|
|
Vliv mravenců na půdní chemismus napříč biomy
Kostečka, Luboš ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Jílková, Veronika (oponent)
Mravenci patří mezi významné ekosystémové inženýry. Jejich aktivita má přímý i nepřímý vliv na půdní chemismus uvnitř jejich hnízd skrze různé procesy, například bioturbaci nebo akumulaci potravy a její rozklad mikrobiální komunitou. Tyto procesy závisí na podmínkách prostředí, například na půdních vlastnostech nebo klimatu na daném stanovišti. Přesto zatím nebyl vliv mravenců porovnán mezi různými biomy. Cílem této práce je proto (1) popsat procesy, jimiž mravenci ovlivňují půdní chemismus, (2) shrnout výsledný vliv na chemické půdní vlastnosti jako koncentrace živin a úroveň pH v mraveništích a okolní půdě, (3) zjistit, zdali existuje trend společný všem biomům, či zdali se od sebe vlivy v různých biomech liší. Závěrem této práce je, že společný trend sice existuje, ale velmi závisí na podmínkách jako je struktura mraveniště, potravní strategie konkrétního druhu a klima daného ekosystému. Klíčová slova: mravenci, půda, půdní chemismus, biomy, hnízda, bioturbace, potravní strategie, makroprvky, pH, podmínky prostředí, klima
|
|
|
Monitoring anorganických kontaminantů v moravských bílých vínech
Šebek, Richard ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá monitoringem vybraných anorganických kontaminantů, zejména kovových prvků a makroprvků, v moravských bílých vínech. Cílem práce bylo porovnat prvkové složení vín podle původu geografického, rozdílného produkčního systému a odrůdy révy vinné. Pro prvkovou analýzu vzorků byly využity dvě spektrometrické techniky: Indukčně vázané plazma s hmotnostním spektrometrem a indukčně vázané plazma s optickým spektrometrem (ICP–MS a ICP–OES). Vyhodnocení výsledků bylo provedeno pomocí statistické metody analýzy rozptylu (ANOVA). Statisticky významné odchylky byly nalezeny při porovnání moravských podoblastí. Jako statisticky významné alespoň v jedné moravské podoblasti byly vyhodnoceny prvky vanad, měď, olovo a hořčík. Dle dalších porovnání nebyly nalezeny žádné statisticky významné výsledky.
|
|
|
Minerální metabolismus kamelidů
Menšíková, Petra
Cílem bakalářské práce bylo na základě studia literatury vypracovat přehled o zoologickém zařazení velbloudovitých, jejich fyziologických a anatomických zvláštnostech – se zaměřením na specifika v metabolismu minerálních látek. V práci jsou postupně popsány základní minerální látky, jejich význam a doporučený podíl ve výživě velbloudovitých a zdravotní poruchy způsobené jejich nadbytkem či deficitem. Dále jsou popsány zdroje a požadavky na tyto minerální látky, možnosti dotace a hodnocení jejich zásob v organismu. V praktické části je zpracováno hodnocení zásobení organismu alpak, chovaných v podmínkách České republiky, minerálními látkami na základě vyšetření krve a hodnoty byly porovnány s doporučeními v literatuře. Na základě biochemických rozborů vyšetřených zvířat nebyly zjištěny zásadní nedostatky, oproti dříve publikovaným výsledkům se situace zlepšila a zvířata jsou minerálními látkami zásobena v dostatečné míře.
|
|
| |
|
|
Sledování obsahové hladiny vybrané skupiny mikro a makroprvků v zrnu odrůd krmné pšenice produkované v podniku RABBIT Trhový Štěpánov, a.s.
NERAD, František
Cílem diplomové práce je zhodnocení obsahových parametrů vybrané skupiny makro a mikroprvků v zrnu pšenice seté (Triticum aestivum) v rámci skupiny odrůd (Elixer, Vanessa, Tobak, Bombus) určených pro krmné využití. Hodnoceny byly vzorky zrna získané v rámci pokusu vedeného v rámci podniku Rabbit Trhový Štěpánov a.s. na třech různých stanovištích. Vedle analýzy vybrané skupiny kvalitativních parametrů zrna, byly hodnoceny i výnosové parametry (počet rostlin a klasů na plochu a sklizené množství zrna z jednotky plochy). Úvodní část práce se zaměřuje na obecné informace týkající se pšenice, na její význam a využití. Další část literární rešerše se zaměřuje na chemické složení zrna, kvalitu krmné pšenice a na faktory ovlivňují kvalitu krmné pšenice. Nejdůležitější a nejobsáhlejší část literární rešerše je zaměřena na obecné informace týkající se minerálních látek a také jejich významu ve výživě zvířat. Metodika práce zahrnuje představení Holdingu Rabbit Trhový Štěpánov a.s., charakteristiku odrůd a stanovišť, na kterých byl pokus prováděn. Dále samozřejmě obsahuje půdně klimatickou charakteristiku daných stanovišť a metody, které byly využity k získání hodnocených dat. Závěrečná část práce je věnována výsledkům, diskuzi a závěru, ve které se hodnotí a porovnávají dosažené výsledky. Nutno dodat, že data byly získány v rámci uvedeného pokusu v úzké spolupráci s podnikem Rabbit Trhový Štěpánov a.s. a stanovení hladiny vybraných prvků v zrně proběhlo v certifikované laboratoři dle standardizovaných metodik a standardních operačních postupů.
