|
| |
|
|
Sekvestrace uhlíku v půdě: způsoby a potenciál
Valentová, Mariana ; Vindušková, Olga (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Volbou vhodných postupů lze do půdy ukládat uhlík jako prostředek zmírňování (mitigace) klimatické změny. Práce přehledně shrnuje naše dosavadní poznání o principech (např. půdní organická hmota, úroveň saturace uhlíkem) a faktorech (např. mateční hornina, klima, člověk) ovlivňujících potenciál půd sekvestrovat uhlík a jeho význam z hlediska zavedení efektivních mitigačních opatření. Následuje představení metody odhadu kapacity půd vázat uhlík a je diskutován její význam pro sekvestrační potenciál. Těžištěm práce je srovnání změn využití půdy (např. obnova lesů či mokřadů) a hospodaření s půdou (např. využití střídání plodin, bezorebné zemědělství), kterými lze dosáhnout sekvestrace uhlíku do půdy včetně kvantitativních odhadů jejich sekvestračního potenciálu. Na závěr jsou shrnuty odhady globálního sekvestračního potenciálu půd a formulována doporučení pro další výzkum. Klíčová slova: uhlík, půda, sekvestrace, mitigace, klimatická změna, land-use, kapacita půd
|
|
|
Změny v krajině českého pohraničí
Košťál, Lukáš
Diplomová práce mapuje změny v krajině českého pohraničí od roku 1945. V rámci literární rešerše je definována krajina a její chápání, dále jsou popsány krajinné změny v kontextu his-torických událostí, které se do krajiny vepsaly nejsilněji. Cílem práce bylo identifikovat v časovém průřezu 50-70 let konkrétní změny v kulturní krajině u minimálně jedné vybrané lokality na české a rakouské straně pohraničí, jejich vyhodnocení a srovnání z hlediska využití území, dále popsání změn kulturních, demografických a historických. Lokalitu na české straně reprezentuje katastrální území Novobystřicka, na rakouské straně katastrální území města Litschau. V praktické části byla užita metoda komparativní, kdy došlo ke srovnání obou loka-lit za pomoci dostupných historických dat. Dále byla užita metoda dotazníkového šetření, které cílilo na české obyvatele pohraničí a jejich vztah ke krajině a rakouským sousedům. Metoda polostandardizovaných rozhovorů přiblížila krajinné cítění, rozdílné u českých a ra-kouských respondentů. Součástí práce je také SWOT analýza zachycující pozitivní a ohrožující faktory pro obě zkoumané lokality. Výsledky potvrdily výrazné změny v krajině českého pohraničí, a to především díky politické situaci a odlišným prioritám hospodaření minulého vládního režimu, který zde v podstatě oddělil člověka od krajiny, naproti tomu na rakouské straně pokračoval přirozený vývoj v demokratických podmínkách. České území se přiblížilo po roce 1989 rakouskému modelu, ale k nastavení rovnováhy v krajině bude potřeba ještě značný časový horizont.
|
|
|
Změny mikrostruktury v různých krajinných typech
Lebduška, Lukáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Mikrostruktura krajiny je dána výsledkem působení přírodních a lidských faktorů. Změny, které se v mikrostruktuře krajiny Česka odehrály závisí na míře a intenzitě působení člověka v různých krajinných typech. Tato práce se věnuje problematice toho, jaký vliv měly změny krajinné mikrostruktury, které proběhly mezi lety 1950 a 2018 na mikrostruktury a krajinný pokryv v jednotlivých krajinných typech. Tyto změny byly vypočteny v modelových lokalitách o velikost 1x1 km, určených náhodným výběrem v rámci krajinných typů. Tyto modelové lokality byly porovnány na základě leteckých snímků z 50. let 20. století a z roku 2018, na jejichž základě byly vypočteny krajinné metriky a analyzován krajinný pokryv. Následně byly srovnány změny, které se v těchto modelových lokalitách odehrály. Výpočty následně prokázaly odlišnosti ve změně krajinné struktury, zejména v podobě homogenizace krajiny. V těchto změnách jsou také patrné odlišnosti, specifické pro každý krajinný typ. Klíčová slova: struktura krajiny, krajinná heterogenita, land-use, krajinné metriky, změny krajiny
|
|
|
Zapomenuté Sudety.
KOVAŘÍK, Michal
Tato diplomová práce popisuje Sudety z environmentálního, ekonomického a sociologického hlediska. Hlavní výzkumná otázka zní, zda stále existují Sudety jakožto marginální území. Teoretická část práce obsahuje shrnutí základních pojmů, jako například amenitní migrace, plán rozvoje obce, KES nebo land-use. Samozřejmě obsahuje také vysvětlení slova "Sudety" z geografického, socioekonomického a historicko-politického hlediska a historické souvislosti, které Sudety ovlivnily. Praktická část této diplomové práce je založena na pozorování socioekonomického chování obyvatel osady Celnice a na výpočtu koeficientu ekologické stability území. Tato práce je pojata jako případová studie a za určité řešení některých socioekonomických problémů území považuje autor amenitní migraci.
