|
|
Územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje
Maštálka, Martin ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mansfeldová, Alena (oponent) ; Mgr.Michal Pondělíček (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zanalyzovat dostupné indikátory a dostupná data využitelná pro udržitelné územní plánování. Na základě těchto analýz byly následně navrženy územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje. Základní podmínkou pro navržené indikátory byla dostupnost dat a pokud možno co nejjednodušší postup výpočtu. V rámci této práce byly vyhodnocovány a navrženy indikátory ve třech základních oblastech: • udržitelné využívání území • dostupnost základních služeb • doprava v rámci sídla Jedním z požadavků na navrženou sadu byla její využitelnost pro všechny velikosti měst České republiky. Protože však v některých případech s rostoucím územím vypovídací schopnost indikátorů klesala, byla nakonec zvolena sada vzájemně skladebných indikátorů. To znamená, že byl stanoven vždy základní indikátor, měřitelný pro sídla všech velikostí. Dalším stupněm byla metodika upravená pro středně velká města. Ta již vyžaduje sběr některých dat a v některých případech i speciální software. Třetím stupněm je metodika pouze pro velká města, kde dochází k podrobnému zkoumání sledovaných jevů a navržené indikátory mají tak maximální vypovídací schopnost. Součástí práce je jak teoretické navržení metodiky, tak její ověření v praxi.
|
|
|
Porovnání množství vázaného uhlíku v nadzemní i podzemní biomase v různých typech využití půdy v okolí města Oxapampa, Peru
Chalupová, Karolína
Předložená práce porovnává množství vázaného uhlíku v odlišných typech využití půdy v okolí města Oxapampa v Peru. Výzkum probíhal na podzim roku 2022 a byl zaměřen na tři hlavní typy landuse: kávové agrolesnické plantáže, horské tropické lesy a silvopastevní systémy. Sběr dat probíhal s pomocí technologie Field-Map, kdy bylo celkem porovnáno 47 výzkumných ploch na 6 transektech. Ke zjištění nadzemní i podzemní biomasy bylo využito alometrických rovnic. Vyhodnocení uhlíkových zásob v půdě probíhalo na základě půdních analýz pomocí přístroje Soli-TOC (Elementar). Výsledky práce ukázaly, že nebyl statisticky významný rozdíl mezi množstvím uhlíku v biomase agrolesnických kávových plantáží a lesních porostů. Naproti tomu zásoby půdního uhlíku byly nejvyšší v lesních porostech v horních vrstvách půdy. V nižších hloubkách (20–30 cm) naopak již rozdíl mezi studovanými landuse zaznamenán nebyl. Průměrné hodnoty uhlíku v půdě (%) pro kávové agrolesnické systémy a jednotlivé hloubky byly následující: H (7,6 ± 3,8); 0–10 (5,1 ± 1,8); 10–20 (3,8 ± 0,8); 20–30 (3,4 ± 0,7). Pro lesní stanoviště: H (34,2 ± 12,1); 0–10 (22,4 ± 14,7); 10–20 (9,5 ± 6,2); 20–30 (7,3 ± 5,8). Hodnoty uhlíku v půdě pro silvopastevní systémy činily: H (12,1 ± 4,7); 0–10 (7,3 ± 3,3); 10–20 (5,3 ± 2,3); 20–30 (3,7 ± 2,1).
