|
|
Porovnání užitkových vlastností králíků na základě rozdílné krmné dávky
FUČÍK, Karel
Diplomová práce se zabývá problematikou chovu králíků bez plemenné příslušnosti v zájmovém chovu. Sleduje technologii chovu, reprodukci a výkrm. Při výkrmu byly použity rozdílné krmné dávky, přičemž byla jedna skupina osmi jedinců krme-na čerstvou pící a druhá skupina jedinců, o stejném počtu, byla krmena suchou pící. Obě skupiny byly krmeny adlibitum s každodenním přídavkem stejné dávky kom-pletní krmné směsi (dodání potřebných vitamínů a minerálů pro správné fungování organismu). Sledovaní jedinci byli jednou za týden váženi a získaná data byla vy-hodnocena. Hlavním cílem této diplomové práce bylo posouzení, zda má zkrmování čerstvé zelené píce, nebo suché píce vliv na vybrané nutriční ukazatele kvality ma-sa. Dále byl sledován hmotnostní přírůstek a zdravotní stav sledovaných jedinců.
|
|
|
Variabilita genu MYOD1 ve vztahu ke kvalitě masa u prasat
Španihelová, Věra
Tato bakalářská práce je věnována studiu asociace genu MYOD1 s kvalitou masa u prasat. Tento gen se řadí do genové rodiny MYOD, jejíž členové hrají důležitou roli při vývoji svalstva v průběhu myogeneze, a proto mohou mít mutace v genu MYOD1 vliv na kvalitu masa. Pro studium bylo použito 46 vzorků DNA prasat plemene české bílé ušlechtilé. Pro získání genotypů byla použita metoda PCR-RFLP, kdy byl PCR produkt štěpen restrikční endonukleázou DdeI. U získaných genotypů byly vypočítány jejich frekvence, kdy relativní frekvence genotypu AA byla 19,6 %, AB 47,8 % a BB 32,6 %. Nejčastěji se vyskytovala alela B s 56,5% zastoupením. Statistické vyhodnocení bylo provedeno pomocí programu SAS. Z výsledků vyplynulo, že pouze obsah myoglobinu ve 100 g svaloviny je ovlivněn genem MYOD1 s průkazností P ≤ 0,05. Statisticky průkazný rozdíl byl nalezen mezi genotypy AA a AB, kdy u jedinců s genotypem AA byl obsah myoglobinu znatelně nižší.
|
|
|
Jakostní znaky daňčího masa
PROCHÁZKA, Petr
Tématem této diplomové práce je zjistit vliv pohlaví, druh krmení a typu porážky na jakostní znaky daňčího masa. V literárním přehledu je popsán historický začátek vzniku chovu daňka u nás i ve světě, charakteristika a způsoby porážky, jakost masa, složení a jakosti masa, postmortální procesy v mase a přijatelnost zvěřiny pro konzumenta. Praktická část diplomové práce zahrnuje výběr a poražení 48 kusů daňků pomocí dvou způsobů. Následovalo vyvržení, očištění jatečného těla a jeho uložení do chladicího boxu k procesu zrání v kůži. Po týdnu byla těla daňků stažena z kůže a rozbourána na jednotlivé svalové partie. Současně byl odebrán vzorek svaloviny k laboratornímu testování. Stanoven byl obsah bílkovin, tuku a vody, dále pak byl sledován odkap (ztráta vody). Dále byly připraveny vzorky pro senzorické hodnocení jednotlivých deskriptorů hodnocené svaloviny. Výsledné hodnoty byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny.
