|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - III.
Blahnová, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách pěstovaných in vitro, je metoda elicitace. V této diplomové práci byl testován vliv abiotického elicitoru z třídy derivátů pyrazinu 1-benzyl-3-(pyrazin-2-yl)urey na produkci flavonolignanů silymarinového komplexu a flavonoidu taxifolinu u in vitro rostlinné kultury Silybum marianum (L.) Gaertn. Deriváty pyrazinu jsou zkoumané pro své herbicidní vlastnosti, elicitace tedy probíhá v důsledku vyvolání stresu. Tkáňové kultury byly pěstované na živném médiu dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny α-naftyloctové. Elicitace probíhala jak na kalusových, tak na suspenzních kulturách. Elicitor byl použit ve třech různých koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly vždy po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky jen po 6, 48 a 168 hodinách. Kalusové a suspenzní tkáně se usušily a následně pomocí methanolu extrahovaly. Stejným způsobem se odebíraly i vzorky živných médií. Pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů byla využita metoda HPLC se spektrofotometrickým detektorem. Flavonolignany silybin A ani silybin B nebyly detekovány v žádném z analyzovaných vzorků. Nejvyšších hodnot obsahu sekundárních...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVI
Sedláčková, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVI Tématem této diplomové práce je ovlivňování produkce sekundárních metabolitů explantátové kultury Silybum marianum, (L.) Gaertn. metodou elicitace. Účelem bylo zjistit, zda zadaný abiotický elicitor 5-terc-butyl-N-(4- chlorbenzyl)pyrazin-2-karboxamid zvýší produkci flavonolignanů explantátové kultury. Experiment byl prováděn in vitro na kalusových a suspenzních kulturách léčivé rostliny Silybum marianum za použití živného média Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l α-naftyloctové. Elicitor se přidával ve formě roztoku o třech různých koncentracích (C1 = 3, 292.10-3 mol/l, C2 = 3, 292.10-4 mol/l a C3 = 3, 292. 10-5 mol/l) a působil po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah flavonolignanů byl zjišťován pomocí HPLC. Maximální produkce flavonolignanů (0, 280 mg.g-1 DW) v kalusové kultuře nastala po 24 hodinách působení elicitoru o koncentraci C2 = 3, 292.10-4 mol/l, kdy byl zjištěn zároveň nejvyšší obsah silychristinu. Druhé nejvýznamnější zvýšení obsahu flavonolignanů (0, 271 mg.g-1 DW) v kalusové kultuře nastalo po 12 hodinách působení elicitoru o koncentraci C3 = 3, 292.10-5 mol/l, kdy došlo také k nejvyššímu nárůstu obsahu silydianinu a silybinu B. Maximální obsah flavonolignanů (1, 871 mg.g-1 DW) v suspenzní kultuře byl zjištěn po 48 hodinách elicitace roztokem...
|
|
|
The effect of elicitors on the secondary metabolites production in vitro cultures -I.
Damaskinos, Antonios ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Účinné látky vždy pocházely z rostlin. Rostliny však byly schopny vyrobit jen velmi malá množství a to byl důvod, proč se zkouší mnoho alternativních způsobů výroby, jeden z nich je kultivace tkáňových kultur. Tato metoda používá fragment z živé tkáně nebo orgánu, odebíraný z neporušené rostliny, nebo již existující explantátové kultury, za účelem pěstování umělého růstového média. I tento způsob však není schopen produkovat velké množství ve srovnání s extrakcí z terénních rostlin. Elicitace je považována za možný způsob, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů. Tato metoda využívá rostlinám vlastní obranný systém, aby se zvýšila produkce sekundárních metabolitů in vitro. Sloučenina, která se používá k dosažení tohoto jevu se nazývá elicitor. Během naší experimentální práce jsem použil jako spouštěče sloučeninu Ethephon (2-chlorethylfosfonová kyselina) na kalusů a suspenzi kultur Hypericum perforatum, se záměrem sledovat jeho vliv na produkci flavonoidů. Tento experiment byl založen na třech různých koncentracích a šesti různých ochranných časech, přičemž v 6, 12, 24, 72, 168 hodin. Maximální efekt spouštěče byl dosažen s koncentrací C1 (1mg/100ml) po 12 hodinách a o koncentraci C3 (100mg/100ml) po 72 hodinách.
|
|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - III.
