|
|
Magnetická orientace savců
Tejmlová, Kristýna ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Geomagnetické pole Země může živočichům poskytovat směrovou a poziční informaci. Schopnost tuto informaci vnímat a využívat se nazývá magnetorecepce. Mechanismy magnetorecepce zatím nejsou zcela známy. Tři hlavní hypotézy lze rozdělit na mechanismy na světle nezávislé a závislé. Na světle nezávislé jsou mechanismy založené na elektromagnetické indukci a mechanismy založené na biogenním magnetitu. Na světle závislý je mechanismus reakcí radikálových párů. Vnímání geomagnetického pole umožňuje živočichům orientaci na dlouhé i krátké vzdálenosti. Projevit se může jako magnetický alignment, tj. spontánní natočení živočicha v prostoru určitým směrem vůči vektoru geomagnetického pole. Dalším projevem je magnetický polaritní nebo inklinační kompas, který živočichům umožňuje určení azimutu, tj. úhlu mezi směrem jejich pohybu a vektorem geomagnetického pole. Stanovit polohu a určit směr k cíli podle inklinace a intenzity magnetického pole umožňuje živočichům navigační mapa. Magnetická orientace savců se zdá být široce rozšířeným jevem. U hlodavců Rodentia lze pozorovat polaritní magnetický kompas, který je u podzemních hlodavců nezávislý na světle. Sudokopytníci Artiodactyla vykazují severojižní alignment, který je narušován nízkofrekvenčním magnetickým polem generovaným elektrickým vedením vysokého napětí....
|
|
|
Citlivost tetry jeskynní (Astyanax mexicanus) k magnetickému poli
JANDA, Patrik
Tato práce je zaměřena na zjištění vnímání magnetického pole u jeskynního druhu ryby - tetry jeskynní (Astyanax mexicanus). Experimenty byly prováděny v křížovém labyrintu, kde byla sledována preference směrů v jednotlivých ramenech tohoto labyrintu, jak v přirozeném magnetickém poli Země, tak v pozměněném, otočením severo-jižní osy o 90 pomocí magnetů. Byly také sledovány reakce jedinců na umístění silného magnetu těsně za konec západního a později i východního ramene křížového labyrintu. Bylo průkazně zjištěno, že tetry jeskynní preferují severo-jižní osu. Po otočení magnetického pole o 90 však neproběhla u jedinců preference nové severo-jižní osy, jak jsme očekávali. Ačkoliv některé zde provedené testy ukazují na vnímavost magnetického pole tetrami jeskynními a jejich preferenci severo-jižní osy, jiné testy ale formulované hypotézy vyvracejí. Měly by proto být stanoveny jiné nové hypotézy k vnímavosti magnetického pole, aby nemohly být vyvráceny ani v jednom případě. Tato práce tak posloužila jako odrazový můstek pro další bádání v oblasti magnetorecepce u jeskynních druhů ryb.
|
|
|
Neurální substrát magnetické kompasové orientace u myši C57BL/6J
Bláhová, Veronika ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent)
Schopnost vnímat magnetické pole Země byla prokázána u řady živočichů, včetně zástupců všech pěti tříd obratlovců. O fyziologických mechanismech tohoto smyslu však víme jen velmi málo. Behaviorální, neuroetologické, fyziologické studie a studie používající jako markery neuronální aktivace genů časné odpovědi naznačily, že zásadní roli v percepci a zpracování magnetické informace hrají trigeminální, vestibulární a zrakový systém. Magnetická informace je pravděpodobně následně integrována s ostatními sensori- motorickými informacemi na úrovni hipokampo-entorhinálního systému. V naprosté většině studií však byli modelovými organismy ptáci. V této práci jsem analyzovala neurální substrát magnetické kompasové orientace u myši kmene C57BL/6J pomocí markerů c-Fos a Egr1. Ve všech výše zmíněných systémech jsem identifikovala neuronální populace reagující na experimentální změnu magnetického pole. Výsledky této studie demostrují komplexní zpracování magnetické informace na úrovni centrálního nervového systému.
