|
|
Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku
KÁCHOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem "Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku" je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá problematikou laktózové intolerance, vápníkem, pojednává o významu mléka a mléčných výrobků ve stravě a také se věnuje dietnímu řešení. Praktická část je zaměřena na všeobecnou informovanost osob s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku a jejich vyhodnocení. Cílem bylo zmapovat zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku u pacientů s laktózovou intolerancí a zhodnotit, zda je jídelníček pacientů s laktózovou intolerancí adekvátní z hlediska příjmu energie, makroživin a vápníku. Výzkum byl realizován kvantitativní metodou pomocí dotazníku. Respondenty, osoby s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, jsem získala pomocí lékařů a nutričních terapeutů, ale i mnou osobně v průběhu praxí. Dále jsem vyhodnocovala týdenní zápisy jídelníčků pomocí programu Nutriservis Professional. Ze získaných dat jsem zjistila, že pacienti s laktózovou intolerancí zařazují do stravy mléko a mléčné výrobky ojediněle. Jejich bezlaktózové varianty jsou do jídelníčku zařazovány častěji, avšak z průzkumu bylo zjištěno, že více preferují rostlinné alternativy mléka a mléčných výrobků. U vybraných respondentů nebylo dosahováno doporučeného příjmu vápníku, pokud vápník nesuplementují. Příjem vápníku ze stravy dosahuje v průměru 394 mg/den. U více než poloviny respondentů není dosaženo požadovaného příjmu energie, makronutrientů ani vápníku. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro pacienty s laktózovou intolerancí, případně pro studenty zajímající se o tuto problematiku, odborníky i pro širokou veřejnost. Poukazuje na nedostatky v jídelníčcích pacientů s laktózovou intolerancí.
|
|
|
Molekulární detekce vybraných genových polymorfismů související s výživou (validace nutričipu)
TURKOVÁ, Kateřina
Laktózová intolerance je nejběžnější potravinovou intolerancí, vyskytující se celosvětově. Jedinci s laktózovou intolerancí nedokáží v tenkém střevě tvořit enzym laktázu, který umožňuje štěpit laktózu obsaženou v mléčných produktech. Nedostatečná tvorba laktázy může být geneticky podmíněná. V Evropské populaci byly nalezeny dva jednonukleotidové polymorfismy odpovědné za přetrvávání laktázové aktivity v dospělosti. Celiakie patří mezi autoimunitní onemocnění, které postihuje především sliznici tenkého střeva. Onemocnění je charakterizováno nesnášenlivostí gliadinu, který je součástí lepku. Intolerance vede k chronickému zánětu na sliznici tenkého střeva a tím dochází k chronickému průjmu, tukovité stolici, zvracení a únavě. Rozvoj celiakie je podmíněn přítomností genetické predispozice. Genetická predispozice je vázána na alely HLA systému. Konkrétně se jedná o haplotypy HLA-DQ2 a HLA-DQ8.
|
|
|
Výskyt laktózové intolerance v české populaci
CHÁNOVÁ, Jiřina
Cílem této diplomové práce je shrnout současné poznatky o problematice velmi časté poruchy gastrointestinálního traktu - laktózové intolerance. V experimentální části byl sledován výskyt genotypových frekvencí v genu MCM6. Konkrétně výskyt dvou jednonukleotidových polymorfismů C/T-13910 a G/A-22018, které jsou spojeny s primární laktózovou intolerancí. Dílčím cílem práce bylo zhodnotit možnou genetickou asociaci mezi intolerancí laktózy a syndromem dráždivého tračníku.
|
|
|
Laktózová intolerance
Kašpárková, Týna ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Trachta, Pavel (oponent)
(v ČJ) Bakalářská práce pojednává o problému zvaném laktózová intolerance. Teoretická část je zaměřena primárně na to, co je to laktóza, laktáza a laktózová intolerance. Její typy, příčiny a příznaky, výskyt v populaci (Čechách i celosvětově), možnosti diagnostiky, a to jak genetické, tak negenetické a možné způsoby prevence a léčby této metabolické poruchy. Dalšími zpracovanými body jsou výživové hodnoty mléka a mléčných výrobků, jejich důležitost ve stravě, zpracování mléka a mléčných výrobků a jejich možné alternativy ve formě bezlaktózových mléčných přípravků a tzv. rostlinných mlék. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit povědomost respondentů o laktóze a laktózové intoleranci. Jejich konzumaci mléka a mléčných výrobků a znalost a konzumace jeho rostlinných náhrad. Výsledky byly zkoumány pomocí dotazníkového šetření, kterého se účastnila jak ,,laická" veřejnost, tak osoby zdravotnicky vzdělané nebo pracující ve zdravotnictví. Mým výsledkem bylo zjištění, že většina respondentů ví o problému laktózové intolerance a její charakteristice, až 89,5 % všech testovaných. Menší povědomí má veřejnost však o důležitosti mléka a mléčných výrobků ve stravě z hlediska prevence některých onemocnění. klíčová slova: Laktózová intolerance, laktóza, laktáza, diagnostika, alergie na kravské mléko,...
