|
|
Využití vakuum-kompresní terapie u pacientů po operaci kolenního kloubu
BUŠEK, Matěj
V této bakalářské práci je hlavním tématem vliv vakuum-kompresní terapie u pacientů po operaci kolenního kloubu. Nejprve byla popsána základní problematika anatomie kolenního kloubu, ve které byly shrnuty struktury, jež při poškození jsou indikací k operaci kolenního kloubu. Dále byly popsány možnosti poškození kolenního kloubu a také možnosti operací kolenního kloubu. Jelikož tato bakalářská práce pochází z lázeňského prostředí a jedním z hlavních cílů bylo zjistit využití vakuum-kompresní terapie v systému komplexní lázeňské léčby, tak také byly popsány možnosti lázeňské léčby pro pacienty po operaci kolenního kloubu. V praktické části byl zkoumán výzkumný soubor pěti probandů, kterým byla do jejich souhrnu procedur předepsána i vakuum-kompresní terapie. S těmito probandy byl následně zkoumán jejich vývoj kolenního kloubu během lázeňské léčby pomocí vstupního a výstupního aspekčního a palpačního vyšetření, goniometrického měření a somatometrie. Také jeden z výstupních faktorů této bakalářské práce byl subjektivní pohled na tuto problematiku a ten byl získáván pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Probandů tohoto výzkumu v rámci bakalářské práce se zúčastnilo celkem 5. Všichni z nich měli zkušenost s vakuum-kompresní terapii vůbec poprvé, a proto výstupní polostrukturovaný rozhovor dával smysl a nedocházelo tedy k ovlivnění odpovědí probandů díky jejich předešlým zkušenostem s touto formou fyzikální terapie. Při výstupních vyšetřeních se došlo k závěru, že jejich stav se zlepšil, a to jak rozsahem pohybu kolenního kloubu, tak i délkou obvodu kolenního kloubu, který naznačoval zlepšené míry otoku, což potvrdilo i aspekční a palpační vyšetření. Zároveň díky rozhovorům bylo zjištěno pozitivní vnímání vakuum-kompresní terapie pacienty, kteří tuto terapii podstupovali. Většina z nich uvedla pozitivní vztah k proběhlým terapiím a také měli pocit zlepšení jejich zdravotního stavu po skončení všech aplikací vakuum-kompresní terapie.
|
|
|
Možnosti lázeňské léčby u pacientů s Morbus Bechtěrev
HOŘEJŠÍ, Petr
Bakalářská práce se zabývá možnostmi a vlivem lázeňské léčby na pacienty s Morbus Bechtěrev. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Pro mapování možností lázeňské léčby a bližší popis jednotlivých procedur byly vybrány Slatinné lázně Třeboň s.r.o., ve kterých byla provedena výzkumná část. V teoretické části práce jsou popsány anatomické struktury, kineziologie axiálního systému, poznatky o Bechtěrevově chorobě, definice onemocnění, klinické příznaky, vyšetření a samotná diagnostika. Následně jsou sepsány všechny možnosti léčby u pacientů s Morbus Bechtěrev. Výzkumná část obsahuje seznam, popis a účinek všech lázeňských procedur, které se předepisují pacientům s Morbus Bechtěrev. Ve výzkumné části práce dále lze naleznout kazuistiku konkrétních pacientů s diagnózou Morbus Bechtěrev a průběh fyzioterapie. Cílem práce bylo zmapování možností lázeňské léčby a zjistit vliv léčby na pacienta. K dosažení vytyčených cílů byla použita kvalitativní forma výzkumu. Informace o průběhu a sestavě procedur jsem získal rozhovorem a spoluprací se zaměstnanci lázní. Podrobnější informace o zdravotním stavu pacientů jsem získal díky kineziologickému rozboru a rozhovoru s pacienty, který mi ukázal vliv a význam lázeňské léčby u pacientů s Morbus Bechtěrev.