Blahnová, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách pěstovaných in vitro, je metoda elicitace. V této diplomové práci byl testován vliv abiotického elicitoru z třídy derivátů pyrazinu 1-benzyl-3-(pyrazin-2-yl)urey na produkci flavonolignanů silymarinového komplexu a flavonoidu taxifolinu u in vitro rostlinné kultury Silybum marianum (L.) Gaertn. Deriváty pyrazinu jsou zkoumané pro své herbicidní vlastnosti, elicitace tedy probíhá v důsledku vyvolání stresu. Tkáňové kultury byly pěstované na živném médiu dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny α-naftyloctové. Elicitace probíhala jak na kalusových, tak na suspenzních kulturách. Elicitor byl použit ve třech různých koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly vždy po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky jen po 6, 48 a 168 hodinách. Kalusové a suspenzní tkáně se usušily a následně pomocí methanolu extrahovaly. Stejným způsobem se odebíraly i vzorky živných médií. Pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů byla využita metoda HPLC se spektrofotometrickým detektorem. Flavonolignany silybin A ani silybin B nebyly detekovány v žádném z analyzovaných vzorků. Nejvyšších hodnot obsahu sekundárních...
|
|
|
Vliv abiotických elicitorů na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - II.
Tomaidesová, Barbora ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Vliv abiotických elicitorů na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - II. Metoda elicitace je využívána pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů v explantátových rostlinných kulturách. V práci byl testován vliv pyridinového derivátu N-(5-chlorpyridin-2-yl)-4-ethylbenzamidu ve třech koncentracích 3,845.10-3 mol/l, 3,845.10-4 mol/l a 3,845.10-5 mol/l na produkci flavonolignanů v kalusových i suspenzních kulturách Silybum marianum. Hodnocení elicitačního vlivu probíhalo po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách proti kontrolním vzorkům bez přídavku elicitoru po 24 a 168 h. Ve stejných intervalech byly odebírány a hodnoceny vzorky kultivačního média. Buňky byly kultivovány na živné půdě dle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α-naftyloctové jako růstového regulátoru. Získané a následně upravené vzorky byly analyzovány metodou HPLC. Ze složek silymarinového komplexu byly detekovány silychristin, silybin A, isosilybin A a isosilybin B. Flavonoid taxifolin nebyl detekován v žádném případě. V kalusové kultuře se v součtu všech detekovaných složek silymarinového komplexu dosáhlo maximální produkce (30,508 μg/g DW) po 168 h působení elicitoru o koncentraci 3,845.10-4 mol/l, jednalo se o jedinou látku - silychristin. Koncentrace elicitoru 3,845.10-3 mol/l a 3,845.10-4 mol/l...
|
|
|
Vliv abiotických elicitorů na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - I.
Teplá, Klára ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Rostliny jsou zdrojem široké škály sekundárních látek, které díky svým účinkům nachází využití v mnoha oblastech zaměření. Metodou nazývanou elicitace můžeme dosáhnout jejich vyšší a tím i efektivnější produkce. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda abiotický elicitor 2-(4-chlorfenyl)-N-(5-chlorpyridin-2-yl)acetamid může pozitivně ovlivnit produkci flavonoidu hyperosidu v kalusové a suspenzní kultuře Hypericum perforatum L. Ke kulturám in vitro byl elicitor přidáván ve třech koncentracích: C1 = 3,571.10-3 mol/l; C2 = 3,571.10-4 mol/l a C3 = 3,571.10-5 mol/l. V pravidelných časových intervalech byl po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru odebrán vzorek. Odběr kontrolních vzorků byl proveden po 24 a 168 hodinách. Obsah vyprodukovaného hyperosidu byl následně stanoven za využití vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Současně bylo sledováno také množství uvolněného hyperosidu do živných médií obou rostlinných kultur. Maximální produkce hyperosidu byla zaznamenána v suspenzní kultuře po 6 (17,7 µg/g DW) a 48 hodinách (3,69 µg/g DW) působení elicitoru o nejnižší koncentraci C3 (3,571.10-5 mol/l). Obsah hyperosidu v prvním případě činil o 1770 % více v porovnání s kontrolním vzorkem. V kalusových kulturách docházelo k významnému uvolnění množství hyperosidu do živného média, kdy...
|
|
|
Resyntéza řepky olejky z brukve řepáku a brukve zelné
Klíma, Miroslav ; Hilgert-Delgado, Alois ; Ulvrová, Tereza ; Bryxová, Pavla ; Vítámvás, Pavel ; Prášil, Ilja Tom ; Kosová, Klára
K rozšíření variability genofondu lze využít tzv. resyntézu, kdy nové genotypy vznikají křížením vybraných zástupců řepice a brukve, časnou izolací nezralých zárodků z vyvíjejících se šešulí a jejich dopěstováním v in vitro (Hilgert-Delgado et al. 2015). Bylo prokázáno, že resyntetizované genotypy jsou odlišné od materiálů řepky, vyšlechtěných a pěstovaných v současnosti (Sosnowska et al. 2010), takže mohou sloužit jako zdroj nové variability ve šlechtitelských programech se zaměřením na cytoplazmatickou a jadernou pylovou sterilitu, odolnost k patogenům a toleranci ke stresům (Warwick et al. 2009). Zástupci výchozích komponent řepky (řepice, vodnice, kadeřávek, zelí, kedluben, kapusta apod.) se vyznačují širokou variabilitou z hlediska morfologie i agronomických charakteristik a představují perspektivní zdroj heteróze a dalších znaků (Wu et al. 2014). Využití resyntetizovaných genotypů k přímé tvorbě odrůd řepky olejky není možné zejména z důvodu špatné kvality semene těchto materiálů. Jde především o vysoký obsah glukosinolátů a kyseliny erukové, typický u většiny výchozích komponent resyntézy (Jesske et al. 2013). Požadované vlastnosti lze ale přenést křížením do konvenčních lechtitelských materiálů (Hilgert-Delgado et al. 2017).