|
|
|
Analýza udržitelného rozvoje vybraných států Afriky, se speciálním zřetelem na využití půdy a návrhy rámcových opatření
Bárta, Vojtěch
Abstrakt Tato práce spočívala ve výběru 3 rozvojových zemí Afriky podle zvolených kritérií a v následné analýze těchto zvolených států, podle cílů bakalářské práce. Následně byla pro vyhotovené analýzy navržena opatření vedoucí k podpoře udržitelného rozvíjení analyzovaných států. Výsledky práce byly založeny na návrzích a opatřeních, které byly stanoveny pro jednotlivé státy, i pro analyzované státy souhrnně. Závěrem práce bylo shrnutí výsledků, za cílem předpřipravit je pro případné použití kýmkoli v dalším vývoji této problematiky. Vybrané státy představovaly tři velice různorodá území, zahrnující i stát, jehož území zasahuje do Saharské pouště. Návrhy rámcových opatření, které byly vytvořeny za účelem podpoření jejich udržitelného rozvíjení, byly soustředěny na boj s degradací tropického půdního typu po odlesnění, zajišťování vody pro zemědělství i jiné účely, boj s desertifikací, zemědělskou politiku a boj s korupcí. Tyto návrhy opatření byly tvořeny s požadavkem na co největší proveditelnost, s ohledem na nedostatek finančních prostředků, jimiž rozvojové země disponují a další limity těchto území.
|
|
|
Hodnocení změny využití krajiny v lokalitě Brno-Kohoutovice ve vztahu k infiltraci srážkové vody, změně klimatu a její vnímání místními obyvateli
Novotná, Karolína
Diplomová práce „Hodnocení změny využití krajiny v lokalitě Brno-Kohoutovice ve vztahu k infiltraci srážkové vody, změně klimatu a její vnímání místními obyvateli“ obsahuje analýzu vývoje využití území mezi léty 1953 a 2020. V teoretické části jsou informace o hydrologické bilanci krajiny, faktorech ovlivňujících infiltraci srážkové vody a významu podzemní vody v krajinných ekosystémech. Území je charakterizováno pomocí přírodních poměrů a historického vývoje. Informace byly ověřeny a zdokumentovány v rámci terénního výzkumu a zhodnocení zdravotního stavu lesa. Získané údaje byly použity pro výpočet množství odtoku dešťových vod, který se zvýšil o více než 100 %. Dotazníkové šetření se zaměřilo na vnímání měnících se vláhových poměrů v krajině obyvateli. Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány a potvrdily, že obyvatelé vnímají změny v krajině. Na základě získaných poznatků byla navržena opatření ke zlepšení vsakování dešťové vody. Výsledná zjištění a navržená opatření lze využít k podpoře udržitelného a efektivního hospodaření s vodou.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vyhodnocení vývojových změn land use, landcover ve vybraných částech zájmového území Stropnice
JIROUŠKOVÁ, Lenka
Pojem krajina se ekologicky vysvětluje jako systém přírodních a člověkem podmíněných elementů, jejichž vztahy mohou být harmonické nebo nevyvážené. Předmětem studia v tomto pojetí bývá struktura, funkce a dynamika krajiny. Nejvýznamnějšími faktory, které způsobily přeměnu přírodní krajiny na krajinu kulturní, jsou zemědělství a lesnictví. Moje práce prezentuje výsledky analýzy struktury krajiny na území povodí Bedřichovského potoka. Toto území představuje příklad zemědělsky intenzivně využívané krajiny jižních Čech. Snímkování z roku 1956 a 2004 až 2006 zachycuje změny ve vývoji české krajiny v průběhu 2. poloviny 20. století. Na základě jejich interpretace pomocí nástrojů GIS byly kvantifikovány charakteristiky základních typů využití krajiny.
