|
|
Obsah rutinu ve vybraných odrůdách bezu černého
Píšťková, Magdalena ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo stanovení obsahu rutinu ve větvičkách a listech devatenácti odrůd bezu černého (Sambucus nigra L.) kapalinovou chromatografií. Dále bylo provedeno měření rutinu v jeho významných zdrojích, routě a pohance. Naměřené hodnoty byly porovnány s významnými zdroji rutinu. Teoretická část popisuje bez černý, jeho obecné znaky, chemické složení, využití v lékařství. Další část je zaměřena na významné látky obsažené v bezu černém; flavonoidy. Jsou zde popsány extrakční techniky a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. V praktické části byla pro získání látek z rostlinné matrice použita metoda extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE), která probíhala ve 3 cyklech po 5 minutách. Byla použita teplota 80°C, tlak 150 barů. Následovalo přečištění přes SPE kolonky a HPLC analýza s detekcí diodovým polem při vlnové délce 360 nm. Byla použita kolona SUPELCOSILTM LC-8DB, mobilní fáze MeOH:H2O:HCOOH v poměru 36:61,5:2,5 s průtokem 1 ml/min. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech odrůdy Pregarten, 26,34 ± 0,50 mg/g. V listech bylo nejnižší množství rutinu stanoveno u odrůdy Körsör, a to 3,74 ± 0,13 mg/g. U větviček bylo nejvyšší množství rutinu stanoveno u odrůdy Samyl, kde bylo naměřeno 4,87 ± 0,01 mg/g rutinu, nejnižší množství bylo stanoveno u odrůdy Heidegg 13 s 0,56 ± 0,01 mg/g. Mez detekce pro rutin byla stanovena na 6,3 . 10-5 mg/ml a mez stanovitelnosti na 2,1 . 10-4 mg/ml.
|
|
|
Obsah rutinu v odpadním biologickém materiálu z výsadeb bezu černého
Boháčová, Hana ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení koncentrace rutinu ve větvičkách bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu a využití černého bezu v lidovém léčitelství, medicíně a potravinářství. Dále jsou zde uvedeny nejdůležitější obsahové látky černého bezu, zejména flavonoidy, mezi které patří i rutin a kvercetin. Stručně jsou zde popsány jejich vlastnosti, biologické účinky a možnosti stanovení. Náplní experimentální části diplomové práce byl vývoj levné extrakční metody pro získání maximálního výtěžku rutinu ze sušených větviček bezu černého. Obsah rutinu byl sledován ve větvičkách šlechtěných bezových odrůd i v planém bezu. K identifikaci a kvantifikaci rutinu v extraktech byla optimalizována a validována metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Jako porovnávací metoda k vyvíjené extrakci byla použita extrakce stlačenou horkou vodou (PHWE). Pro extrakci byly testovány 3 velikosti částic pomletých větviček. Částice byly extrahovány různě teplou vodou různě dlouhou dobu. Nejvíce rutinu bylo zjištěno u vzorků namletých na 4 mm částice. Optimální doba a teplota extrakce byla: 7 hodin při 80°C. Nejvyšší množství rutinu ve šlechtěných bezech bylo stanoveno ve vzorku Mladší 2014, metodou digesce 1,49 ± 0,004 mg.100g-1 a metodou PHWE 5,75 ± 0,015 mg.100g-1. U planých variant bezu černého bylo stanoveno nejvíce rutinu ve vzorku Září 2014. Digescí mletých větviček bylo získáno 0,90 ± 0,022 mg.100g-1 rutinu, pomocí PHWE 2,98 ± 0,022 mg.100g-1.
