Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Integrace pokročilých metod umělé inteligence s bezpečnostními systémy provádějícími management logových záznamů
Sedláček, Jiří ; Mikulec, Marek (oponent) ; Safonov, Yehor (vedoucí práce)
Kybernetická bezpečnost je velice důležitým aspektem našeho každodenního života. Se stále více se rozpínajícím kybernetickým prostorem a jeho rostoucím vlivem na náš reálný svět je o to důležitější právě otázka kybernetické bezpečnosti. V rámci teoretické části diplomové práce jsou popsány základní aspekty bezpečnostního monitoringu. Také je stručně popsán proces sbírání logů událostí a jejich správa. Důležitým prostředkem bezpečnostního monitoringu je management bezpečnostních informací a událostí. Jsou zde probrány jeho výhody, nevýhody a možná vylepšení pomocí umělé inteligence. V teoretické části je rovněž zmíněna funkce orchestrace zabezpečení, automatizace a odezvy. Také jsou zde popsány techniky strojového učení, jako jsou neuronové sítě a hluboké učení. Tato část je rovněž zaměřena na kybernetická operační centra z hlediska zvýšení efektivity lidské „manuální” práce. Byla také provedena rešerše možných technik strojového učení pro tento případ použití, jelikož nedostatek lidských zdrojů je v rámci kybernetických operačních center kritickým problémem. Praktická část diplomové práce zahrnuje vytyčení cíle (klasifikace sekvencí textu), díky kterému by se dala značně ulehčit práce ve smyslu ručního rozdělování logů událostí na kategorie podle jejich zdroje. Pro tento stanovený úkol byla z různých zdrojů logů shromážděna data souvisejí s bezpečnostním monitoringem. V praktické části jsou také podrobně popsány metody pro zpracování těchto dat. Následně byl vybrán vhodný model neuronové sítě a proveden jeho technický popis. Na závěr je popsáno finální zpracování dat a proces trénování, validace a testování modelu. Pro tento proces byly zpracovány tři scénáře, které jsou následně podrobně popsány ve výsledcích měření.
DNS firewall a jeho nasazení a integrace v rámci kybernetického centra
Doležal, Martin ; Kubánková, Anna (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje nasazení, integraci a testování DNS firewallu v kybernetickém operačním centru. Popisuje možnosti napojení koncových stanic a vzdálených místních sítí na DNS firewall umístěný v rámci kybernetického operačního centra. Dále je popsáno vynucení využívání DNS firewallu. Hlavním cílem práce bylo nasadit a integrovat DNS firewall v kybernetickém operačním centru. První kapitola obecně popisuje kybernetické operační centrum a jeho části. Druhá kapitola se věnuje systému DNS. V~následující kapitole je popsáno zabezpečení systému DNS a zabezpečení DNS dotazů a čtenář je seznámen s pojmem DNS firewall a s technologiemi RPZ a VPN. Čtvrtá kapitola popisuje postup nasazení DNS firewallu a jeho integraci v reálném kybernetickém operačním centru. Další kapitola popisuje možnosti napojení koncových stanic a vzdálených místních sítí na DNS firewall umístěný v rámci kybernetického operačního centra a jeho vynucení. Poslední kapitola se věnuje testování výkonnosti a dostupnosti nasazeného DNS firewallu. Výsledkem práce je nasazený, integrovaný, funkční a otestovaný DNS firewall v reálném kybernetickém operačním centru. Pro implementaci a nasazení DNS firewallu byl využit softwarový balík BIND a technologie RPZ. Pro napojení stanic byla využita technologie VPN a pro testování byla využita síť RIPE Atlas.
DNS firewall a jeho nasazení a integrace v rámci kybernetického centra
Doležal, Martin ; Kubánková, Anna (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje nasazení, integraci a testování DNS firewallu v kybernetickém operačním centru. Popisuje možnosti napojení koncových stanic a vzdálených místních sítí na DNS firewall umístěný v rámci kybernetického operačního centra. Dále je popsáno vynucení využívání DNS firewallu. Hlavním cílem práce bylo nasadit a integrovat DNS firewall v kybernetickém operačním centru. První kapitola obecně popisuje kybernetické operační centrum a jeho části. Druhá kapitola se věnuje systému DNS. V~následující kapitole je popsáno zabezpečení systému DNS a zabezpečení DNS dotazů a čtenář je seznámen s pojmem DNS firewall a s technologiemi RPZ a VPN. Čtvrtá kapitola popisuje postup nasazení DNS firewallu a jeho integraci v reálném kybernetickém operačním centru. Další kapitola popisuje možnosti napojení koncových stanic a vzdálených místních sítí na DNS firewall umístěný v rámci kybernetického operačního centra a jeho vynucení. Poslední kapitola se věnuje testování výkonnosti a dostupnosti nasazeného DNS firewallu. Výsledkem práce je nasazený, integrovaný, funkční a otestovaný DNS firewall v reálném kybernetickém operačním centru. Pro implementaci a nasazení DNS firewallu byl využit softwarový balík BIND a technologie RPZ. Pro napojení stanic byla využita technologie VPN a pro testování byla využita síť RIPE Atlas.
Integrace pokročilých metod umělé inteligence s bezpečnostními systémy provádějícími management logových záznamů
Sedláček, Jiří ; Mikulec, Marek (oponent) ; Safonov, Yehor (vedoucí práce)
Kybernetická bezpečnost je velice důležitým aspektem našeho každodenního života. Se stále více se rozpínajícím kybernetickým prostorem a jeho rostoucím vlivem na náš reálný svět je o to důležitější právě otázka kybernetické bezpečnosti. V rámci teoretické části diplomové práce jsou popsány základní aspekty bezpečnostního monitoringu. Také je stručně popsán proces sbírání logů událostí a jejich správa. Důležitým prostředkem bezpečnostního monitoringu je management bezpečnostních informací a událostí. Jsou zde probrány jeho výhody, nevýhody a možná vylepšení pomocí umělé inteligence. V teoretické části je rovněž zmíněna funkce orchestrace zabezpečení, automatizace a odezvy. Také jsou zde popsány techniky strojového učení, jako jsou neuronové sítě a hluboké učení. Tato část je rovněž zaměřena na kybernetická operační centra z hlediska zvýšení efektivity lidské „manuální” práce. Byla také provedena rešerše možných technik strojového učení pro tento případ použití, jelikož nedostatek lidských zdrojů je v rámci kybernetických operačních center kritickým problémem. Praktická část diplomové práce zahrnuje vytyčení cíle (klasifikace sekvencí textu), díky kterému by se dala značně ulehčit práce ve smyslu ručního rozdělování logů událostí na kategorie podle jejich zdroje. Pro tento stanovený úkol byla z různých zdrojů logů shromážděna data souvisejí s bezpečnostním monitoringem. V praktické části jsou také podrobně popsány metody pro zpracování těchto dat. Následně byl vybrán vhodný model neuronové sítě a proveden jeho technický popis. Na závěr je popsáno finální zpracování dat a proces trénování, validace a testování modelu. Pro tento proces byly zpracovány tři scénáře, které jsou následně podrobně popsány ve výsledcích měření.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.