Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analyzing a person’s handwriting for recognizing his/her emotional state
Chudárek, Aleš ; Matoušek, Jiří (oponent) ; Malik, Aamir Saeed (vedoucí práce)
Emotion recognition from handwriting is a challenging and interdisciplinary task that can provide insights into the psychological and emotional aspects of the writer. In this study, we developed and evaluated a machine learning model that can predict the emotional state of a writer from their handwriting samples. We utilized the EMOTHAW dataset, which consists of handwriting and drawing samples from subjects whose emotional states are measured by the DASS test, which gives a score for depression, anxiety, and stress and the CIU Handwritten database for verification and experimentation. We extracted a large number of features that are inspired by the standard graphology work, as well as features that are specific to online data. We used ANOVA to select statistically significant features and normalized the data using Z-Score, MinMax, IQR or Log. We reduced the dimensionality of the features using Principal Component Analysis (PCA) and Linear Discriminant Analysis (LDA). We employed a meta approach Ensemble learning that seeks to reduce the errors of a single model by exploiting the diversity and complementarity of multiple models. The structure of our classifier is dependent on multiple arguments resulting in over 300,000 different configurations. We optimized arguments using argument freezing. We found the best classifiers for binary and trinary classification for each emotion, resulting in six optimal models. We evaluated our models using different metrics, such as accuracy, precision, recall, and F1-score. Our models reached adequate results in all metrics. In addition to finding the classifiers, this thesis explored the importance of each extracted feature, providing a sorted list of the most significant features used for emotion recognition from handwriting. We also enhanced the EMOTHAW database by identifying tasks that are more indicative of specific emotions, thereby reducing the need for a full task battery for emotional analysis.
Moderní řečové příznaky používané při diagnóze chorob
Bílý, Ondřej ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Mekyska, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá diagnózou Parkinsonovy choroby na základě analýzy řečového signálu. Na začátku práce je popsána tvorba řečového signálu. Následuje popis analýzy řečového signálu, jeho předzpracování a následná extrakce příznaků. Dále je popsána Parkinsonova choroba a změna řečového signálu při tomto postižení. V následující části jsou popsány příznaky, které se používají pro diagnózu Parkinsonovy choroby (FCR, VSA, VOT atd.). Další část práce se zabývá metodami redukce a výběru příznaků pomocí učících se algoritmů (SVM, ANN, k-NN) a jejich následné ohodnocení. V poslední části diplomové práce je popsán vytvořený program pro počítání příznaků. Dále je popsán výběr příznaků a na konec jsou zhodnoceny všechny dosažené výsledky.
Detekce paroxysmální fibrilace a flutteru síní
Krmela, Jan ; Němcová, Andrea (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fibrilace a flutteru síní, patofyziologií těchto arytmií a jejich automatickou detekcí. Obsahuje teoretický úvod, potřebný k pochopení bazální anatomie srdce, jeho činnosti, vzniku a popisu elektrokardiogramu a kapitolu o srdečních arytmiích. Dále obsahuje rešerši o automatické detekci fibrilace síní. V práci je také popsána databáze, se kterou se pracuje v praktické části. Samotná realizace klasifikace srdečního rytmu a automatické detekce začátků a konců paroxysmálních epizod je provedena v prostředí MATLAB, navrhnutý algoritmus je otestovaný na popisovaných databázích a jsou vyhodnoceny jeho výsledky.
Automaticka diagnostika 12svodoveho EKG pomoci hlubokeho uceni
Blaude, Ondřej ; Chmelík, Jiří (oponent) ; Provazník, Valentine (vedoucí práce)
Tato diplomová práce má za cíl prozkoumat problematiku automatické diagnostiky EKG, a to na dvanáctisvodových záznamech. Tato problematika je řešena standardními metodami, jako například náhodný les, umělé neuronové sítě nebo K-nejbližších sousedů. Díky své schopnosti samostatně extrahovat příznaky se ale těší oblibě i metody hlubokého učení. Všechny tyto metody jsou popsány v teoretické části. V praktické části byly navrženy deeplearningové modely, jejichž funkčnost byla ověřována za pomoci dat z databáze PhysioNet. Byly vytvořeny dva pilotní modely, které byly následně optimalizovány. Z celého progresu optimalizace parametrů jsou k dispozici tři modely, z nichž nejlepší dosahuje F1 skóre 87,35 % a přesnosti 83,7 %, a druhý nejlepší dosahuje F1 skóre 77,74 % a přesnosti 84,53 %. Výsledky, kterých bylo dosaženo, jsou diskutovány a porovnány s výsledky podobných publikací.
