|
|
Netradiční druhy masa a jejich využití pro potravinářské účely
Veselá, Romana
Tato práce se zabývá netradičními druhy masa a jejich využitím pro potravinářské účely. Konkrétně pojednává o pěti druzích, a to krokodýl, pštros, buvol, lama a kapybara. Tyto druhy masa jsou vhodné jako alternativa k masům běžně konzumovaným, ale i jako zpestření jídelníčku. V některých případech jsou zdravější, nutričně hodnotnější, dieteticky vhodnější a chuťově atraktivnější. Jejich nevýhodou je malá dostupnost a často vysoká cena. V potravinářském průmyslu se využívají stejně jako běžně dostupná masa pro výrobu konzerv, tepelně opracovaných salámů, polotovarů, uzených masných výrobků, sušeného masa ale i přímo v restauracích na steaky.
|
|
|
Minerální metabolismus kamelidů
Menšíková, Petra
Cílem bakalářské práce bylo na základě studia literatury vypracovat přehled o zoologickém zařazení velbloudovitých, jejich fyziologických a anatomických zvláštnostech – se zaměřením na specifika v metabolismu minerálních látek. V práci jsou postupně popsány základní minerální látky, jejich význam a doporučený podíl ve výživě velbloudovitých a zdravotní poruchy způsobené jejich nadbytkem či deficitem. Dále jsou popsány zdroje a požadavky na tyto minerální látky, možnosti dotace a hodnocení jejich zásob v organismu. V praktické části je zpracováno hodnocení zásobení organismu alpak, chovaných v podmínkách České republiky, minerálními látkami na základě vyšetření krve a hodnoty byly porovnány s doporučeními v literatuře. Na základě biochemických rozborů vyšetřených zvířat nebyly zjištěny zásadní nedostatky, oproti dříve publikovaným výsledkům se situace zlepšila a zvířata jsou minerálními látkami zásobena v dostatečné míře.
|
|
|
Význam vitaminů ve výživě velbloudovitých
Turčeková, Radka
Turčeková, R. Vliv vitamínů ve výživě velbloudovitých. Bakalářská práce. Brno, 2017. Cílem práce bylo na základě studia literatury popsat zoologické zařazení a morfologické a fyziologické zvláštnosti velbloudovitých se zaměřením na specifika v metabolismu vitamínů. Vzhledem k řadě fyziologických adaptací těchto zvířat pro život v oblastech jejich přirozeného výskytu, je v případě jejich chovu v odlišných klimatických podmínkách mj. nutno zajistit zvýšenou dotaci některých vitamínů (zejména vitamínu D). V práci jsou postupně uvedeny všechny základní v tuku i ve vodě rozpustné vitamíny, popsány jejich fyziologické funkce a zdravotní poruchy související s jejich nedostatkem či nadbytkem. Popsaná specifika metabolismu vitamínů u velbloudovitých dokladují nutnost znalosti a respektu fyziologických zvláštností, a s tím souvisejících nutričních požadavků, živočišných druhů chovaných mimo oblasti jejich přirozeného výskytu.
|
|
|
Zhodnocení současného stavu vybraného agroturistického provozu zabývajícího se chovem lam
Hejmalová, Lucie
Záměrem diplomové práce je zhodnocení současného stavu vybrané farmy zabývající se chovem lam. Práce začíná literární rešerší, ve které jsou uvedené jednotlivé druhy lam, jejich mnohostranné využití a požadavky na jejich chov. V práci je popisována farma zabývající se chovem lam. Tato farma je dále představena z hlediska ekonomického a sociálního, přičemž největší pozornost bude věnovaná její sociální stránce (názorů návštěvníků), a to na základě dotazníkového šetření. Získané údaje z dotazníkového průzkumu jsou vyhodnocené vhodnými grafy. Ve vlastní práci jsou také, pomocí SWOT analýzy, představené silné a slabé stránky této farmy, příležitosti a hrozby.