|
|
|
Vyhodnocení kvality králičího masa
Laciná, Monika
Tato diplomová práce na téma Vyhodnocení kvality králičího masa byla zpracována za účelem zjištění nutriční a technologické kvality masa chovaných králíků v domácím prostředí. Králíci byli vychováni, vykrmeni a poraženi u jedné chovatelky. Celkem se vybralo 21 králíků ze 3 vrhů, které byly vykrmeny a poraženy v odlišném období. Experiment byl rozdělen dle pohlaví na samce a samice a dále na jednotlivé vrhy 1-3. Na levé zadní stehenní svalovině se prováděly tyto rozbory: Vaznost vody, svalové pigmenty, hodnota pH, kolagenní bílkoviny, diametr svalového vlákna, barva masa, sušina, intramuskulární tuk, bílkoviny, popeloviny a mastné kyseliny. Všechny 3 vrhy byly poraženy v rozmezí 124-126 dnů. V základních parametrech (věk, porážková hmotnost, hmotnost stehna, jatečná výtěžnost, výtěžnost stehna, denní přírůstek) nebyl statisticky významný rozdíl ani mezi pohlavím ani mezi jednotlivými vrhy. Rozdíl (p≤0,05) byl zpozorován až v technologických parametrech u barvy masa v hodnotě L* mezi vrhem 1 s průměrem 66,55 a vrhem 3 s průměrem 60,65.V nutričních ukazatelích byly zpozorovány rozdíly opět mezi jednotlivými vrhy. Vrh 1 spolu s vrhem 2 měl nižší sušinu a bílkoviny oproti vrhu 3. Popeloviny měl ale vyšší vrh 1 oproti vrhu 3. Nejvíce statisticky průkazných rozdílů bylo stanoveno v mastných kyselinách mezi jednotlivými vrhy. Byly zde rozdíly mezi obsahem MUFA, PUFA a v poměru n6/n3. Nejvyšší obsah PUFA měl vrh 1 (25,62 %), který byl odchován a vykrmen během letního období, nejnižší obsah měl vrh 3 (18,92 %), který byl odchován a vykrmen přes zimní období. Mezi samcem a samicí byly statisticky průkazné rozdíly minimální. Statisticky průkazný (p≤0,05) rozdíl byl zjištěn pouze v obsahu kyseliny γ-linolenové, kde samci měli průměrnou hodnotu 0,10 % a samice 0,06 % a u kyseliny eikosapentaenové. Samci měli v průměru obsah této kyseliny 0,05 % a samice 0,09 %. Na základě zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že jsme neprokázali významný vliv pohlaví králíků na kvalitu masa. Ta byla významně ovlivněna obdobím, kdy byli králíci vykrmováni.
|
|
|
Analýza ukazatelů růstu a jatečné hodnoty u vybraných hybridních kombinací prasat.
KOMOSNÝ, Michal
Do sledování byly zařazené dvě hybridní kombinace s téměř vyrovnaným poměrem vepříků a prasniček, (LW L) (LWOL Pn) v testu 1 a (LW L) Pn v testu 2. Dochov selat se uskutečnil v testu 1 od 25 do 60 dní věku a v testu 2 od 28 do 63 dní věku. U obou hybridních kombinací dosáhli vyšší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek vepříci. Nižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla zjištěná u vepříků. V testu 1 pohlaví statisticky významně ovlivnilo spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. V testu 1 probíhal výkrm od 60 dní a byl hodnocený do 130 dní věku. První skupina byla krmená ad libitum (AD), ve druhé skupině byla použitá mírná restrikce krmiva (MR) a ve třetí skupině silná restrikce krmiva (SR). Nejvyšší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek dosáhli vepříci i prasničky AD. Nejnižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku a nejvyšší podíl svaloviny byly zaznamenané u vepříků i prasniček SR. Téměř ve všech ukazatelích, s výjimkou podílu svaloviny, byly větší rozdíly mezi skupinami krmných strategií zaznamenány u vepříků. Krmná strategie statisticky významně ovlivnila živou hmotnost a průměrný denní přírůstek. Pohlaví významně ovlivnilo spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. Test 2 probíhal od 63 dní věku a byl hodnocený do věku 133 dní. Prasata