|
|
|
Využití neseparovaného digestátu jako zdroje fosforu pro zahradní rostliny
Kujanová, Denisa ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Nástup moderního trendu obnovitelných zdrojů byl nevyhnutelným vyvrcholením vývoje civilizace. Lidstvo se učí více využívat zdroje nevyčerpatelné oproti ztenčování zásob neobnovitelných zdrojů. Mezi zprostředkovatele obnovitelných zdrojů energie patří také bioplynové stanice, jejichž hlavní funkcí je výroba bioplynu. Bioplyn vzniká procesem anaerobní fermentace bez přístupu kyslíku v uzavřených nádržích. Jako vstupní substráty do zemědělských bioplynových stanic jsou užívány bioodpady, kejda dobytka nebo například energetické traviny. Proces vzniku bioplynu na svém konci přináší fermentační zbytek neboli digestát. Jeho složení je závislé na vstupních složkách pro výrobu bioplynu.
Digestát je směs velmi bohatá nejen na fosfor, ale i další živiny, s vysokou hodnotou pH. Existuje mnoho studií zabývajících se teorií i praxí aplikace digestátu na půdu, za účelem zlepšení jejich vlastností a využití digestátu. Podobný cíl má i tato diplomová práce, jež zkoumá kombinace neseparovaného digestátu s rašelinou a vápnitým dolomitem, se snahou vytvořit vhodný substrát pro různé druhy rostlin, z hlediska obsahu přístupného fosforu.
V rámci pokusů byly v letech 2011 až 2015 využity tyto rostliny: Gazánie zářivá (Gazania rigens), Bazalka pravá (Ocimum basilicum) a Máta peprná (Mentha piperita). Jako kontrolní substráty byly použity tyto varianty: Pěstební substrát B, Gramoflor a Zahradnický substrát Primaflora. S rašelinou byl kombinován neseparovaný digestát v poměrech: 5, 10, 15, 20, 25 % objemových. V určitých letech byl za účelem stabilizace hodnot pH přidáván také vápnitý dolomit v dávkách 3, 6, 10, 15 g/l.
Z výsledků práce vyplývá pozitivní vliv digestátu na vlastnosti substrátu, jako je např. hodnota pH (s možným přídavkem vápence pro stabilizaci) či sušina. Digestát se jeví jako vhodný zdroj fosforu pro rostliny. Z hlediska výnosu nadzemní hmoty dosáhl nejvyšších hodnot kontrolní substrát Gramoflor, z testovaných substrátů to byl nejčastěji substrát s 10 % digestátu (ve dvou letech s dávkou dolomitu 6 a 15 g/l). Nejvyššího procentuálního zastoupení sušiny rostlin dosahovaly v průměru kontrolní substráty.
|
|
|
Poruchy kalciového metabolizmu u masného a dojeného skotu
NOVÁ, Hana
Cílem předkládané bakalářské práce bylo vyhodnotit výskyt poruch metabolizmu vápníku v chovech dojeného a masného skotu. Poruchy minerálního metabolizmu jsou závažnými zdravotními, ale i ekonomickými problémy, kterým lze předejít vyvážeností krmné dávky respektující fyziologické potřeby vysokoprodukčních zvířat. Sledování proběhlo v letech 2013-2015 ve 3 chovech dojnic (Haklovy Dvory, Velký Bor, Hořepník) a v 1 chovu pastevně odchovávaného masného skotu (Čejkovice). Celkem bylo sledováno 179 kusů skotu. Obsah Ca byl stanoven v krevním séru a moči, doplňujícími parametry byly koncentrace P, Mg a ALP v krevní plazmě. Hodnoty Ca v tělních tekutinách byly v normě pouze v chovu Hořepník i přes vysokou užitkovost, v ostatních chovech byla zjištěna subklinická hypokalcemie. U pastevně odchovávaného masného skotu byla hypokalcemie doprovázena u starších krav frakturami femuru v období připouštění v důsledku naskočení býka. Mezi faktory ovlivňující výskyt hypokalcemií patří, kromě úrovně zootechnické a veterinární péče, skutečný příjem Ca respektující produkční a reprodukční úroveň v chovu. U pastevně odchovávaného skotu bývá snížený příjem Ca ovlivňován odplavováním vápenatých hnojiv při pravidelně se opakujících záplavách. Mezi preventivní postupy lze doporučit pravidelné analýzy krmiv a vyšetření obsahu Ca v tělních tekutinách.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.