|
|
Laboratorní diagnostika mnohočetného myelomu
ČERNÝ, Jakub
Bakalářská práce na téma Laboratorní diagnostika mnohočetného myelomu je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části představuji hematoonkologické onemocnění mnohočetný myelom, jeho laboratorní diagnostikou, kam patří biochemické, hematologické, imunologické, genetické a histologické vyšetření. Dále v práci uvádím také další diagnostické metody - zobrazovací vyšetření skeletu (RTG, CT, PET/CT). Uvádím také další patologické stavy, které úzce souvisí s danou problematikou a jsou spojené s monoklonální gamapatií. V závěru teoretické části stručně informuji o možnostech léčby tohoto onemocnění. Pro bakalářskou práci byly stanoveny 4 cíle. Prvním cílem bylo přehledně shrnout laboratorní vyšetřovací metody, používané v současné době k diagnostice MM. Druhým cílem bylo zmapovat diagnostický postup při prvozáchytu MM na příkladu konkrétního pacienta. Třetím cílem bylo poukázat na variabilitu vstupního nálezu a průběhu onemocnění formou kazuistik. Posledním čtvrtým cílem bylo využití dat získaných z vlastního pracoviště ÚKBH (laboratoř + hematologická ambulance) k zodpovězení několika výzkumných otázek. K dosažení výsledků výzkumného šetření byly použity metody kvantitativního výzkumu technikou retrospektivní analýzy dostupných laboratorních dat z LIS. Kvalitativní výzkum technikou analýzy dat byl využit k sepsání jednotlivých kazuistik a kompletní diagnostiky pacienta. V diskuzi a v závěru bakalářské práce jsou shrnuty výsledky výzkumných otázek a zhodnocení naplnění uvedených cílů práce. Nakonec je zmíněn předpokládaný přínos bakalářské práce v současné laboratorní i klinické diagnostice onemocnění.
|
|
|
Diabetes mellitus gestačního typu a jeho laboratorní stanovení
SVOBODOVÁ, Nikola
Abstrakt Jsem zdravotní laborant pracující v biochemicko-imunologické laboratoři a téměř každý týden se setkávám s výsledky screeningového vyšetření, které odhalí u těhotné ženy porušenou glukózovou toleranci a následně je u některých diagnostikován gestační diabetes mellitus. Globální výskyt gestačního diabetu mellitu je uváděn přibližně 14 % všech těhotenství a zpravidla do konce šestinedělí samovolně vymizí. Jsou samozřejmě i případy, kdy stav přetrvá a kvůli dlouhodobým následkům se zvyšuje mimo jiné i riziko rozvinutí diabetu 2. typu. (Goldmannová, 2019) Přechodem do klasického onemocnění diabetes mellitus je žena nadále léčena a sledována. V práci jsem se zaměřila jak na poskytnutí obsáhlého přehledu pro zdravotní laboranty, tak i na sběr dat o gestačním diabetu v okolí Nového Boru. Cílem práce je vytvořit přehled o gestačním diabetu a rizicích pro matku i plod, popsat průběh screeningového laboratorního vyšetření a stanovení gestačního diabetu mellitu na vlastní testované skupině. Poslední rok a půl jsem se rozhodla sledovat stavy těhotných, které přicházejí do naší odběrové ambulance, aby zde podstoupily zátěžové vyšetření orálně glukózového testu. Před vyšetřením jsem pacientky nechala vyplnit dobrovolné dotazníky. Otázky jsem vytvořila na základě mnou hledaných rizikových faktorů, které by mohly ovlivnit průběh těhotenství, nebo vést ke vzniku gestačního diabetu. Po celkovém zhodnocení zkoumaných výsledků z vyšetření a jejich porovnání s dotazníky jsem vyhodnocovala, které rizikové faktory jsou u žen s prokázaným GDM přítomny ve vyšším měřítku a tudíž by jejich výskyt mohl vést k rozvinutí nemoci.
