin, výška vodní hladiny a teplota. Terénní pokus byl doplněn o kultivační pokus, v němž byl hodnocen vliv vodního režimu na produkci biomasy C. acuta. Z výsledků terénního pokusu vyplývá, že výška vodní hladiny měla na emise CO2 průkazný vliv pouze v případě šlenků. Teplota půdy představovala důležitý faktor u obou mikrostanovišť. Přítomnost a biomasa rostlin měla na množství emisí CO2 podstatný vliv ve druhé části vegetační sezóny, kdy nadzemní biomasa porostu dosáhla sezónního maxima. Na emise CH4 měla zásadní vliv výška vodní hladiny a její předchozí dynamika, zatímco vliv teploty prokázán nebyl. Významným faktorem byla také vlastní přítomnost ostřicových bultů, které odváděly značné množství CH4 do ovzduší v případě, že bazální část bultu byla zaplavena. Pokud se vodní hladina nacházela v hloubce od -20 cm k povrchu půdy, emise CH4 zprostředkované rostlinami byly poměrně nízké. Pro podmínky v roce 2014 byl vytvořen model odhadující vliv ostřicových bultů s dominantní C. acuta na toky a bilanci uhlíku. Asimilace uhlíku do biomasy rostlin převyšovala nejen emise uhlíku zprostředkované samotnými rostlinami, ale také emise z celého bultu. Díky rostlinám bylo do půdy uloženo přibližně 130 g C m-2 za vegetační sezónu. Kultivační pokus ukázal, že největší podzemní i celkovou biomasu tvořily rostliny C. acuta v limózní ekofázi a následně rostliny vystavené jarní záplavě.
|
|
|
Těžba břidlicového plynu
Podhorský, Jakub ; Brázdil, Marian (oponent) ; Šnajdárek, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce na téma Těžba břidlicového plynu se zabývá těžbou a světovými zásobami břidlicového plynu. Na začátku práce obsahuje uvedení do problematiky z hlediska geologie a historického vývoje těžby a klíčových technologií, které jsou v současnosti používány při těžbě. Stručně je uveden obecný průběh rozvoje těžby břidlicového plynu. Dále je blíže popsáno horizontální vrtání, hydraulické štěpení a uvedeno je také shrnutí používaného vybavení. Popsány jsou také možné negativní vlivy na životní prostředí spojené s těžbou nebo přímo s hydraulickým štěpením. Následně jsou popsány světové zásoby břidlicového plynu a možné oblasti těžby. Odhad technicky vytěžitelných světových zásob činí 205 bilionů m3. Břidlicový plyn je nyní komerčně těžen v USA, Kanadě a Číně.
|
|
| |
host ::
RSS.