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na změny antropometrických a biochemických parametrů u obézních pediatrických pacientů
Pejšová, Hana ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent) ; Chrpová, Diana (oponent)
Dětská obezita je v současné době považována za závažný pediatrický problém. Hlavní riziko tohoto metabolického onemocnění spočívá v posunu komorbidit spojených s obezitou do stále nižších věkových kategorií. S tím souvisí i zvyšující se celkové kardiometabolické riziko u těchto obézních jedinců. Včasná detekce a léčba dětské obezity je zásadním úkolem pediatrie. Možností nefarmakologické léčby dětské obezity je lázeňská léčba. Ta spočívá v intenzivní redukční terapii, jejíž součástí je nutriční, pohybová a edukační intervence. Cílem práce bylo sledovat změny antropometrických a biochemických parametrů po měsíční léčbě u pediatrických pacientů. Dále identifikovat a specifikovat vybrané potencionální markery kardiometabolického rizika, které významně korelují s BMI a mohly by být použitelné u dětí i adolescentů. Práce se podrobně zaměřila i na dva adipocytární hormony - leptin a adiponektin, které už v dětské populaci korelují s množstvím tukové tkáně. Tyto hormony by se mohly stát významnými prediktivními parametry metabolického syndromu, subklinické aterosklerózy a jiných komorbidit spojených s obezitou a kardiovaskulárním rizikem již u dětí. Na základě našich měření můžeme potvrdit celkovou úspěšnost léčby. U všech sledovaných parametrů došlo ke statisticky významným změnám. Sledované markery...
|
|
|
Lázeňská léčba u pacientů s metabolickým syndromem
LAMBERTOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se věnuje především pacientům s diagnostikovaným onemocněním metabolický syndrom v souvislosti s významem lázeňské léčby v Mariánských Lázních. Stanovenými cíli této práce jsou: zjistit nejčastěji používanou lázeňskou metodu u pacientů s metabolickým syndromem, zjistit u pacientů s metabolickým syndromem dosavadní životní styl a zjistit, zda u pacientů, u kterých proběhla lázeňská léčba, byl zlepšen zdravotní stav za dobu lázeňského pobytu. K dosažení cílů byla použita kvalitativní metoda šetření. Sběr dat proběhl prostřednictvím rozhovorů s pacienty, kteří trpí metabolickým syndromem a jsou návštěvníky lázeňského zařízení Parkhotel Golf a.s., Mariánské lázně. Za zásadní zjištění vyplývající z mého výzkumného šetření považuji zvýšenou konzumaci bílého pečiva či alkoholu a cigaret u některých respondentů. Většina respondentů nekonzumuje zeleninu v dostatečném množství a nedostatky jsou patrné i ve věnování se sportovním aktivitám. Za dostačující považuji informace o samotném metabolickém syndromu či komplikacích jednotlivých složek tohoto syndromu. V souvislosti s metabolickým syndromem bylo zjištěno, že ne všichni pacienti, kteří prošli lázeňskou léčbou, chtějí změnit svůj životní styl po návratu z lázeňského zařízení. Vzhledem k zjištěným informacím od lázeňských pacientů bych doporučovala zvýšení edukace pacientů s metabolickým syndromem, jelikož zdravá výživa, abstinence kouření či dostatek pohybu jsou základem při předcházení tohoto onemocnění. Jako pomůcka může sloužit vytvořená přednáška pro pacienty s metabolickým syndromem, která byla vytvořena na základě získaných informací z rozhovorů a je součástí přílohy této práce.
|
|
|
Vliv lázeňského pobytu na obezitu dětí staršího školního věku
Svoboda, Václav ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Kamarýtová, Jitka (oponent)
Název: Vliv lázeňského pobytu na obezitu dětí staršího školního věku Cíl: Hlavním cílem této práce je zjistit a vyhodnotit vliv lázeňského pobytu na obezitu dětí staršího školního věku. Metodika: Výzkumu se zúčastnilo 100 dětí ve věku 11-15 let (49 chlapců, 51 dívek, průměrný věk 13 let). Děti podstoupily 28denní redukční kúru v lázeňském zařízení. Na začátku a na konci léčby byly hodnoceny následující parametry: tělesná hmotnost, BMI, objem tělesného tuku, objem svalové hmoty, obvod břicha a testy obratnosti, vytrvalosti a síly (Jacíkův motorický test a test chůze na 2 km). Během čtyřtýdenní léčby měly děti upravený jídelníček na 5000 KJ, resp. 8000 KJ (dle věku) a účastnily se každý všední den skupinových cvičebních lekcí a řízené chůze. Výsledky: Výsledky ukázaly, že lázeňská léčba příznivě ovlivnila všechny sledované parametry. Statisticky významně se snížila tělesná hmotnost (průměrně o 5,76 kg), objem tukové tkáně (průměrně o 3,36 %) a obvod břicha respondentů (průměrně o 5,62 cm). Zároveň se změnil poměr dětí v jednotlivých kategoriích obezity a nadváhy, přičemž na konci pobytu trpělo závažnou obezitou o 28,6 % respondentů méně. V důsledku pohybového programu došlo také k navýšení objemu svalové tkáně (průměrně o 1,46 %) a zlepšení výkonu v Jacíkově motorickém testu (průměrně o 10 poloh) a...
