Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Exploring the linkages between land degradation and poverty in Ghana – case study in the western region of Ghana
Sekyere, Baffour Afoakwa
Životní prostředí je jedním z nejdůležitějších zdrojů, jež výrazně podporuje život lidí, rostlin a zvířat. Nepostradatelná úloha životního prostředí při podpoře lidské rasy vyžaduje přijetí extrémně udržitelných opatření na jeho ochranu. Jak se však lidská populace zvyšuje, napomáhá tím k postupné degradaci životního prostředí. Cílem této studie je prozkoumat souvislosti mezi degradací půdy a chudobou v západní oblasti Ghany. V této práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byly v této studii použity popisné a vysvětlující výzkumné návrhy. Primární údaje byly shromažďovány pomocí dotazníku, který byl zodpovězen 399 respondenty. V této studii bylo zjištěno, že obyvatelé studované oblasti jsou si vědomi degradace půdy a dopadu, který má na klima, přičemž většina naznačuje, že v důsledku změny klimatu došlo také ke snížení dešťových srážek. Studie tak dospěla k závěru, že degradace půdy má silnou vazbu na chudobu ve studované oblasti, přičemž pouze 3 procenta respondentů naznačují, že během posledních 3 let nedošlo k žádným významným změnám v oblasti půdy, a ani ke snížení příjmů s tím souvisejících. Ze studie bylo zjištěno, že většina obyvatel je závislá na okolní půdě za účely zemědělství. Vzhledem k tomu, že většina těchto zemědělců ztrácí akry zemědělské půdy z důvodu nelegální těžby v okolí, zdroj jejich příjmů je drasticky omezen, a zbývající pozemky, jež nebyly zabrány pro těžbu, nejsou schopné dostát očekávanému množství produkci pěstovaných plodin. Studie proto navrhuje, aby vedoucí představitelé, a členové komunity, zavedli vhodná opatření, která by pomohla snížit úroveň degradace půdy v zasažených oblastech. Tím by se mohlo zabránit negativním, výše popsaným dopadům. Mechanismy, které by pomohly ke zlepšení dané situace jsou zalesňování, efektivní využívání fosilních paliv, či zodpovědné nakládání s odpady. Studie proto opětovně doporučuje, aby vláda, ve spolupráci s nezbytnými ministerstvy, jako jsou ministerstvo půdy a nerostných zdrojů, ministerstvo zemědělství, agentura na ochranu životního prostředí, a další, přijala nezbytné strategie a holistické postupy, které by pomohly zajistit, aby místní komunita kladla důraz na ochranu půdy a pomohla tím zachovat nejen půdní kvalitu, ale i další přírodní zdroje.
The impact of land degradation on agriculture in the Denkyembuor district of Ghana
Bonsu, Afia Timah Serwaa
Ničení půdy má velký dopad na živobytí, chudobu a potravinovou bezpečnost lidí, a to přímo i nepřímo. Ghanská čtvrť Denkyembour je právem považována za největšího producenta diamantů v zemi a zároveň je velkým producentem palem. Nicméně, těžba v tomto okrese převažuje nad ornou půdou, což ovlivňuje výši příjmu občanů. Cílem této studie je prozkoumat a rozhodnout, jak může zemědělství souviset s obecnými pokyny pro degradaci půdy ve výše uvedeném okrese. Jako primární metoda způsobu sběru dat, byl pro 299 respondentů ve vybraných komunitách okresu poskytnut dotazník. Bylo zjištěno, že se většina těchto obyvatel spoléhá na svou půdu jako zdroj obživy, například zemědělství. Většina z těchto zemědělců ztrácí velké množství zemědělské půdy kvůli nelegální těžbě, a to dramaticky snižuje jejich zdroj příjmů. Dále bylo zjištěno, že obyvatelé nepřijali žádná jednotlivá opatření, vyjma těch opatření, která byla zavedena jejich komunitou, okresem a zemí. Mezi tato opatření patří odvodnění komunit s cílem omezení eroze půdy, vládní pracovní skupina proti nelegální těžbě jako Operace Vanguard, okresní pracovní skupina proti nelegálním stavbám a pravidelné školení zemědělců o zemědělských postupech. Studie doporučuje, aby vláda zřídila konkrétní bezpečnostní jednotku, která bude výhradně odpovědná za činnost související s degradací půdy, jako je mimo jiné nelegální těžba, odlesňování a znečištění vody. Zemědělci by měli být vyškoleni v tom, jak se zapojit do udržitelných zemědělských postupů, kde mohou zvýšit svou produkci úrody. Vzdělávání o degradaci životního prostředí by mělo být prvořadé, a to i pro vládu spolu s nezbytnými ministerstvy a pokyny.
Bariéry rozvoje v Etiopii: strukturální podmínky a strategie adaptace
Kuzmič, Michal ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Bariéry rozvoje v Etiopii: strukturální podmínky a strategie adaptace je případovou studií, která se zaměřuje na analýzu dopadů rizikových environmentálních faktorů na rozvoj Etiopie a na efektivitu přijatý adaptačních opatření. Práce vychází z upraveného výzkumného rámce Jareda Diamonda zaměřeného na studium kolapsu komplexních společností. Současný odborný diskurz environmentálních rizikových faktorů populačního růstu, deforestace a půdní degradace a variability klimatu je formalizován do podoby kauzálních modelů a rozšířen o aktuální statistická data. Práce dochází k závěru, že přijatá adaptační opatření na oficiální i komunitní úrovni mají pouze omezený efekt na eliminaci rizikových faktorů. Etiopie se s ohledem na závislost na každoroční humanitární pomoci dlouhodobě ocitá ve stavu analytického kolapsu. Pro překonání tohoto stavu je zapotřebí transformovat systém subsistenční zemědělské výroby.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.