|
|
Česká republika a tři modely mediálních systémů
Rapošová, Veronika ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Cílem této práce je s využitím teorie tří modelů mediálních systémů D. C. Hallina a P. Manciniho (popsané v knize Systémy médií v postmoderním světě) určit, ke kterému z uvedených tří modelů má český mediální systém nejblíže. Pozice českého mediálního systému je určena na základě zkoumání 4 kritérií: z hlediska jeho vývoje a po stránce vlastnické struktury, z hlediska politického paralelismu, profesionalismu a profesionalizace žurnalistiky a konečně, dle role státu v mediálním systému. Následně ho srovnávám se zeměmi modelů mediálních systémů a na základě tohoto srovnání se snažím český mediální systém přiřadit k jednomu z těchto modelů. Provedenou analýzou jsem došla k závěru, že český mediální systém sdílí vlastnosti jak severo-středoevropského, tak středomořského modelu, a pohybuje se tudíž na hranici mezi nimi. Toto přiřazení, které poskytuje celkový pohled na český mediální systém, umožňuje určit oblasti, ve kterých jsou nedostatky (zejm. v médiích nedostatečně pokryté spektrum názorů jednotlivých skupin společnosti, nedostatečně vyvinutá profesní identita žurnalistů), a zároveň tak i značný prostor pro další rozvoj mediálního systému v ČR jako celku. Klíčová slova: mediální systém, ČR, modely mediálních systémů, vlastnictví, střední Evropa
|
|
|
Vybrané aspekty vzniku "Charty EU: Standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU"
Melíšková, Iva ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce Vybrané aspekty vzniku "Charty EU: Standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU" se zabývá vybranými vlivy, které formovaly podobu mediálního prostředí v členských státech Evropské unie. V první řadě definuje, jaká je tradice svobody slova v rámci Evropy, stejně jako roli jednotlivých institucí Evropské unie, Rady Evropy a mezinárodních aktérů v prosazování této svobody slova. Prostor je věnován také mediální politice Evropské unie a jednotlivým usnesením, směrnicím a dokumentům, kterými se v souvislosti s médii v minulosti zabýval Evropský parlament. Jádrem práce je dokument nazvaný "Charta EU: Standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU", který na změny v mediálním prostředí reaguje a upozorňuje na nebezpečí, kterým jsou média v dnešní době a speciálně v evropském prostoru vystavena. Cílem práce je popsat pomocí případové studie, k jakým změnám došlo v uplynulých letech na mediální scéně ve vybraných zemích, jaké následky tato proměna měla a zejména jak to ovlivnilo mediální pluralitu v těchto zemích. Popisovanými aspekty jsou: ekonomická krize ve spojení s nástupem online médií, dále koncentrace mediálního vlastnictví a regulace médií. Na závěr práce je shrnuto a analyzováno, jakým způsobem "Charta EU: Standardní podmínky svobody...
|
|
|
Vlastnictví a média: Srovnání
Rapošová, Veronika ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá vlastnickou strukturou mediálních tiskových institucí a jejich působením na činnost denního tisku. Pro lepší pochopení podstaty vlastnické struktury a jejího vlivu nahlížíme na tuto problematiku na základě následujících kritérií: velikost mediálního trhu, koncentrace vlastnictví, poměr domácích vlastníků oproti zahraničním, počet titulů a angažovanosti vlastníků médií na politickém dění ve společnosti. V druhé části práce se zaměřuji na popis vývoje a srovnání současného stavu vlastnické struktury denního tisk států střední Evropy po roce 1989 - ČR, Maďarsko a Polsko (dle výše uvedených kritérií). Klíčová slova: vlastnictví médií, střední Evropa, koncentrace médií, pluralismus médií
|
host ::
RSS.