byla krmená v první skupině ad libitum (AD), ve druhé skupině byla provedená restrikce krmiva od 85 kg (R85) a ve třetí skupině byla provedená restrikce krmiva od 65 kg živé hmotnosti (R65). Také v testu 2 byla nejvyšší živá hmotnost a průměrný denní přírůstek nejvyšší u vepříků a prasniček AD a nejnižší u skupin R65. Rozdíly mezi adlibitně, resp. restringovaně krmenými prasaty nebyly tak výrazné jako v testu 1. Nejnižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla u vepříků R65 a prasniček R85. Podíl svaloviny byl nejvyšší u vepříků AD a prasniček R65. Krmná strategie a pohlaví významně ovlivnily živou hmotnost a průměrný denní přírůstek. Krmná strategie ovlivnila spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. Ukazatele jatečné hodnoty byly v testu 1 přepočtené na věk 148,9 dní. Nejvyšší porážková hmotnost byla u vepříků a prasniček AD. Nejnižší průměrná výška hřbetního tuku a s ní související nejvyšší podíl svaloviny (FOM) byly u vepříků a prasniček SR. Nejvyšší pH45 bylo u vepříků obou restringovaných skupin a prasniček MR. Nejnižší ztráta masové šťávy odkapáním byla u vepříků SR a prasniček MR. Nejvyšší obsah IMT byl vepříků a prasniček AD. Statisticky významný vliv krmné strategie byl na průměrnou výšku hřbetního tuku a podíl svaloviny (FOM) u vepříků. Statisticky významný vliv pohlaví byl na podíl svaloviny (FOM) u skupiny AD a na plochu MLLT u skupiny SR. Ukazatele jatečné hodnoty byly v testu 2 přepočtené na věk 141,3 dní. Nejvyšší porážková hmotnost byla u vepříků a prasniček AD. Nejnižší průměrná výška hřbetního tuku byla vepříků R85 a prasniček R65. Nejvyšší podíl svaloviny (FOM) byl u obou pohlaví u skupin R85. Nejvyšší pH45 bylo u vepříků AD a prasniček R85. Nejnižší ztráta masové šťávy a nejvyšší obsah IMT byl u vepříků a prasniček R65. Z výsledků testu 1 u hybridní kombinace (LW L) (LWOL Pn) vyplynulo, že u prasniček je vhodné použít krmení ad libitum a u vepříků, v závislosti na technologických a organizačních možnostech chovatele, uplatnit silnější restrikci krmiva. Z hlediska nákladů na 1 kg přírůstku se projevila v testu 2 u hybridní kombinace (LW L) Pn jako nejvhodnější restrikce krmiva od 85 kg živé hmotnosti (R85), kdy byl nejlépe využitý růstový potenciál prasat při odpovídající konverzi krmiva. Výsledky testů u obou hybridních kombinací prokázaly vynikající růstový potenciál (jak doložily adlibitní skupiny) a výbornou konverzi krmiva, velmi dobrou zmasilost a kvalitu masa na výborné úrovni. Analýzy testů potvrdily důležitost zvolení správné hybridní kombinace finálních hybridů prasat, stejně jako správné krmné strategie. Výsledky naznačily, že restrikce krmiva může být jednou z metod k ekonomické produkci prasat.
|
|
|
Jakostní znaky daňčího masa
JAROŠOVÁ, Gabriela
Tato diplomová práce se zabývá jakostními znaky masa farmově chovaných daňků evropských a vlivem způsobu porážky na jeho výslednou kvalitu. Literární přehled pojednává o významu masa a jeho chemickém složení. Dále popisuje kvalitativní zna-ky masa, farmový chov, způsoby porážky a průběh postmortálních změn masa. Cílem práce bylo ověřit, k jakým kvalitativním změnám masa dochází v závislosti na způsobu porážky daňka na základě složení a fyzikálních vlastností svaloviny. Jako statisticky významný parametr byla vyhodnocena naměřená hodnota pH masa v průběhu zrání, barva masa, obsah intramuskulárního tuku, kolagenních bílko-vin a ztráta vody odkapem. Získané hodnoty masa u skupiny daňků vystavené před porážkou větší zátěži, tedy omráčených jatečnou pistolí a následně vykrvených, vy-kazovaly znaky na hranici vady DFD.
