|
|
Šlechta a kodifikace českého městského práva
Bartoň, Miroslav ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Šlechta a kodifikace českého městského práva Abstrakt Tato práce pojednává o vlivu šlechty na kodifikační proces českého městského práva, obzvláště v šestnáctém století, a zabývá se důvody úspěchu Práv městských Království českého od Pavla Kristiána z Koldína. Popisuje vývoj měst a městského práva, a to konkrétně od husitství až po vydání Práv městských, a také právní oblasti relevantní pro tuto tématiku, tedy českou část oblasti severoněmecké a jihoněmecké. Stručně se věnuje ustanovení stavovského státu a jeho vlivu na česká města, obzvláště Vladislavskému zřízení zemskému a sporům, které vyvolalo. Dále je nastíněn kodifikační pokus Brikcího z Licska, je zkoumán jeho zdrojový materiál a důvody, proč se toto dílo nikdy nestalo platnou kodifikací městského práva. Zvláštní důraz je kladen na vývoj politické situace z hlediska měst a jejich vztahu ke šlechtě od usnesení zemského sněmu o tom, že městské právo má být kodifikováno, z roku 1545 až po vydání Koldínova zákoníku roku 1579. Jsou zkoumány důvody, proč sepsání a přijetí přijatelné kodifikace trvalo tak dlouhou dobu, popsán odpor litoměřické právní oblasti proti vnucení kodifikace založené na staroměstském právu a práce se dotýká i náboženských nepokojů v sedmdesátých letech šestnáctého století. Následuje část popisující roli Viléma z Rožmberka jakožto...
|
|
|
Principy dědického práva v českých zemích do jeho kodifikace v roce 1811
Klucová, Monika ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce, zpracovaná na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, se zabývá principy dědického práva v českých zemích do jeho kodifikace v roce 1811. Přestože dědické právo je jednou z nejstarších oblastí práva, která byla velmi podrobně rozpracována už ve starověkém římském právu, na našem území se začalo více rozvíjet teprve v době pohusitské. Ve středověku zde totiž převládalo jednak právo panovníka na odúmrť a jednak institut rodinného nedílu, které přechod majetku ze zůstavitele na dědice prakticky neumožňovaly. Cílem práce proto bylo hlouběji prozkoumat historický vývoj a historické souvislosti dědického práva na našem území, které předcházely jeho moderní podobě, prvně kodifikované rakouským Obecným zákoníkem občanským v roce 1811. V první části práce "Úvod" je stručně pojednáno o dědickém právu jako specifické součásti právní vědy, o zásadách dědického práva, jakož i o podmínkách dědění a o dědických titulech. Druhá část práce "Historický exkurz - dědictví v Římském právu" pojednává o principech starověkého římského práva, které se prolínaly celým historickým vývojem nejen na našem území, ale i v jiných evropských zemích. Na základech římskoprávních principů jsou vystavěny moderní právní řády celé řady evropských států a jsou současně i východiskem nové české právní úpravy...
|
|
| |
|
|
Mezi hanbou a ctí. Nadávky ve Vodňanech v 16. století
KOŠTOVÁ, Jindřiška
Má diplomová práce se věnuje soudním sporům vedených z nářku cti nebo zhanění ve společnosti jihočeského města Vodňany. Teoretická část je věnována dosavadnímu historickému a historicko-právnímu bádání na domácím a zahraničním poli v této tematice. Produktem tohoto zájmu je typově pestrá paleta prací, které se s větším či menším úspěchem snaží o jejich zpřístupnění a využití získaných výsledků v rámci studia dějin společnosti, kultury, vývoje práva a městské správy. Druhá část diplomové práce tematizuje pojem čest na základě různých typů pramenů. Jedná se zvláště o městské zákoníky, literární texty a v prvé řadě prameny trestně právní agendy městského soudu ve Vodňanech (SOkA Strakonice, AM Vodňany). Jedna z kapitol je také zaměřena na klasifikaci nadávek, které byly v trestně právní agendě městského soudu nalezeny. Cílem této práce byla snaha nastínit, co pojem čest pro vodňanského měšťana v druhé polovině šestnáctého století znamenal.
|
|
|
Sirotčí agenda a péče o sirotky v Prácheňském kraji v 18. století
FUČÍKOVÁ, Lucie
Práce je zaměřena na sirotčí agendu a péči o sirotky v Prácheňském kraji v 18. století. Je rozdělena na několik částí. V první se aurorka zaměřuje na právní vymezení sirotků a poručnické správy. Ukazuje vývoj od římského práva po kodifikaci městského práva Pavla Kristiána z Koldína. Druhá část představuje postavení sirotků v českých městech v 18. století. Zárověň jsou zde představena jihočeská města, která byla dále sledována v dalších částech práce. Zároveň je zde představena instrukce pro sirotčího písaře dochovaná ve fondu Velkostatek Netolice v SOA Třeboň. Stěžejní část práce je zaměřena na představení tří druhů sirotčí agendy v několika městech bývalého Prácheňského kraje. První jsou sirotčí knihy z měst Lhenice, Netolice, Volary a Bavorov. Dalším druhem sirotčí agendy jsou sirotčí účty z měst Lhenice, Netolice, Volary a Záblatí. Posledním druhem sirotčí agendy, který je představen, jsou sirotčí tabely z měst Lhenice, Netolice a Volary. Všechny prameny jsou v práci předtaveny jak po formální stránce, tak po obsahové stránce.
|
host ::
RSS.