|
|
|
Zásady chovu lam v podmínkách České republiky
Zemániková, Natálie
Obsahem mé bakalářské práce je souhrn dosavadních informací o zásadách chovu lam v podmínkách České republiky. Zabývá se také vybranými druhy lam. Jsou zde zmíněny čtyři druhy, konkrétně: lama krotká, lama guanako, lama vikuňa a lama alpaka. Dále je zde uvedeno několik informací ohledně historie, současnosti nebo domestikace lam ale převážná část práce se věnuje zejména požadavkům k jejich chovu, které je důležité před zahájením chovu si důkladně prostudovat, aby se předešlo určitým nežádoucím problémům, které by časem mohli nastat. Důležitou kapitolou je převážně jak s chovem lam začít, dále jak by mělo vypadat jejich chovné prostředí, konkrétně výběh nebo ustájení. Mezi další z důležitostí také patří péče o kůži, srst nebo paznehty a zásady při celkovém čištění a desinfekce stáje. Jako další je zde zmíněna registrace lam. Nakonec jsou zde popsány živočišné produkty, které lze z lam získat, hodnoty kvality mléka a masa a také statistiky chovaným lam jak v České republice, tak i v zahraničí.
|
|
|
Využití netradičních druhů zvířat v agroturistice
Krejsová, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá netradičními druhy zvířat v agroturistice. Na začátku práce je charakterizován venkovský cestovní ruch a dále využití netradičních druhů zvířat ve venkovské turistice. V další kapitole jsou popsané biologické charakteristiky, technologie a techniky chovu v agroturistických provozovnách, a to především u lam, pštrosů, krokodýlů a bizonů. Součástí práce je analyzování produkčního a animoterapeutického významu chovu zvířat. V poslední části práce jsou charakterizovány agroturistické provozovny, které se zabývají chovem netradičních druhů zvířat - Lamacentrum Hády a Pštrosí farma Doubravice nad Svitavou. U těchto podniků je uvedeno ekonomické zhodnocení. U Lamacentra Hády bylo navíc provedeno dotazníkové šetření, které se zaměřilo na otázku dostatečné propagace farmy u širší veřejnosti města Brna.
|
|
|
Parazité lam rodu Lama a Vicugna
Záhorková, Veronika ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Nechybová, Stanislava (oponent)
Parazité lam rodu Lama a Vicugna Souhrn Tato bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše a pojednává o nejčastějších vnitřních a vnějších parazitech lam rodu Lama a Vicugna. Uvedení parazité jsou taxonomicky zařazeni. Jsou zde shrnuty informace týkající se výskytu, vývojových cyklů a příčiny vzniku onemocnění. Dále jsou popisovány klinické příznaky a následná léčba. Mezi vnitřní parazity lamovitých způsobující protozoální infekce patří Eimeria lamae, Eimeria alpacae, Eimeria punoensis, Eimeria ivitaensis, Eimeria macusaniensis, Eimeria peruviana. Dále Cryptosporidium parvum, Sarcocystis aucheniae a Giardia intestinalis. Z kmene ploštěnci je zde popsána Fasciola hepatica, Dicrocoelium dendriticum, Moniezia expansa, Moniezia benedeni a Echinococcus granulosus. Kmen hlístice zastupuje Trichuris tenuis, Trichuris ovis, Capillaria sp., Lamanema chavezi, Nematodirus battus, Nematodirus lamae, Nematodirus spathiger, Nematodirus filicollis, Nematodirus lanceolatus, dále Haemonchus contortus, Trichostrongylus colubriformis, Trichostrongylus axei, Camelostrongylus mentulatus, Parelaphostrongylus tenuis, Mazamastrongylus peruvianus, Teladorsagia spp., Ostertagia ostertagi, Ostertagia lyrata, Marshallagia marshalli, Oesophagostomum venulosum a Oesophagostomum columbianum. Významnou skupinu vnějších parazitů lamovitých tvoří zástupci čeledi Sarcoptidae (zákožkovití) a Psoroptidae (prašivkovití), roztoči způsobující svrab. U lam i alpak se setkáváme se třemi typy svrabu, a to, sarkoptovým (Sarcoptes scabiei), psoroptovým (Psoroptes spp.) a chorioptovým (Chorioptes bovis). Nejrozšířenější je chorioptový svrab, jehož léčba je obtížnější ve srovnání se sarkoptovým a psoroptovým svrabem. Mezi další roztoče dále řadíme Demodex spp. Mezi hmyz parazitující u lamovitých patří vši Microthoracius mazzai, Microthoracius minor, Microthoracius praelongiceps a všenky Bovicola breviceps. Pro lepší pochopení problematiky jsem prováděla koprologické vyšetření vzorků trusu lamovitých a ovcí pomocí koncentrované McMasterovy metody dle FAO. Vyšetřením byli zjištěni parazité rodu Eimeria, Nematodirus, Trichuris a řádu Strongylida. klíčová slova: parazit, lama, alpaka
