|
|
The media system of Ukraine and its transformation in the context of the Russian-Ukrainian War
Ardan, Michal ; Chrenčík, Roman (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce se soustředí na ukrajinská média, ukrajinský mediální systém a jeho proměnu především v kontextu Rusko-Ukrajinské války. Cílem práce je popsat a pochopit proměny mediálního systému, popsat jej a spolu s ním i trendy mezi ukrajinskými konzumenty médií. V úvodní části práce je popsán historicko-politický kontext v zemi a její ideologická a politická roztříštěnost. Vývoj v zemi je pospán optikou různých prezidentských období, která poměrně věrohodně symbolizují směřování země. Práce shrnuje důležité přístupy na poli komparace mediálních systémů. Jsou popsány dominantní média na Ukrajině a jejich majetková struktura. Analytická část práce mapuje vývoj ukrajinského mediálního systému od roku 2019 do roku 2023; vytváří analytický rámec pro charakteristiku mediálního systému ve válečném kontextu (s důrazem na publika); kombinuje kritéria zakotvené v typologii Hallina a Manciniho s kritérii soustředícími se na důvěru v média; a klasifikuje současný ukrajinský mediální dle původní typologie Hallina a Manciniho.
|
|
|
Mediální krajina ve Španělsku
Michálková, Helena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Provecho López, Juan Ignacio (oponent)
Diplomová práce "Mediální krajina ve Španělsku" si klade za cíl zmapovat současnou španělskou mediální scénu a aplikovat tak základní rysy a specifika fungování mediálního systému, tzv. modelu polarizovaného pluralismu tak, jak jej ve své knize Systémy médií v postmoderním světě popsali Hallin a Mancini a jehož charakteristiky kromě Španělska přiřazují i dalším zemím jižní Evropy (Itálie, Portugalsko, Řecko, okrajově i Francie). Deskripci samotného mediálního trhu tištěných a audiovizuálních médií předchází rozsáhlé kapitoly věnující se vývoji tištěných médií ve Španělsku od jeho počátků v 17. století až po současnost, mediální legislativě a koncentraci vlastnictví médií. Právě vývoj tisku (a ve dvacátém století i vývoj audiovizuálních médií) se stal pro své výjimečně těsné propojení médií a politiky určující pro dnešní podobu španělské mediální krajiny, a proto je mu v práci věnována největší pozornost. S historicko-politickým vývojem země a neustále se měnícím systémem státního uspořádání je spojena i častá změna legislativy (zejména tiskových zákonů), což Španělsko v tomto ohledu odlišuje od ostatních evropských států. Kapitoly o trhu tištěných a audiovizuálních médií poukazují na relativně slabou tradici čtenosti denního tisku (ve srovnání se zeměmi západní a severní Evropy) a naopak silnou...
|
|
|
Řecký mediální systém
Kasperová, Nikola ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá řeckým mediálním systémem a jeho specifiky, popisuje mediální krajinu Řecka a její proměnu ovlivněnou ekonomickou krizí. Teoretická část práce je věnována definici mediálního systému a popisu vývoje jeho zkoumání se zvláštním zaměřením na publikace Čtyři teorie tisku autorů Freda Sieberta, Theodora Petersona a Wilbura Schramma a Systémy médií v postmoderním světě autorů Daniela C. Hallina a Paola Manciniho. V praktické části je nejdříve popsán historický vývoj řeckého mediálního trhu. Na něj plynule navazuje popis současné mediální krajiny Řecka. Práce se zaměřuje na tištěná média, rozhlasové vysílání, televizní vysílání a digitální média včetně sociálních sítí. Charakterizovány jsou také vlastnické struktury řeckých médií. Práce dále pojednává o legislativním rámci fungování řeckých médií a o autoregulačních principech. V dalších částech je pak analyzován vliv ekonomické krize na řecký mediální trh a prognózován budoucí vývoj řeckých médií. Práce částečně vychází z kritérií definovaných D. C. Hallinem a P. Mancinim ve zmíněné publikaci Systémy médií v postmoderním světě a porovnává teze obou autorů s aktuálně získanými daty.
|
|
|
Řecký mediální systém
Kasperová, Nikola ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá řeckým mediálním systémem a jeho specifiky, popisuje mediální krajinu Řecka a její proměnu ovlivněnou ekonomickou krizí. Teoretická část práce je věnována definici mediálního systému a popisu vývoje jeho zkoumání se zvláštním zaměřením na publikace Čtyři teorie tisku autorů Freda Sieberta, Theodora Petersona a Wilbura Schramma a Systémy médií v postmoderním světě autorů Daniela C. Hallina a Paola Manciniho. V praktické části je nejdříve popsán historický vývoj řeckého mediálního trhu. Na něj plynule navazuje popis současné mediální krajiny Řecka. Práce se zaměřuje na tištěná média, rozhlasové vysílání, televizní vysílání a digitální média včetně sociálních sítí. Charakterizovány jsou také vlastnické struktury řeckých médií. Práce dále pojednává o legislativním rámci fungování řeckých médií a o autoregulačních principech. V dalších částech je pak analyzován vliv ekonomické krize na řecký mediální trh a prognózován budoucí vývoj řeckých médií. Práce částečně vychází z kritérií definovaných D. C. Hallinem a P. Mancinim ve zmíněné publikaci Systémy médií v postmoderním světě a porovnává teze obou autorů s aktuálně získanými daty.
|
|
|
Mediální krajina ve Španělsku
Michálková, Helena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Provecho López, Juan Ignacio (oponent)
Diplomová práce "Mediální krajina ve Španělsku" si klade za cíl zmapovat současnou španělskou mediální scénu a aplikovat tak základní rysy a specifika fungování mediálního systému, tzv. modelu polarizovaného pluralismu tak, jak jej ve své knize Systémy médií v postmoderním světě popsali Hallin a Mancini a jehož charakteristiky kromě Španělska přiřazují i dalším zemím jižní Evropy (Itálie, Portugalsko, Řecko, okrajově i Francie). Deskripci samotného mediálního trhu tištěných a audiovizuálních médií předchází rozsáhlé kapitoly věnující se vývoji tištěných médií ve Španělsku od jeho počátků v 17. století až po současnost, mediální legislativě a koncentraci vlastnictví médií. Právě vývoj tisku (a ve dvacátém století i vývoj audiovizuálních médií) se stal pro své výjimečně těsné propojení médií a politiky určující pro dnešní podobu španělské mediální krajiny, a proto je mu v práci věnována největší pozornost. S historicko-politickým vývojem země a neustále se měnícím systémem státního uspořádání je spojena i častá změna legislativy (zejména tiskových zákonů), což Španělsko v tomto ohledu odlišuje od ostatních evropských států. Kapitoly o trhu tištěných a audiovizuálních médií poukazují na relativně slabou tradici čtenosti denního tisku (ve srovnání se zeměmi západní a severní Evropy) a naopak silnou...
|
host ::
RSS.