|
|
Náhrobní kameny v kostele sv. Jakuba v Jihlavě
VENCELIDES, Jan
Předložená bakalářská práce se zabývá identifikací a nastíněním života osob, na něž na konci 18. století upomínaly náhrobní kameny, které se nacházely v podlaze farního kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě. První kapitola stručně představuje dějiny královského horního města Jihlavy do první poloviny 18. století. Důraz je kladen nejen na politické dějiny města, ale také na dějiny správy nebo náboženský vývoj. V další části jsou představeny dějiny jihlavského farního kostela sv. Jakuba Většího. Pozornost je věnována vnější i vnitřní podobě kostela, jeho mobiliáři a rovněž událostem, kterým se svatojakubský kostel stal za dobu své existence svědkem. Stěžejní část práce se na základě rukopisu Jana Jindřicha Marzyho, dalších pramenů a odborné literatury snaží rekonstruovat životní osudy 22 významných jihlavských měšťanských rodin a dalších osob, k nimž se vztahovaly sepulkrální památky v interiéru zdejšího svatojakubského chrámu.
|
|
|
Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích
Žabková, Gabriela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vnikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař. KLÍČOVÁ SLOVA - Prachatice - renesance -...
|
|
|
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době
Vaněk, Vojtěch ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Krafl, Pavel (oponent)
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době Vojtěch Vaněk Abstrakt Studie vychází ze sociálně historického chápání role fundací a liturgické memorie ve středověké společnosti, tak jak je představili zejména něměčtí medievisté Otto G. Oexle a Michael Borgolte. Fundace jako trvalé zbožné dary v jejich pojetí hrály roli spojnice mezi světem živých a zemřelých, udržovaly přítomnost mrtvých ve společnosti a sloužily ke spáse jejich duší prostřednictvím vzájemné solidarity mezi živými a mrtvými. Studie zároveň zvažuje podněty ze strany nové kulturní historie, která přisuzuje fundacím roli symbolického kapitálu ve společnosti, který sloužil k reprezentaci společenského postavení a k legitimizaci moci prostřednictvím okázalé demonstrace zbožnosti. Předhusitská Kutná Hora byla jedním z nejlidnatějších měst v českých zemích za vlády Lucemburků a současně jedním z největších center těžby a zpracování stříbrné rudy na evropském kontinentu. Vznik dolování klademe do osmdesátých let 13. století, založení města do prvního desetiletí 14. století. Kutná Hora byla sídlem centrální mincovny českého státu a královských úřadů spojených s mincovnou i těžbou. Přitahovala rovněž elitu z řad měšťanů, kteří se účastnili horního podnikání a obchodu s drahým kovem, pocházeli z řady významných měst střední Evropy a...
|
|
|
Komunikace Českých Budějovic a nižší šlechty na přelomu 16. a 17. století
GAJDOŠ, Patrik
Předkládaná diplomová práce se zabývá výzkumem komunikace městské rady Českých Budějovic se zástupci nižší šlechty v rozmezí let 1581 až 1584 a dále s přerušením z let 1602 až 1604. Klade si za cíl přiblížit obsah vzájemné korespondence a interpretuje ji v kontextu dějin jihočeského regionu. Předkládá typologii korespondence s cílem identifikovat nejčastější témata, která se vyskytovala ve vzájemné komunikaci městské rady a zástupců nižší šlechty. Předmětem zájmu se rovněž staly konkrétní argumentační způsoby, které konšelé Českých Budějovic využívali. Tento přístup pomohl přiblížit identitu, kterou městský stav skrze písemnosti městské kanceláře vyjevoval. V neposlední řadě zkoumá osídlení zástupců nižší šlechty, kterou se povedlo v berních rejstřících interpretovat. V závěru práce shrnuje zjištěné poznatky a nabízí možné směry, kterými by se bádání o tématu mohlo ubírat v budoucnosti.
|
|
|
Věřitelé posledních Rožmberků
LEVÝ, Václav
Bakalářská práce Věřitelé posledních Rožmberků se zabývá věřiteli Viléma z Rožmberka z let 1589 1592 a podrobněji se zaměří na ty věřitele, jejichž pohledávky po smrti Viléma z Rožmberka převzal roku 1592 jeho bratr Petr Vok z Rožmberka. Práce vychází ze soupisu rožmberských dluhů, který se dochoval ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Práce se pokusí vytvořit "kolektivní biografii" těchto věřitelů za použití prosopografické metody a nalézt shodné znaky, které tyto věřitele spojovaly.