|
|
|
Ověření magnetické orientace u savců
KOČANDRLOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá sledováním změn orientace těla během denního cyklu se zvláštním zaměřením na orientaci těla při odpočinku a pasení u skotu. Vyhodnocením podmínek prostředí včetně magnetického pole Země, které mohou mít vliv na poziční chování zvířat. Orientace těla byla stanovena pomocí buzoly u vybraných jedinců skotu bezprostředně na místě každou půlhodinu. Sledováno bylo celkem 24 krav ve dvou stádech. Z každého stáda bylo vybráno 12 snadno rozeznatelných jedinců. Sledování probíhalo 7 dní v září roku 2016. Bylo zapisováno, kdy jedinci odpočívají a také faktory počasí (vítr, déšť, slunce, teplota), které by mohly mít vliv na orientaci skotu. Tato práce nemůže potvrdit teorii o S-J orientaci skotu podle magnetického pole Země a tedy nemůže ani potvrdit nebo vyvrátit vliv elektrického vedení na orientaci dobytka. Ani v případě odpočinku nebo pasení skotu nemůže být potvrzen S-J směr.
|
|
|
Stanovení pozičního chování savců se zaměřením na magnetické pole Země
FOLEJTAROVÁ, Lucie
V současné době je velká pozornost věnována magnetorecepci, neboli schopnosti živočichů vnímat magnetické pole Země. Právě s tímto objevem souvisí poziční chování zvířat (magnetický alignment) v magnetickém poli a světový fenomén ,,magnetického skotu". Magnetický alignment je spontánní (vrozené) chování, kdy se zvíře svou tělní osou staví do pozice sever jih nebo východ západ. Většina studií prokázala severo jižní směrovou preferenci. Tato práce přispívá k osvětlení pozičního chování skotu během denního cyklu. Studie je založena na odlišném sběru dat a je zaměřena na jednotlivce ve stádě. Jedinci byli fotografováni v daném směru v hodinových intervalech. Na základě toho byla u 26 jedinců skotu ze tří různých stád určena směrová preference. Zvířata se orientovala převážně východním nebo západním směrem. Statisticky průkazné výsledky byly získány také v několika případech severo jižní směrové preference. Diskutovány jsou zde i podmínky prostředí, které mohou konečný výsledek ovlivnit. U neprůkazných výsledků byli jedinci pravděpodobně rozdílně motivováni přechodně důležitějšími lokálními stimuly.
|
|
|
Magnetická orientace savců
Tejmlová, Kristýna ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Geomagnetické pole Země může živočichům poskytovat směrovou a poziční informaci. Schopnost tuto informaci vnímat a využívat se nazývá magnetorecepce. Mechanismy magnetorecepce zatím nejsou zcela známy. Tři hlavní hypotézy lze rozdělit na mechanismy na světle nezávislé a závislé. Na světle nezávislé jsou mechanismy založené na elektromagnetické indukci a mechanismy založené na biogenním magnetitu. Na světle závislý je mechanismus reakcí radikálových párů. Vnímání geomagnetického pole umožňuje živočichům orientaci na dlouhé i krátké vzdálenosti. Projevit se může jako magnetický alignment, tj. spontánní natočení živočicha v prostoru určitým směrem vůči vektoru geomagnetického pole. Dalším projevem je magnetický polaritní nebo inklinační kompas, který živočichům umožňuje určení azimutu, tj. úhlu mezi směrem jejich pohybu a vektorem geomagnetického pole. Stanovit polohu a určit směr k cíli podle inklinace a intenzity magnetického pole umožňuje živočichům navigační mapa. Magnetická orientace savců se zdá být široce rozšířeným jevem. U hlodavců Rodentia lze pozorovat polaritní magnetický kompas, který je u podzemních hlodavců nezávislý na světle. Sudokopytníci Artiodactyla vykazují severojižní alignment, který je narušován nízkofrekvenčním magnetickým polem generovaným elektrickým vedením vysokého napětí....
|
|
|
Útěkové chování srnčí zvěře
Waignerová, Pavla ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Práce se zabývá způsobem života naší nejběžnější zvěře, srnčí zvěře a to především útěkovým chováním a strategií útěku. Pozorování bylo zaměřeno na vnímání magnetického pole Země srnčí zvěří. Což se v této práci kvůli nedostatku dat neprokázalo. Další pozorování se zabývalo reakcí na příchozího člověka v souvislosti s vnímáním barev a intenzitou osvětlení. Útěková i reakční vzdálenost se ukázaly jako závislé na barvě oblečení i na intenzitě osvětlení, reakce i útěk přišli dříve, když byl pozorovatel oblečen v červeném oblečení, než když se pohyboval v zeleném. A při vyšší intenzitě denního světla reagovala zvěř dříve, než když byla světelná intenzita nižší. Výsledky experimentální části práce nepotvrdily hypotézy obdobných vědeckých prací zabývajících se magnetorecepcí a zrakovým vnímání srnčí zvěře.
