Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
České roráty a jejich místo v liturgii adventu
Benda, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem českých rorátů a jejich místa v liturgii adventu. Představuje vzájemné propojení hudby a liturgie od počátku přes gregoriánský chorál, polyfonní hudbu, lidovou a duchovní píseň až ke vzniku votivní mše k Panně Marii, při které byly roráty zpívány. U rorátů si bakalářská práce všímá jejich vývoje od vzniku až po dnešní podobu a umístění v dnes běžně používaných kancionálech. Jsou zaznamenána města, kde se roráty nejvíce zpívaly a kde jsou nejčastěji umístěny archiválie svědčící o jejich původní podobě. Tyto archiválie, tedy různé rorátní knihy a kancionály jsou též ve stručnosti zmíněny. Je věnována pozornost i nejčastějším interpretům rorátů, kterými jsou literátská bratrstva. Práce také zmiňuje význam rorátů pro český jazyk a ukazuje na roráty jako přirozený projev hluboké mariánské úcty v českých zemích. Klíčová slova Zpěv, píseň, advent, liturgie, hudba, roráty, literátská bratrstva, kancionál, mariánská úcta
Dílo Fabiána Puléře
Svitáková, Kristina ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá pražským iluminátorem 2. poloviny 16. století Fabiánem Puléřem a jeho dílnou na Starém Městě pražském. Základním tématem jsou graduály a zlomky těchto rukopisů, které vyšly z jeho dílny nebo které jsou jeho dílně připisovány (Graduál metropolitního chrámu sv. Víta, Čáslavský graduál, Žlutický graduál, trojice iluminací ze sbírky Grafiky a kresby NG v Praze, dvoudílný graduál při chrámu sv. Valentina na Starém Městě pražském, tzv. Křížovnický, zlomky Kaňkovského graduálu, Lounský graduál Jana Táborského z Klokotské Hory, Českobrodský graduál), jejich kodikologický popis a katalogové zpracování. Kromě kritického zhodnocení dosavadní literatury o tématu, sleduje práce také životopis Fabiána Puléře s ohledem na archivní prameny a vlivy a podněty v jeho tvorbě. Práce také obsahuje důležitou kapitolu věnující se ikonografii utrakvistických hudebních rukopisů a literátským bratrstvům, jakožto objednavatelům těchto zpěvních knih.
Ikonografie českých zemských patronů v knižní malbě 16. století
Duchoslavová, Markéta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Ikonografie českých zemských patronů v knižní malbě 16. století Předmětem zkoumání, kterému se věnuje tato bakalářská práce, je vývoj a způsob zobrazování českých zemských patronů v knižní malbě v období od 2. poloviny 15. do konce 16. století. Hlavním pramenem jsou především hudební rukopisy městských literátských bratrstev - kancionály a graduály. Tyto prameny přitom vznikaly v různých náboženských, resp. konfesijních skupinách - jak u katolíků i nekatolíků. Hlavním cílem této bakalářské práce je sledování vztahu k českým zemským patronům a ikonografická analýza způsobu jejich zobrazování v tom kterém konfesijním prostředí.
Dílo Fabiána Puléře
Svitáková, Kristina ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá pražským iluminátorem 2. poloviny 16. století Fabiánem Puléřem a jeho dílnou na Starém Městě pražském. Základním tématem jsou graduály a zlomky těchto rukopisů, které vyšly z jeho dílny nebo které jsou jeho dílně připisovány (Graduál metropolitního chrámu sv. Víta, Čáslavský graduál, Žlutický graduál, trojice iluminací ze sbírky Grafiky a kresby NG v Praze, dvoudílný graduál při chrámu sv. Valentina na Starém Městě pražském, tzv. Křížovnický, zlomky Kaňkovského graduálu, Lounský graduál Jana Táborského z Klokotské Hory, Českobrodský graduál), jejich kodikologický popis a katalogové zpracování. Kromě kritického zhodnocení dosavadní literatury o tématu, sleduje práce také životopis Fabiána Puléře s ohledem na archivní prameny a vlivy a podněty v jeho tvorbě. Práce také obsahuje důležitou kapitolu věnující se ikonografii utrakvistických hudebních rukopisů a literátským bratrstvům, jakožto objednavatelům těchto zpěvních knih.
