|
|
Detekce luminiscenčních nanočástic v rostlinách laserovou spektoroskopií
Střítežská, Sára ; Novotný,, Karel (oponent) ; Modlitbová, Pavlína (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá vyhodnocením toxicity a bioakumulace foton-upkonverzních nanočástic (UCNPs) v modelové rostlině kukuřici seté (Zea mays). V této práci byly testovány lanthanoidy dopované UCNPs lišící se složením nebo velikostí a to ve třech různých koncentracích. Jako pozitivní kontrola byla použita směs odpovídajících chloridů. Expozice probíhala hydroponicky po dobu 168 hodin. Toxicita byla vyhodnocena na základě čtyř makroskopických toxikologických endpointů (mortalita, délka podzemní části rostliny, délka nadzemní části rostliny a délka celé rostliny). Prostorové rozložení prvků yttria, ytterbia, erbia a gadolinia v modelové rostlině bylo stanoveno metodou spektroskopie laserem buzeného plazmatu s prostorovým rozlišením 100 a 26 m. Distribuce UCNPs v rostlinách byla dále stanovena metodou foton-upkonverzního mikroskenování s prostorovým rozlišením 40 m. V práci byla diskutována stabilita UCNPs v průběhu a po ukončení expozice rostlin.
|
|
|
Optimalizace metod pro posouzení vlivu biouhlu na růst modelových rostlin
Štorková, Natálie ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje vliv biouhlu na růst modelové rostliny a optimalizuje metody pro jeho posouzení. V teoretické části jsou popsány vlastnosti a využití pomocných půdních látek, kdy velká pozornost je věnována především biouhlu. Na základě literární rešerše byla jako modelová rostlina pro kultivační experiment zvolena kukuřice setá (Zea mays) a byly určeny aplikační dávky biouhlu. Kultivační experiment probíhal v pěstebním boxu s řízeným osvitem a závlahou. Pro vyhodnocení vlivu biouhlu na kvantitativní a kvalitativní vlastnosti modelových rostlin se využilo průběžné měření výšky rostlin v závislosti na době kultivace, vážení suché hmotnosti rostlin po ukončení kultivace, a také obrazové analýzy kořenového systému. Ze získaných dat je zřejmé, že rozdíly v růstu byly ovlivněny jak aplikační dávkou a typem biouhlu, tak i druhem půdy ve které kultivační experiment probíhal.
|
|
|
Hodnocení obsahu glutathionu v rostlinách jako markeru znečištění životního prostředí těžkými kovy
Borková, Marie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Opatřilová,, Radka (vedoucí práce)
Byla studována koncentrace glutathionu v závislosti na množství thalia v rostlině. Pokusnou rostlinou byla Kukuřice setá, u níž se zvlášť stanovovala kořenová a listová část. Byly vypracovány dva kultivační postupy, kdy semena a klíčící rostliny byly kultivovány v roztoku thalia o koncentraci 0, 1, 3, 5, 8, a 10 µmol/l. Při extrakci byly použity jako extrakční činidla roztoky fosfátového pufru a kyseliny askorbová. Stanovení glutathionu bylo provedeno pomocí kapilární elektroforézy (CE) a vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC). U obou metod byl použit detektor diodového pole (DAD). Na stanovení množství thalia v rostlině byla použita metoda atomové emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP AES).
|
|
|
Výskyt škodlivých činitelů v porostu kukuřice
Janíková, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na výskyt klíčových škůdců a chorob v množitelských porostech kukuřice seté v lokalitě Veselí nad Moravou v okresu Hodonín. Pozorování bylo umožněno na pozemcích Zemědělského družstva VESELAN od sklizně předešlé plodiny po sklizeň kukuřice seté. Byly vybrány tři pozemky, na každém z pozemků byla vyseta jiná odrůda, jednalo se o odrůdy Pyroxenia, Centa a Cegrand. V porostech byly nalezeny choroby i škůdci. Z chorob se na pozemcích objevily obecná snětivost kukuřice a obecná listová spála kukuřice, ze škůdců zavíječ kukuřičný, bázlivec kukuřičný, drátovci a v malé míře mšice. Škodlivost patogenů byla závažnější než škodlivost škůdců.
