|
|
Assessing the potentials of non timber forest products (NTFPs) as an attractive livelihood option for the people living in the forest adjacent communities in the Sekyere East district of Ghana
Okyere, Florence
Vymezení problematiky: Nedřevní lesní produkty (NDLP) jsou biologické zdroje rostlinného (mimo dřeva) a živočišného původu, které jsou sklízeny v přirozených lesích a na zemědělské půdě za účelem použití lidmi. Les nadále slouží jako společensko-ekonomická zabezpečovací síť pro venkovské komunity ve většině oblastí Afriky, jižní Asie a některých částí Latinské Ameriky. Více než 40 % chudé populace na světě žije v těsné blízkosti oblastí tropického lesa. Komunity žijící v sousedství zalesněných oblastí nevyhnutelně závisí na jejich ekologii, pokud jde o získávání každodenní potravy, topiva a příjmu. Navzdory ekonomickému významu NDLP neexistuje žádné řádné ohodnocení NDLP a jejich přínosu pro živobytí a rozvoj venkovských komunit, které závisejí primárně na těchto produktech, pokud jde o příjem, základní životní prostředky a zaměstnání. Účel: Zhodnotit potenciál NDLP coby atraktivní možnosti získávání obživy pro lidi žijící v lesních komunitách okresu Sekyere East oblasti Ashanti v Ghaně. Metoda: Při sběru dat ve vybraných venkovských komunitách v okresu Sekeyre East byla použita kvantitativní průřezová studie. Při vybírání šesti komunit v okresu byla použita metoda vícestupňového výběru a při vybírání každého třetího domu v komunitě byla použita metoda systematického výběru. Byl proveden nábor celkem 502 účastníků ve věku vyšším než 15 let (legální věková hranice pro uzavírání pracovního vztahu) a účastníkům byl předán strukturovaný dotazník. Datová analýza byla provedena pomocí programu STATA a výsledky byly prezentovány v tabulkách a grafických zobrazeních. Výsledky: Rozdaný dotazník vyplnilo 98 % účastníků. Většina respondentů byli muži (67,73 %), zbytek (32,27 %) představovaly ženy. Muži byli do získávání NDLP zapojeni celkově více než ženy. Téměř polovina respondentů (48,21 %) zapojených do sběru NDLP byly starší osoby ve věku 50-59 let. Zhruba 84,66 % venkovské populace závisí při získávání každodenní obživy výhradně na lese. Průměrný prodej NDLP na období konání trhů činil 172,12 GH₵. Většina sběračů NDLP zahrnutých do studie vydělávala 101-200 GH₵ za každý den konání trhů. U většiny respondentů činil výtěžek z prodeje NDLP ročně zhruba 3000-4999 GH₵. Mezi nejběžněji sbírané NDLP patřila zvěř, palivové dříví, houby, plži, obalové listy a med. Závěr: Je zjevné, že většina venkovské populace závisí na NDLP při získávání základního hotovostního příjmu a základní obživy. Výdělky z prodeje NDLP představují zhruba polovinu celkového ročního příjmu a výdajů domácností. Postupy vedoucí k omezení chudoby musí ve větší míře počítat s NDLP coby alternativním zdrojem příjmu pro nedostatkem trpící venkovské komunity v různých částech země.
|
|
|
Vliv západních myslitelů na Sunjatsena, jeho politickou filozofii a praxi
Mališ, Jan ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Cílem této práce je poukázat na vlivy hlavních západních myslitelů na Sunjatsena, kteří autoři měli jak velký vliv, a jak na sebe různé vlivy od různých autorů působí. Práce začíná, tedy hned po úvodu, stručným shrnutím Sunjatsenova života, s důrazem na možné vlivy z jakéhokoli úhlu. Dále se práce přesouvá na hlavní část, kterou jsou samotné vlivy, rozdělené na dvě části. Tou první jsou vlivy širší, tedy vlivy autorů, podnětů nebo prostředí, které neměli vliv tak velký, jako čtyři hlavní autoři, ale stále stojí za samotnou podkapitolu v práci. V těchto kapitolách je analyzován Mill, Rousseau, Lincoln, a poté vliv Japonska a území s britských vlivem. V části druhé pak jde o autory hlavní, kterými jsou Montesquieu, George, Kropotkin a Marx. Práce je poté ukončena shrnutím hlavních poznatků, krátkou rekapitulací práce a celkově závěrečnými myšlenkami k práci.
|
|
|
Pomoc osobám nacházejícím se v hmotné nouzi
Jakešová, Stanislava ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Pomoc osobám nacházejícím se v hmotné nouzi V současné době na území naší republiky poskytují pomoc osobám v hmotné nouzi nestátní neziskové organizace (Armáda spásy, Naděje, Diakonie a další). Největší úloha v této oblasti však spočívá na státu, který je povinen podle čl. 30 odst. 2 Listiny poskytnout každému, kdo je v hmotné nouzi, pomoc pro zajištění základních životních podmínek. Stát tak činí prostřednictvím orgánů pomoci v hmotné nouzi. Vzhledem k tomu, že předchozí právní úprava pomoci sociálně potřebným již nebyla zcela vyhovující, byl přijat zákon o pomoci v hmotné nouzi, který nabyl účinnosti 1. 1. 2007. Uvedený zákon přinesl několik zásadních změn. Každému, kdo je v hmotné nouzi, je orgán pomoci v hmotné nouzi povinen poskytnout sociální poradenství. Včasné a odborně poskytnuté poradenství vede velmi často k řešení obtížné situace klienta, a mnohdy není nutné ani vyplácet jednotlivé sociální dávky. Pokud sociální poradenství k řešení situace klienta nepostačuje, umožňuje zákon o pomoci v hmotné nouzi vyplácet dávky pomoci v hmotné nouzi. Jednotlivé dávky jsou koncipovány tak, aby řešily určitou situaci, ve které se klient nachází. V případě nedostatku prostředků k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb má klient za splnění podmínek daných zákonem nárok na příspěvek na živobytí....
|
|
|
Vliv majoritní společnosti na romskou populaci v minulosti a dnes
MÁLKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá vlivem většinové společnosti na romskou populaci v minulosti a dnes. Cílem práce je poukázat na vliv, který měla většinová společnost na romskou menšinu při proměně romského způsobu života v posledních 70ti letech. Tento cíl byl realizován pomocí studia odborné literatury, a to především v oblasti životního způsobu Romů za posledních sedmdesát let. V bakalářské práci se nachází celkem 4 kapitoly. První kapitola charakterizuje romskou menšinu, pojednává o mentalitě a hodnotách Romů. Kapitola druhá se zabývá tradičním způsobem života Romů, se zaměřením na oblast bydlení, zaměstnání a rodiny. Kapitola třetí, která je zároveň kapitolou hlavní, se zaměřuje na řešení sociální situace Romů v letech 1945-1989 a na proměnu tradičního způsobu života Romů v tomto období. Čtvrtá kapitola se zabývá současným způsobem života romské minority.
|
host ::
RSS.