|
|
|
Komparace terénních a laboratorních testů u dospělých hráček fotbalu
Skálová, Denisa ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Šťastný, Petr (oponent)
Název práce: Komparace terénních a laboratorních testů u dospělých hráček fotbalu. Cíle práce: Cílem práce je zjistit vzájemný vztah mezi vybranými terénními a laboratorními testy u dospělých hráček fotbalu. Metody: Testovaná skupina se skládala z 20 prvoligových fotbalistek pražského ženského týmu FK Dukla Praha, kdy se jejich věk pohyboval v rozmezí 17-36 let (výška 167 ± 14,8, hmotnost 66,8 ± 21,3). Měření probíhalo jednorázově v jarním přípravném období 2021 (březen-květen). Data byla získávána jak nepřímo (zprostředkovaně) pomocí laboratorních přístrojů (testy na měření tělesného složení - DEXA, explozivní síly dolních končetin - KISTLER, svalové síly - CYBEX), tak také pomocí terénních motorických testů (sprint na 10 a 30 m, opakované sprinty 6 x 20 m, agility test a test speciální vytrvalosti). Pro analýzu a následnou korelaci dat bylo použito Kendallovo tau (τ). Hladina statistické významnosti byla stanovena (p < 0,05). Dle autorů Portneyho a Watkinse (2009) byla interpretována síla korelace, a to následujícím způsobem: 0,00-0,25 malý nebo žádný vztah; 0,26-0,50 nízký vztah; 0,51-0,75 střední nebo dobrý vztah a 0,76-1,0 dobrý až vynikající vztah. Výsledky: Tato studie zjistila, že mezi vybranými ukazateli jednotlivých testů, které jsme si vybraly pro naše hypotézy, nejsou významné korelační...
|
|
|
Patogenní Escherichia coli
Bílková, Dominika ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Voxová, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Zdravotnická bioanalytika Autor: Dominika Bílková Školitel: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Název bakalářské práce: Patogenní Escherichia coli Cíl práce: Cílem této práce je shromáždit základní poznatky týkající se bakterie Escherichia coli. Práce se zaměřuje především na patogenní sérotypy E. coli, jejich faktory virulence a projevy onemocnění. Dále se práce zabývá možnostmi laboratorní diagnostiky E. coli a možnostmi terapie a prevence onemocnění způsobených E. coli. Hlavní poznatky: Escherichia coli je gramnegativní, fakultativně anaerobní bakterie, která náleží do čeledi Enterobacterales. Je běžnou součástí střevní mikroflóry člověka, kde se podílí na tvorbě vitamínu K a zabraňuje růstu a množení patogenních bakterií. Některé kmeny E. coli jsou však patogenní a podle onemocnění, která způsobují, se dělí na intestinální a extraintestinální patogeny. Intestinální patogenní kmeny způsobují střevní infekce projevující se průjmy a patří k nim E. coli enteropatogenní (EPEC), enterotoxigenní (ETEC), enterohemoragická (EHEC), enteroinvazivní (EIEC), enteroagregativní (EAEC) a difúzně adherentní (DAEC). Extraintestinální patogenní kmeny způsobují onemocnění mimo trávicí trakt, zejména...
|
|
|
Laboratorní diagnostika feochromocytomu
Chlupáčová, Tereza ; Bílek, Radovan (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
1 Feochromocytom je vzácné neuroendokrinní onemocnění vyskytující se převážně v chromafinní tkáni dřeně nadledvin. Pokud se tumor vyskytuje v chromafinní extraadrenální tkáni, nazývá se paragangliom. Feochromocytom způsobuje zvýšení hladiny vyplavovaných katecholaminů, což může mít v neléčených případech fatální důsledky. Cílem této práce je formou literární rešerše shrnout dosud získaná fakta o tomto závažném onemocnění. První část této práce je zaměřena na otázky spojené s výzkumem feochromocytomu, jsou zde uvedeny základní informace o tomto onemocnění včetně klinických projevů. Je zde také diskutován význam genetických vlivů v souvislosti s léčebnou strategií určenou pro pacienty s feochromocytomem. Druhá část této práce shrnuje postupy a metody, které se používají při laboratorní diagnostice feochromocytomu. V závěru práce jsou stručně popisovány možnosti lokalizace tumoru zobrazovacími technikami a postupy následné léčby pacientů s feochromocytomem.
