|
|
Ecology of yeasts in forest soils
Mašínová, Tereza ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Marečková, Markéta (oponent) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Společenstva mikroorganismů ve svrchních horizontech půdy představují významnou složku lesních ekosystémů. Navzdory tomu, že kvasinky jsou nedílnou součást společenstev půdních hub, jejich roli v lesních ekosystémech dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Cílem této dizertační práce bylo popsat složení společenstva kvasinek v půdě a opadu temperátního lesa pomocí sekvenace environmentální DNA, identifikovat dominantní druhy kvasinek a popsat, jak složení jejich společenstva obráží biotické a abiotické podmínky prostředí. Dalším cílem bylo izolovat kvasinky z lesní půdy a opadu a popsat nové druhy, které jsou významně zastoupené v environmentální DNA. Reprezentativní izoláty byly charakterizovány z hlediska jejich schopnosti využívat organické látky a podílet se na rozkladu mrtvé organické hmoty. Výsledky této práce ukázaly, že kvasinky představují podstatnou část společenstev hub v půdě a opadu temperátního lesa s vyšším relativním zastoupením v půdě. V opadu se společenstva kvasinek liší mezi porosty buku, dubu a smrku. Faktory, ovlivňující složení společenstva v půdě, jsou pravděpodobně složitější a zahrnují vliv abiotických podmínek a vegetace. Přestože faktory prostředí ovlivňují společenstva kvasinek a vláknitých hub podobně, existuje mezi nimi rovněž mnoho rozdílů. Navzdory taxonomické...
|
|
|
Bacteria associated with decomposing deadwood
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Bárta, Jiří (oponent)
Odumřelé dřevo představuje významný habitat z hlediska biodiverzity a jeho rozklad v lesích mírného pásma přispívá k cyklům uhlíku a dusíku. Historicky doložený význam hub při rozkladu odumřelého dřeva byl v posledních letech doplněn o poznatky o roli bakterií v tomto procesu díky rychlému rozvoji metod založených na analýze nukleových kyselin. Pro studium procesu rozkladu dřeva byl vybrán smíšený temperátní les v Národní přírodní rezervaci Žofínský prales, ke kterému existuje bohatý historickým lesnický záznam o množství dřeva a kde rozklad odumřelého dřeva představuje důležitou součást celkového obratu rostlinné biomasy. Cílem této práce je detailně popsat roli bakterií v procesu rozkladu dřeva vzhledem ke složení bakteriálního společenstva, transkripce enzymů a metabolického potenciálu dominantních bakteriálních zástupců. Vliv stáří odumřelého dřeva spolu s pH a obsahem vody byl pro ovlivnění struktury bakteriálního společenstva důležitější než vliv druhu dřeva. Bakteriální společenstvo na počátku rozkladu se lišilo od pozdní fáze rozkladu. Složení houbového společenstva také významně ovlivňovalo složení bakterií. I přes přímý kontakt dřeva s půdou se bakterie a houby v těchto dvou habitatech lišily. Bakterie ve dřevě přispívaly k cyklu dusíku zejména fixací N2. Dále byly schopné využít uhlík...
|
|
| |
|
|
Vliv zemědělské činnosti na kvalitu vody ve vodním toku v chráněném přírodním území
NOVOMĚSTSKÁ, Markéta
Náplní diplomové práce bylo zhodnotit vliv zemědělské činnosti na hydrochemické parametry povrchových vod v souvislosti s výskytem zvláště chráněného živočišného druhu v povrchových vodách sledovaného území. Pro vyhodnocení bylo zvoleno modelové území - povodí Bedřichovského potoka, který se nachází v Novohradských horách a je tvořeno dolním a horním subpovodím. V rámci horního subpovodí je uplatňováno lesní hospodaření, v dolním subpovodí pak zemědělské hospodaření na orné půdě, kosených loukách a pastvinách. Sledovanými parametry byly ukazatele eutrofizace povrchových vod, a to: dusičnanový dusík (N-NO3-), fosforečnanový fosfor (P-PO43-), vodivost, nerozpuštěné látky (NL105). Výsledky ukázaly, že zemědělská činnost, a to zejména hospodaření na orné půdě, může zatěžovat půdu nadměrným přísunem živin a následnou erozní činností se mohou tyto látky dostávat do povrchových i podzemních vod. Tato skutečnost se ukázala jako významná mimo jiné i při výrazné srážkové epizodě. V práci je šíře diskutován i vliv hospodaření na zvláště chráněné přírodní území.
|
|
|
Vliv zemědělské činnosti na vybrané fyzikálně chemické parametry povrchových vod
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní diplomové práce bylo statisticky vyhodnotit vliv způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na vybrané hydrochemické parametry povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Modelové území je tvořeno horními a dolními subpovodími Paseckého, Bedřichovského a Váčkového potoka. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, dusičnanový dusík (N-NO3-), nerozpuštěné látky (NL105) a fosforečnanový fosfor (P-PO43-), tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Změny těchto parametrů byly monitorovány v období let 2014 2017. Změny v chemismu mezi horním a dolním odběrovým místem jednoho potoka byly prokázány ve všech tocích u vodivosti a dusičnanového dusíku (N-NO3-). Na základě výsledků lze konstatovat, že povrchové vody v zájmovém území jsou ovlivňovány zemědělskou činností, nejedná se však o intenzivní formu zemědělské činnosti.
