|
Měření vrstvy nervových vláken sítnice u pacientů s Alzheimerovou chorobou
Kasl, Zdeněk ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
Souhrn Alzheimerova choroba (ACH) je nejčastější příčinou syndromu demence a mírné kognitivní poruchy (MCI). Nejspolehlivěji je možné diagn ózu ACH zachytit pomocí takzvaných biomarkerů průkazem změny metabolismu mozku pozitronovou emisní tomografií (PET), změnami v mozkomíšním moku nebo struktury mozku magnetickou rezonancí (MRI). Tyto metody jsou finančně nákladné, organizačně a časově náročné a pro pacienta často zatěžující. Z těchto důvodů se hledají alternativní přístupy vhodné pro časnou diagnostiku ACH. Jednou z možností může být zhodnocení tloušťky vrstvy nervových vláken sítnice (RNFL), která je dobře přístupná vyšetření přes optický aparát oka. Cílem naší práce je prezentovat základy současných znalostí o Alzheimerově chorobě se zaměřením na souvislosti ACH s očním nálezem. V další části práce pak představit měření vrstvy nervových vláken sítnice pomocí optické koherenční tomografie (OCT) jako potenciální diagnostickou metodu při screeningu pacientů s ACH a prezentovat výsledky naměřené na našem souboru. Soubor obsahoval 24 pacientů s ACH, respektive 48 změřených očí a 10 pacientů s mírným kognitivním deficitem, respektive 19 změřených očí. Do kontrolního souboru bylo zařazeno 26 osob, respektive 51 změřených očí. Všichni pacienti podstoupili komplexní oční vyšetření včetně vyšetření sítnice v...
|
|
Měření vrstvy nervových vláken sítnice u pacientů s Alzheimerovou chorobou
Kasl, Zdeněk ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
Souhrn Alzheimerova choroba (ACH) je nejčastější příčinou syndromu demence a mírné kognitivní poruchy (MCI). Nejspolehlivěji je možné diagn ózu ACH zachytit pomocí takzvaných biomarkerů průkazem změny metabolismu mozku pozitronovou emisní tomografií (PET), změnami v mozkomíšním moku nebo struktury mozku magnetickou rezonancí (MRI). Tyto metody jsou finančně nákladné, organizačně a časově náročné a pro pacienta často zatěžující. Z těchto důvodů se hledají alternativní přístupy vhodné pro časnou diagnostiku ACH. Jednou z možností může být zhodnocení tloušťky vrstvy nervových vláken sítnice (RNFL), která je dobře přístupná vyšetření přes optický aparát oka. Cílem naší práce je prezentovat základy současných znalostí o Alzheimerově chorobě se zaměřením na souvislosti ACH s očním nálezem. V další části práce pak představit měření vrstvy nervových vláken sítnice pomocí optické koherenční tomografie (OCT) jako potenciální diagnostickou metodu při screeningu pacientů s ACH a prezentovat výsledky naměřené na našem souboru. Soubor obsahoval 24 pacientů s ACH, respektive 48 změřených očí a 10 pacientů s mírným kognitivním deficitem, respektive 19 změřených očí. Do kontrolního souboru bylo zařazeno 26 osob, respektive 51 změřených očí. Všichni pacienti podstoupili komplexní oční vyšetření včetně vyšetření sítnice v...
|
|
Detekce prvotních příznaků Alzheimerovy nemoci blízkou osobou nemocného
Krynská, Martina ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Disertační práce se věnuje konstrukci nového dotazníku aktivit denního života ze čtyř již existujících dotazníků, který by shrnoval jejich silné stránky a předkládal pouze ty dovednosti, které bývají demencí Alzheimerova typu postiženy nejdříve. Sledovaná problematika je představena v širších souvislostech, které zahrnují oblast společensko-vědní, medicínskou a nechybí ani rovina ryze praktická, týkající se dopadu Alzheimerovy nemoci na život nemocného i jeho okolí. Výsledkem empirického bádání je nový dotazník, zkonstruovaný na základě korelační analýzy položek tří běžně používaných orientačních kognitivních testů a čtyř orientačních dotazníků aktivit denního života, používaných v Poradně pro poruchy paměti Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Vzhledem k tomu, že do výzkumného souboru byli zařazeni pouze nemocní Alzheimerovou nemocí, lze nově konstruovaný dotazník aktivit denního života používat nejen jako orientační nástroj pro posuzování soběstačnosti blízkou osobou v čase. Jeho přínosem je i představení souhrnu konkrétních oblastí aktivit denního života, které Alzheimerova nemoc zasahuje nejdříve a tento srozumitelný výčet zpřístupňuje a nabízí k použití široké veřejnosti.
|