|
|
Diplomovaní zelení? Absolventi oboru Sociální a kulturní ekologie na FHS UK Praha
Jokešová, Martina ; Čermák, Daniel (vedoucí práce) ; Syrovátka, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce je o absolventech katedry Sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V teoretické části pojednává oblast hodnot a vzdělání, a to ze dvou úhlů - jednak jako obsah, který je v rámci vzdělávacího procesu předáván, za druhé pak jako jeho v přeneseném slova smyslu výsledek, tedy rozebírá otázku, jak je vzdělávání (o)hodnoceno ve společnosti - v historické perspektivě i v postmoderní době. Spojnicí mezi teoretickou a empirickou částí je oddíl o absolventských výzkumech, vývoji terciárního vzdělávání v České republice a oborech sociální a kulturní ekologie. Empirickou část představuje dotazníkové šetření mezi absolventy jmenované katedry, které se zajímá o typický průběh studia, pracovní uplatnění absolventů, jejich zpětné hodnocení studia a způsob, jakým studium na katedře ovlivnilo jejich soukromý život.
|
|
|
Kulturní a mentální reprezentace českých hor
Konrádová, Tereza ; Lapka, Miloslav (vedoucí práce) ; Vávra, Jan (oponent)
Tématem práce je deskripce českých hor jakožto fenoménu kvalitativně se odlišujícího od většiny území České republiky. Práce je strukturována do čtyř kapitol, z nichž první dvě nastiňují teoretická východiska a metodiku, druhé dvě analyzují na základě předestřené metodiky krajinu Šumavy, a to na třech úrovních: přírodní, kulturní a symbolické. V závěru práce jsou shrnuty poznatky z terénního výzkumu na Vintířově Stezce. Klíčová slova: kulturní reprezentace, krajina, hory, duchovní rozměr, kulturní ekologie
|
|
|
Krajina, jazyk, člověk - kulturologická studie
Tisucká, Beáta ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Krajina, jazyk, člověk - kulturologická studie Abstrakt Práce si klade za cíl uchopit fenomén krajiny, a to jak přírodní, tak i kulturní krajiny, v souvislosti s jazykem a jeho možnostmi. Prostředkem pro toto uchopení je umělecký jazyk, zde zastoupený poezií. V široké nabídce podtémat se ukazuje, nakolik je provázána lidská potřeba bydlet a obývat místa s krajinným prostředím a jak může podoba tohoto prostředí ovlivnit pocit sounáležitosti a identifikace člověka s místem. Poezie je použita jako umělecké vyjádření, které je samo schopno lépe zachytit lidský svět konkrétní zkušenosti - Lebenswelt; tento pojem je pak v práci použit ve fenomenologických intencích spolu s termíny Martina Heideggera - bydlení a básnění. Přičemž bydlení člověka na zemi a pod nebem je nahlíženo jako základní lidská konstanta, ke které využívá člověk svou rozvinutou schopnost symbolizace, jež mu umožnila v průběhu evoluce lidského rodu adaptivní výhodu oproti jiným druhům. Kulturní krajina je tedy výsledkem nejen fyzické činnosti člověka, ale i duševních a duchovních motivů jednotlivců i celé kultury. Vztah mezi přírodním prostředím a člověkem je oboustranně vzájemně ovlivňován a jeho výsledkem je kulturní krajina, ale také vnitřní obraz krajiny a její subjektivní prožitek. Historická a umělecká epocha baroka v Čechách názorně...
|
host ::
RSS.