|
|
|
Rozdíly v zaplevelení širokořádkových a úzkořádkových plodin
Kubínek, Marek
Úkolem této bakalářské práce bylo vyhodnocení zaplevelení a zhodnocení rozdílů v zaplevelení úzkořádkových a širokořádkových plodin. Vyhodnocení probíhalo na pozemcích podniku AGROPOD Podolí a.s. a u soukromého zemědělce Ing. Františka Kubínka. Zaplevelení bylo pozorováno na 1 m2 v porostech pšenice ozimé, ječmene jarního, kukuřice seté a slunečnice roční. Výsledky byly statisticky zhodnoceny pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA). V úzkořádkových porostech plodin byl zaznamenán výskyt plevelných druhů převážně z čeledí hvězdnicovité (Asteraceae), merlíkovité (Chenopodiaceae), svlačcovité (Convolvulaceae) a violkovité (Violaceae). Byly to druhy především pcháč oset (Cirsium arvense), merlík bílý (Chenopodium album), opletka obecná (Fallopia convolvulus), violka rolní (Viola arvensis) a další. V širokořádkových plodinách byly nalezeny plevelné druhy čeledí merlíkovité (Chenopodiaceae), hvězdnicovité (Asteraceae) a svlačcovité (Convolvulaceae). Nejčastěji se vyskytovaly merlík bílý (Chenopodium album), pcháč oset (Cirsium arvense), opletka obecná (Fallopia convolvulus) a další.
|
|
|
Vliv technologie pěstování kukuřice seté na množství organického uhlíku v půdě a kvalitu půdní organické hmoty
KADLEČEK, Ondřej
Cílem této diplomové práce s názvem ,,Vliv technologie pěstování kukuřice seté na množství organického uhlíku v půdě a kvalitu půdní organické hmoty" bylo srovnání množství a kvality nezhumifikované půdní organické hmoty při dvou různých pěstebních technologiích kukuřice seté. Práce zahrnovala nejen literární rešerši, ale i vlastní polní pokus, tedy pravidelný odběr půdních vzorků, jejich zpracování a následnou analýzu. Teoretická část byla zaměřena na pěstování kukuřice seté v podmínkách ČR, popis, rozdělení a význam půdní organické hmoty, metody stanovení její kvality a množství. Praktická část se zabývala založením polního pokusu kukuřice seté, odběrem půdních vzorků, jejich zpracováním a analýzou. Získané hodnoty byly použity pro určení množství a kvality primární půdní organické hmoty, která byla vyjádřena rychlostní konstantou k její oxidace. Získaná data byla statisticky vyhodnocena v programu STATISTICA 12. Byly zjištěny vlivy termínů odběrů, metody regulace plevelů i varianty hnojení na různé půdní charakteristiky.
|
|
|
Způsoby regulace plevelů při pěstování kukuřice seté (Zea mays L.).
VLÁŠKOVÁ, Milena
Kukuřice setá (Zea mays L.) je významnou plodinou, která se v našich zemích stále více uplatňuje a rozšiřuje. Vzhledem k technologii pěstování může zaplevelení výrazně ovlivnit její výnos. Regulace zaplevelení je řešena převážně použitím herbicidů. Hlavním cílem je dosáhnout maximálního účinku použitých herbicidů při minimálních ekonomických nákladech. Zároveň je stále více zohledňován faktor minimalizace negativních účinků na životní prostředí. V diplomové práci je popsána základní charakteristika kukuřice, její základní agrotechnika a rozsah jejího pěstování v ČR. Dále jsou uvedeny základní charakteristiky a rozdělení plevelů, včetně možností jejich regulace. Vlastní práce se pak zabývá účinností dvou kombinací herbicidů použitých postemergentně na pozemku s různými hybridy kukuřice a vyhodnocením jejich účinnosti s ohledem na ekonomické aspekty.
