|
|
Informovanost pacientů o dietních a režimových opatřeních při gastroezofageálním refluxu
Kašpar, Vojtěch ; Hrabák, Petr (vedoucí práce) ; Švestka, Tomislav (oponent)
Účel práce: Význam dodržování dietních a režimových opatření při gastroezofageální refluxní chorobě (GERD) je dobře znám. Otázkou je, zda jsou pacienti, kteří navštěvují gastroenterologické ambulance, dobře informováni o těchto opatřeních. Cíl práce: Hlavním cílem práce bylo vyzkoumat míru informovanosti pacientů o dietních a režimových opatřeních při GERD pomocí znalostních otázek. Vedlejšími cíli bylo zjistit, odkud mají pacienti nejčastěji dosavadní informace o dietních a režimových opatřeních a v čem by pacienti chtěli být více edukováni. Metody: Data byla získána pomocí dotazníku od 33 respondentů z gastroenterologických oddělení. Sběr dat probíhal ve Fakultní poliklinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, na IV. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Získané informace byly zanalyzovány pomocí programu Microsoft Excel. Výsledky: Z výzkumu vyšlo najevo, že průměrné skóre informovanosti na základě vyhodnocení znalostních otázek v dotazníku bylo 71 %. Průměrný počet chybných odpovědí na 1 respondenta byl 7 z celkových 24 možných správných odpovědí. Nejčastějším zdrojem, ze kterého mají pacienti informace o dietních a režimových opatřeních, se stal lékař, jak uvedlo 79 % pacientů. Ovšem většina pacientů (73 %) také uvedla, že vyhledávala...
|
|
|
Problematika náhrad srdeční chlopně z pohledu pacienta
MUNDLOVÁ, Anna
Náhrada srdeční chlopně je jeden z nejtěžších kardiochirurgických výkonů. Pro pacienta to znamená zásah do fyzického i psychického zdraví. V současné době je operace srdečních chlopní druhou nejčastější kardiochirurgickou operací, tvoří 20 procent všech operací. Cílem kardiochirurgických operací na srdečních chlopních jsou zlepšení kvality života a prognózy nemocných. K náhradě chlopně se přistupuje tehdy, pokud nelze provést plastiku chlopně, kdy se nahradí kompletně celá chlopeň chlopní umělou. Chlopenní protézy mohou být vyrobeny jako mechanické, kdy je pacient po implantaci této chlopně doživotně warfarinizován, nebo mohou být vyrobeny z biologického materiálu, takzvané bioprotézy, která je podmíněna pouze tříměsíční antikoagulační léčbou. Po operaci se mohou přechodně vyskytovat komplikace jako je dušnost, žaludeční a střevní atonie či zhoršení plicních funkcí. Ke vzácnějším komplikacím po náhradě srdeční chlopně můžeme přiřadit poruchy rytmu, vznik trombu na implantované chlopni a v neposlední řadě vznik infekční endokarditidy. Pacienti po náhradě srdeční chlopně jsou touto komplikací velmi vážně ohroženi, proto musí stále u sebe nosit svůj průkaz nemocného ohroženého infekční endokarditidou (viz příloha 3). Po operaci je pacient informován o režimovém opatření, které předává lékař se sestrou. Úlohou sestry je spolu s lékařem důkladně podat pacientovi informace o režimových opatřeních. Pochopení a dodržování těchto opatření napomáhá ke zlepšení života ze strany pacienta po náhradě chlopně. Tato bakalářská práce je rozdělena na část empirickou a teoretickou. Teoretická část je zaměřena na problematiku náhrad srdeční chlopně, na vady chlopní, perioperační péči při náhradě chlopně, režimová opatření a kvalitu života.
|
|
|
Vliv edukačních plánů na dodržování zásad sekundární prevence infarktu myokardu
ŠÍMOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem edukačních plánů na dodržování zásad sekundární prevence infarktu myokardu. V teoretické části se zabýváme aterosklerozou, akutním infarktem myokardu, sekundární prevencí infarktu myokardu a edukačním procesem v ošetřovatelství. Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Cíl 1: Zjistit, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu mají stejné vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. Cíl 2: Porovnat, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence infarktu myokardu jako pacienti, u kterých se edukační plán využil. Pro bakalářskou práci jsme zvolili formu kvalitativního výzkumu, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Dále jsme prováděli analýzu získaných dat. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle. C1: Zjistit, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu mají stejné vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. Analýzou získaných výsledků jsme zjistili, že pacienti, kteří jsou edukovaní bez edukačního plánu mají stejně vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. C2: Porovnat, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence infarktu myokardu jako pacienti, u kterých se edukační plán využil. Porovnáním získaných výsledků jsme zjistili, že edukovaní pacienti podle edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence důsledněji než pacienti, u kterých se edukační plán nevyužil. Cíle práce byly splněny.
|
|
|
Změny životního stylu a jejich dopad do cestovního ruchu
Hofštetrová, Jana ; Mlejnková, Lena (vedoucí práce) ; Valentová, Jana (oponent)
Práce se zabývá životním stylem a dopady jeho změn do cestovního ruchu. Klade si za cíl přiblížit měnící se trend v oblasti životního stylu, výživy a wellness směrem ke zdraví. Teoretická část objasňuje pojem životní styl, charakterizuje koncept wellness a světové trendy v oblasti wellness, představuje alternativní metody, terapie a wellness služby. Dále se zabývá problematikou výživy a alternativních výživových stylů a seznamuje s některými výsledky Světového šetření o zdraví v ČR. Praktická část analyzuje změny životního stylu. Hlavní součástí práce je vlastní empirický výzkum preferencí české populace v oblasti životního stylu, který je založen na dotazníkovém šetření.
|
host ::
RSS.