|
|
Postavení starosty v systému orgánů obce
Kolářová, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Hlavním cílem této práce je poskytnutí informací o právním postavení a činnosti starosty obce. S tím souvisí i rozebrání organizace obce a vztahu jejích jednotlivých orgánů dle současně platné právní úpravy, či zhodnocení postavení starosty v různých situacích, do nichž se v souvislosti s výkonem své funkce dostává. Tuto práci lze rozdělit na několik částí, z nichž jedna část se stává z prvních dvou kapitol, které se věnují vývoji územní samosprávy a její současné zákonné úpravě. Za další část lze označit kapitolu třetí až pátou, věnující se konkrétní úpravě funkce starosty obce, jeho práv a povinností v jednotlivých situacích, vzniku a zániku mandátu a postavení zástupce starosty obce, tedy místostarosty. Poslední částí je pak kapitola šestá a sedmá, jež se věnuje právní úpravě místní samosprávy na Slovensku a volbě starosty obce. Především je pak v kapitole sedmé řešen problém týkající se změny způsobu volby starosty v České republice z volby nepřímé na přímou. Tato diplomová práce je tedy snahou o ucelení informací týkajících se daného tématu. Dotýká se různých sfér působení starosty obce, právní úpravy této funkce, jež se prolíná nemalou částí zákonů, a také aktuální otázky spojené s volbou starosty. Ta je pak v závěru této práce shrnuta.
|
|
|
Jindřich Šolc a jeho činnost v čele pražské obecní samosprávy
Bendlová, Markéta ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Svatošová, Hana (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je prostřednictvím pražského starosty Jindřicha Šolce zmapovat poměry panující na staroměstské radnici mezi lety 1887 a 1893. Úvodní pasáže se zabývají rozvojem hlavního města Království českého ve druhé polovině devatenáctého století a osobním i veřejným životem Jindřicha Šolce. Hlavní pozornost je soustředěna na práci s pramenným materiálem uloženým v Archivu hlavního města Prahy a dobovým tiskem reflektujícím každodenní dění. Pojednání klade důraz na rozbor událostí vzbuzujících zájem veřejnosti a usiluje o vytyčení nejpalčivějších problémů i nejvýznamnějších úspěchů tehdejší samosprávy. Líčí starostův ne zcela běžný nástup do úřadu a na příkladu dvou afér se snaží poukázat na jeho nelehké postavení. Sleduje realizaci vybraných obecních podniků, zachycuje obtíže spojené s jazykovou otázkou a zkoumá vývoj vztahů mezi staročeskou většinou a mladočeskou opozicí. Přibližuje průběh volebních bojů vedoucích k odchodu Jindřicha Šolce z komunální politiky a uzavření radničního kompromisu, který zajistil Národní straně svobodomyslné výraznější zastoupení v městské radě. Klíčová slova: Jindřich Šolc, Praha, obecní samospráva, starosta, sbor obecních starších, městská rada, staroměstská radnice, staročeši, mladočeši
|
|
|
Obecní samospráva v České republice (konkretizace na příkladu obce Kralupy nad Vltavou)
Koberová, Michaela ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Sádovský, Stanislav (oponent)
Cílem práce na téma Obecní samospráva v České republice (konkretizace na příkladu obce Kralupy nad Vltavou) je souhrnně zpracovat jak teoreticky, tak i prakticky, rámec fungování obecní samosprávy, a dále popsat, jakým způsobem je možné tyto poznatky didakticky zpracovat. Proto je práce z hlediska struktury rozdělena na část teoretickou, praktickou a didaktickou. Teoretická část zodpovídá otázky Co je samospráva? Kde a kým je vykonávána? Kdo ji kontroluje? Praktická část následně staví na vysvětlené teorii a ukazuje, jak jednotlivé aspekty samosprávy fungují na příkladě města Kralupy nad Vltavou. Třetí část práce ukazuje příklad didaktického využití dané problematiky v rámci učiva střední školy.