|
|
|
Pražská staroměstská rodina Rokycanských. Od konšelů k rytířům
Chmátal, Jonáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na staroměstskou rodinu Rokycanských, která je často označována za rodinu patricijskou, a která ve struktuře středověkého Starého Města pražského zaujímala ve 14. století a na počátku 15. století významné postavení co se týče role sociální a hospodářské. Cílem práce je na příkladu Rokycanských ukázat, že tématika pražského tzv. patriciátu ještě rozhodně není vyčerpaná a naopak by si zasloužila systematickou pozornost. Práce má přinést biografický popis jednotlivých členů rodiny, který by měl být značně rozsáhlejší než ten, který přináší V. V. Tomek. Aby práce nabídla něco více než jen biografii, začlenil jsem ještě samostatnou kapitolu o venkovských statcích, které rodině Rokycanských náležely. Tato biografie by měla nadále sloužit jako základ pro následné bádání o rodině Rokycanských a naznačit směr, kterým by se měl výzkum pražského tzv. patriciátu nadále ubírat. Klíčová slova: Staré Město pražské, patriciát, Okoř, rytíř, Rokycanský, Rockzaner, měšťané, středověk, středověké město, 14. století, lokace, kolonizace, peněžnictví, venkovské majetky, městská rada
|
|
|
Náchodské testamenty v 17. století
Matyska, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předmětem bakalářské práce je sonda do dochovaných testamentů ze 17. století z fondu Archiv města Náchoda. Tyto testamenty se nacházejí jednak ve dvou knihách kšaftů a také v aktovém materiálu. Nabízejí nové možnosti pohledu do běžného života města, především pak do majetkových a rodinných poměrů jeho obyvatel. Předkládaná práce představuje testamenty jako prameny a popisuje místní praxi jejich vzniku. Hlavním cílem práce pak bylo postižení okruhu osob, které pořídily kšaft a rozbor jejich odkazů. Pořizovatelé testamentů byli zkoumáni z hlediska pohlaví, rodinného stavu, povolání, majetkového zázemí, místa bydliště a zapojení do života městské komunity. Rozbor odkazů sleduje nejen jejich charakter, ale také okruhy jejich příjemců, zbožných i světských. Na závěr jsou pak zkoumány odkazy směřující mimo samotné město. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době
Vaněk, Vojtěch ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Krafl, Pavel (oponent)
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době Vojtěch Vaněk Abstrakt Studie vychází ze sociálně historického chápání role fundací a liturgické memorie ve středověké společnosti, tak jak je představili zejména něměčtí medievisté Otto G. Oexle a Michael Borgolte. Fundace jako trvalé zbožné dary v jejich pojetí hrály roli spojnice mezi světem živých a zemřelých, udržovaly přítomnost mrtvých ve společnosti a sloužily ke spáse jejich duší prostřednictvím vzájemné solidarity mezi živými a mrtvými. Studie zároveň zvažuje podněty ze strany nové kulturní historie, která přisuzuje fundacím roli symbolického kapitálu ve společnosti, který sloužil k reprezentaci společenského postavení a k legitimizaci moci prostřednictvím okázalé demonstrace zbožnosti. Předhusitská Kutná Hora byla jedním z nejlidnatějších měst v českých zemích za vlády Lucemburků a současně jedním z největších center těžby a zpracování stříbrné rudy na evropském kontinentu. Vznik dolování klademe do osmdesátých let 13. století, založení města do prvního desetiletí 14. století. Kutná Hora byla sídlem centrální mincovny českého státu a královských úřadů spojených s mincovnou i těžbou. Přitahovala rovněž elitu z řad měšťanů, kteří se účastnili horního podnikání a obchodu s drahým kovem, pocházeli z řady významných měst střední Evropy a...
|
|
|
Barokní znakové galerie. Heraldická reprezentace šlechty, duchovenstva a měšťanstva, její interpretace a možnosti využití
Oulík, Jan ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá barokní heraldikou, konkrétně fenoménem znakových galerií v českých zemích v pobělohorském období. Za pomoci metod pomocných věd historických analyzuje tři znakové soubory z 60. - 90. let 17. století: 1. znaky a znamení donátorů na šestnácti obrazech Svatováclavského cyklu v bazilice sv. Václava v poutním místě Stará Boleslav nedaleko Prahy; 2. trojici malovaných znaků ve štukových kartuších na vítězném oblouku kaple Panny Marie a sv. Karla Boromejského v bývalém Vlašském špitále na Malé Straně v Praze; 3. znaky a znamení na deseti dřevěných podstavcích soch českých patronů v arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Tachově. Práce přináší edici jmenovaných znakových souborů a identifikaci většiny osob, jimž znaky patřily, včetně srovnání se znaky v jiných pramenech (pečeti, koncepty erbovních listin, staré tisky). Zasazením do širšího historického kontextu a rozborem struktury dárců práce mj. ukazuje na složení tehdejších elit z řad vyšší a nižší šlechty, duchovenstva a měšťanů a na potřebu sebereprezantace těchto společenských vrstev. Mnohé znaky a znamení ze zmíněných tří souborů doposud nejsou v literatuře popsány. Práce současně ukazuje, jak mohou pomocné vědy historické doplnit výsledky zkoumání dalších historických a uměnovědných oborů a přispět k novému poznání doposud málo...
|
|
|
Rok v životě nižšího šlechtice - Jan Jeníšek z Újezda a na Svrčovci
Behenská, Radka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce se pokusila o zhodnocení krátkého úseku života nižšího šlechtice Jana Jeníška z Újezda a na Svrčovci na základě unikátního pramene své doby "Register bílých Jana Jeníška z Újezda a na Svrčovci" z let 1550-1552. Existence podobných zápisů je v daném období vzácná. Detailní poznámky částečně odkryly osobnost pisatele, seznámily nás s postupy při řešení právních sporů, v hospodaření (rybníkářství, zemědělství, chov) a v obchodu. Čtenář se dozvídá o spolupráci a vazbách šlechticů mezi sebou, o vztazích s měšťany a poddanými (zejména obchodních). Pramen odráží také některé aspekty politické a úřední kariéry autora, či její vrcholy (v roce 1555 se stal Jan Jeníšek místokomorníkem Království českého).
|
host ::
RSS.