|
|
|
Masná užitkovost býků domácí populace skotu a jeho kříženců s masnými plemeny
JUNGVIRT, František
Chov skotu v České republice od roku 1990 zaznamenal výrazný pokles počtu chovaných kusů, avšak současně se zvýšila kvalita produktů, tj. mléka a masa. Situaci charakterizuje dobrá kvalita výrobků, avšak v porovnání s vyspělými zeměmi jejich nízká spotřeba na obyvatele za rok. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty býků českého strakatého skotu a jejich kříženců s masnými plemeny. Do vyhodnocení bylo zařazeno celkem 245 býků kříženců s masnými plemeny Blonde d´Aquitaine (BA) 52 býků, Charolais (CH) 37 býků a Masný simentál (MS) 38 býků. Kontrolní skupinu tvořilo 118 býků českého strakatého skotu (CS). Nejvyšší porážkové hmotnosti dosáhli kříženci s plemeny MS a to 684,1 kg a Charolais, 656,0 kg. Obě skupiny měly i nejvyšší intenzitu růstu Charolais 1153 g resp. Blonde d´Aquitaine 1072 g. Tomu odpovídaly i nejvyšší hmotnosti jatečně upraveného těla, které činily u kříženců MS 380,4 kg a u Charolais 365 kg. Nejvyšší podíl masa vykázaly skupiny MS (78,9 %) a na stejné úrovni i skupina Charolais (78,7 %). Nejméně ledvinového loje bylo zjištěno u skupiny Blonde d´Aquitaine. Nejvyšší obsah dusíkatých látek (21,75 %) a zároveň nejnižší obsah intramuskulárního tuku (1,73 %) vykazovala skupina Blonde d´Aquitaine. Nejnižší obsah (19,39 %) dusíkatých látek a nejvyšší obsah intramuskulárního tuku byl prokázán u kontrolní skupiny českého strakatého skotu.
|
|
|
Obsah základních analytických hodnot ve výsekovém mase v tržní síti
BARTESOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením výsekového masa analytickými metodami. V první, tedy teoretické části, jsou zmíněny důležité údaje, týkající se samotné definice masa, složení masa, svalové tkáně, vlivů působících na jakost masa před porážkou a po porážce, postmortálními procesy v mase, celkovou jakostí a výživovou hodnotou masa, zdravotní nezávadností masa a bouráním masa pro výsek. Ve druhé, tedy praktické části, se má práce zaměřuje na laboratorní měření daných hodnot ve vepřovém a hovězím mase, konkrétně v částech: vepřová krkovice, vepřová kýta, hovězí žebro a hovězí zadní. Cílem práce je srovnání kvality masa mezi velkoobchody a maloobchody.
|
|
|
Vliv genotypů pro gen leptin na vybrané kvalitní ukazatele hovězího masa
BENEŠ, Karel
Disertační práce "Vliv genotypů pro gen leptin na kvalitativní ukazatele hovězího masa" popisuje vliv polymorfismu genu pro leptin na vybrané kvalitativní, morfometrické a hmotnostní ukazatele hovězího masa a jatečně upraveného těla. Analyzováno bylo maso 333 býků českého strakatého skotu, u kterých byla provedena genotypizace vybraného lokusu metodou PCR/RFLP. Tento lokus je, dle předchozích zahraničních studií, spojován s kvalitativními změnami hovězího masa. Byla zjištěna hmotnost jatečně upraveného těla, přední a zadní čtvrti pravé poloviny JUT, hmotnost jednotlivých tkání (maso, kosti, lůj) a hmotnost hlavních masitých částí z pravé poloviny JUT. Před disekcí byly změřeny vybrané morfometrické ukazatele. Po disekci byl odebrán vzorek musculus longissimus lumborum et thoracis, který byl následně analyzován v laboratoři. Zjišťováno bylo základní chemické složení (sušina, tuk, bílkoviny a popeloviny), průměr svalových vláken a profil vybraných mastných kyselin. Dále bylo analyzováno pH, vaznost přidané vody, barva (barevnými koordináty CIE Lab), a to jak jeden den post mortem, tak po 14 dnech zrání. Síla střihu (pomocí sondy Warner-Bratzler) byla hodnocena ve stejných