|
|
LIDUHLAS
Chalabalová, Aneta ; Gravlejs, Ivars (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Sbírám prostřednictvím audionahrávek a online platformem kulturu událostí, kterou se pokouším reflektovat skrze svoji sociální vrstvu, rovněž tak skupinu lidí kteří mi materiál poskytují. Snažím se vyvolat v divákovi určitou sebereflexi a ukázat jiný pohled na problematiku spojenou se zmíněnými tématy. Výstupem je akce/instalace.
|
|
|
LIDUHLAS
Chalabalová, Aneta ; Gravlejs, Ivars (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Sbírám prostřednictvím audionahrávek a online platformem kulturu událostí, kterou se pokouším reflektovat skrze svoji sociální vrstvu, rovněž tak skupinu lidí kteří mi materiál poskytují. Snažím se vyvolat v divákovi určitou sebereflexi a ukázat jiný pohled na problematiku spojenou se zmíněnými tématy. Výstupem je akce/instalace.
|
|
|
Subkultura hipsterů v Česku
Zahornadská, Eva ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Předmětem bakalářské práce Subkultura hipsterů v Česku je zmapování současné městské kultury. První část práce definuje pojem subkultura a zabývá se zejména postmoderními přístupy k fenoménu. Druhá, stěžejní, část hledá kořeny subkultury hipsterů a časově ji vymezuje a následně popisuje hipstera na základě jednotlivých témat spojených s identifikací subkultur (věk a pohlaví, vzhled, hudební vkus, vzdělání, povolání a ekonomická situace, zájmy, bydliště, životní postoje a přesvědčení a subkulturní identita). Subkultura hipsterů je dále konfrontována s negativní i pozitivní kritikou v masové společnosti. Teoretická část práce využívá odbornou literaturu zabývající se danou problematikou, ale také zápisy z panelových diskusí, výsledky průzkumu americké společnosti nebo články a eseje publicistického stylu. Třetí část, tedy výzkum provedený technikou polostrukturovaných rozhovorů, má potvrdit a specifikovat data získaná z předešlé kapitoly a zároveň zasadit subkulturu hipsterů do českého prostředí. Cílem práce je vytvoření definice hipstera a odpovědět na výzkumné otázky.
|
|
|
Subkultura hipsterů v Česku
Zahornadská, Eva ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Předmětem bakalářské práce Subkultura hipsterů v Česku je zmapování současné městské kultury. První část práce definuje pojem subkultura a zabývá se zejména postmoderními přístupy k fenoménu. Druhá, stěžejní, část hledá kořeny subkultury hipsterů a časově ji vymezuje a následně popisuje hipstera na základě jednotlivých témat spojených s identifikací subkultur (věk a pohlaví, vzhled, hudební vkus, vzdělání, povolání a ekonomická situace, zájmy, bydliště, životní postoje a přesvědčení a subkulturní identita). Subkultura hipsterů je dále konfrontována s negativní i pozitivní kritikou v masové společnosti. Teoretická část práce využívá odbornou literaturu zabývající se danou problematikou, ale také zápisy z panelových diskusí, výsledky průzkumu americké společnosti nebo články a eseje publicistického stylu. Třetí část, tedy výzkum provedený technikou polostrukturovaných rozhovorů, má potvrdit a specifikovat data získaná z předešlé kapitoly a zároveň zasadit subkulturu hipsterů do českého prostředí. Cílem práce je vytvoření definice hipstera a odpovědět na výzkumné otázky.
|
|
|
Vývoj umění a jeho vztah ke společnosti v dílech Friedricha Nietzscheho a Theodora Adorna
Váňová, Veronika ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
1 Anotace (abstrakt) Friedrich Nietzsche protkává své dílo myšlenkou, že veškeré umění je tvořeno na základě dvou božstev, dvou živlů, apollinského a dionýského. Apollinský živel, svět individuace, je nádherným světem obrazu a snu. Dionýský živel, svět jednoty, je bouřlivým tónem burácející hudby. Vrcholné umění v podobě řecké tragédie bylo dokonalým splynutím obou živlů, umění bylo v té době nejdokonalejším ze všech svých fází vývoje. Na světlo však vystoupily myšlenky nechápající krásu obou živlů a chtěly je zničit. Docházelo k zesvětšťování veškerých aspektů života, události byly chápané historicky, kriticky, věcně. Nově vzniknuvší podoba umění, které nelze za pravé umění považovat, jelikož postrádá umělecké živly, nesla název attická komedie a současná kultura se podle autora, na jehož myšlenkách vznikla, se nazývá sokratovská. Kultura však má možnost vzpamatovat se a pomoci znovuzrození pravého umění, stačí naslouchat Dionýsovu zpěvu, který se již probudil a musí být odhalen a uvědomen. Theodor Adorno mluví o masové společnosti, která prostřednictvím monopolu společnosti ovládá veškeré dění v ní. Společnost dělá přesně to, co monopol chce, co se mu hodí, je věcná, bez fantazie, schopnosti prožitku, schopnosti utvořit něco nového. Dnešní umění vzniká na principu sebereflexe kultury, vše co vzniká, je...
|
host ::
RSS.