|
|
|
Extrakce vybraných flavonoidů bezu černého pro potravinářské účely
Grulichová, Hana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením množství rutinu a kvercetinu v listech a ve větvičkách různých druhů bezu černého. Zjištěné hodnoty byly porovnány s významnými zdroji těchto látek. Pro získání látek z rostlinné matrice byla použita medota extrakce rozpouštědlem za zvýšeného tlaku a teploty (PSE – pressurized solvent extraction, PHWE – pressurized hot water extraction). Podmínky použité pro extrakci pomocí PSE byly teplota 120 °C, tlak 150 barů a 3 cykly po 5 minutách. U extrakce pomocí PHWE byla pro rutin z listů použita teplota 80 °C, tlak 150 barů, 3 cykly po 5 minutách a pro kvercetin se použila teplota 100 °C, ostatní podmínky se nastaveny stejně. Analýza rutinu a kvercetinu byla provedla pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie s použitím detektoru diodovým polem (HPLC-DAD), ale byla sledována pouze vlnová délka 360 nm. Látky byly separované přes kolonu SUPELCOSILTM LC 8DB (velikost částic sorbentu 5 µm; rozměry kolony 250x4,6 mm). Mobilní fáze byla směs methanolu: vody: kyseliny mravenčí v poměru 36: 61,5: 2,5 při pH 2,17 2,28, nastavený průtok byl 0, 7 ml/min a velikost dávkovací smyčky 10µl. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech planého druhu bezu černého při extrakci methanolem i vodou. Vodou byla extrakce účinnější a bylo získáno 5, 58 mg rutinu z jednoho gramu vzorku planého bezu černého. Nejnižší množství bylo stanoveno v Sambucus nigra Körsör, kde bylo pouze 0,13 mg/g (při extrakci vodou). Kvercetin nebyl v listech stanoven u žádné druhu bezu černého. Ve větvích se nacházely oba stanovované flavonoidy. Rutin byl ve velmi malém množství stanoven v planém druhu, ale ve šlechtěných odrůdách bylo stanoveno významné množství této látky. Naopak kvercetin, který se po stanovování optimálních podmínek pro extrakci zdál být významnějším z hlediska množství, nebyl v některých šlechtěných odrůdách detekován. Největší množství kvercetinu se nacházelo v planém druhu bezu černého, a to 0,24 mg/g. Největší množství rutinu bylo stanoveno v Sambucus nigra Albida, 2,33 mg/g.
|
|
|
Možnosti stanovení vybraných flavonoidů
Smělá, Margita ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem vybraných flavonoidů: apigeninu, kvercetinu, luteolinu, kaempferolu, rutinu a myricetinu a možnostmi jejich stanovení. V úvodní části jsou popsány charakteristické vlastnosti a účinky jednotlivých flavonoidů. Další kapitola je věnována principům separačních metod, zejména vysokoúčinné kapalinové chromatografii a kapilární elektroforéze. Největší pozornost je věnována literárnímu přehledu stanovení výše uvedených flavonoidních sloučenin kapalinovou chromatografií a kapilární elektroforézou. V praktické části je popsán sběr a příprava rostlinného matriálu pro extrakci flavonoidů. Bílé a modré hrozny byly ihned po oddělení od keře zmrazeny na suchém ledu, zpracovány v dusíkové atmosféře a lyofilizovány.
|
|
|
Antioxidační parametry modelového výrobku z ovoce
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Obsah hlavních komponent (anthokyanů, kvercetinu, chlorogenové kyseliny, L-askorbové kyseliny, rutinu, celkových polyfenolů) byl zjišťován v sirupu z plodů bezu černého (Sambucus nigra L.) pomocí spektrofotometrie, nebo vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Dále byla zjišťována antioxidační aktivita tohoto sirupu pomocí tří metod: ABTS, FRAP, DPPH. Výsledky měření byly statisticky zpracovány a porovnávány pomocí korelační analýzy, konkrétně pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Bylo zjištěno, že připravený výrobek obsahuje 2160 mg/kg anthokyanů, 201 mg/kg rutinu, 26 mg/kg chlorogenové kyseliny a 679 mg/l celkových polyfenolů. Volný kvercetin nebyl nalezen. Obsah L-askorbové kyseliny v původních bezinkách byl poměrně nízký a z tohoto důvodu byl sirup pro studijní účely obohacen touto látkou v množství 0,5% (m/m), aby bylo možno studovat souvislosti jeho obsahu s ostatními látkami. Ze statistického zpracování je zřejmé, že koncentrace chlorogenové kyseliny koreluje s antioxidační aktivitou měřenou pomocí metody FRAP a koncentrace celkových polyfenolů s antioxidační aktivitou měřenou pomocí metody DPPH.
|
|
|
Vliv podmínek pěstování na biologicky aktivní látky v netradiční listové zelenině.