|
|
|
Informovanost klientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu na ortopedickém oddělení v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s.
DOUDOVÁ, Klára
Základní teoretická východiska: Protože se tato bakalářská práce zabývá především informovaností klientů, bylo nutné v práci zmínit i informace o komunikaci ve zdravotnickém zařízení. Komunikace probíhá vždy mezi dvěma či více lidmi. Během komunikace si lidé sdělují potřebné informace, své pocity, postoje, hovoří o vztazích a náladách. Existuje několik komunikačních pravidel, která by měl člověk dodržovat, ovšem záleží na člověku samotném, zda se jimi bude řídit, nebo ne. Komunikační dovednosti se dají postupně rozvíjet a jsou pro nás důležité i v osobním životě. Pokud člověk ztratí schopnost komunikovat, může to vést k ohrožení jeho vztahů s ostatními lidmi. Pro zdravotnické pracovníky je rovněž velmi důležitá oblast sociálních dovedností (Mikuláštík 2003). Cíle práce: Zjistit informovanost klientů v rámci předoperační přípravy po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Zjistit informovanost klientů v rámci pooperační péče po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Zjistit, zda mají klienti po totální endoprotéze možnost následné péče (rehabilitace, lázeňská léčba). K těmto cílům byly vytvořeny následující otázky: V jakých oblastech jsou klienti v rámci předoperační přípravy informováni? Jakým způsobem jsou klienti informování v rámci pooperační péče? Jaké možnosti následné péče mají klienti po totální endoprotéze? Metodika: Pro výzkumné šetření bylo zvoleno kvalitativní šetření sběru dat. Kvalitativní šetření bylo schváleno od hlavní sestry nemocnice, kde měl probíhat výzkum, ale nakonec se rozhovory realizovaly v domácím prostředí u klientů. Šetření bylo provedeno formou polostrukturovaných rozhovorů, rozhovory byly anonymní. Sběr dat probíhal v březnu 2015 u sedmi respondentů. I přesto, že rozhovory probíhaly v domácím prostředí klientů, bylo potřeba schválení výzkumu od hlavní sestry. A to zejména z toho důvodu, že byla zkoumána i následná péče u klientů po totální endoprotéze. Bylo tedy nutné si klienty před totální endoprotézou vytipovat v nemocničním zařízení a teprve po určité době po operaci s nimi rozhovory provést.
