|
|
Vliv pandemie Covid-19 na motivaci ke sportu u para plavců
Míčková, Dominika ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Kotlík, Kamil (oponent)
Název: Vliv pandemie Covid-19 na motivaci ke sportu u para plavců Cíle: Cílem práce je hledání existence změny míry motivace ke sportu u skupiny para plavců důsledkem pandemické krize v České republice. Metody: Předmětem výzkumu je vyhodnocení dat opakovaně předloženého standardizovaného dotazníku Sport motivation scale výzkumnému souboru 22 tělesně postižených para plavců ve věkovém rozmezí 19 - 48 (k roku 2021). Dále bylo vypracováno porovnání tohoto vyhodnocení s odpověďmi získanými pomocí strukturovaného rozhovoru vedeného na konci výzkumného šetření v srpnu 2021. K určení rozdílu míry motivace slouží grafické zpracování a vhodně zvolená forma t-testu. Výsledky: Ačkoliv statistické vyhodnocení dat celého souboru neprokázalo významný rozdíl mezi dvěma zkoumanými obdobími, ani mezi muži a ženami, u samostatně zkoumané skupiny mužů se projevila změna míry vnitřní motivace něco vědět. Dále byla nalezena korelace vnitřní motivace něco prožít s věkem. Při porovnání těchto výsledků se souborem popisů subjektivních pocitů respondentů nejsou odpovědi na vědecké otázky výzkumu zcela jednoznačné. Klíčová slova: tělesné postižení, aplikované pohybové aktivity, plavání, psychologie sportu, krizová opatření
|
|
|
Logistický plán vybraných právnických osob ovlivněných krizovým stavem a jejich reakce na vyhlášená krizová a mimořádná opatření
ŠŤÁSTKA, Jaroslav
Diplomová práce řeší vztah mezi vybranými právnickými osobami a jejich logistickým plánováním, které by mohlo být ovlivněno krizovým stavem a s ním spojené reakce na vyhlášená krizová a mimořádná opatření. Cílem práce bylo analyzovat reakce vybraných právnických osob na vyhlášený krizový stav, postupy a činnosti vybraných právnických osob v rámci krizových a mimořádných opatření vně a ve společnosti za pomoci právních předpisů, opatření, rozhodnutí a logistických, popřípadě dalších relevantních plánů. Teoretická část obsahuje základní vymezení pojmů, definice a terminologie v oblastech logistiky, charakteristiky právnických osob, právních předpisů spojených s Českou republikou, krizového řízení a epidemie covid-19. Praktická část je věnována dotazníkovému šetření, kde byli osloveni respondenti jako zástupci vybraných právnických osob, kteří zodpovídali soubor otázek, týkající se vztahu mezi právnickými osobami a logistickým plánováním v souvislostech s reakcemi a činnostmi v rámci krizových a mimořádných opatření. Dále byl vytvořen přehledný informační zdroj v podobě checklistu, který zohledňuje soubor činností spojených s krizovým či mimořádným opatřením. Vytvořený návrh logistického plánu doplňuje a zohledňuje souhrnný pohled na danou problematiku a charakterizuje vybranou právnickou osobu. Diplomová práce a její obsah je možné zaimplementovat do praxe v podobě využití některé z právnických osob, případně lze využít jako studijní materiál pro krizové řízení u právnických osob jako jsou obchodní společnosti.
|
|
| |
|
|
Způsob plnění krizových opatření dle krizového zákona vybranými územními samosprávnými celky
ŠVEJDAROVÁ, Kamila
Krizový management a plnění krizových opatření je aktuálním tématem nejenom v České republice, ale i ve světě. V této diplomové práci bylo zkoumáno plnění mimořádných opatření a krizových opatření, prioritně dle krizového zákona, vybranými územními samosprávnými celky. Prvořadě se zabývalo plněním krizových a mimořádných opatření vyhlášených v souvislosti s bezpečnostním problémem České republiky, který se týká epidemie způsobené onemocněním Covid-19. Teoretická část pojednávala o krizovém řízení a informacích spojených s tématem diplomové práce. Cílem diplomové práce byla komparace způsobu plnění krizových opatření ve vybraných územních samosprávných celcích, při epidemii Covid-19 v roce 2020 na území České republiky, a to dle platných právních předpisů, prioritně krizového zákona. Přičemž byla nalezena odpověď na výzkumnou otázku: "Plní vybrané územní samosprávné celky krizová opatření vyhlášená vládou, mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví a uskutečňují je v souladu s platnými právními předpisy?". Ke splnění cíle byly základem komparace řízené polostrukturované rozhovory s odborníky na úseku krizového řízení vybraných obcí s rozšířenou působností v Ústeckém a Libereckém kraji. Po komparaci odpovědí respondentů byla provedena také SWOT analýza celé situace, z které nám vyplynula možnost využití nejatraktivnější strategie ze všech 4 možných strategií SWOT analýzy. Tato ofenzivní strategie využívá příležitostí za pomoci silných stránek. V diskuzi je propojení komparace odpovědí respondentů a SWOT analýzy výsledkem plnění krizových a mimořádných opatření vybranými územními samosprávnými celky. Tato práce může sloužit jako výukový materiál na školách zabývajících se krizovým řízením či jako předloha způsobu plnění opatření v průběhu nečekané a nové krizové situace.