|
|
|
A possible role of proline in plant stress memory
Ušák, David ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Předchozí vystavení abiotickému stresu může u rostlin vyvolat tzv. "priming", posléze vedoucí k jejich zlepšené reakci během pozdějších stresových období. Tento fenomén, nazývaný stresová paměť rostlin, je spojen s řadou mechanismů projevujících se na několika úrovních. Pro otestování možné úlohy prolinu v reakci rostlin na opakované sucho, reprezentované dvěma periodami nedostatku vody, přerušenými periodou znovuzalévání během obnovy, byla provedena komplexní analýza prolinového metabolismu v listech a kořenech. Pro lepší porozumění vnitrodruhovým rozdílům v paměťové odpovědi rostlin na stres suchem, a také její dědičnosti, byly jako rostlinný materiál vybrány dva rodičovské genotypy kukuřice seté (Zea mays L.) s rozdílnou citlivostí vůči suchu, a jejich F1 reciprocí hybridi. Nedostatek vody ovlivnil metabolismus prolinu více u listů než u kořenů. Obsah prolinu se po vystavení suchu zvýšil, což bylo způsobeno vyšší mírou syntézy a nižší mírou katabolismu prolinu. Byly pozorovány výrazné rozdíly v metabolismu prolinu mezi genotypy, potvrzující dřívější zjištění že reakce rostlin na opakované sucho v tomto ohledu nemusí mít stejný průběh, a to ani v rámci stejného druhu. Avšak, v kontrastu s původními předpoklady ohledně úlohy prolinu ve stresové paměti rostlin, neukázala statistická analýza skoro...
|
|
|
Optimalizace metod pro posouzení vlivu biouhlu na růst modelových rostlin
Štorková, Natálie ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje vliv biouhlu na růst modelové rostliny a optimalizuje metody pro jeho posouzení. V teoretické části jsou popsány vlastnosti a využití pomocných půdních látek, kdy velká pozornost je věnována především biouhlu. Na základě literární rešerše byla jako modelová rostlina pro kultivační experiment zvolena kukuřice setá (Zea mays) a byly určeny aplikační dávky biouhlu. Kultivační experiment probíhal v pěstebním boxu s řízeným osvitem a závlahou. Pro vyhodnocení vlivu biouhlu na kvantitativní a kvalitativní vlastnosti modelových rostlin se využilo průběžné měření výšky rostlin v závislosti na době kultivace, vážení suché hmotnosti rostlin po ukončení kultivace, a také obrazové analýzy kořenového systému. Ze získaných dat je zřejmé, že rozdíly v růstu byly ovlivněny jak aplikační dávkou a typem biouhlu, tak i druhem půdy ve které kultivační experiment probíhal.
|
|
|
Detekce luminiscenčních nanočástic v rostlinách laserovou spektoroskopií
Střítežská, Sára ; Novotný,, Karel (oponent) ; Modlitbová, Pavlína (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá vyhodnocením toxicity a bioakumulace foton-upkonverzních nanočástic (UCNPs) v modelové rostlině kukuřici seté (Zea mays). V této práci byly testovány lanthanoidy dopované UCNPs lišící se složením nebo velikostí a to ve třech různých koncentracích. Jako pozitivní kontrola byla použita směs odpovídajících chloridů. Expozice probíhala hydroponicky po dobu 168 hodin. Toxicita byla vyhodnocena na základě čtyř makroskopických toxikologických endpointů (mortalita, délka podzemní části rostliny, délka nadzemní části rostliny a délka celé rostliny). Prostorové rozložení prvků yttria, ytterbia, erbia a gadolinia v modelové rostlině bylo stanoveno metodou spektroskopie laserem buzeného plazmatu s prostorovým rozlišením 100 a 26 m. Distribuce UCNPs v rostlinách byla dále stanovena metodou foton-upkonverzního mikroskenování s prostorovým rozlišením 40 m. V práci byla diskutována stabilita UCNPs v průběhu a po ukončení expozice rostlin.
|
host ::
RSS.