Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Měření vrstvy nervových vláken sítnice u pacientů s Alzheimerovou chorobou
Kasl, Zdeněk ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
Souhrn Alzheimerova choroba (ACH) je nejčastější příčinou syndromu demence a mírné kognitivní poruchy (MCI). Nejspolehlivěji je možné diagn ózu ACH zachytit pomocí takzvaných biomarkerů průkazem změny metabolismu mozku pozitronovou emisní tomografií (PET), změnami v mozkomíšním moku nebo struktury mozku magnetickou rezonancí (MRI). Tyto metody jsou finančně nákladné, organizačně a časově náročné a pro pacienta často zatěžující. Z těchto důvodů se hledají alternativní přístupy vhodné pro časnou diagnostiku ACH. Jednou z možností může být zhodnocení tloušťky vrstvy nervových vláken sítnice (RNFL), která je dobře přístupná vyšetření přes optický aparát oka. Cílem naší práce je prezentovat základy současných znalostí o Alzheimerově chorobě se zaměřením na souvislosti ACH s očním nálezem. V další části práce pak představit měření vrstvy nervových vláken sítnice pomocí optické koherenční tomografie (OCT) jako potenciální diagnostickou metodu při screeningu pacientů s ACH a prezentovat výsledky naměřené na našem souboru. Soubor obsahoval 24 pacientů s ACH, respektive 48 změřených očí a 10 pacientů s mírným kognitivním deficitem, respektive 19 změřených očí. Do kontrolního souboru bylo zařazeno 26 osob, respektive 51 změřených očí. Všichni pacienti podstoupili komplexní oční vyšetření včetně vyšetření sítnice v...
Měření vrstvy nervových vláken sítnice u pacientů s Alzheimerovou chorobou
Kasl, Zdeněk ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
Souhrn Alzheimerova choroba (ACH) je nejčastější příčinou syndromu demence a mírné kognitivní poruchy (MCI). Nejspolehlivěji je možné diagn ózu ACH zachytit pomocí takzvaných biomarkerů průkazem změny metabolismu mozku pozitronovou emisní tomografií (PET), změnami v mozkomíšním moku nebo struktury mozku magnetickou rezonancí (MRI). Tyto metody jsou finančně nákladné, organizačně a časově náročné a pro pacienta často zatěžující. Z těchto důvodů se hledají alternativní přístupy vhodné pro časnou diagnostiku ACH. Jednou z možností může být zhodnocení tloušťky vrstvy nervových vláken sítnice (RNFL), která je dobře přístupná vyšetření přes optický aparát oka. Cílem naší práce je prezentovat základy současných znalostí o Alzheimerově chorobě se zaměřením na souvislosti ACH s očním nálezem. V další části práce pak představit měření vrstvy nervových vláken sítnice pomocí optické koherenční tomografie (OCT) jako potenciální diagnostickou metodu při screeningu pacientů s ACH a prezentovat výsledky naměřené na našem souboru. Soubor obsahoval 24 pacientů s ACH, respektive 48 změřených očí a 10 pacientů s mírným kognitivním deficitem, respektive 19 změřených očí. Do kontrolního souboru bylo zařazeno 26 osob, respektive 51 změřených očí. Všichni pacienti podstoupili komplexní oční vyšetření včetně vyšetření sítnice v...
Detekce prvotních příznaků Alzheimerovy nemoci blízkou osobou nemocného
Krynská, Martina ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Disertační práce se věnuje konstrukci nového dotazníku aktivit denního života ze čtyř již existujících dotazníků, který by shrnoval jejich silné stránky a předkládal pouze ty dovednosti, které bývají demencí Alzheimerova typu postiženy nejdříve. Sledovaná problematika je představena v širších souvislostech, které zahrnují oblast společensko-vědní, medicínskou a nechybí ani rovina ryze praktická, týkající se dopadu Alzheimerovy nemoci na život nemocného i jeho okolí. Výsledkem empirického bádání je nový dotazník, zkonstruovaný na základě korelační analýzy položek tří běžně používaných orientačních kognitivních testů a čtyř orientačních dotazníků aktivit denního života, používaných v Poradně pro poruchy paměti Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Vzhledem k tomu, že do výzkumného souboru byli zařazeni pouze nemocní Alzheimerovou nemocí, lze nově konstruovaný dotazník aktivit denního života používat nejen jako orientační nástroj pro posuzování soběstačnosti blízkou osobou v čase. Jeho přínosem je i představení souhrnu konkrétních oblastí aktivit denního života, které Alzheimerova nemoc zasahuje nejdříve a tento srozumitelný výčet zpřístupňuje a nabízí k použití široké veřejnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.