Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sumativní hodnocení žáka z matematiky v závislosti na vybraných faktorech
CHYTRÝ, Vlastimil
Problematika formativního a sumativního hodnocení je již delší dobu diskutována a tyto pojmy jsou stavěny do vzájemně ambivalentních pozic. Málokdy jsou však diskutovány vzhledem k dalším faktorům, jako je například sebehodnocení žáka ve smyslu metakognitivního monitorování, které je vhodné pro úlohy vyšší kognitivní náročnosti. Předložená práce usouvztažňuje sumativní hodnocení se sebehodnocením žáka, a to prostřednictvím nástroje zaměřeného na logické myšlení a nástroje zaměřeného na matematické dovednosti žáka. Diskutovány jsou také faktory motivace, věk nebo pohlaví. Ukazuje se, že věk ani pohlaví nejsou limitujícím faktorem v případě sebehodnocení žáka nebo jeho výkonnosti, a to jak v testu logického myšlení, tak také v testu matematických dovedností žáka. Naopak se projevuje silná závislost mezi zmíněným a školním hodnocením. Za nejpodstatnější výsledek je považováno, že se neprokázal rozdíl v úrovni sebehodnocení žáka vzhledem k odlišným stupňům školního hodnocení. Řada výzkumů totiž ukazuje důležitost sebehodnocení ve smyslu metakognitivního monitorování v souvislosti se školní úspěšností.
Přesnost monitorování v procesu dosahování výsledků žáků ve škole
Pešout, Ondřej ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato práce byla zaměřena na zkoumání přesnosti monitorování jako strategie, která může sloužit žákům jako účinná metoda při dosahování výsledků ve škole. V teoretické části je přesnost monitorování představena jako metoda vycházející z principů metakognitivních strategií a autoregulace učení. Ze zahraničních studií vyplývá, že přesnost monitorování je přínosná pro zefektivnění nácviku u rozmanitých dovedností. K potvrzení těchto předpokladů v českých podmínkách byl uskutečněn výzkum na ZŠ. Jako vzorek byli zvoleni žáci tří šestých tříd. Přidanou hodnotou studie bylo zavedení tří odlišných třídních uspořádání: kooperativního, kompetitivního a individualistického. K nácviku přesnosti monitorování byla využita dovednost čtení s porozuměním. Z výsledků byl zjištěn pozitivní vztah mezi přesností monitorování a výkonem ve čtení s porozuměním. Za druhé bylo objeveno, že nácvik byl efektivní pouze v kooperativním třídním uspořádání. Na závěr jsou uvedena některá doporučení pro navazující studie, které by potvrdily dosažené výsledky na větším vzorku a se standardizovanými diagnostickými metodami. Klíčová slova: monitorování, metakognice, autoregulace učení, kooperativní učení, pedagogická psychologie

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.