|
|
Srovnání maximální tepové frekvence při běhu, na bicyklovém ergometru a při plavání
Májková, Tereza ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Teoretická část práce se zabývá srdeční frekvencí, konkrétně jejími parametry, způsoby měření, řízení a regulaci. Dále pak popisuje problematiku maximálních tepových frekvencí. Praktická část byla prováděna jako experimentální měření maximálních tepových frekvenci u 40 zdravých dospělých probandů (20 mužů a 20 žen) ve věku od 20 do 40let. Maximální tepové frekvence byly snímány pomocí telemetrických měřičů FT4 Polar ® ve 3 typech zátěžových protokolů - v běhu, při jízdě na bicyklovém ergometru a dále při plavání. Výsledná data byla následně statisticky zpracována. Studie potvrdila signifikantní rozdílnost mezi maximálními tepovými frekvencemi naměřenými v běhu, při bicyklové ergometrii a při plavání. Nejvyšších hodnot dosáhlo 95 % měřené populace v běhu a u 98 % byla nejnižší při plavání. Cílem práce bylo porovnat maximální tepové frekvence při konkrétní pohybové aktivitě u vybraného vzorku zdravé populace a porovnat ji s maximálními tepovými frekvencemi zjištěnými na stejném vzorku v jiném typu pohybové aktivity. Upozornit tak na fakt, že volbou zátěžového testovaní můžeme získat odlišné hodnoty maximální tepové frekvence. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zjišťování maximální tepové frekvence u vybrané populační skupiny zátěžovým testem
Vašková, Petra
Cílem práce bylo změřit pomocí sporttesterů maximální tepovou frekvenci (HRmax) u vybrané skupiny dobrovolníků. Výzkumnou skupinu tvořilo 20 dospělých osob (10 žen a 10 mužů), jejichž průměrný věk byl 25,4 SD 2,44 let, průměrná výška 171,75 SD 7,99 cm, průměrná hmotnost 69,2 SD 11,08 kg a průměrný BMI 23,33 SD 2,59 (kg/m2). Všechny testované osoby byly na běžeckém páse značky inSPORTline Gallop (ČR) podrobeny zátěžovým testům, které vyšetřovaly HRmax (zátěžový test o trase délky 1 km se sklonem pásu 4 °, zátěžový test o trase délky 1 km se sklonem pásu 6 °, zátěžový test o trase délky 1,5 km a stupňovaný zátěžový test). V průběhu zátěžového vyšetřování byla testované osobě snímána tepová frekvence pomocí elastického hrudního pásu a sporttestru značky SIGMA SPORT RC 14.11. Probandi běželi do vita maxima - stavu subjektivního vyčerpání. Bylo zjištěno, že na hodnoty HRmax neměl statisticky významný vliv výběr zátěžového protokolu. Při zjišťování vzájemného vztahu 10 vybraných predikčních rovnic pro výpočet HRmax bylo zjištěno, že jsou 100% nahraditelné. Bylo zjištěno, že hodnoty HRmax získané provedením zátěžových testů na běžeckých trenažérech a hodnoty HRmax vypočítané z predikčních rovnic pro výpočet HRmax se statisticky významně liší. Práce potvrdila vliv věku, jako faktoru nejvíce ovlivňujícího HRmax. Vliv indexu zdatnosti a pohlaví na hodnoty HRmax se v naší práci nepotvrdil.
|
|
|
Srovnání maximální tepové frekvence při běhu, na bicyklovém ergometru a při plavání
Májková, Tereza ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Teoretická část práce se zabývá srdeční frekvencí, konkrétně jejími parametry, způsoby měření, řízení a regulaci. Dále pak popisuje problematiku maximálních tepových frekvencí. Praktická část byla prováděna jako experimentální měření maximálních tepových frekvenci u 40 zdravých dospělých probandů (20 mužů a 20 žen) ve věku od 20 do 40let. Maximální tepové frekvence byly snímány pomocí telemetrických měřičů FT4 Polar ® ve 3 typech zátěžových protokolů - v běhu, při jízdě na bicyklovém ergometru a dále při plavání. Výsledná data byla následně statisticky zpracována. Studie potvrdila signifikantní rozdílnost mezi maximálními tepovými frekvencemi naměřenými v běhu, při bicyklové ergometrii a při plavání. Nejvyšších hodnot dosáhlo 95 % měřené populace v běhu a u 98 % byla nejnižší při plavání. Cílem práce bylo porovnat maximální tepové frekvence při konkrétní pohybové aktivitě u vybraného vzorku zdravé populace a porovnat ji s maximálními tepovými frekvencemi zjištěnými na stejném vzorku v jiném typu pohybové aktivity. Upozornit tak na fakt, že volbou zátěžového testovaní můžeme získat odlišné hodnoty maximální tepové frekvence. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv maximální tepové frekvence na přesnost střelby
Beneš, Jiří ; Majerčík, Petr (vedoucí práce) ; Barták, Erik (oponent)
Název práce Vliv maximální tepové frekvence na přesnost střelby Cíle Cílem práce bude zkoumat vliv maximální tepové frekvence na přesnost střelby z osobní obranné zbraně (pistole), přičemž prostředkem k jeho dosažení bude zkoumání odchylek v přesnosti střelby. Soubor osmi respondentů tvoří příslušníci Policie České republiky. Metody Jedná se o empirickou práci observačního charakteru. Pro zjištění statistické významnosti jsme využili dvouvýběrového, párového T - testu. Pro statistické zpracování výsledků jsme použili metod komparace a porovnání průměrů. Pro vyhodnocení terčů jsme využili početní metodu zjišťování středního bodu zásahu. Ke zjištění maximální tepové frekvence jsme využili sporttester. Výsledky Z naměřených údajů bylo vyhodnoceno, že vliv maximální tepové frekvence má statisticky významný vliv na přesnost střelby. Přesnost střelby byla vyjádřena průměrem vzdálenosti jednotlivých bodů zásahu od středního bodu zásahu. Zjistili jsme, že na velikost rozdílu před zátěží a po zátěži by mohla mít vliv prováděná sportovní aktivita. Klíčová slova střelba, fyzická zátěž, klidová tepová frekvence, maximální tepová frekvence
|
host ::
RSS.