|
|
|
Dopady změny v poskytování lázeňské péče dle vyhlášky 267/2012 Sb. na koncepci fyzioterapie v lázeňském prostředí
PRAŽÁKOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problémy, které nastaly po zrušení vyhlášky č. 58/1997 Sb. a přijetím vyhlášky č. 267/2012 Sb. stanovující nový Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, kdy došlo k výrazným změnám v oblasti poskytování lázeňské péče. K zásadním změnám došlo např. v délce léčebného pobytu, který byl zkrácen na 14 dní resp. 21 dní, a dále ke změnám v celkové indikaci lázeňské léčby, kdy u některých onemocnění nebylo možné čerpat lázeňskou péči vůbec. Z toho vyplynuly závažné problémy jak pro lázeňská zařízení, tak i pro pacienty. Fyzioterapie, jako důležitá součást balneoterapie, má velmi úzký vztah k celkovému pojetí lázeňské léčby a její efekt je do značné míry na přítomnosti a četnosti ostatních procedur závislý. První část teoretické práce se zabývá lázeňskou léčbou, legislativou lázeňské péče a dopady, ke kterým došlo přijetím vyhlášky č. 267/2012 Sb. Druhá část se zabývá léčebnými metodami v lázních. Cílem práce bylo zmapování problematiky fyzioterapeutických postupů v rámci lázeňské péče podle vyhlášky 58/1997 Sb. a 267/2012 Sb. Pro zpracování byla použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně metoda osobní případové studie (kazuistika). Výzkumný soubor tvořili tři pacienti, kteří absolvovali třítýdenní komplexní lázeňskou léčbu v Bertiných lázních v Třeboni. Jeden pacient se léčil s Revmatoidní artritidou a dva pacienti s Bechtěrevovou chorobou. Všichni uvedení pacienti navštěvovali lázeňská zařízení pravidelně a opakovaně. U těchto respondentů byl proveden odběr anamnézy, vstupní a výstupní kineziologický rozbor. Vstupní a výstupní kineziologický rozbor obsahoval vyšetření aspekcí, palpací, vyšetření chůze, antropometrická vyšetření, goniometrická vyšetření a vyšetření distancí na páteři. Bylo provedeno šest individuálních terapií a na závěr došlo k subjektivnímu hodnocení výsledků terapie. Dále byla zhodnocena fyzioterapeutická léčba podle výše uvedených vyhlášek. U těchto tří léčených pacientů byl zaznamenán rozdíl ve vlivu lázeňské léčby při třítýdenním a čtyřtýdenním pobytu. Delší pobyt přinesl dlouhodobější úlevu od bolesti, zlepšení pohyblivosti a celkově měl dlouhodobější efekt, a to díky většímu počtu balneologických procedur a většímu počtu fyzioterapií. Také měl lepší vliv na psychiku pacienta, kdy si pacient při delším pobytu odpočinul, stihnul si osvojit naučené cviky a navázal nová přátelství. Dobrou zprávou je přijetí nového zákona, kdy od roku 2015 se délka lázeňského pobytu vrátila na čtyři týdny. Touto bakalářskou prací bych chtěla poukázat na problémy, které způsobilo přijetí vyhlášky č. 267/2012 Sb. Dále by se touto cestou mohla zlepšit informovanost veřejnosti o této problematice.
|
|
|
SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U PACIENTŮ PŘEKLÁDANÝCH PO ORTOPEDICKÝCH OPERACÍCH PŘÍMO NA tzv. LÁZEŇSKÉ LŮŽKO
JOHANUSOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá specifikami fyzioterapie u pacientů překládaných po ortopedických operacích na tzv. lázeňské lůžko. Mezi nejčastější ortopedické operace patří totální endoprotézy kolenního a kyčelního kloubu. Příčinou implantací kloubních náhrad je většinou artróza. Je to bolestivé a život znepříjemňující onemocněním, které velmi ovlivňuje kvalitu života pacienta. Aby pacient snížil riziko revizní operace kloubů, je nutná včasná a bezodkladně zahájená rehabilitace, která musí být intenzivní a odborně řízená. Dnešním osvědčeným trendem rehabilitační léčby je časná komplexní péče, která probíhá v lázních formou přímého překladu "z lůžka na lůžko", kdy je pacient z nemocničního lůžka přepraven přímo do lázeňského střediska. Do lázeňského zařízení se často dostávali pacienti se zpožděním, kteří už měli přidružené vertebrogenní a jiné potíže. