Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Gemmoterapie a její využití v praxi
Škodová, Adriana ; Pokladníková, Jitka (vedoucí práce) ; Zubrová, Julie (oponent)
GEMMOTERAPIE A JEJÍ VYUŽITÍ V PRAXI Student: Škodová Adriana Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jitka Pokladníková, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Úvod: Gemmoterapie neboli medicína pupenů je bylinná léčebná metoda, jejíž kořeny sahají až ke Středověku a lidovému léčitelství. Pro výrobu lihoglycerinových macerátů používá zárodečné části rostlin (především pupeny), které prokazatelně obsahují větší množství některých důležitých obsahových látek s léčivými vlastnostmi oproti dospělým částem rostlin. Cíl práce: Cílem této práce bylo shrnout základní informace o gemmoterapii z dostupné literatury; shrnout popis tradičního použití vybraných rostlin a z nich připravovaných gemmoterapeutik; vytvořit přehled provedených studií (evidence based literatury) - zejména se zřetelem k obsahovým látkám, potvrzujících léčivé vlastnosti, poukazujících na nežádoucí účinky, lékové interakce a kontraindikace. Metodika: Obecné informace o gemmoterapii byly čerpány především z knih dostupných v českém jazyce. Sběr dat probíhal od října 2016 do srpna 2017 a vyhledávání evidence based literatury probíhalo hlavně pomocí elektronických databází PubMed, Web of Science, Wiley Online Library, Science Direct a vyhledávače Google...
Mechanizmus účinku a rezistence na daptomycin
Helusová, Michaela ; Mikušová, Gabriela (vedoucí práce) ; Lichá, Irena (oponent)
Daptomycin patří mezi antimikrobiální peptidy, což jsou látky vyskytující se v obranném systému všech organismů. Molekula daptomycinu se skládá z cyklického peptidu a lipidové části. Daptomycin je produkován bakterií Streptomyces roseosporus a používá se k léčbě infekcí způsobených gram-pozitivními bakteriemi. Je účinný i proti některým multirezistentním kmenům bakterií jako je např. kmen Staphylococcus aureus rezistentní k meticilinu. Jeho antimikrobiální účinek je závislý na přítomnosti vápníku a fosfatidylglycerolu v cílové membráně, ve které tvoří oligomery. Jeho mechanizmus účinku tedy pravděpodobně tkví ve tvorbě pórů, které způsobují narušení membrány. Poškození membrány vede k výtoku iontů z buňky a tím k depolarizaci membránového potenciálu, což v důsledku způsobuje zastavení syntézy makromolekul a smrt buňky. Expozice daptomycinu také způsobuje změnu morfologie buněk. I přes neobvyklý mechanizmus účinku byly na působení daptomycinu vytvořeny různé mechanizmy rezistence u různých patogenních bakterií. Patří mezi ně např. snížení obsahu fosfatidylglycerolu v membráně, zvýšení podílu lysylfosfatidylglycerolu, uvolňování membránových lipidů nebo mutace v genech ovlivňujících syntézu peptidoglykanu.
Gemmoterapie a její využití v praxi
Škodová, Adriana ; Pokladníková, Jitka (vedoucí práce) ; Zubrová, Julie (oponent)
GEMMOTERAPIE A JEJÍ VYUŽITÍ V PRAXI Student: Škodová Adriana Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jitka Pokladníková, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Úvod: Gemmoterapie neboli medicína pupenů je bylinná léčebná metoda, jejíž kořeny sahají až ke Středověku a lidovému léčitelství. Pro výrobu lihoglycerinových macerátů používá zárodečné části rostlin (především pupeny), které prokazatelně obsahují větší množství některých důležitých obsahových látek s léčivými vlastnostmi oproti dospělým částem rostlin. Cíl práce: Cílem této práce bylo shrnout základní informace o gemmoterapii z dostupné literatury; shrnout popis tradičního použití vybraných rostlin a z nich připravovaných gemmoterapeutik; vytvořit přehled provedených studií (evidence based literatury) - zejména se zřetelem k obsahovým látkám, potvrzujících léčivé vlastnosti, poukazujících na nežádoucí účinky, lékové interakce a kontraindikace. Metodika: Obecné informace o gemmoterapii byly čerpány především z knih dostupných v českém jazyce. Sběr dat probíhal od října 2016 do srpna 2017 a vyhledávání evidence based literatury probíhalo hlavně pomocí elektronických databází PubMed, Web of Science, Wiley Online Library, Science Direct a vyhledávače Google...
