|
|
Odpor místních komunit vůči nízkoprahovým službám pro uživatele drog v Praze
Valachová, Zuzana ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Tůmová, Kateřina (oponent)
Předložená práce se věnuje tematice nízkoprahových služeb pro drogově závislé v kontextu s postoji NIMBY, tedy s odporem místních komunit vůči umístění těchto služeb do jejich sousedství. Praha se v současné době potýká s nedostatkem těchto služeb, který se i přes naléhání odborníků na důležitost situace nedaří vyřešit. Tato práce se snaží porozumět situaci, ve které se kontaktní centra ve spojitosti s postoji NIMBY nachází, a jaký mají tyto postoje na činnost center vliv. Odhaluje další faktory, které jejich činnost ovlivňují, a jak s danými postoji (ne)souvisí. Na závěr práce vymezuje hlavní problémy těchto center a možné návrhy jejich řešení. Dosažení těchto cílů bylo možné pomocí vícepřípadové studie kontaktních center Drop In a Progressive, které bylo dosaženo rozhovory s jejich vedoucími. Pro získání pohledu na situaci od dalších zúčastněných aktérů byla provedena mediální rešerše. Bylo zjištěno, že KC Drop In se s nepokoji nepotýká, zatímco KC Progressive bylo kvůli nepokojům místních obyvatel, které přešly v politickou úroveň, uzavřeno. Hlavním faktorem nepokojů se ukázal být objem klientů v dané lokalitě, který zde narušoval klid a bezpečí. Velký objem klientů kontaktních center je způsoben nedostatkem daných center a jiných adiktologických služeb v Praze. Kdyby se zátěž rozprostřela do...
|
|
|
Sociální prostředí a lokální komunity: město, suburbium, venkov
Špačková, Petra ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Již od 19. století se v souvislosti s procesy modernizace, industrializace a urbanizace společnosti výrazně mění role místa/lokality v organizaci sociálních vazeb a zejména význam místa bydliště a lokální komunity v každodenním životě lidí. Geografický prostor nehraje v udržování mezilidských vztahů zdaleka tak významnou úlohu jako dříve a narůstá význam těch sociálních kontaktů, které nejsou vázány na specifickou lokalizaci. Tento proces byl v poslední době ještě silněji umocněn rozvojem komunikačních technologií a zejména internetu, který přenesl řadu sociálních vazeb mimo prostor v jeho běžném chápání. Předložená dizertační práce se zabývá důsledky těchto změn pro sociální prostředí městských, suburbánních a venkovských lokalit se snahou klást důraz na geografickou perspektivu výzkumu společenských vazeb. V rámci teoretického zarámování práce je ujasněn vztah konceptů sociálního prostředí a lokální komunity a předložen schematizovaný přístup ke studiu sociálního prostředí lokalit. Diskutovány jsou faktory odlišnosti sociálního prostředí a povahy komunitních vazeb v různých typech území a vliv proměny sociodemografické struktury obyvatelstva na sociální klima lokalit. Hodnocen je rovněž význam charakteru sociálního prostředí a povahy komunitních vazeb pro dané území a jeho obyvatele samotné. Dizertační...
|
|
|
Rezidenční mobilita a naplňování idejí cohousingu v každodenním životě obyvatel: případová studie projektu Klidná
Horňáková, Marie ; Jíchová, Jana (vedoucí práce) ; Kubeš, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje cohousingu, tedy konceptu bydlení založeném na společných prostorách a sdíleném příslušenství. V první fázi je cílem vytvoření přehledu vývoje cohousingu a jemu podobných forem bydlení ve světě i v Česku. Druhá fáze se zaměřuje již na konkrétní cohousingem inspirovaný rezidenční projekt nacházející se ve vnitřním městě Prahy, který v práci vystupuje pod názvem Klidná. Druhá fáze si klade za cíl zjistit, co vedlo komunikační partnery a partnerky ke zvolení Klidné jako nového místa bydliště, jak důležitou roli při rozhodování hrálo zakomponování specifických prvků vycházejících z cohousingu a jakým způsobem jsou ideje tohoto konceptu naplňovány v každodenním životě obyvatel. Výzkum je kvalitativního charakteru a hlavní metodou sběru dat jsou hloubkové polo-strukturované rozhovory, které jsou následně vyhodnoceny na základě teoretické tematické analýzy. Ze studie vyplývá, že nikdo z komunikačních partnerů a partnerek nešel do Klidné cíleně za konceptem cohousingu, ale existenci společných prostor, menší měřítko projektu či prostorové rozvržení vnímali spíše jako příjemný bonus. Naplňování idejí konceptu v každodenním životě informátorů odpovídá charakteru projektu a kontextu, ve kterém vznikl. Jedná se totiž pouze o couhousingem inspirovaný projekt a developerem vedený model....
