Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Instagramové účty médií v kontextu zpravodajských hodnot
Tichá, Radka ; Géla, František (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma instagramových účtů mediálních společností kontextu zpravodajských hodnot. Nahlíží na způsoby, jakým zvolené mediální koncerny pro své instagramové účty, a jaké zpravodajské hodnoty jsou pro ně při volbě příspěvků zásadními. Cílem popsání specifik instagramových obsahů. S využitím kombinace kvantitativní obsahové analýzy instagramových příspěvků sledovaných mediálních účtů a kvalitativních strukturovaných rozhovorů se správci a editory profilů českých mediálních redakcí snaží zodpovědět výzkumné otázky a potvrdit či Ze závěrů práce vyplývá, že prostředí Instagram je v pro zpravodajské organizace značně konkurenční tlakem na rychlost a atraktivitu sdělení. Zpravodajská média proto využívají pro své účely různé možnosti, které jim účet na Instagramu umožňuje tak, aby své publikum, či přitáhl vzorku však nelze potvrdit existenci napříč převládajících zpravodajských hodnot, či univerzálních příspěvků a témat, které by média na Instagramu využívaly.
Ideově politická prezentace Evropské Unie ve vybraných českých médiích
Jíša, Martin ; Schneiderová, Soňa (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Cílem práce je analyzovat mediální konstrukt Evropské unie ve vybraných českých médiích. Práce mapuje vybraný výsek mediálního prostoru metodou diskurzivní analýzy a popisuje konstrukční prostředky mediálního obrazu Evropské unie, přičemž klade důraz na ideově politický aspekt analyzovaného materiálu. Analýza vychází z období roku 2018, ve kterém se uskutečnily prezidentské volby. Toto období bylo vybráno kvůli vyšší pravděpodobnosti výskytu požadovaného materiálu. Materiál k diskurzivní analýze byl v tomto období vybrán v týdenících Echo a Respekt. Klíčovými kritérii pro výběr těchto dvou periodik byla jejich explicitní inklinace ke konzervativní, resp. liberální ideové orientaci, na kterých měla být zkoumána možná variabilita ve tvoření mediálních konstruktů. Vzhledem k rozsáhlému spektru jazykových prostředků, kterými lze v diskurzivní analýze pracovat, bylo třeba analýzu konkretizovat na několik dílčích lingvistických jevů. Vzhledem k četnosti i vlivu metafory byl vybrán právě tento trop. V analýze jsme byli nuceni přistoupit k detailnější kategorizaci metafory, aby ji bylo možné aplikovat na konkrétní textový materiál, zároveň byly popsány nejčastější metaforické koncepty, na jejichž základě byl pak zpracován možný způsob recepce mediálního obsahu. V závěru se pak nachází komparace možných...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.