|
|
Reprezentace smrti Afroameričana George Floyda v mediálním diskurzu vybraných českých online deníků
Lněničková, Adéla ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná práce se věnuje reprezentaci smrti Afroameričana George Floyda v mediálním diskurzu vybraných českých online deníků. Floydova smrt zaplnila americká, česká i světová média a aktivizovala hnutí Black Lives Matter. Práce se zaměřuje na konzervativněji orientovaná média (Echo24.cz, Reflex.cz a Forum24.cz), výzkumným vzorkem budou články v období od 29. května do 25. července 2020. Metodologickým zázemím práce je kritická diskurzivní analýza podle Normana Fairclougha, jež pracuje s několika základními typy reprezentace, které budou využity i v předkládané práci. Teoretická část nastiňuje sociálně- konstruktivistické paradigma, do něhož je práce zasazena, a seznamuje především s prací Teuna van Dijka a s výzkumy zaměřujícími se na mediální zobrazování menšin. Kontextuální část přibližuje problematiku sociálních hnutí, obraz smrti George Floyda v amerických a českých médiích, a události, jež smrt v USA (a později i v dalších částech světa) vyvolala. Analytická část odkrývá hlavní tři diskurzivní rámce, ve kterých bylo téma prezentováno, a sice smrt George Floyda jako počátek velkých protestů, smrt George Floyda jako politikum a smrt George Floyda a levicová ideologie. Tato část práce rovněž ukazuje reprezentaci hlavních aktérů či způsob, jakým bylo téma vztahováno k českému kontextu. Závěr...
|
|
|
Pařížská komuna a historiografie
Landovský, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce "Pařížská komuna a historiografie" se zabývá případem Pařížské komuny z roku 1871 a jeho odrazem v díle M. A. Bakunina, K. H. Marxe, V. I. Lenina a L. D. Trockého. Pro tuto práci je použita metoda případové studie. První část zasazuje Pařížskou komunu do historického pozadí její doby a ukazuje podmínky, ve kterých se dostala k moci. Druhá část rozebírá klíčové aspekty života Komuny. Poslední část práce zkoumá pohledy jednotlivých autorů a zjišťuje, jak Komuna ovlivnila jejich vlastní teorie. Pro Marxe byla Komuna převedením socialistické teorie do reality. Pro Lenina a Trockého představovala inspiraci pro provedení revoluce v Rusku. Pro Bakunina byla popřením státu, jak si jej představoval.
|
host ::
RSS.