|
|
| |
|
|
Finanční zabezpečení krizových opatření obcí s rozšířenou působností v Kraji Vysočina
NESIBOVÁ, Vladěna
Cílem práce je problematika finančního zabezpečení krizových opatření obcí s rozšířenou působností v Kraji Vysočina, a to především se zaměřením na provedení rozboru finančních prostředků a vzájemným porovnáváním finančních prostředků, které jednotlivé obce vyčleňují ve Skupině 5 - Bezpečnost státu a právní ochrana. Všechny obce mají zákonem danou povinnost vymezovat určité prostředky a všechny tak i činí, ale každá obec vydává jiné množství finančních prostředků, které jsou nedílnou součástí pro zajištění přípravy a provádění záchranných a likvidačních prací za mimořádné události a na zajištění preventivních opatření před těmito situacemi. Zvolený problém byl řešen především pomocí metody komparace a následně i metodou analogie k vzájemnému porovnání jednotlivých analýz rozpočtů obcí z let 2015 až 2017. Jednotlivé obce byly porovnávány jak vzájemně mezi sebou, tak i v rámci jednotlivých obcí v průběhu posledních let. Dále byla využita metoda analýzy k rozebrání daného problému a metoda syntézy. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že více než 50 % daných obcí s rozšířenou působností v Kraji Vysočina každým rokem navyšuje v rámci Skupiny 5 - Bezpečnost státu a právní ochrana svůj rozpočet. Pouze dvě obce ve svých rozpočtech ve zkoumaných letech vyčleňují postupně nižší finanční prostředky. Mezi tyto obce s rozšířenou působností patří ORP Bystřice nad Pernštejnem a ORP Chotěboř, která i přes to, že v roce 2017 vyčlenila nižší částku než v roce 2015, stále vydává ze svého rozpočtu jedno z nejvyšších procent finančních prostředků.
|
|
|
Finanční zabezpečení krizových opatření obce
ČERVENÝ, Jiří
Finanční zabezpečení je důležitým prostředkem pro provedení kvalitních příprav na krizové situace a následné řešení. Základní složku obecního rozpočtu tvoří finanční prostředky ze státního rozpočtu, které obce dále přerozdělují v odvětvové části do skupin, oddílů, pododdílů a paragrafů. Finanční prostředky na krizová opatření a ochranu obyvatelstva tvoří oddíl pět bezpečnosti státu a právní ochrany. Hlavním nástrojem finančního zabezpečení a sestavení rozpočtových výdajů ve skupině pět je zákon o krizovém řízení, zákon o IZS a zákon o rozpočtové skladbě. Současná legislativa pojednává o finančním zabezpečení krizových opatření a finanční rezervě. Množství finančních prostředků není stanoveno právním předpisem. Finanční prostředky jsou určeny k zajištění přípravy krizových situací, řešení a odstraňování následků podle krizového zákona a plnění úkolů stanovených zákonem o integrovaném záchranném systému. Cílem práce je v praktické části analyzovat veškeré příjmy obcí. Dále analyzovat rozpočtové výdaje, které jsou určené na zabezpečení krizových opatření včetně ochrany obyvatelstva. Cílem práce je, jestli podle současné legislativy obce vynakládají finanční prostředky podle rozpočtových kapitol na krizová opatření a zda finanční rezerva je dostačující. Výzkumná otázka, byla položená následovně: "Vytvářejí si obce rezervu finančních prostředků na zabezpečení krizových opatření, jak jim stanoví legislativa České republiky?". Výzkumný soubor tvořily tři obce katastrálního území ORP Tábor. Obce byly podobné svou velikostí a počtem obyvatel. Obec Planá nad Lužnicí byla odlišná v geografickém položení, kde okrají obce protéká řeka Lužnice. Krizový plán ORP Tábor není veřejně publikovatelný, ale z obecných poznatků může na území ORP Tábor vzniknout krizová situace povodně velkého rozsahu, epidemie, epizootie, radiační havárie, narušení dodávek plynu, tepla, a jiné živelné pohromy. Jedná se o rizika nebo možnou mimořádnou událost, která může iniciovat vznik krizové situace. Každá obec je zřizovatelem JPO3 a v obci je jednotka SDH. Možné riziko a vznik krizové situace může postihnout všechny tři zkoumané obce. Při porovnávání výdajů do skupiny pět bezpečnosti státu, bylo porovnání provedeno včetně pododdílu 531, který je v rozpočtových pravidlech veden na obecní policii, kamerový systém apod. Dále byly obcím porovnány výdaje zvlášť do oddílu 52 a oddílu 55. V oddíle 52 byla výše finančních prostředků podle zkoumaného roku například 0%, 0,1%, 0,4%, 2,9%. Oddíl 55 byl znatelně odlišný a to byla výše finančních prostředků například 82%, 97%, 100%. Výjimku tvoří rok 2013, kdy