časových úsecích, a to jak u vzorků v syrovém stavu, tak po tepelné úpravě grilováním. Studovaný polymorfismus LEP měl statisticky průkazný vliv na hmotnost jatečného těla v teplém stavu, hmotnost pravé poloviny JUT a přední a zadní čtvrtě. Polymorfismus LEP průkazně ovlivnil podíl masa na pravé polovině JUT, hmotnost kostí a celkové hmotnosti masa I. třídy, i hmotnosti masa I. třídy na přední čtvrti. Dále byl prokázán vliv polymorfismu LEP na hmotnost kýty bez kosti, plece bez kosti, boku s kostí a bez kosti, žebra, kližky ze zadní čtvrti a ořezu z přední čtvrti. Ve skupině morfometrických ukazatelů pak na délky kýty, plnost kýty a obvod kýty. V případě chemického složení byl prokázaný vliv polymorfismu LEP na podíl intramuskulárního tuku. Působení polymorfismu LEP na kvalitativní ukazatele byl zjištěno u hodnot pH a vaznosti přidané vody, a to jak jeden den post mortem, tak po 14 dnech zrání. V případě křehkosti, byl prokázán vliv na sílu střihu tepelně upraveného, nevyzrálého masa. Z ukazatelů popisujících barvu byl zjištěn statisticky průkazný vliv na ukazatel světlosti v případě nevyzrálého masa a po 14 dnech zrání pak na ukazatel charakterizující podíl žluté barvy a barevnou sytost. Stanovení profilu mastných kyselin bylo provedeno pomocí plynové chromatografie. Průkazný vliv studovaného polymorfismu a rozdíly mezi jednotlivými genotypy LEP byly zjištěny u kyseliny myristové, palmitové, palmitoolejové, linolové, -linolenové, -linolenové, konjugované kyseliny linolové, eikosapentaenové, dokosatetraenové, dokosapentaenové n-6 a n-3 a dokosahexaenové. Ze souhrnných ukazatelů pak byl statisticky průkazný vliv polymorfismu LEP na podíl PUFA, podíl omega-3 mastných kyselin a poměr omega-6/omega-3 mastných kyselin. Při spojení s dalšími lokusy kandidátních genů ovlivňujících kvalitu hovězího masa je možné výsledky disertační práce použít při sestavování připařovacích plánů zaměřených na produkci kvalitních plemenných zvířat se zdůrazněním vyšších kvalitativních standardů produkovaného masa.
|
|
|
Vliv vybraných kandidátních lokusů na ukazatele jakosti masa u skotu
STEBLOVÁ, Halina
Tato práce byla zaměřena na analýzu polymorfismu v 2141. pozici v exonu 5 genu růstového hormonu (GH) a polymorfismu v 257. pozici v exonu 10 genu pro receptor růstového hormonu (GHR) a na stanovení vlivu těchto polymorfismů na křehkost masa. K analýze bylo využito 333 vzorků masa býků plemene českého strakatého skotu. Genotypizace lokusů GH a GHR byla provedena metodou PCR-RFLP. Pro odhalení jednonukleotidového polymorfismu byla u obou genů použita restrikční endonukleáza AluI. Pro určení křehkosti masa byla použita metoda měření síly ve střihu podle Warnera a Bratzlera. Hodnoty síly ve střihu vzorků syrového masa byly naměřeny 14. den po porážce. Poté byl statisticky vyhodnocen vztah mezi genotypy a sílou ve střihu. Ve sledované populaci se pro lokus GH vyskytovalo 166 jedinců s genotypem LL, 161 heterozygotů LV a 6 homozygotů VV. Relativní frekvence genotypů tedy byly 0,499 (LL), 0,483 (LV) a 0,018 (VV). Frekvence alely L byla 0,74 a alely V byla 0,26. Pro lokus GHR bylo ve sledované populaci zjištěno 178 homozygotů AA, 105 heterozygotů AG a 50 homozygotů GG. Relativní frekvence genotypů byly 0,535 (AA), 0,315 (AG) a 0,15 (GG). Frekvence alely A byla 0,692 a alely G byla 0,308. Pomocí statistické analýzy byl zjištěn významný vliv genotypu genu GH na sílu ve střihu, respektive křehkost (P<0,05). Pro lokus GHR nebyl zjištěn žádný vliv genotypu na sílu ve střihu (P>0,05).
|
host ::
RSS.