|
|
|
Historie Sokola I. Smíchov
Doubrava, Michal ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Mojžíš, Otakar (oponent)
Název: Historie Sokola I. Smíchov Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá historií Sokola I. Smíchov od jejího vzniku až do roku 1940. Jejím cílem je nejen hlavně zachytit dějinný vývoj a činnost Sokola na Smíchově, ale i stručně popsat tělovýchovnou organizaci Sokol. Součástí práce je rovněž historie města, která se ke smíchovské jednotě nepochybně vztahuje. Práce pojmenovaná Historie Sokola I. Smíchov byla napsána na základě studia pramenů a literatury k danému tématu. Nejvíce jsem se opíral o archivní materiál Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea a archiv Sokola I. Smíchov. Jde-li o literaturu, východiskem mi byly knihy související s historií Smíchova, dále pak díla zabývající se Sokolem, jeho dějinami a zakladateli. Práce se skládá ze tří hlavních částí. První část se dělí na úvod do tématu bakalářské práce s rozborem pramenů a literatury a metodami práce. Následující část obsahuje dějiny Smíchova, dále dějiny Sokola se zachycením života Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera a samotnou historii Sokola I. Smíchov, která je vymezena ve třech obdobích. V závěru se pak nalézá shrnutí celé práce, za kterým je připojen seznam zkratek, seznam literatury a pramenů a obrazové přílohy. Klíčová slova: Sokol, jednota, župa, člen, cvičitel, starosta, cvičení, slet
|
|
|
Občanské elity, obecní samospráva a kultura města Telč
SOCHOROVÁ, Šárka
Předkládaná diplomová práce se zaobírá životem města Telče v první polovině 20. století. Zejména se snaží provést co nejširší analýzu obecní samosprávy z hlediska socioprofesního složení, teritoriálního původu a lokace bydliště jeho jednotlivých členů s cílem poukázat na změny, které se udály během tohoto období pod vlivem celostátních politických, společenských i ekonomických změn. Na příkladu šesti profesně rozmanitých telčských rodin se pokouší zmapovat jejich podíl, kterým zasáhly do společenského, kulturního a veřejného života města. S cílem získat ucelený pohled na toto období byl do diplomové práce zahrnut i profesorský sbor zdejší reálné školy, a to z hlediska jeho účasti jednak v samosprávných orgánech, a zejména pak ve spolkovém a společenském životě města. K dokreslení kulturního obrazu maloměsta v první polovině 20. století nezůstaly opomenuty ani městské či školské slavnosti.
|
|
|
Návrh vnitropodnikových směrnic obce
Pandulová, Petra ; Martina,, Újezdská (oponent) ; Zábojová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Návrh vnitropodnikových směrnic obce“ se zabývá problematikou vnitropodnikových směrnic v obci Březina a zaměřuje se na jejich aktualizaci a na vytvoření nové směrnice. První část bakalářské práce obsahuje teoretická východiska práce, které definují základní pojmy z oblasti účetnictví a vnitropodnikových směrnic. Další část se zabývá stručnou charakteristikou obce Březina a současným stavem vnitropodnikových směrnic v obci. Ve třetí části práce navrhuji tři vnitropodnikové směrnice z oblasti účetnictví. Jedná se o směrnice k: Systému zpracování účetnictví, Zásobám a k Vedení pokladny.
|
|
|
Úkoly starostů obcí při řešení mimořádných událostí a krizových situací v Plzeňském kraji
VITÁK, Ondřej
Každý z nás bydlí a žije v nějaké obci, či alespoň v katastrálním území nějaké obce. Zastupitelstvo každé obce denně řeší mnoho věcí souvisejících s běžným a viditelným chodem obce. Bohužel je občas nutné být připraven také na řešení mimořádné události či dokonce krizové situace. Autor práce si dal za cíl vytvoření sumarizačního dokumentu, který povinnosti starostů obcí související s řešením mimořádných událostí a krizových situací shrne a ulehčí tak starostům dlouhé studování této problematiky. Práce se vztahuje na region Plzeňského kraje, neboť autor práce odtud pochází. K vytvoření takového dokumentu je nutné provést mnoho následujících úkonů. V první řadě je nutné postihnout celý teoretický základ této problematiky. Ten je zakotven v nejrůznějších legislativních dokumentech, souhrnně nazvaných "krizová legistativa". Zpracování legislativních dokumentů je provedeno do takové podoby, aby odpovídalo tématu práce a neobsahovalo zbytečné informace nad rámec tématu. Práce nese název "Úkoly starostů obcí při řešení mimmořádných událostí a krizových situací v Plzeňském kraji." Součástí řešení mimořádné události či krizové situace je však také příprava na jejich řešení v době před vznikem mimořádné události či krizové situace, proto jej zpracování legislativních dokumentů také obsahuje. Výzkumná část práce provádí sondu do znalostí starostů obcí, aby bylo jasně patrné, zda je vůbec potřeba sumarizační dokument vytvářet a také jak podrobný by měl být. Tento průzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření, kdy z patnácti otázek je