Plný text:  PDF
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XV
Slavík, Marek ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Předmětem této práce je hodnocení produkce sekundárních metabolitů v in vitro kulturách Hypericum perforatum L. po ošetření elicitorem. Cílem bylo zjistit, zda kyselina křemičitá jako abiotický elicitor zvyšuje produkci flavonoidů a hypericinu v in vitro kulturách Hypericum perforatum L. Pokus byl proveden na kalusových a suspenzních kulturách Hypericum perforatum L. za použití živného média dle Murashige- Skoog s přídavkem 10 mg. ml-1 naftyloctové kyseliny jako růstového regulátoru. Elicitor byl přidáván ve formě roztoku a o třech různých koncentracích (C1 = 10.4047∙10-3 mol l-1 , C2 = 10.4047∙10-4 mol l-1 , C3 = 10.4047∙10-5 mol l-1 ) a nechal se působit 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah flavonoidů a hypericinu byl stanoven HPLC analýzou. Uvolňování sekundárních metabolitů do živného média bylo také předmětem studia. Zvýšení produkce flavonoidů a hypericinu v kalusových kulturách po elicitaci nebylo pozorováno v žádné koncentraci. Maximální obsah flavonoidů v suspenzní kultuře byl detekován po 72 hodinách elicitace u koncentrace elicitoru c1, kde byl pozorován hyperosid. Nejvyšší produkce hypericinu v suspenzní kultuře byla detekována po 12 hodinách od začátku elicitace v koncentraci c1. Významné zvýšení hypericinu v suspenzní kultuře bylo i po 24 hodinách působní elicitoru o koncentraci c1....
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVI
Sedláčková, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVI Tématem této diplomové práce je ovlivňování produkce sekundárních metabolitů explantátové kultury Silybum marianum, (L.) Gaertn. metodou elicitace. Účelem bylo zjistit, zda zadaný abiotický elicitor 5-terc-butyl-N-(4- chlorbenzyl)pyrazin-2-karboxamid zvýší produkci flavonolignanů explantátové kultury. Experiment byl prováděn in vitro na kalusových a suspenzních kulturách léčivé rostliny Silybum marianum za použití živného média Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l α-naftyloctové. Elicitor se přidával ve formě roztoku o třech různých koncentracích (C1 = 3, 292.10-3 mol/l, C2 = 3, 292.10-4 mol/l a C3 = 3, 292. 10-5 mol/l) a působil po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah flavonolignanů byl zjišťován pomocí HPLC. Maximální produkce flavonolignanů (0, 280 mg.g-1 DW) v kalusové kultuře nastala po 24 hodinách působení elicitoru o koncentraci C2 = 3, 292.10-4 mol/l, kdy byl zjištěn zároveň nejvyšší obsah silychristinu. Druhé nejvýznamnější zvýšení obsahu flavonolignanů (0, 271 mg.g-1 DW) v kalusové kultuře nastalo po 12 hodinách působení elicitoru o koncentraci C3 = 3, 292.10-5 mol/l, kdy došlo také k nejvyššímu nárůstu obsahu silydianinu a silybinu B. Maximální obsah flavonolignanů (1, 871 mg.g-1 DW) v suspenzní kultuře byl zjištěn po 48 hodinách elicitace roztokem...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XIV
Majerová, Jitka ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
61 9 ABSTRAKT V této práci byl studován vliv abiotického elicitoru na produkci rutinu v suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench. Kultura byla kultivována na živném médium podle Murashigeho a Skooga s růstovým regulátorem: 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinou (1 ml/l) Jako abiotický elicitor byl použit ultrazvuk (0,1 W/cm3 , 35 kHz) po dobu 1, 2, 3, 4 a 5 minut. Vzorky byly odebírány v intervalu 0, 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin po elicitaci. Kontrolní vzorky (bez působení ultrazvuku) byly odebírány po 24 a 168 hodinách. Obsah rutinu byl analyzován pomocí HPLC. Buňky suspenzní kultury Fagopyrum esculentum Moench. pod vlivem ultrazvuku (0,1 W/cm3 , 35 kHz) neprodukovaly rutin. V průběhu pokusu nebylo pozorováno žádné uvolňování rutinu do živného média.
|
host ::
RSS.