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána anatomie kolenního a kyčelního kloubu, v další části jsou popsány kloubní náhrady včetně indikací a kontraindikací, dále jednotlivé typy kolenních a kyčelních náhrad a možné komplikace po operaci. Nejdůležitější témata teoretické části jsou popsána v posledních kapitolách, kde jsou rozebrány a podrobně popsány jednotlivé léčebné rehabilitační postupy vhodné pro pozitivní ovlivnění zdravotního stavu pacienta po operaci včetně lázeňské léčby a fyzikální terapie. V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika osobní případové studie (kazuistika) s využitím sekundární analýzy dat. Tato strategie byla uskutečněna na 3 vybraných pacientech, kterým po ukončení hospitalizace navazovala ihned časná pooperační léčba tzv. přímý překlad z nemocničního lůžka do lázní. Výzkum byl realizován v Bertiných lázních Třeboň, kam byli pacienti přeloženi desátý den po zákroku. Všem pacientům na první terapii, byla odebrána anamnéza doplněná daty ze zdravotní dokumentace, vstupní kineziologický rozbor, který zahrnoval aspekční, palpační, goniometrické a antropometrické vyšetření v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Dále byl proveden svalový test a vyšetření zkrácených svalových skupin souvisejících s kolenním a kyčelním kloubem dle Jandy, vyšetření chůze, stereotypů a neurologické vyšetření. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientů s krátkodobým terapeutickým postupem. Při poslední terapii byl odebrán výstupní kineziologický rozbor pro zhodnocení výsledků. V rámci rehabilitace v lázeňském zařízení pacienti navštěvovali každý den různé procedury, byla jim věnována zvýšená pozornost a péče ze strany lékařů, sester a fyzioterapeutů. Během každé terapie jsme se nejprve snažili zaměřit na odstranění aktuálních obtíže a teprve poté korigovat ostatní chyby. Po ukončení terapie pacienti udávali ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat u všech pacientů vyplývá i zlepšení svalové síly, ústup otoku, zvětšení rozsahu pohybu. Těchto výsledků se nám podařilo docílit díky komplexní rehabilitaci a pozitivního přístupu ze strany pacientů.
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u pacientů ve věku od 35 do 50 let s onemocněním pohybového aparátu
NOUZOVÁ, Jitka
Bakalářská práce ?Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u pacientů ve věku od 35 do 50 let s onemocněním pohybového aparátu? v prvních kapitolách teoretické části pojednává o historii a současnosti balneologie, o jednotlivých procedurách a významu lázeňské péče při onemocnění pohybového aparátu. V dalších kapitolách se práce zabývá zdravím, kvalitou života, jejím měřením a hodnocením. V rámci práce byly stanoveny dva cíle, a to zjistit vliv lázeňské péče na kvalitu života a monitorovat vliv lázeňské péče na spotřebu léků u vzorku pacientů s onemocněním pohybového aparátu ve věku od 35 let do 50 let, kteří byli klienty Bertiných lázní Třeboň. Pro zjištění cílů práce byla použita metoda dotazování pomocí standardizovaného dotazníku SF-36 o kvalitě života podmíněné zdraví (Health Related Quality of Life), která je vhodná pro zjišťování vlivu lázeňské léčby na kvalitu života a zdravotního stavu klientů lázeňské péče. Respondenti byli vyšetřeni před balneací, tj. bezprostředně po nástupu do Bertiných lázní Třeboň, a poté 3 měsíce po skončení balneace, metodou "postal survey". Výsledky práce prokazují, že pacientům s onemocněním pohybového aparátu se po absolvování lázeňské léčby zlepšila jejich kvalita života, a to nejvýrazněji v doméně úleva od bolesti (o 30%) a v doméně vitalita (o 26%). Spotřeba léků zaznamenala pouze malou změnu. Na základě dosažených výsledků lze prokazatelně říci, že lázeňská léčba přispívá ke zlepšení kvality života pacientů s onemocněním pohybového aparátu a jednoznačně poukazuje na efektivnost vynaložených prostředků v balneologii.
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na pacienta s Bechtěrevovou chorobou z biopsychosociálního pohledu
KOLAŘÍKOVÁ, Zdeňka
Chronické onemocnění se nepříznivě promítá do tělesné, duševní i sociální oblasti pacientů. V tomto směru je lázeňství bráno jako biopsychosociální model cílené intervence. Cílem práce bylo prokázat pomocí objektivních a subjektivních měřících parametrů příznivý vliv balneace na zvýšení rozsahu pohyblivosti páteře a na pozitivní změny v tělesné, duševní a sociální oblasti pacientů s Bechtěrevovou chorobou. Zkoumaný vzorek tvořilo 20 osob, z toho bylo 15 mužů a 5 žen. Na tomto vzorku byly vyslovené hypotézy potvrzeny.
|
host ::
RSS.