Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Raně středověké krypty v Čechách
Tiagusheva, Tatiana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce je věnována raně středověkým kryptám v Čechách. Klade si za cíl vytvoření jakéhosi katalogu raně středověkých krypt v českých zemích a časově se omezuje na dobu do konce 13. století. Analyzuje doposud existující literaturu o kryptách v českém prostředí. Věnuje se funkcím krypty ve středověkém kostele, přítomnosti či naopak absenci krypty v řádové architektuře benediktinů a cisterciáků, popisuje typologii středověkých krypt. V rámci této práce je celkem popsáno deset raně středověkých staveb, a to v pořadí od nejstarší k nejmladší: krypta Břevnovského kláštera, krypta baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi, krypta v Sázavském klášteře, krypty někdejší Spytihněvovy baziliky na Pražském hradě, krypta kláštera v Doksanech, krypty baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, krypta kláštera Hradiště nad Jizerou, krypta kláštera v Teplicích, krypta v kostele sv. Havla v Poříčí nad Sázavou a krypta kostela sv. Štěpána v Kouřimi.
Postnatální změny střeva králíka.
ŠTĚCHOVÁ, Kristýna
Tenké střevo je významný orgán gastrointestinálního traktu. V postnatálním období života prodělává pod vlivem vnitřních a vnějších faktorů významné adaptační změny. Cílem bakalářské práce bylo přinést poznatky o morfometrických změnách jednotlivých oddílů tenkého střeva králíků v průběhu 19 dnů postnatálního vývoje. Ve věku 0, 5, 10, 14 a 19 dní byla změřena délka jednotlivých úseků tenkého střeva a byly odebrány vzorky pro morfometrické vyšetření sliznice. Mikroskopicky byla stanovena délka a šířka klků, hloubka Lieberkühnových krypt a výška enterocytů. Průměrná délka tenkého střeva u novorozených králíků byla 61,4?2,4 cm a v 19 dnech 106,5?9,1 cm. Nejvýraznější nárůst délky byl pozorován u kyčelníku (124,4 %), a nejmenší u lačníku (63,1 %). V průběhu 19 denního vývoje králíků dosahovaly nejvyšší rozměry klky a Lieberkühnových krypty ve dvanáctníku, nejnižší v lačníku. Ve všech oddílech tenkého střeva byla okolo 10. dne života pozorována přechodná stagnace růstu enterocytů. Z výsledků vyplývá, že v průběhu rané postnatální ontogeneze (do 19 dní věku králíků) se nejrychleji adaptuje dvanáctník.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.