Diagnostika stavu stroje/strojních součástí pomoci fuzzy množin
Horák, Roman ; Zuth, Daniel (oponent) ; Marada, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím fuzzy logiky v oblasti technické diagnostiky. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána technická diagnostika, fuzzy logika a genetický algoritmus. Na teoretickou část navazuje část praktická, ve které je fuzzy logika odzkoušena na Iris datasetu a následně jsou nabyté znalosti aplikovány na technický dataset vyhodnocující poruchové stavy stroje. Na závěru kapitol obou datasetů jsou shrnuty a zhodnoceny výsledky. Poslední kapitola praktické části je věnována popisu vytvořených skriptů v softwaru Matlab 2022b. Součástí práce jsou přílohy, ve kterých jsou uloženy vytvořené FIS modely a napsané skripty.
Detekce paroxysmální fibrilace a flutteru síní
Krmela, Jan ; Němcová, Andrea (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fibrilace a flutteru síní, patofyziologií těchto arytmií a jejich automatickou detekcí. Obsahuje teoretický úvod, potřebný k pochopení bazální anatomie srdce, jeho činnosti, vzniku a popisu elektrokardiogramu a kapitolu o srdečních arytmiích. Dále obsahuje rešerši o automatické detekci fibrilace síní. V práci je také popsána databáze, se kterou se pracuje v praktické části. Samotná realizace klasifikace srdečního rytmu a automatické detekce začátků a konců paroxysmálních epizod je provedena v prostředí MATLAB, navrhnutý algoritmus je otestovaný na popisovaných databázích a jsou vyhodnoceny jeho výsledky.
Moderní řečové příznaky používané při diagnóze chorob
Bílý, Ondřej ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Mekyska, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá diagnózou Parkinsonovy choroby na základě analýzy řečového signálu. Na začátku práce je popsána tvorba řečového signálu. Následuje popis analýzy řečového signálu, jeho předzpracování a následná extrakce příznaků. Dále je popsána Parkinsonova choroba a změna řečového signálu při tomto postižení. V následující části jsou popsány příznaky, které se používají pro diagnózu Parkinsonovy choroby (FCR, VSA, VOT atd.). Další část práce se zabývá metodami redukce a výběru příznaků pomocí učících se algoritmů (SVM, ANN, k-NN) a jejich následné ohodnocení. V poslední části diplomové práce je popsán vytvořený program pro počítání příznaků. Dále je popsán výběr příznaků a na konec jsou zhodnoceny všechny dosažené výsledky.
Srovnání vybraných klasifikačních metod pro vícerozměrná data
Stecenková, Marina ; Řezanková, Hana (vedoucí práce) ; Berka, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je srovnání vybraných klasifikačních metod, a to logistické regrese (binární a multinomické), vícevrstvého perceptronu a klasifikačních stromů CHAID a CRT. V první části je připomenut teoretický základ těchto metod a vysvětlena podstata parametrů modelu. V další části jsou na šesti datových souborech aplikovány výše uvedené klasifikační metody a následně porovnány výstupy těchto metod. Důraz je kladen zejména na hodnocení diskriminační síly modelů. Této problematice je věnována samostatná kapitola. Hodnocení diskriminační síly modelu je založeno na celkové úspěšnosti, F-míře a velikosti plochy pod ROC křivkou. Přínosem práce není pouze srovnání vybraných klasifikačních metod na základě statistik hodnotících diskriminační sílu modelů, ale také celkový přehled o přednostech a nedostatcích jednotlivých metod.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.