|
|
|
Chování lam (Camelidae) v zoologických zahradách
JINDROVÁ, Nela
Lamy (Lama spp.) z čeledi velbloudovitých (Camelidae) se přirozeně vyskytují v Jižní Americe, konkrétně ve státech Chile, Peru, Bolívie a Argentina. Lamy patří k častým chovancům zoologických zahrad, zookoutků a soukromých chovatelů, ať už se jedná o domestikované druhy jako, je lama krotká (Lama guanicoe f. glama) či alpaka (Lama guanicoe f. pacos), anebo o volně žijící druhy lama guanako (Lama guanicoe) nebo vikuně (Vicugna vicugna). Cílem bakalářské práce bylo posouzení chování lam ve specifických podmínkách expozice a především pak posouzení časoprostorových aspektů denního chodu jejich chování. Práce se uskutečnila v Zoologické zahradě Jihlava, kde chovají ve společném výběhu pět lam guanako ve složení jeden samec a čtyři samice. Byla použita metoda přímého pozorování. Lamy byly pozorovány od 8. července do 19. září 2015 ve vybraných deseti dnech v celkovém rozsahu 90 hodin. Byly pozorovány jejich aktivity ve čtyřech sektorech jejich výběhu. Celkem bylo hodnoceno pět aktivit. Hodnotil se i jejich výskyt v jednotlivých sektorech. Ze zjištěných dat vyplynulo, že lamy se nejčastěji vyskytovaly v jejich domku, kde jejich aktivita nebyla známa, a poté se často vyskytovaly i v sektoru tři, který je zčásti zastíněný. Z aktivit konaných mimo domek, bylo nejpreferovanější ležení a poté příjem potravy. Je pravděpodobné, že jejich chování bylo ovlivněno loňskými letními extrémními klimatickými podmínkami, proto strávily nejvíce času v domku a v zastíněném sektoru tři.
|
|
| |
|
|
Chov lamy krotké v ČR
KREJNÍKOVÁ, Sandra
V České republice se během několika posledních let rozvíjí chov lam krotkých i alpak. Zvyšující se zájem o ně s sebou přináší potřebu zjistit, jak tato zvířata reagují na naše podmínky. Cílem této práce bylo vyhodnotit růstové schopnosti mláďat, některé tělesné rozměry (kohoutkovou výšku) a živou hmotnost dospělých lam krotkých. Stejné ukazatele byly vyhodnoceny i u lam alpak. Výsledky byly porovnány se standardem lamy krotké a alpaky. Celkem bylo zváženo a změřeno 104 kusů zvířat. Z toho 44 ks lam krotkých a 60 ks alpak, přičemž bylo získáno 280 údajů o hmotnosti a výšce. Vážení a měření dospělých lam a alpak probíhalo jedenkrát ročně na přelomu srpna a září po dobu dvou let (2009 a 2010). Mláďata lamy krotké byla vážena a měřena přibližně v měsíčních intervalech, dle možností chovatele. Mláďata lamy alpaky byla vážena přibližně v týdenních intervalech. Práce je rozdělena na dvě části. V první části byly hodnoceny lamy krotké. Bylo zjištěno, že lamy v České republice váží při narození v průměru 11 kg. V dospělosti dosahují průměrné živé hmotnosti 130,3 kg a průměrné kohoutkové výšky 110,2 cm. Průměrné přírůstky byly zjištěny následující: od narození do 7 týdnů 0,20 kg/den, od 7 týdnů do 24 týdnů 0,18 kg/den a od 24 do 72 týdnů 0,13 kg/den. Druhá část je věnována lamám alpakám, kdy byly sledovány stejné ukazatele jako u lam krotkých. Bylo zjištěno, že lamy alpaky v České republice váží při narození v průměru 6,5 kg. V dospělosti dosahují průměrné živé hmotnosti 65,6 kg a průměrné kohoutkové výšky 88,4 cm. Průměrné přírůstky dosahují následujících úrovní: od narození do 7 týdnů 0,1 kg/den, od 7 týdnů do 24 týdnů 0,09 kg/den a od 24 týdnů do 72 týdnů 0,08 kg/den. Dále bylo zjištěno, že v České republice oba tyto druhy dosahují konečné tělesné dospělosti později, než jak uvádí literatura. Při porovnání se standardem se ukázalo, že většina lam krotkých i lam alpak odpovídá svému standardu.
|
host ::
RSS.