FRIEDBERGEROVÁ, Markéta
V současné době se většina zeleniny, která je vyprodukována na evropském kontinentě, vypěstuje ve sklenících. Tento způsob skýtá značnou řadu výhod: nižší spotřebu vody a tepla, ochranu proti škůdcům či meteorologickým jevům, jako jsou například kroupy, a tím pádem i vyšší výtěžnost. Nicméně, jednou z podstatných nevýhod těchto zařízení je fakt, že sklo není propustné pro UV-B záření, které podporuje biosyntézu flavonoidů, látek, jež mají blahodárné antioxidační účinky pro lidský organismus. Tento nežádoucí vliv je možné eliminovat instalací LED (Light-Emitting Diode, česky elektroluminiscenční dioda) osvětlení do skleníků. Je to z toho důvodu, že tato svítidla poskytují široké spektrum elektromagnetického záření čili vlnových délek, které rostliny využívají pro celou řadu svých procesů. V této diplomové práci byl zkoumán vliv podmínek pěstování na obsah biologicky aktivních látek, zejména kvercetinu a kemferolu v netradičních druzích asijské listové zeleniny, konkrétně Namenii, Sagami, Golden Lion, Choy Sum a Tatsoi. Všechny zmíněné odrůdy byly pěstovány ve dvou osevech (jarní a podzimní) ve skleníku a na záhoně v letech 2019-2021. Nejvyšší koncentrace celkového kvercetinu byla zaznamenána u jarního osevu Namenie vypěstované v roce 2019 na záhoně 1241 mg/kg sušiny. Rovněž nejvyšší obsah celkového kemferolu 1753 mg/kg sušiny byl zjištěn u Namenie, jednalo se o podzimní osev roku 2020, rovněž vypěstovaný na záhoně. Po přepočtu na čerstvou hmotu byly získány stejné výsledky, hodnota u kvercetinu byla 103 mg/kg čerstvé váhy a u kemferolu 142 mg/kg čerstvé váhy.
|
|
|
Biologicky aktivní látky v netradiční listové zelenině
FRIEDBERGEROVÁ, Markéta
Flavonoidy se v současné době stále více dostávají do popředí zájmu nejen vědecké obce, ale také veřejnosti. Byly shledány jako velice přínosné v oblasti prevence vzniku kardiovaskulárních, případně nádorových onemocnění. Dále u nich byly prokázány antioxidační, antialergické nebo protizánětlivé účinky. V této bakalářské práci byly zkoumány obsahy látek, konkrétně kvercetinu, kemferolu, morinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu, pomocí metody HPLC. K analýze byl vybrán lyofilizovaný materiál čtyř odrůd asijské listové zeleniny čeledi brukvovitých: Namenia, Sagami, Golden Lion a Tatsoi. Všechny vzorky byly pěstovány v jarním a podzimním osevu. Byly stanoveny pouze dva ze sledovaných aglykonů, a to kvercetin a kemferol. Nejvyšší obsah celkového kvercetinu byl zaznamenán v podzimním osevu Namenie 1360 mg/kg sušiny, obsah celkového kemferolu 1300 mg/kg sušiny v odrůdě Golden Lion, rovněž při podzimním osevu. Při přepočtu na čerstvou hmotu byly nejvyšší koncentrace obou aglykonů naměřeny u Namenie při podzimním osevu. Množství kvercetinu bylo stanoveno 157 mg/kg čerstvé hmoty, zatímco obsah kemferolu 114 mg/kg čerstvé hmoty.