|
|
|
Laboratorní funkční diagnostika malabsorpčních syndromů se zaměřením na laktózovou intoleranci
Pluhařová, Apolena ; Kocna, Petr (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá laboratorní funkční diagnostikou malabsorpčních syndromů. Především potom funkční diagnostikou laktózové intolerance. Zlatým standardem funkční diagnostiky laktózové intolerance je dechový test. Cílem výzkumu bylo zjistit prevalenci laktózové intolerance (LI) pomocí laktózového dechového testu při konzumaci dávky 20 g laktózy u pacientů s gastrointestinálními příznaky a dále u dobrovolníků, u kterých se gastrointestinální obtíže neprojevují. Součástí výzkumu také bylo zkoumání obtíží, které jedince vedly k navštívení lékaře a následně k laktózovému testu. Metoda sběru dat spočívala ve vyhodnocení výsledků dechových testů, které byly provedeny u pacientů i dobrovolníků v gastroenterologické laboratoři 1. LF UK a VFN. K vyhodnocení příznaků LI a jevům vedoucím k malabsorpci byl dán každému jedinci dotazník. Laktózová intolerance byla potvrzena u 92 % pacientů a 79 % dobrovolníků. Nejčastěji uváděnými příznaky ve vzorku pacientů byly typické gastrointestinální obtíže související s LI, tedy žaludeční a střevní obtíže po konzumaci mléka (85 % pacientů), po konzumaci mléčných výrobků (85 % pacientů), nadýmání (100 % pacientů) a nástup obtíží ½ až tři hodiny po jídle (100 % pacientů). Ve skupině dobrovolníků se většinou jednalo o kombinaci příznaků netypickou pro LI. U mnoha...
|
|
|
Genetické příčiny deficitu cytochrom c oxidázy u dětí
Vondráčková, Alžběta ; Tesařová, Markéta (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent) ; Procházková, Dagmar (oponent)
Mitochondrie jsou hlavním, nepostradatelným zdrojem ATP, který je produkován především systémem oxidativní fosforylace (OXPHOS). Mutace v genech podmiňujících správnou funkci OXPHOS způsobují mitochondriální onemocnění, jejichž incidence je odhadována na 1:5000 živých narozených dětí. Cytochrom c oxidáza (COX) je klíčovým enzymem dýchacího řetězce, který katalyzuje přenos elektronů na kyslík za vzniku molekuly vody. Izolované nebo kombinované poruchy aktivity COX jsou spolu s deficitem komplexu I nejčastějším typem mitochondriální poruchy u dětí. Způsobeny jsou mutacemi v mitochondriálních nebo jaderných genech kódujících strukturní podjednotky a asemblační faktory jednotlivých komplexů OXPHOS. Přesná genetická podstata poruchy aktivity COX však zůstává u mnoha pacientů neobjasněna navzdory vzrůstajícímu počtu nově charakterizovaných genů. Cílem dizertační práce bylo popsat genetickou příčinu mitochondriálního onemocnění u skupiny 60 nepříbuzných dětí z České republiky s biochemicky potvrzenou poruchou COX. Optimalizovanou metodikou high-resolution melting byly identifikovány čtyři heterozygotní varianty v exonech genů COX4I2, COX5A, COX7A1 a COX10, které byly klasifikovány jako patologické, a proto jsou vhodnými kandidáty pro provedení cílené mutační analýzy u dětí s deficitem COX. Pomocí SNP DNA...