|
|
|
Ecology of yeasts in forest soils
Mašínová, Tereza ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Marečková, Markéta (oponent) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Společenstva mikroorganismů ve svrchních horizontech půdy představují významnou složku lesních ekosystémů. Navzdory tomu, že kvasinky jsou nedílnou součást společenstev půdních hub, jejich roli v lesních ekosystémech dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Cílem této dizertační práce bylo popsat složení společenstva kvasinek v půdě a opadu temperátního lesa pomocí sekvenace environmentální DNA, identifikovat dominantní druhy kvasinek a popsat, jak složení jejich společenstva obráží biotické a abiotické podmínky prostředí. Dalším cílem bylo izolovat kvasinky z lesní půdy a opadu a popsat nové druhy, které jsou významně zastoupené v environmentální DNA. Reprezentativní izoláty byly charakterizovány z hlediska jejich schopnosti využívat organické látky a podílet se na rozkladu mrtvé organické hmoty. Výsledky této práce ukázaly, že kvasinky představují podstatnou část společenstev hub v půdě a opadu temperátního lesa s vyšším relativním zastoupením v půdě. V opadu se společenstva kvasinek liší mezi porosty buku, dubu a smrku. Faktory, ovlivňující složení společenstva v půdě, jsou pravděpodobně složitější a zahrnují vliv abiotických podmínek a vegetace. Přestože faktory prostředí ovlivňují společenstva kvasinek a vláknitých hub podobně, existuje mezi nimi rovněž mnoho rozdílů. Navzdory taxonomické...
|
|
| |
|
|
Vliv rybničního a zemědělského hospodaření na charakter odtékajících vod z modelového povodí Hamerského potoka
VLKOVÁ, Dana
Cílem mé práce bylo zjistit rozdíly chemickofyzikálních parametrů odtékající vody z lesní, zemědělské a rybníkářské krajiny na Hamerském toku. Výsledky byly posuzovány z dat naměřených během roku 2015. Sledované parametry byly: vodivost; pH; KNK4,5; dusičnanový dusík; fosforečnanový fosfor; celkový dusík; organický uhlík a nerozpustné látky. Podle výsledků byly u vod vytékajících z lesního hospodářství zjištěné nejnižší hodnoty pH, KNK4,5 a nerozpustných látek. U vod ze zemědělské půdy byly nejvyšší hodnoty dusičnanového dusíku. Na odběrovém místě pod Ratmírovským rybníkem byly nejvyšší hodnoty většiny měřených parametrů, například nerozpustných látek.
|
|
|
Management zemědělské krajiny a jeho vliv na koncentrace iontů v tekoucích vodách
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní této práce bylo porovnání vybraných chemicko-fyzikálních parametrů povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Použita byla data za rok 2015 a 2016. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, pH, alkalita, NO3-N a PO4-P, tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Rozdíl mezi horními uzávěry toků v lesních ekosystémech a dolními uzávěry toků v blízkosti zemědělsky obdělávaných pozemků byl rozporuplný. Hodnoty vodivosti jednoznačně prokázaly, že zemědělská činnost zhoršuje kvalitu vod, neboť vodivost dolních uzávěrů toků byla někdy i třikrát vyšší, než vody v lesních ekosystémech, ale například hodnoty koncentrace PO4-P byly vyšší na horních uzávěrech toků, tedy v lesních ekosystémech.
|
|
|
Vybrané aspekty ekologie drobných savců ve vztahu k variabilitě lesních stanovišť
Čepelka, Ladislav
Práce se zabývá ekologií drobných savců v lesních ekosystémech v oblasti Moravy. Bylo pracováno s daty získanými v období let 2002-2013. Sledována byla stanoviště v různých nadmořských výškách, odlišného dřevinného složení, způsobů managementu a v jiných fázích sukcese na lokalitách na jižní Moravě, v Hrubém Jeseníku a v Moravskoslezských Beskydech. V průběhu výzkumu byli na sledovaných plochách odchytáváni drobní zemní savci do sklapovacích pastí. Následně bylo provedeno jejich laboratorní vyšetření a odběr vzorků pro analýzu přijaté potravy. Na nezajištěných kulturách byly sledovány škody způsobené drobnými savci. Na jižní Moravě a v Beskydech byla na zájmových lokalitách zjišťována semenná úroda hlavních dřevin. V rámci vyhodnocení získaných podkladů byla sledována diverzita synuzií drobných savců na stanovištích v nížinných a v horských lesních ekosystémech a úzce související biotopové preference jednotlivých druhů. V monitorovaném období byly u nejpočetnějších druhů zjišťovány změny početní dynamiky a dalších populačních charakteristik, zejména v souvislosti s intenzitou semenné úrody. U savců z jižní Moravy byla studována kvalita přijaté potravy (obsah dusíkatých látek v obsazích žaludků) metodou NIRS. V Jeseníkách byl sledován vliv drobných zemních savců na nezajištěné kultury dřevin.
|
host ::
RSS.