|
|
|
Enzymatic and Metabolic Transformation of Silybin and its Congeners
Purchartová, Kateřina
Flavonolignany jsou přírodní látky, které mají mj. chemoprotektivní, hepatoprotektivní, antioxidační, dermatoprotektivní účinky. Tyto přírodní látky se metabolizují zejména ve II. fázi biotransformace, přičemž jednou z dominantních metabolických drah je sulfatace. Detailní struktura většiny takto vzniklých metabolitů však není dosud známa a jejich standardy nejsou komerčně dostupné. Cílem této studie bylo připravit sulfatované deriváty flavonolignanů silymarinu - silybinu, 2,3-dehydrosilybinu, isosilybinu, silychristinu a silydianinu a různých flavonoidů - kvercetinu, isokvercitrinu, taxifolinu a rutinu, a tyto potenciální savčí metabolity plně charakterizovat. Pro tento účel byly použity dvě rekombinantní aryl sulfotransferasy: 1. z Desulfitobacterium hafniense, 2. z potkaních jater. Sulfáty byly získány ve vysokých výtěžcích za použití p-nitrofenyl sulfátu jako donoru SO3 - skupiny a PAPS (3'-fosfoadenosin-5'-fosfosulfát)-independentní bakteriální aryl sulfotransferasy z D. hafniense. Flavonolignany tvořily zcela výlučně monosulfatované deriváty, kde pozice sulfátu byla určena na pozici C-20 (nebo C-19 v případě silychristinu). Pouze 2,3-dehydrosilybin podléhal další sulfataci a bylo možné isolovat také jeho 7,20-O- disulfatovaný derivát. Isoquercitrin a rutin byly selektivně sulfatované v poloze...
|
|
|
Sledování biologicky aktivních látek v asijské zelenině z čeledi Brukvovité
SVOBODOVÁ, Martina
V bakalářské práci je sledován obsah polyfenolických látek v netradiční listové zelenině v různou roční dobu. Mezi experimentálně zkoumanou zeleninu jsou zařazeny: hořčice čínská zelená (Brassica rapa var. komatsuna), hořčice čínská červená (Brassica juncea (L.) Czern.), mizuna a mibuna (Brassica rapa ssp. japonica (L.)). Ač se jedná o asijskou listovou zeleninu, v současné době je rozšířena i u nás a lze ji sehnat jak v podobě semen, tak i jako listy pro konzumaci. Proto je otázka obsahu prospěšných biologicky aktivních látek tak aktuální. Do skupiny fenolických látek řadíme flavonoidy, které jsou lehce dostupné a významná je i jejich biologická aktivita. Zelenina má díky flavonoidům antioxidační vlastnosti, což zabraňuje peroxidaci lipidů a jsou tak likvidovány volné radikály. Tato vlastnost je prospěšná i pro člověka, a proto se flavonoidní látky používají i v lékařství. Mohou předcházet vzniku chronických onemocnění, jako je kardiovaskulární onemocnění nebo ateroskleróza. Flavonoidům se také připisují preventivní účinky proti rakovině a diabetu mellitu. Vzorky brukvovité listové zeleniny byly vypěstovány v roce 2017 na pokusném pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na volné ploše záhonu v jarním a podzimním osevu. Pro naměření obsahu flavonoidních látek byla využita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Ve vybrané zelenině byly sledovány tyto látky: myricetin, morin, luteolin, kvercetin, apigenin a kemferol. Bohužel myricetin, morin, luteolin a apigenin se pomocí HPLC detekovat nepodařilo. Pro výsledné srovnání s odbornými články byly naměřeny koncentrace pouze kvercetinu a kemferolu. Doba osevu neměla ve většině vzorků vliv na výsledný obsah kvercetinu a kemferolu. Pouze vzorek hořčice čínské červené z podzimního osevu obsahoval více biologicky aktivních látek.
|
|
|
Biologicky aktivní fenolické látky v drobném ovoci.
LAXOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá sledováním vybraných biologicky aktivních látek v drobném ovoci během jeho zpracování. Modelovým druhem drobného ovoce byl zvolen bez černý (Sambucus nigra L.), který je v lidovém léčitelství známý svými léčivými účinky a značným obsahem účinných biologicky aktivních látek. Plody bezu černého byly upraveny modelovými kuchařskými úpravami. U výsledných produktů byl zjišťován obsah vybraných fenolických látek (kyselina chlorogenová, kvercetin, rutin, anthokyany). V doplňkovém stanovení byl stanoven obsah kyseliny askorbové. Na základě experimentálního stanovení bylo zjištěno, že nejvíce jsou ve výrobcích bezinek zastoupena anthokyanová barviva a rutin. Všechny analyty ve výchozích surovinách i výrobcích z bezu s postupnými úpravami a dlouhodobým skladováním ubývaly. Naopak obsah kvercetinu se s postupnými úpravami a skladováním zvyšoval. Největší pokles byl zaznamenán u vitamínu C. Nejnižších hodnot ve výrobcích z bezinek dosahoval kvercetin a kyselina askorbová.
|
host ::
RSS.