|
|
|
Environmental modelling of landuse changes in the neighbourhood of coal mines with the GIS
Antalová, Daniela ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Kopačková, Veronika (oponent)
ENVIRONMENTÁLNE MODELOVANIE ZMIEN VO VYUŽITÍ PÔDY V OKOLÍ POVRCHOVÝCH UHOĽNÝCH BANÍ POMOCOU GIS Abstrakt Ľudská spoločnosť spôsobuje stále väčší tlak na krajinu a jej využitie. Za niekoľko posledných desiatok rokov sa výrazne zmenili požiadavky a nároky ľudstva. Od toho sa odvíjajú neustále dopady na životné prostredie, predovšetkým na miestach, kde spoločnosť ťaží a využíva prírodné zdroje vo veľkom meradle pre vlastný a ekonomický blahobyt, a tým výrazne premenia povrch krajiny. Cieľom práce je na základe mapovej dokumentácie z diaľkového prieskumu Zeme s využitím geografických informačných systémov poukázať na zmeny vo využití pôdy v okolí povrchových uhoľných baní v okresoch Chomutov, Most, Sokolov a Teplice, kde sa tieto uhoľné bane vyskytujú a zaberajú veľké plochy. Ťažbou výrazne premieňajú vzhľad okolitej krajiny a majú vysoký dopad na životné prostredie. Práca poukazuje na zmenu vo využití pôdy na základe snímok z družíc Landsat a pomocou zaradenia do základných kategórií CORINE, kde bola vytvorená vrstva krajinného krytu za rok 1990, 2000, 2006 a 2012, a ďalej na ekologickú stabilitu krajiny od roku 1986 až po súčasnosť. Vývoj a zmeny ekologickej stability sú analyzované pomocou ekologického koeficientu, zhlukovej analýzy, lineárnej regresie a riadenej klasifikácie s využitím CORINE Land Cover....
|
|
|
Hodnocení suburbanizace v zázemí Prahy - vliv na využití, stabilitu a strukturu krajiny.
Kubečková, Jana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnotit suburbanizaci v zázemí Prahy, zhodnotit vývoj krajiny, její strukturu a využití. První část práce byla věnována rozboru domácí i zahraniční literatury, která se zabývá suburbanizací a hodnocením struktury krajiny. Další část práce byla věnována praktickému zhodnocení krajiny pomocí leteckých a družicových snímků a ortofot ve třech katastrálních územích v letech 1994, 2004 a 2007. Jedná se o katastrální území Šeberov, Hole u Průhonic a Újezd. Hodnocení proběhlo na základě vybraných koeficientů. Bylo zjištěno, že podíl zástavby a vegetace se neustále zvyšuje a také bylo zjištěno, že např. křoviny a lesy byly uchráněny před novou zástavbou. Dále byly popsány nejvýznamnější změny ve využití krajiny a zhodnocena struktura krajiny dle vybraných koeficientů. Výstupem práce byly mapy využití krajiny v jednotlivých letech, mapy stabilních a nestabilních ploch v jednotlivých obdobích, mapy vegetačních změn a tabulky shrnující výsledky parametrů hodnocení struktury. Klíčová slova: suburbanizace, struktura krajiny, využití půdy, ploška, Šeberov, Hole u Průhonic, Újezd
|
|
|
Klimatická charakteristika horní hranice lesa v Karpatech
Klášterková, Hana ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
5 Klimatická charakteristika horní hranice lesa v Karpatech Abstrakt Horní hranice lesa je zeširoka studovaným fenoménem po celém světě. Její posun do vyšších nadmořských výšek je v posledních letech spojován zejména se změnami klimatu, nicméně mnoho autorů přikládá váhu i měnícímu se využití krajiny člověkem. Cílem práce bylo popsat dynamiku horní hranice lesa a faktory, jež ovlivňují teplotní charakteristiky a tím i limitují postup horní hranice lesa do vyšších poloh. Pro 6 lokalit v Karpatech byly vyhledány nejvýše položené horní hranice lesa a na základě dostupných meteorologických dat byly pro tyto oblasti spočítány některé teplotní charakteristiky. Výsledky vypočtených teplotních charakteristik odhalily, že vyhledané polohy horních hranic lesa ve většině oblastí nedosahují na hranici svého teplotního limitu. Do intervalu minimálních teplot během vegetačního období umožňujících růst stromů (Paulsen a Körner 2004) spadá pouze lokalita Varful Omu (TČER-ZÁŘ = 7,1 řC). To poukazuje na působení jiných než teplotně limitujících faktorů. Nezanedbatelný vliv na polohu horní hranice lesa má zejména v některých částech Karpat přetrvávající lidská činnost. Poloha horní hranice lesa je způsobem využití krajiny negativně ovlivněna nejvíce v Západních a Východních Karpatech. Výsledky počítaných teplotních...
|
host ::
RSS.