České roráty a jejich místo v liturgii adventu
Benda, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem českých rorátů a jejich místa v liturgii adventu. Představuje vzájemné propojení hudby a liturgie od počátku přes gregoriánský chorál, polyfonní hudbu, lidovou a duchovní píseň až ke vzniku votivní mše k Panně Marii, při které byly roráty zpívány. U rorátů si bakalářská práce všímá jejich vývoje od vzniku až po dnešní podobu a umístění v dnes běžně používaných kancionálech. Jsou zaznamenána města, kde se roráty nejvíce zpívaly a kde jsou nejčastěji umístěny archiválie svědčící o jejich původní podobě. Tyto archiválie, tedy různé rorátní knihy a kancionály jsou též ve stručnosti zmíněny. Je věnována pozornost i nejčastějším interpretům rorátů, kterými jsou literátská bratrstva. Práce také zmiňuje význam rorátů pro český jazyk a ukazuje na roráty jako přirozený projev hluboké mariánské úcty v českých zemích. Klíčová slova Zpěv, píseň, advent, liturgie, hudba, roráty, literátská bratrstva, kancionál, mariánská úcta
Missa Resurrectionis Domini ve vícehlasém graduálu literátského bratrstva u kostela sv. Michala na Novém Městě pražském.
Krátká, Natálie ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Cílem práce je stylový rozbor anonymního pětihlasého mešního ordinária, jenž je součástí Officia Resurrectionis Domini, zapsaného roku 1578 v jediném dochovaném kompletu hlasových knih pocházejících z kostela sv. Michala v Opatovicích na Novém Městě pražském (CZ-Pu, XI B 1a- d; CZ-Ps, DA II 3). Ordinárium, jehož základem jsou chorální i písňové canty firmy, zahrnuje pouze tři části - Kyrie, Gloria a Credo. Důkladný rozbor kompozice odpovídá na otázku, v jakém vztahu je tato skladba k velikonočnímu ordináriu zapsaném roku 1594 v rukopisu CZ-HKm Hr- 22 a Hr-23. Královéhradecká verze totiž obsahuje množství vícetaktových motivů shodných s pražským zněním. Součástí práce je rovněž spartace obou ordinárií, která je umístěna v závěru. Klíčová slova polyfonní mešní ordinárium, literátská bratrstva, kostel sv. Michala (Praha, Nové Město), kostel sv. Ducha (Hradec Králové), hudební prameny, hudební analýza
Litomyšlský graduál z dílny Matouše Ornyse z Lindperka
Moučková, Barbora ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
klíčová slova: Litomyšlský graduál, Matouš Ornys z Lindperka, 16. století, Čechy, literátská bratrstva Základním cílem práce je monografické zpracování Litomyšlského graduálu z let 1561-63 v kontextu tvorby dílny Matouše Ornyse z Lindperka. Kromě kritického zhodnocení literatury k tématu sleduje práce i dílčí kulturněhistorické souvislosti spojitelné se zmíněným rukopisem, a to se zvláštním zřetelem na problematiku objednavatelů - literátských bratrstev, jejichž roli a úlohu v rámci společnosti novověkého města se snaží přesněji formulovat. Důraz je kladen na specifika podmíněná jejich utrakvistickou konfesijní příslušností a korporativním charakterem zakázky. Po zasazení díla do kulturně historických souvislostí, je proveden základní kodikologický rozbor složení rukopisu, na který navazuje důsledný popis knižní vazby. Následující ikonografický rozbor vnitřní výzdoby graduálu se věnuje nejen námětům vloženým do těla iluminovaných iniciál, ale i motivům bordurové výzdoby. Důležitou formální a srovnávací analýzy malířské složky graduálu je sledování vztahů iluminací k ostatním graduálům prohlubující základní orientaci v problematice analogií Litomyšlského graduálu k dobovému českému malířství.
Ikonografie českých zemských patronů v knižní malbě 16. století
Duchoslavová, Markéta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Ikonografie českých zemských patronů v knižní malbě 16. století Předmětem zkoumání, kterému se věnuje tato bakalářská práce, je vývoj a způsob zobrazování českých zemských patronů v knižní malbě v období od 2. poloviny 15. do konce 16. století. Hlavním pramenem jsou především hudební rukopisy městských literátských bratrstev - kancionály a graduály. Tyto prameny přitom vznikaly v různých náboženských, resp. konfesijních skupinách - jak u katolíků i nekatolíků. Hlavním cílem této bakalářské práce je sledování vztahu k českým zemským patronům a ikonografická analýza způsobu jejich zobrazování v tom kterém konfesijním prostředí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.