|
|
|
Problematika laktózové intolerance
Dolanská, Pavla ; Humlová, Zuzana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou laktózové intolerance a zkoumá její vliv na kvalitu života pacientů, kteří jí trpí. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a praktickou. Teoretická část má dvě části. První z nich se věnuje problematice laktózové intolerance. Ta je zde charakterizována na základě epidemiologických dat, jsou uvedeny její příčiny, vliv genetiky na její výskyt, patofyziologie, možné komplikace a klinické projevy. Nedílnou součástí jsou i metody sloužící k její diagnostice a možnosti její terapie. Druhá část teoretické práce klade důraz na výživová doporučení spojená s laktózovou intolerancí. Hlavním cílem praktické časti práce je zmapovat vztah dospělých pacientů k laktózové intoleranci. Dozvědět se, jakým způsobem jim byla laktózová intolerance diagnostikována, a jaká diagnostická metoda je v praktických podmínkách nejčastěji využívána, jaký je nejčastější časový interval od subjektivních potíží pacientů k diagnóze, a jak pacienti vnímají svou kvalitu života v rámci dietních opatření spojených s laktózovou intolerancí. Z dat získaných pomocí dotazníkového šetření vyplývá, že respondenti laktózovou intoleranci nevnímají jako výrazně omezující problém a jsou dobře informováni o možnostech terapie s tím, že nejčastěji volí terapii v podobě úpravy diety. Dále je z...
|
|
|
Validace metody PCR-RFLP pro stanovení laktózové intolerance
PROSOVÁ, Denisa
Laktózová intolerance je nejběžnější potravinovou intolerancí, vyskytující se celosvětově. Jedinci s laktózovou intolerancí nedokáží v tenkém střevě tvořit enzym laktázu, který by štěpil laktózu obsaženou v mléce. Existuje několik možností, jak k tomuto postižení dochází. Praktická část této bakalářské práce je zaměřena na genetický původ laktózové intolerance. V evropské populaci se nejčastěji vyskytují dva polymorfismy genu MCM6, zásadně ovlivňujícího tvorbu laktázy C/T 13910 a G/A 22018. Principielně se jedná se o nové mutace v genu, které zajišťují tvorbu enzymu laktázy i v dospělosti. Cílem práce je vypracovat rešerši vycházející s recentních poznatků publikovaných v odborné literatuře. Kdy budou popsány všechny typy laktózové intolerance a možnosti její diagnostiky, dále např. princip alergie, laboratorní metody použité v mé práci, pravidla pro validaci metody apod Vysvětleny budou také výhody i nevýhody každého testovacího přístupu. V praktické části je cílem provedení validace genetického testu použitého pro stanovení laktózové intolerance a vypracování validačního protokolu, který bude sloužit jako podklad pro mou práci. Genetické vyšetření je založeno na principu PCR RFLP, v rámci metodiky budou popsány laboratorní postupy používané v genetické laboratoři. Výsledkem validace bude zjištění, zda je použitá metoda dostatečně validní pro diagnostiku. Genetická analýza bude zaměřena na dva vybrané polymorfismy C/T 13910 a G/A 22018. Pro validaci bude použit vzorek se známým genotypem, který byl již dříve ověřen sekvenací.
|
|
|
Laktózová intolerance: výskyt ve světové populaci a možnosti její diagnostiky
CHÁNOVÁ, Jiřina
Cílem teoretické části této bakalářské práce bylo shrnout současné znalosti na téma "laktózová intolerance". Jsou zde charakterizovány její příčiny, výskyt, diagnostické možnosti a způsoby léčby. V praktické části se zabývám metodikou, která byla použita pro detekci polymorfismů C/T-13910 a G/A-22018. Metodou RFLP-PCR bylo v rámci této práce vyšetřeno v genetické laboratoři 34 jedinců na laktózovou intoleranci.