Úloha cytoplazmatické membrány a buněčné stěny v rezistenci bakterií ke kationtovým antimikrobiálním peptidům
Havlová, Noemi ; Seydlová, Gabriela (vedoucí práce) ; Vopálenská, Irena (oponent)
Kationtové antimikrobiální peptidy jsou přirozenou součástí obranných systémů všech organizmů. Vlastnosti těchto peptidů, jako je jejich struktura, náboj, amfipaticita a hydrofobicita, z nich činí slibné látky s potenciálem využití nejen v léčbě bakteriálních infekcí, ale i proti některým virům, parazitům, houbám a nádorovým buňkám. Jedním z možných zásahových míst těchto látek je cytoplazmatická membrána bakterií, kterou permeabilizují. Tento mechanizmus účinku má několikero výhod. Antimikrobiální peptidy působí selektivně na membránu bakterií a nedochází tedy k poškození eukaryotických hostitelských buněk. Další výhodou je omezená možnost vzniku rezistentních kmenů bakterií, jelikož účinky antimikrobiálních peptidů nastupují okamžitě. Ovšem i přesto byly objeveny kmeny necitlivé na již používané antimikrobiální peptidy. Pomocí modifikace zásahového místa v bakteriální buňce jsou bakterie schopny zabránit účinkům antimikrobiálních peptidů. Je-li cílovým místem cytoplazmatická membrána, bakterie může pozměnit elektrostatické nebo strukturní vlastnosti membrány a antimikrobiální peptidy ztrácejí svou schopnost interakce a následné permeabilizace membrány. Porozumění mechanizmům účinku antimikrobiálních peptidů a mechanizmům, pomocí kterých se u bakterií rezistence proti nim vytvářejí, pomůže při...
Retrográdní studie efektu terapie rázovou vlnou u funkčních poruch muskuloskeletálního systému
Horáková, Kateřina ; Doubková, Lucie (vedoucí práce) ; Veselá, Jana (oponent)
Diplomová práce hodnotí efektivitu terapie rázovou vlnou u funkčních poruch muskuloskeletálního systému. Zatímco fyzikální principy, historie a generátory rázové vlny jsou dobře známy, tak na mechanizmus účinku léčby jsou rozdílné názory. Teoretická část práce popisuje účinky rázové vlny na jednotlivé tkáně, na diferenciaci buněk, ale i na analgetický efekt terapie. Shrnuje indikace, nežádoucí účinky a kontraindikace terapie rázovou vlnou. Ve výzkumné části se práce zabývá efektivitou terapie rázovou vlnou na Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Motole u různých muskuloskeletálních onemocnění. Vyhodnocuje vztah mezi účinností terapie rázovou vlnou a dobou trvání obtíží před počátkem terapie a posuzuje, zda počet aplikací rázové vlny může ovlivnit výsledek terapie. Studie je kontrolovaná kontrolní skupinou 22 pacientů. Celková efektivita terapie rázovou vlnou je p = 1,12*10-10 . Efektivita terapie rázovou vlnou u pacientů s onemocněním patní ostruha je p = 0,00176. Efektivita terapie rázovou vlnou u pacientů s onemocněním syndromu bolestivého ramene je p = 0,00002247. Efektivita terapie rázovou vlnou u pacientů s onemocněním laterální epikondylitidy je p = 0,00058056. Korelační koeficient vztahu účinností terapie rázovou vlnou a dobou trvání obtíží před počátkem...
Mechanizmy antimikrobiálního účinku lipopeptidů produkovaných Bacillus subtilis
Pinkas, Dominik ; Seydlová, Gabriela (vedoucí práce) ; Žíla, Vojtěch (oponent)
Bakteriální antimikrobiální látky jsou důležitým zdrojem nových antimikrobiálních terapeutik, jejichž hledání je jedinou možnou odpovědí na vzestup bakteriálních rezistencí proti stávajícím antibiotikům, a na stále častější výskyt multirezistentních kmenů. Zajímavou alternativu představují tři rodiny lipopeptidů produkované Bacillus subtilis - surfaktiny, fengyciny a ituriny - nabízející slibné biologické aktivity a dobrý potenciál pro modifikace jejich struktur a vlastností. Lipopeptidy produkované B. subtilis jsou povrchově aktivní látky schopné snižovat povrchové napětí na fázových rozhraních. Vykazují biologické aktivity založené na jejich schopnosti inzertovat se do lipidických membrán, agregovat v nich a narušovat tak jejich bariérovou funkci. Přesný mechanizmus účinku se liší podle rodiny, ale mají společnou koncentrační závislost - s rostoucí koncentrací membránově vázaného lipopeptidu postupně tvoří iontové kanály, později větší póry a nakonec membránu solubilizují detergentním mechanizmem. Surfaktin je navíc schopen inaktivovat enzymy vyžadující pro svou aktivitu dvojmocné kationty. Tyto vlastnosti činí z lipopeptidů B. subtilis slibné látky pro komerční využití.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.