|
|
Rod Bartoňů na zámku Nové Hrady
Novotná, Jana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá velkoprůmyslnickým rytířským rodem Bartoňů z Dobenína, přesněji na zámku Nové Hrady. Téma se soustředí především na chronologický vývoj důležitých členů tohoto rodu a jejich životních osudů od první zmínky až do konce 20. století. Dominantu tvoří zámek Nové Hrady, který je jedinečnou architektonickou perlou nacházející se v České republice. Zámek Nové Hrady je spojen s významnými jmény jako Jan Ludvík a Jan Antonín Harbuval de Chamaré či architekt Josef Jäger a s mnohými dalšími osobnostmi. Nesmím zapomenout ještě na jeden významný rod - rod Čerychů. Nynější majitelé manželé Kučerovi se starají o znovunavrácení jeho prvotního lesku. Byli představitelé rodu Bartoňů z Dobenína něčím jiným, než běžnými lidmi žijícími v oné době? Změnilo je povýšení do rytířského stavu? To vše je v práci uvedeno. Klíčová slova: zámek Nové Hrady, Harbuval de Chamaré, Bartoňové z Dobenína, textilní výroba, historie, rod Čerychů, manželé Kučerovi, Náchod, mecenáši
|
|
|
Bílá vrána v černém šatě. Životní pouť Františka Jana Kroihera (1871-1948)
CUKR, Jiří
Předkládaná rigorózní práce se zabývá osobností Františka Jana Kroihera (1871-1948). Ve své době představoval velmi angažovanou postavu ve veřejném prostoru, jejíž činnost byla nesmírně rozsáhlá a sahala od drobné práce na venkově po styky s příslušníky nejvyšších církevních a politických kruhů. Jednotlivé kapitoly sledují postupně Kroiherovo dětství a studia, dráhu jihočeského kněze, zapojení do reformních snah českého duchovenstva, práci v družstevní a hospodářské sféře, kariéru politika v agrární straně a jeho rozsáhlou činnost publicistickou a mecenášskou. Závěrečné části patří zhodnocení Kroiherovy osobnosti, nechybí seznam použitých pramenů a literatury, seznam zkratek, jmenný rejstřík a přílohy. Rigorózní práce vznikla na základě prospekce množství archivního materiálu, dobových tiskovin a odborné literatury.
|
|
|
Strategie rozvoje spolupráce se silnými individuálními mecenáši
Hudeček, Martin ; PROKOP, Petr (vedoucí práce) ; KEJKRTOVÁ MĚŘIČKOVÁ, Eva (oponent)
Diplomová práce Strategie rozvoje spolupráce se silnými individuálními mecenáši zkoumá možnosti úspěšné spolupráce mezi uměleckými projekty a silnými individuálními mecenáši. Individuální mecenáš je člověk, který má své potřeby a motivy, na základě kterých se rozhoduje a jedná. Motivace je tedy základní rámec této práce. V první části se autor zaměřuje na poznání teorie motivace, která tvoří nutný základ k aktivizaci jednání a rozhodování. Vyústěním je typologie, kterou je možné aplikovat na při zkoumání potřeb a motivů mecenášů.
Aktivní práci s motivací umožňuje sada nástrojů strategického řízení a proces strategického plánování. Další část práce tedy zkoumá, jak nástroje strategického řízení a plánování umožňují poznávat potřeby a reagovat na ně účinným způsobem. Svou pozornost autor soustředí především na poslání a vizi organizace, strategické cíle a plány k jejich naplnění.
Vyústěním studia teoretických i praktických zdrojů je potom stanovení hypotéz, které autor ověřuje v praxi. Zde autor zkoumá motivace mecenášů ke spolupráci s uměleckými projekty, připravenost těchto projektů na tato jednání a schopnost využít nástroje strategického řízení k úspěšnému jednání a rozvoji spolupráce. Vyústěním práce je sada případových studií. Ty mají za cíl popsat výchozí stav a ověřit, jaký vliv na proces přípravy a jednání s mecenáši má zprostředkovatel, který kombinuje znalost uměleckých projektů a mecenášů.
|
|
|
Sběratelství v českých zemích a jeho významní představitelé v Českých Budějovicích v 19. a 1. polovině 20. století
DOŠKÁŘOVÁ, Adéla
Diplomová práce se zaměřuje na rozšiřování sběratelských aktivit po českých zemích a s tím spojenému zakládání prvních institucí muzejního a galerijního typu. První část je věnována Společnosti vlasteneckých přátel umění a jejím zakladatelům a podporovatelům, na což navazuje další kapitola o sběratelích a mecenáších v Čechách a na Moravě v 19. a počátku 20. století. Druhá polovina diplomové práce se věnuje oblasti jižních Čech, především Českým Budějovicím, ke kterým se váže kapitola věnovaná Jihočeskému muzeu. Autorka se v ní zabývá především vznikem, historií a důležitými osobnostmi, spojenými s jeho chodem. Poté navazují části věnující se dvěma významným rodákům z Českých Budějovic a okolí, průmyslníku Vojtěchu Lannovi, později působícímu v Praze, a podnikateli a politikovi Augustu Zátkovi, který díky svým společenským aktivitám stál u zrodu sběratelských a mecenášských aktivit rodiny Zátků.
|
|
|
Šlechtický mecenát v 2. polovině 19. století (Šlechta v Krasoumné jednotě a Společnosti vlasteneckých přátel umění)
ROTREKL, Jan
Diplomová práce se zabývá podílem historické šlechty na činnosti Společnosti vlasteneckých přátel umění a Krasoumné jednoty. Na základě analýzy výročních zpráv těchto spolků bude vytvořen přehled vybraných šlechtických přispěvatelů a dárců uměleckých děl. Zároveň se věnuje nejvýznamnějším šlechtickým členům Společnosti vlasteneckých přátel umění a Krasoumné jednoty a podobě jejich zájmu o sběratelství a umělecký mecenát. Uvedené problematice předchází ve snaze o její větší ucelenost úvod k tématu, a to ve formě představení nejdůležitějších mecenášských a sběratelských aktivit v zemích Koruny české v době před vznikem jmenovaných institucí.
|
host ::
RSS.