|
|
|
Sociální prostředí a lokální komunity: město, suburbium, venkov
Špačková, Petra ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Již od 19. století se v souvislosti s procesy modernizace, industrializace a urbanizace společnosti výrazně mění role místa/lokality v organizaci sociálních vazeb a zejména význam místa bydliště a lokální komunity v každodenním životě lidí. Geografický prostor nehraje v udržování mezilidských vztahů zdaleka tak významnou úlohu jako dříve a narůstá význam těch sociálních kontaktů, které nejsou vázány na specifickou lokalizaci. Tento proces byl v poslední době ještě silněji umocněn rozvojem komunikačních technologií a zejména internetu, který přenesl řadu sociálních vazeb mimo prostor v jeho běžném chápání. Předložená dizertační práce se zabývá důsledky těchto změn pro sociální prostředí městských, suburbánních a venkovských lokalit se snahou klást důraz na geografickou perspektivu výzkumu společenských vazeb. V rámci teoretického zarámování práce je ujasněn vztah konceptů sociálního prostředí a lokální komunity a předložen schematizovaný přístup ke studiu sociálního prostředí lokalit. Diskutovány jsou faktory odlišnosti sociálního prostředí a povahy komunitních vazeb v různých typech území a vliv proměny sociodemografické struktury obyvatelstva na sociální klima lokalit. Hodnocen je rovněž význam charakteru sociálního prostředí a povahy komunitních vazeb pro dané území a jeho obyvatele samotné. Dizertační...
|
|
|
Vliv cestovního ruchu na socio-kulturní sféry regionů
Mokrošová, Petra ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Cestovní ruch je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomických odvětví na světě. Díky multiplikačnímu efektu, který je jednou z jeho významných vlastností, vytváří vhodné podmínky pro ekonomické i společensko-kulturní zhodnocení regionu. Toto zhodnocení ovšem závisí na rozvinutosti daného regionu, potenciálu rozvíjet cestovní ruch a koordinaci aktivit, které případný rozvoj zajišťují. Většina výzkumů se doposud zabývala spíše ekonomickými dopady rozvoje cestovního ruchu v regionech. Ovšem velice významné jsou také jeho dopady na socio-kulturní prostředí. Pokud je rozvoj cestovního ruchu v určitém regionu řízen zodpovědně, může mít značné pozitivní dopady na místní komunity (především zvýšení celkové životní úrovně, rozvoj občanské vybavenosti apod.). V opačném případě ale může přinést nenávratné negativní efekty zejména v podobě změn v životním stylu místních obyvatel, změn v místních společenských a kulturních hodnotách nebo například celkových změn fyzického prostředí. Na jedné straně cestovní ruch přispívá k uchování kulturní diverzity a je zprostředkovatelem poznání a interakce mezi různými lidmi a kulturami, na straně druhé je nositelem negativních aspektů globalizace, které mívají ničivé účinky na tradice a kultury jednotlivých regionů. Cílem diplomové práce je tudíž poukázat na psychologické a sociologické aspekty cestovního ruchu, jeho vztah ke kultuře a kulturní identitě a jeho dopady na místní komunity. Analytická část se zabývá charakteristikou destinace Praha a dopady cestovního ruchu na její socio-kulturní prostředí.
|
host ::
RSS.