Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
FORMOVÁNÍ LOKÁLNĚ EKONOMICKÝCH STRUKTUR V SUBURBÁNNÍM PROSTORU PRAHY A STRATEGIE JEJICH ROZVOJE
Krejčová, Nikola ; Wokoun, René (vedoucí práce) ; Toušek, Václav (oponent) ; Viturka, Milan (oponent)
Tato disertační práce je zaměřena na problematiku komerční suburbanizace v podmínkách pražské aglomerace a zhodnocení některých jejích dopadů na zasažené lokality. Cílem práce je identifikovat lokální ekonomické struktury z pohledu komerční suburbanizace a zhodnotit míru jejich socioekonomické významnosti v suburbánním pásmu hlavního města Prahy a jejich vliv na koncepci místních rozvojových střednědobých priorit. Tento cíl je podrobněji specifikován v rámci pěti dílčích dílů a pěti hypotéz. Sledované lokality jsou analyzovány na úrovni obcí, správních obvodů obcí s rozšířenou působností a okresů Praha-východ a Praha-západ. Práce představuje první pokus o komplexní zhodnocení rozsahu komerční suburbanizace v zázemí Prahy prostřednictvím indexové metody. Pomocí indexů jsou hodnoceny i některé důsledky komerční suburbanizace, především míra lokálního působení firem a formování lokálních trhů v daných územních celcích. Provedené analýzy prokázaly významnější míru formování lokálních trhů práce a spíše zanedbatelnou míru formování lokálních trhů zboží a služeb. Lokální ekonomické struktury se i nadále formují podstatně výrazněji v regionálních centrech nižšího řádu než v suburbánním pásmu Prahy. Další součástí práce je analýza socioekonomické situace ve vybrané suburbanizované obci a reflexe klíčových aspektů suburbanizace do jejích střednědobých rozvojových priorit a generalizace získaných poznatků. V rámci provedených analýz byla využita data z vlastních dotazníkových šetření autorky a dostupných statistických databází.
Efektivnost rekvalifikačních kurzů Úřadu práce Havlíčkův Brod v letech 2008 - 2011
Kruchňa, Lukáš ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Práce je dílčí analýzou efektivnosti rekvalifikačních kurzů v okrese Havlíčkův Brod během let 2008-2011. Z analýzy metodou hrubých efektů vyplynulo, že i přes složité podmínky na trhu práce dvě třetiny rekvalifikantů nalezly zaměstnání do 12 měsíců od skočení rekvalifikace. V porovnání s jinými územními celky dosahovaly havlíčkobrodské rekvalifikace stejných i lepších výsledků s nižšími průměrnými náklady na účastníka. Sociodemografické charakteristiky rekvalifikantů se ukázaly být diferencujícím faktorem hodnot hrubých efektů. U znevýhodněných osob byly zjištěny nižší hrubé efekty. Hodnota hrubého efektu však až na výjimky neklesla pod 50 %. Z hlediska parametrů kurzů byly hrubé efekty nejvyšší u profesních rekvalifikací. Analýza pomocí indexů cílenosti odhalila nejen na Havlíčkobrodsku rezervy v zacílení rekvalifikací na znevýhodněné skupiny. Práce dochází k závěru, že rekvalifikace se jeví být efektivním nástrojem politiky zaměstnanosti a doporučuje do budoucna udržet jejich rozsah, více využívat profesních rekvalifikací, zlepšit zacílení na znevýhodněné skupiny a případně zvážit implementaci modelu zónového poradenství s využitým profilovaní nezaměstnaných. Dále doporučuje evidovat další údaje o nezaměstnaných nápomocné k přípravě rekvalifikací a hodnocení efektivnosti metodou čistých efektů, která překonává v práci diskutované limity metody hrubých efektů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.