|
|
|
Laktózová intolerance - fakta a mýty
Staroveská, Natálie ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Raška, Ivan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou laktózové intolerance ve spojení s mýty týkající se konzumace mléka. Teoretická část popisuje složení kravského mléka, nejčastěji užívané mlékárenské technologie, druhy mléka dle živočišného původu včetně mateřského a typy mléčných výrobků na českém trhu. Není opomenut ani význam mléka ve výživě člověka z hlediska prevence řady onemocnění. Následně jsou vysvětleny pojmy jako laktóza a laktáza vztahující se k stěžejní části týkající se laktózové intolerance. Jsou popsány jednotlivé typy tohoto onemocnění, klinické projevy, diagnostika i následná léčba spočívající v dodržování nízkolaktózové / bezlaktózové diety. Uvedeno je také druhé nejčastější onemocnění spojené s konzumací mléka - alergie na bílkovinu kravského mléka. V závěru teoretické části jsou objasněny nejčastěji se vyskytující mýty týkající se konzumace mléka. Praktická část je zaměřena především na zjištění rozsahu omezování konzumace mléka a mléčných výrobků, nejčastějších důvodů vedoucích k této restrikci, jak velký podíl na ní má laktózová intolerance v porovnání s vlivem mýtů a zda se tito respondenti zabývají dostatečnou náhradou důležitých makro i mikroživin. Výsledná data získaná pomocí dotazníkové šetření od 101 osob ukazují značný výskyt jedinců omezujících konzumaci mléka a mléčných...
|
|
|
Laktózová intolerance a její dietní řešení
Bártová, Kateřina ; Frühauf, Pavel (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá laktózovou intolerancí a jejím dietním řešením. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část charakterizuje laktózovou intoleranci, popsána je například patofyziologie, výskyt, klinický obraz, diagnostika, komplikace, terapie a také je zde věnována kapitola mléku a jeho význam především pro děti. Velká část teoretické části je věnována dietnímu řešení. Je zde popsána tolerance laktózy, základní principy diety nízkolaktózové a bezlaktózové, přehledně v tabulkách je uveden obsah laktózy v mléčných výrobcích i informace o skryté laktóze. Také je popsán výběr potravin, které lze konzumovat při laktózové intoleranci - potraviny přirozeně neobsahující laktózu, potraviny se sníženým obsahem laktózy a bezlaktózové a alternativní potraviny. Součástí teoretické části jsou i výživová doporučení v rámci laktózové intolerance. Praktická část se zabývá informovaností laické veřejnosti o laktózové intoleranci. Cílem bylo zjistit, zda respondenti znají základní charakteristiku onemocnění, možnosti stravování při laktózové intoleranci, komplikace spojené s tímto onemocněním a také zda konzumují mléko a mléčné výrobky. Výsledky byly zjišťovány kvantitativním výzkumem pomocí dotazníku. Zjistila jsem, že respondenti znají charakteristiku a komplikace...
|
|
|
The interaction of lactase persistence and skin depigmentation in connection with the calcium assimilation hypothesis
Grendelová, Gréta ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Posledné genetické štúdie ukazujú, že sfarbenie kože našich európskych predkov bolo pôvodne tmavé. Depigmentácia pokožky nastala po migrácii z Afriky kvôli nízkym hladinám ultrafialového žiarenia, ktoré pôsobí vo vyšších zemepisných šírkach. Svetlejšia pokožka umožňuje hlbší prienik slnečných lúčov do kože, ktoré biochemickou reakciou vytvárajú vitamín D, esenciálny pre správne fungovanie organizmu. Deficit vitamínu D a kalcia dáva za vznik rôznym poruchám skeletu, u detí spôsobuje krivicu a dospelých ohrozujú osteomalácie. Pri postupe od rovníka severnejšie k pólom sledujeme okrem zvýšenej depigmentácie aj nárast výskytu osôb so špecifickou metabolickou schopnosťou, znakom, ktorý označujeme ako laktázová perzistencia. Táto schopnosť umožňujúca trávenie mliečneho cukru, laktózy, v dospelosti, vznikla pravdepodobne ako náhrada, ktorá mala vyrovnať nízke hladiny vitamínu D v tele. Prvé stopy mliečnej produkcie, ktorá musela predchádzať vzniku a šíreniu laktázovej perzistencie, nájdené na Blízkom Východe, napovedajú častú konzumáciu mlieka už pred 7 tisíc rokmi. Neskôr to potvrdili aj genetické výskumy. Oba znaky, depigmentácia aj laktázová perzistencia vznikli teda adaptáciou na zmenené vonkajšie podmienky prírodným výberom a vytvorili nositeľom znakov výhodu, ktorá sa pozitívnou selekciou veľmi...
|
host ::
RSS.