|
|
Úloha centrických fúzí v karyotypové evoluci pavouků
Mlnáříková, Barbora ; Forman, Martin (vedoucí práce) ; Nguyen, Petr (oponent)
Entelegynae jsou druhově nejbohatší skupinou pavouků. Jejich karyotypy jsou charakteristické převahou systému pohlavních chromozomů X1X20 a téměř výlučnou přítomností akrocentrických chromozomů. Jednoramenné chromozomy mohou být substrátem pro centrickou fúzi, přestavbu, kdy dva akrocentrické chromozomy zfúzují v oblasti centromery za vzniku dvouramenného chromozomu. U této skupiny dochází k centrickým fúzím podle fenoménu "všechno nebo nic" ("all or nothing"), kdy všechny akrocentrické chromozomy zfúzují během jedné události nebo velmi rychle po sobě a karyotyp je saturovaný dvouramennými chromozomy. I když byla cytogenetiky entelegynních pavouků rozsáhle studována, byl u nich tento fenomén pozorován jen vzácně, a to u 12 druhů z 5 čeledí. V rámci práce jsem přinesla nové poznatky o výskytu centrických fúzí u dalších 12 druhů z 5 nepříbuzných čeledí. Ve všech případech se jednalo o potvrzení pravidla "všechno nebo nic", jehož přítomnost by mohla být vysvětlena silným meiotickým tahem. Výskyt fúzí podle pravidla "všechno nebo nic" je ve většině případů pravděpodobně ojedinělý. U čeledi Dictynidae je ale dvouramenná morfologie chromozomů dlouhodobě fixována, což z ní činí unikátní modelovou skupinu. Pro lepší pochopení dynamiky karyotypů u Dictynidae, byly pro tuto čeleď zoptimalizovány molekulárně...
|
|
|
Umí ptáci manipulovat poměrem pohlaví mláďat?
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o vychýleném poměru pohlaví u ptáků. Právě toto kontroverzní téma představuje jednu z důležitých otázek evoluční ekologie. Přestože se největší rozvoj experimentálních prací odehrál, díky objevení determinace pohlaví analýzou DNA, už v 90. letech minulého století, stále postrádáme konzistenci v hledání ultimátních příčin stejně jako obecného proximátního mechanismu. Na druhou stranu máme k dispozici přesvědčivé důkazy o vychýleném primárním, sekundárním, terciárním i kvartérním poměru pohlaví. Existence manipulace či obligátního vychýlení poměru pohlaví je proto velmi pravděpodobná. Má práce porovnává studie se zaměřením na stejné ultimátní příčiny, přičemž poukazuje na jejich nedostatky a zároveň přínosy pro studium vychýleného poměru pohlaví u ptáků. S odhadem poměru pohlaví souvisí také několik specifik, které jsem se snažil vystihnout v teoretickém úvodu. Druhá část práce nabízí potenciální proximátní mechanismy, které by mohly stát za manipulací poměrem pohlaví. V rámci porovnávání výsledků jsem narazil na rozšířený trend vychýlení poměru pohlaví přes první vejce snůšky, kterému by mohla jako proximátní mechanismus odpovídat selektivní resorpce vajíčka.
|
|
|
Robertsonovy translokace a jejich úloha v evoluci karyotypu
Mlnáříková, Barbora ; Forman, Martin (vedoucí práce) ; Sember, Alexandr (oponent)
Chromozomové aberace jsou důležité pro lidskou patologii i evoluci organismů. Robertsonovy translokace neboli centrické fúze patří mezi nejčastější chromozomové aberace u savců. Nejprostudovanějším modelem pro jejich studium je myš domácí Mus musculus. Standardní karyotyp myši je složen ze 40 akrocentrických chromozomů, ale ve volné přírodě se vyskytuje více než stovka populací, které jsou charakteristické různou kombinací metacentrických chromozomů vzniklých centrickou fúzí. Pro formování metacentrických chromozomů bylo navrženo několik schémat zohledňujících sekvenční stavbu centromery a krátkého raménka akrocentrických chromozomů u myši. Segregační odchylky, upřednostňující metacentrické chromozomy při samičí i samčí meióze jako například meiotický tah, mohou pozitivně ovlivňovat míru fixace metacentrických chromozomů v populaci. Centrické fúze se uplatňují i v evoluci jiných organismů. Cytogenetická data u pavouků poukazují na možnost působení podobných fenoménů jako v případě myši i u nejdiverzifikovanější skupiny pavouků Entelegynae. Pavouci vynikají neobvyklými systémy pohlavních chromozomů a centrické fúze zde hrají úlohu i při evoluci pohlavních chromozomů a formování neopohlavních chromozomů. Absence dat o repetitivní DNA a eventuálních specificích molekulární biologie meiotického dělení...
|
|
|
Umí ptáci manipulovat poměrem pohlaví mláďat?
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o vychýleném poměru pohlaví u ptáků. Právě toto kontroverzní téma představuje jednu z důležitých otázek evoluční ekologie. Přestože se největší rozvoj experimentálních prací odehrál, díky objevení determinace pohlaví analýzou DNA, už v 90. letech minulého století, stále postrádáme konzistenci v hledání ultimátních příčin stejně jako obecného proximátního mechanismu. Na druhou stranu máme k dispozici přesvědčivé důkazy o vychýleném primárním, sekundárním, terciárním i kvartérním poměru pohlaví. Existence manipulace či obligátního vychýlení poměru pohlaví je proto velmi pravděpodobná. Má práce porovnává studie se zaměřením na stejné ultimátní příčiny, přičemž poukazuje na jejich nedostatky a zároveň přínosy pro studium vychýleného poměru pohlaví u ptáků. S odhadem poměru pohlaví souvisí také několik specifik, které jsem se snažil vystihnout v teoretickém úvodu. Druhá část práce nabízí potenciální proximátní mechanismy, které by mohly stát za manipulací poměrem pohlaví. V rámci porovnávání výsledků jsem narazil na rozšířený trend vychýlení poměru pohlaví přes první vejce snůšky, kterému by mohla jako proximátní mechanismus odpovídat selektivní resorpce vajíčka.
|
host ::
RSS.