|
|
|
Vyhodnocení vlivu magnetorecepce u farmově chovaných daňků
Wedlichová, Romana ; Hart, Vlastimil (vedoucí práce) ; Pleskač, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zmapováním magnetického pole Země u dančí zvěře na farmě. Teoretická část práce popisuje magnetické pole Země, principy magnetorecepce a magnetické orientace zvířat. Magnetorecepce je schopnost vnímat magnetické pole Země živočichy, přijmout směrovou a poziční informaci a využít ji k orientaci v prostoru. V praktické části je vyhodnocení terénního monitoringu zvěře. Při přímém pozorování byla pasoucí se nebo odpočívající zvěř vyfotografována a byl zapsán směr, ve kterém byla fotografie pořízená. Následně proběhlo vyhodnocení směru orientace zvěře na farmě. Dále došlo k porovnání dat podle stavu aktuálního počasí a podle rozdělení na samce, samice a mláďata. Při vyhodnocení výsledků byla potvrzena hypotéza, že obratlovci, v tomto případě daňci, jsou alignováni v severojižní ose.
|
|
|
Vliv magnetického pole Země na komunikační strategii srnců a ryb
Brus, Radek ; Hart, Vlastimil (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikačními strategiemi srnců a ryb. Srnci žijí od dubna do září teritoriálním způsobem, zbývající část roku žijí ve společných tlupách. K značkování teritoria používají chemickou a optickou biokomunikaci- vytloukání parůžků a hrabánkování. Práce je zaměřena také na naší nejrozšířenější rybu kapra obecného. Kapr jako jediný z našich ryb intenzivně vyskakuje nad vodní hladinu, což může být jeden ze způsobů jeho komunikace. Je to hejnová ryba, žije tedy sociálním způsobem života. Nejvíce aktivní je v létě, v létě jsou také výskoky kaprů nejčetnější. Po vyhodnocení získaných dat vyplynulo, že se srnci i kapři orientují v severo- jižní ose, s preferencí severu. Výsledný vektor při přímém pozorování hrabánkování srnců 7,5° a výsledný vektor u přímého pozorování výskoků kaprů nad vodní hladinu 341,5° potvrzují magnetorecepci u obou druhů živočichů.
|
|
|
Vliv změn magnetického pole na chování kapra obecného
Švrčula, Daniel ; Hart, Vlastimil (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Hlavním tématem je vliv změn magnetického pole Země na chování kapra obecného se zaměřením na rybníkářství, jako součást přidružené lesní výroby. Schopnost živočichů vnímat magnetické pole byla nesčetněkrát prokázána, ale stále není jasné, jakým způsobem zvířata vnímají a zpracovávají informace, které mu geomagnetické pole poskytuje. Teoretická část práce se zaměřuje na magnetorecepci a popisuje její jednotlivé mechanizmy a zjištěné poznatky, dále se zaměřuje na příklady využití magnetorecepce k přímému prospěchu obratlovců. Charakteristiku kapra obecného a rybníkářství a na příklady hospodaření s kaprem obecným. Praktická část se zabývá vyhodnocením vlivu magnetického pole Země na kapra obecného. Hlavní pozornost je věnována pozičnímu chování, jakožto k jednomu z projevů magnetorecepce. K vyhodnocení dat byl využitý statistický program Oriana 4.0., která pracuje na principu kruhových diagramů. Výsledky práce podpořili teorii o pozičním chování živočichů a vlivu magnetického pole Země na jejich chování. Výsledkem je zjištění, že kapři zarovnávají svá těla v severo-jižní ose, ovšem pokud nastane situace, kdy dochází k neklidu magnetického pole Země, označovaném jako magnetická bouře, tak dochází ke změnám pozičního chování a při magnetickém neklidu kapři nevykazují žádnou směrovou preferenci. Tento výsledek dokazuje, že kapři reagují na změny magnetického pole Země.
|
host ::
RSS.