|
|
|
Problematika kultivačního vyšetření stolice - bakteriologie
KAVALEC, Lukáš
Průjmová onemocnění jsou celosvětovým problémem. V rozvojových zemích, kde je nízký hygienický standart a omezená dostupnost lékařské péče, je velká část mortality zapříčiněna právě průjmy, ve vyspělých zemích dochází k úmrtí méně často. V našich podmínkách mezi nejčastější infekce patří salmonelózy způsobené bakteriemi rodu Salmonella, kampylobakteriózy jejichž původci jsou bakterie rodu Campylobacter a dále enterotoxikózy, což jsou otravy z potravin. Gastroenteritidy mohou být způsobované také viry např. střední adenoviry, kaliciviry a astroviry. Parazitární gastroenteritidy jsou problémem výhradně rozvojových zemích v tropických oblastech.V teoretické části mé bakalářské práce jsem zpracoval obecnou charakteristiku průjmu a popis nejčastějších původců bakteriálních gastroenteritid a možnosti jejich diagnostiky. Praktickou část jsem zpracovával v laboratoři mikrobiologie Synlab v Českých Budějovicích, kde jsem prováděl identifikaci bakteriálních původců infekčních průjmů z výtěrů z rekta pomocí kultivace na vhodných mediích, přesné dourčení bylo provedeno pomocí biochemických testů, MALDI-TOF a aglutinačních testů k přesné sérotypizaci kmenů. Ze získaných dat a dat laboratoře jsem vypracoval statistiku porovnávající výsledky laboratoře s výsledky v celé České republice. Cílem mé práce bylo seznámit se s problematikou infekčních gastroenteritid, vypracovat odbornou rešerši na dané téma, popsat a osvojit si metody přímého průkazu bakterií, rutinně využívaných v mikrobiologické diagnostice průjmů - především kultivaci a statisticky srovnat výsledky laboratoře s celou Českou republikou.
|
|
|
Humorální aspekty častých obtíží hybného systému
Stanžovská, Adéla ; Machač, Stanislav (vedoucí práce) ; Vránová, Hana (oponent) ; Stollinová Šromová, Lucie (oponent)
Tato rešeršní bakalářská práce pojednává o humorálních aspektech častých poruch pohybového aparátu. Úvodem je podán přehled o nejčastějších diagnózách, se kterými se fyzioterapeut ve své praxi setkává a s jejichž výskytem mohou mít souvislost látky cirkulující v organismu. Z tohoto důvodu je také zařazen stručný přehled možností laboratorní diagnostiky, která je pro stanovení správné diagnózy často zásadní a pomocí níž mohou být odhaleny příčiny zdravotních potíží. Laboratorní diagnostika je důležitá také z pohledu tzv. red flags, jež jsou příznaky závažných patologií, na které by mělo být zvláště při neefektivitě terapie pomýšleno. Nezanedbatelný vliv na tuto problematiku má celkový psychický stav pacienta, který má schopnost tyto parametry výrazně ovlivňovat.
|
|
|
Genetické příčiny deficitu cytochrom c oxidázy u dětí
Vondráčková, Alžběta ; Tesařová, Markéta (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent) ; Procházková, Dagmar (oponent)
Mitochondrie jsou hlavním, nepostradatelným zdrojem ATP, který je produkován především systémem oxidativní fosforylace (OXPHOS). Mutace v genech podmiňujících správnou funkci OXPHOS způsobují mitochondriální onemocnění, jejichž incidence je odhadována na 1:5000 živých narozených dětí. Cytochrom c oxidáza (COX) je klíčovým enzymem dýchacího řetězce, který katalyzuje přenos elektronů na kyslík za vzniku molekuly vody. Izolované nebo kombinované poruchy aktivity COX jsou spolu s deficitem komplexu I nejčastějším typem mitochondriální poruchy u dětí. Způsobeny jsou mutacemi v mitochondriálních nebo jaderných genech kódujících strukturní podjednotky a asemblační faktory jednotlivých komplexů OXPHOS. Přesná genetická podstata poruchy aktivity COX však zůstává u mnoha pacientů neobjasněna navzdory vzrůstajícímu počtu nově charakterizovaných genů. Cílem dizertační práce bylo popsat genetickou příčinu mitochondriálního onemocnění u skupiny 60 nepříbuzných dětí z České republiky s biochemicky potvrzenou poruchou COX. Optimalizovanou metodikou high-resolution melting byly identifikovány čtyři heterozygotní varianty v exonech genů COX4I2, COX5A, COX7A1 a COX10, které byly klasifikovány jako patologické, a proto jsou vhodnými kandidáty pro provedení cílené mutační analýzy u dětí s deficitem COX. Pomocí SNP DNA...
|
host ::
RSS.