|
|
Středověká nástěnná malba na Doupovsku. Kostely sv. Mikuláše a sv. Wolfganga v Doupově
Vrba, Martin ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Středověká nástěnná malba na Doupovsku Anotace Tato bakalářská práce se snaží ukázat a představit podobu středověkého nástěnného malířství v oblasti Doupovských hor na příkladech dvou kostelů, sv. Mikuláše v Nepomyšli a již neexistujícího hřbitovního kostela sv. Wolfganga v Doupově. Ke každému kostelu uvedeno historické pozadí jeho vzniku a výzdoby, včetně donátorů. Dále je popsán současný stav maleb, uveden jejich ikonografický a ikonologický rozbor a také inspirace a analogie. V obou případech je nejrozsáhlejší christologický cyklus v lodích kostelů. V kostele sv. Mikuláše v Nepomyšli byly v nedávné době odkryty středověké malby ze dvou období. Starší jsou datovány do 2. poloviny 14. století a nacházejí se již jen v malém množství v presbytáři. Novější výjevy, pokrývající především stěny lodi kostela, vznikly na počátku 16. století a je u nich patrný vliv Cranachovských grafik pašijového cyklu. Kostel sv. Wolfganga v Doupově byl vystavěn ke konci 14. století, ovšem donátorem maleb byl až Jan Mašťovský z Kolovrat, který zemřel kolem roku 1527. Po druhé světové válce bylo z Doupova odsunuto německé obyvatelstvo a vznikl zde vojenský újezd. Kostel nebyl udržován a postupně zanikl. Malby jsou dochovány ve formě transferů, sejmutých v letech 1967-1968. Dnes se transfery nacházejí v expozici zámku ve Valči....
|
|
|
Rakovnický oltář
Lokšová, Pavlína ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Rakovnický oltář se zabývá čtyřmi oboustranně malovanými deskami, které kdysi tvořily křídla pozdně gotické archy v chrámu sv. Bartoloměje v Rakovníku. Klade si za cíl vytvořit monografii jako základ pro další bádání. Rámcově popisuje historické souvislosti, město Rakovník a kostel sv. Bartoloměje. Následně přechází k samotným deskám, přes formální popis se dostává k charakteristice autorů oltáře a východisku jejich umění. To vše je zasazeno do kontextu soudobé deskové malby. V práci je zachycen pohyb desek a jejich restaurování. V neposlední řadě jsou podstatné grafické předlohy, nastínění základní ikonografie a dohledání analogií.
|
|
|
Recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách
Fiřt, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách. Cílem práce je zkoumat principy přejímání nových výtvarných forem a myšlenek, které vznikly v nizozemských uměleckých centrech v 15. století. V českém malířství druhé poloviny 15. století byly tyto inovativní tendence přejímány výhradně ze sousedních zemí. Proto práce řeší především otázky týkající se umělecké výměny mezi Čechami a okolními - převážně německy mluvícími - regiony. Zabývá se konkrétními způsoby, jakými umělecká výměna probíhala - mobilitou umělců, uměleckými importy, významem grafických i jiných předloh. V práci je položen důraz na nejvýznamnější příklady, které vykazují recepci nizozemského realismu: Archu velmistra Puchnera, Křivoklátský oltář a díla s ním spojovaná. Tyto otázky jsou řešeny především metodou formálně-stylové analýzy a formální komparace. V případě Puchnerovy archy se použitím těchto metod podařilo poukázat na možné umělecké východisko jejího autora ve Švábsku - v okruhu následovníků Mistra oltáře ze Sterzingu. Umělecký původ Mistra Litoměřického oltáře se práce snažila doložit v okruhu ulmského malíře B. Zeitbloma. Tato zjištění mohou přispět k řešení dlouholeté diskuze týkající se zásadních otázek pozdně gotického malířství v Čechách. Klíčová slova: Pozdně...
|
|
|
Recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách
Fiřt, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách. Cílem práce je zkoumat principy přejímání nových výtvarných forem a myšlenek, které vznikly v nizozemských uměleckých centrech v 15. století. V českém malířství druhé poloviny 15. století byly tyto inovativní tendence přejímány výhradně ze sousedních zemí. Proto práce řeší především otázky týkající se umělecké výměny mezi Čechami a okolními - převážně německy mluvícími - regiony. Zabývá se konkrétními způsoby, jakými umělecká výměna probíhala - mobilitou umělců, uměleckými importy, významem grafických i jiných předloh. V práci je položen důraz na nejvýznamnější příklady, které vykazují recepci nizozemského realismu: Archu velmistra Puchnera, Křivoklátský oltář a díla s ním spojovaná. Tyto otázky jsou řešeny především metodou formálně-stylové analýzy a formální komparace. V případě Puchnerovy archy se použitím těchto metod podařilo poukázat na možné umělecké východisko jejího autora ve Švábsku - v okruhu následovníků Mistra oltáře ze Sterzingu. Umělecký původ Mistra Litoměřického oltáře se práce snažila doložit v okruhu ulmského malíře B. Zeitbloma. Tato zjištění mohou přispět k řešení dlouholeté diskuze týkající se zásadních otázek pozdně gotického malířství v Čechách. Klíčová slova: Pozdně...
|
|
|
Rakovnický oltář
Lokšová, Pavlína ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Rakovnický oltář se zabývá čtyřmi oboustranně malovanými deskami, které kdysi tvořily křídla pozdně gotické archy v chrámu sv. Bartoloměje v Rakovníku. Klade si za cíl vytvořit monografii jako základ pro další bádání. Rámcově popisuje historické souvislosti, město Rakovník a kostel sv. Bartoloměje. Následně přechází k samotným deskám, přes formální popis se dostává k charakteristice autorů oltáře a východisku jejich umění. To vše je zasazeno do kontextu soudobé deskové malby. V práci je zachycen pohyb desek a jejich restaurování. V neposlední řadě jsou podstatné grafické předlohy, nastínění základní ikonografie a dohledání analogií.
|
host ::
RSS.