pět informativních a zbylých deset jsou uzavřené otázky s jednou správnou odpovědí. Informativní otázky a odpovědi na ně ukazují, zda dotazník vyplnili spíše starostové malých nebo větších obcí, jaké jsou zde zdroje ohrožení a další informace. Z 501 obcí v Plzeňském kraji vyplnilo elektronický dotazník na 100 starostů. Aby bylo možné výsledky starostů s něcím porovnat a tím pádem lépe zpracovat, byl stejný dotazník, obsahující však jen 10 uzavřených otázek s jednou správnou odpovědí vyplněn také 50ti laiky ze sociálního okolí autora práce a to formou papírových dotazníků. Na základě těchto výzkumů byly vyřknuty následující hypotézy: H1 Starostové obcí v Plzeňském kraji mají znalosti rozložené blízce Poissonovu rozdělení. H2 Laici ze sociálního okolí autora práce mají znalosti rozložené blízce normálnímu rozdělení . H3 Starostové obcí v Plzeňském kraji mají vyšší úroveň znalostí, než laici ze sociálního okolí autora práce. Hypotézy H1 a H2 byly prověřeny pomocí 2 testu na hladině statistické významnosti =0,05, přičemž H1 byla vyvrácena a H2 potvrzena. Hypotéza H3 pak byla pomocí dvouvýběrového t testu potvrzena. Každá otázka dotazníku (včetně informativních otázek pro starosty obcí) je samostatně zpracována do přehledného grafu, který ukazuje jakou procentuální úspěšnost odpovědí mají starostové a jakou laici. Z těchto grafů je patrné, že většina starostů, kteří dotazník vyplnily jsou starostové menších obcí, nadpoloviční většina (63%) těchto obcí má do 500 obyvatel. Značná část těchto starostů tedy nejspíše jsou neuvolnění. Protože se u starosů nepotvrdilo rozložení znalostí blízké Poissonovu rozdělení a celková úspěšnost odpovědí starostů byla 61%, jeví se jako vhodné udělat sumarizační dokument spíše podrobnější se zaměřením na menší obce a to formou tabulky. Autor věří, že tento dokument bude starostům prospěšný.
|
|
|
Přímá volba starostů: Studie č. 5.305
Pecháček, Štěpán
Studie srovnává postavení přímo volených starostů v Maďarsku, v Polsku, na Slovensku a ve Spolkové republice Německo. Konstatuje, že přímá volba starosty představuje model, kde je větší důraz kladen na exekutivu. Přímá volba starostů posiluje jejich politickou autoritu a postavení, jejich mandát je silnější než v případě zvolení zastupitelstvem Dochází zde k silné personifikaci odpovědnosti v osobě starosty. Přesto se postavení starostů v jednotlivých zemích liší. Jde zejména o jejich vztah k volenému zastupitelskému orgánu a o jejich pravomoci v oblasti přenesené působnosti při výkonu veřejné správy.
Plný text:  PDF
|
|
|
Město Zlín pod správou firmy Baťa
Malárová, Kateřina ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
Za cíl své práce jsem se rozhodla objektivně zhodnotit, co znamenala firma Baťa pro město Zlín. Zabývám se podrobně koncem devatenáctého století až do poloviny dvacátého století, kdy proběhly ty nejzásadnější počiny k rozvoji a růstu města Zlína. V první kapitole je popsána historie města Zlína od jeho počátku až do konce padesátých let 20.století, zvláště se soustřeďuji na dobu, kdy bratři Baťové začali s podnikáním ve Zlíně. Druhá kapitola se zabývá starostováním Tomáše Bati. V poslední kapitole popisuji sociální projekty, které firma Baťa vytvářela pro své zaměstnance.
|
|
|
Historie Sokola v Písku
OBERMAYER, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá historií Sokola v Písku a to od samého počátku až do dnešní doby. Činnost sokolská dostala během svého vývoje několik ran osudu a musela být i několikrát ukončena. Nejen členové Sokola v Písku byly velmi hrdí a čestní vlastenci. Šli bránit republiku během první světové války, hlásili se do čs. legií a i po válce fungovali ve městě krojovaní Sokolové jako dozor a bránili rabování a chaosu. Zlatého věku dosáhlo u nás sokolské hnutí po I. světové válce, ale tento vrchol trval pouhých 20 let, něž jeho expanzi přerušila II. světová válka. I přes to v této době zaznamenal nebývalý rozvoj. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet se blížil k milionu. Sokol podporoval vlastenecké cítění Čechů, což vyvrcholilo manifestací na X. všesokolském sletu v roce 1938. V následujících těžkých letech války němečtí okupanti Sokolům jejich postoje neodpustili, přibližně 12 000 členů bylo vězněno, 3 300 z nich v nacistických koncentračních táborech zahynulo. I písečtí Sokolové přišel o své nejlepší činovníky a členy. V roce 1941 byla organizace podruhé rozpuštěna a její majetek byl zabaven. Po dlouhých čtyřiceti letech komunistické totality a po jejím pádu povstal Sokol v roce 1990 znovu k životu. Tělocvičný proces v Sokole prošel velkou proměnou, protože vývoj v oblasti tělovýchovy stále pokračuje. Dřívější sokolské cvičení je dnes koncipováno jako všeobecná průprava pro děti a kondiční pro dospělé, v mnohém má ale ještě modernější ráz. Byla pozměněna forma i obsah, což si získává stále nové příznivce.
|
host ::
RSS.