|
|
|
Změny srážko-odtokového režimu v oblasti Šumavy
Fiala, Ondřej ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
ZMĚNY SRÁŽKO-ODTOKOVÉHO REŽIMU V OBLASTI ŠUMAVY Abstrakt: Cílem této práce je zhodnocení změn srážko-odtokového režimu v oblasti Šumavy a šumavského podhůří z časového a prostorového hlediska. Práce zahrnuje rešeršní a aplikační část. Rešeršní část je věnována metodice hodnocení změn srážko-odtokového režimu a jejich možným příčinám. V aplikační části je provedena analýza trendu srážko- odtokového režimu pro dlouhodobé časové řady průměrných a minimálních ročních a měsíčních průtoků a také ročních a měsíčních srážek pro vybrané vodoměrné a srážkoměrné stanice v české, německé a rakouské části Šumavy pomocí testů absolutní a relativní homogenity a Mann - Kendallova testu pro dlouhodobý trend. Výsledky práce ukázaly významné změny v sezonalitě srážek i odtoku. Jedním z hlavních motivů práce je zjištění případného orografického efektu, tedy rozdílu mezi návětrnou a závětrnou stranou Šumavy. V závěru jsou zhodnoceny a diskutovány dosažené výsledky, které jsou porovnány s odbornou literaturou. Klíčová slova: absolutní homogenita, krajinný pokryv, Mann - Kendallův test, odtok, povodí, průtok, relativní homogenita, sezona, srážky, trend, Šumava
|
|
|
Dynamika horní hranice lesa na Králickém Sněžníku
Kolář, Václav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šenfelder, Martin (oponent)
Dynamika horní hranice lesa na Kralickém Sněžníku Abstrakt Změny polohy horní hranice lesa jsou dokumentovány jak v pohořích střední Evropy, tak i celého světa, přičemž vzestupy hranice lesa v poslední době jsou ovlivněny zejména rostoucí teplotou a snižujícím se antropogenním vlivem ve vrcholových oblastech hor. Cílem této práce je zhodnotit dynamiku horní hranice lesa na Kralickém Sněžníku a určit faktory, které ji ovlivňují. Za pomocí dendrochronologických metod byla zjišťována věková struktura smrku napříč ekotonem a analýzou leteckých snímků byla porovnávána pokryvnost smrku mezi lety 1936 až 2014. Bylo zjištěno, že s rostoucí nadmořskou výškou klesá stáří stromů, z čehož je patrný vzestup horní hranice lesa vzhůru. Tento fakt je podpořen i zvyšující se pokryvností smrku v nejvyšších částech ekotonu detekovanou z leteckých snímků. Jednou ze zkoumaných charakteristik ekotonu byl i záznam pokryvnosti bylinné vegetace a jejího vlivu na výskyt semenáčků smrku. Zejména v horní části ekotonu nepříznivě ovlivňující uchycení semenáčků rozsáhlé porosty borůvky. Dalším zkoumaným znakem byla mortalita smrku, která s výškou roste a naznačuje tak negativní vliv extrémních klimatických podmínek v nejvyšších částech ekotonu. Věkové struktury a letecké snímky ukázaly, že vzestup horní hranice lesa na Králickém...
|
|
|
Přirozená retence vody v krajině versus výstavba retenčních nádrží
SEDLÁČEK, Jan
Tato práce se zabývá přirozenou retencí vody v krajině. Jsou zde popsány základní principy chování vody v půdě, srovnání zadržení vody v jednotlivých jednotkách krajinného krytu a vlivy člověka na retenci vody včetně cílených protipovodňových opatření a změn land-use. V praktické části je představen experiment, který má za cíl srovnat retenční potenciál změn využití krajiny v povodí vodního díla Orlík s retenční kapacitou samotné nádrže. Součástí práce je i GIS analýza, která měla za cíl zjistit rozlohu jednotlivých jednotek land-use v povodí Orlíku.
|
|
|
Mikroregion Kamenice-Velké Popovice - příklad dynamiky kulturní krajiny v novověku
Korbelíková, Daniela ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Diplomová práce je součástí fakultního projektu, který sleduje vývoj české krajiny v době industrializace. Zaměřuje se na mikroregion Kamenice-Velké Popovice, v němž Ringhofferové v 19. století vybudovali tzv. Spojené dominium Kamenice-Štiřín a velice citlivě proměňovali krajinu, když v něm vyvíjeli svoje podnikatelské, kulturní, reprezentativní, společenské a rekreační aktivity. Vychází ze studia archivních materiálů, terénního výzkumu reliktů ringhofferských aktivit z 19. a 20. století, studia literatury a kartografických materiálů. Klíčová slova Ringhoffer, land-use, krajina, dominium, mikroregion, půda, podnikání
|
|
|
Imprints of history in post-agricultural forests
Vojta, Jaroslav ; Suchara, Ivan (vedoucí práce) ; Honnay, Olivier (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
8 Úvod V rozvinutých zemích tvoří lesy vzniklé na bývalé zemědělské půdě (postagrární lesy, novodobé lesy, sekundární lesy) stále významnější součást krajiny a proto přitahují pozornost ekologů. Z praktického i teoretického hlediska je zajímavá otázka možnosti obnovy lesních společenstev na bývalé zemědělské půdě a na současné a historické změny krajiny můžeme pohlížet jako na přírodní experiment, který může pomoci porozumět některým základním ekologickým otázkám. Mnoho ekologických studií využívá podrobných prostorově explicitních informací z historických záznamů. Nejčastěji jsou používány staré mapy pro odlišení lesů, které vznikly na zemědělské půdě (novodobé lesy, postagrární lesy) od lesů které existují kontinuálně po dobu několika století (starobylé lesy). Na základě těchto informací bylo doloženo, že kolonizační schopnosti druhů jsou zvláště významné v dlouhodobém vývoji lesní vegetace. Osidlování nově vzniklých lesů může probíhat velmi pomalu a populace pomalu migrujících druhů mohou být omezeny na porosty starobylých lesů nebo na drobné "starobylé" biotopy jako jsou meze s dřevinami. Omezená schopnost lesních druhů kolonizovat sekundární lesy může mít za důsledek homogenizaci společenstev lesních druhů mezi stanovišti. Lesní druhy však tvoří specifickou ekologickou skupinu a o celkové diverzitě...
|
host ::
RSS.