všechny tři obce znatelně navýšily finanční prostředky v oddíle 52. Tyto prostředky dosahovali výše 12,2%, 17,4% a 47,5% výdajů v odvětvové části. Podrobnějším výzkumem bylo zjištěno, že obce ne vždy mají rozpočtové výdaje na krizová opatření, tak jak ukládá zákon. Často nebyl v rozpočtové skladbě ve výdajích skupiny 5 pododdíl ochrany obyvatelstva, pododdíl krizového řízení, anebo pododdíl ostatní složky a činnosti integrovaného záchranného systému. Pododdíl 521 ochrana obyvatelstva byl pouze u obce Mladá Vožice a to ve všech čtyřech zkoumaných rozpočtových obdobích. Ostatní obce neuvedly ve zmíněném pododdíle žádné finanční prostředky. Provedenou analýzou rozpočtových výdajů v odvětvové části do skupiny pět bezpečnost státu lze vyhodnotit, že obce si nevytvářejí finanční rezervu a finanční prostředky tak jak jim ukládá současná legislativa. Zjištěné výsledky budou poskytnuty obcím a krajským úřadům. Práce bude poskytnuta krizovým manažerům, školám s podobným oborem, pro zkvalitnění vzdělávacího procesu.
|
|
|
Plánování obce zaměřené na řešení krizových opatření
UHROVÁ, Šárka
V současné době je moderní svět citlivý a křehký. S rostoucím počtem mimořádných událostí způsobených přirozenými přírodními příčinami roste i potřeba se proti nim efektivně bránit a minimalizovat jejich dopady na životy, zdraví, majetek a životní prostředí. Tato potřeba je realizována v oblasti krizového řízení, někdy také nazývané krizový management, jež se v České republice nachází na výborné úrovni. Krizové řízení je pevně ukotveno v české legislativě, zejména v souboru, kterému se říká krizová legislativa, a popisováno v odborných publikacích. Jedná se o soustavu orgánů krizového řízení podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, které mají úkoly a povinnosti, aby zajistily potřebnou ochranu. V této práci je tato soustava podrobně popsána spolu s další a nedílnou součástí krizového řízení - krizovým plánováním. Produktem krizového plánování je krizová dokumentace, která slouží orgánům krizového řízení k řešení mimořádných událostí a krizových situací, což jsou mimořádné události velkého rozsahu, při nichž byl vyhlášen krizový stav. V této oblasti je jeden sporný bod, kterým se tato práce zabývá - zdali má obec coby právnická osoba zpracovávat plán krizové připravenosti pro objekty využitelné k plnění krizových opatření. Tento bod je zahrnut v cíli práce, kterým je zhodnocení současné plánovací dokumentace obce zaměřené na řešení krizových opatření, a pokrývá ho i výzkumná otázka, jestli obce zpracovávají plány podle doporučení Ministerstva vnitra nebo příslušné obce s rozšířenou působností. Bylo zjištěno, že obce zpracovávají krizovou dokumentaci v případech, kdy by mohlo být jejich správní území ohroženo mimořádnou událostí. Doporučené plány jsou zpracovávány v menším počtu případů. V případě, že obce mají ve svém vlastnictví objekt, který by mohl být využit při plnění krizových opatření, až na výjimky pro něj nezpracovávají doporučený plán krizové připravenosti. Na základě těchto zjištění v práci navrhuji plán, který by obce mohly použít jak k řešení mimořádných události či krizových situací, tak pro objekty využitelné k plnění krizových opatření ubytování a stravování. Plán by sestával ze tří částí. První by obsahovala základní informace o obci (počet obyvatel, rozloha, vodní plochy, informace o krizovém štábu apod.), druhá by byla rozdělena na další dvě částí. Část A by se zabývala řešením mimořádných událostí a krizových situací v podobě seznamu úkolů, které by obec musela splnit, v časové posloupnosti od zjištění ohrožení po dokumentaci škod. Tato část by se členila do tří oddílů. První by se týkal úkolů, které by obec musela splnit před tím, než mimořádná událost nastane, druhý oddíl by obsahoval postupy při již nastalé mimořádné událostí a třetí úkoly po jejím ukončení. Část A by mohla obsahovat i rozepsání spolupráce s Hasičským záchranným sborem kraje a orgány krizového řízení podle platných zákonů. Část B by se týkala objektů ve vlastnictví obce, které by bylo možné využít k plnění krizových opatření ubytování nebo stravování. Obsahovala by seznam těchto objektů, postupy, kdy a jak uvést objekt do pohotovosti, a informace o potřebném počtu lidí, množství surovin apod. včetně způsobu, jak je zajistit. Třetí částí plánu by byly přílohy. Dokumentace by byla pro obce přínosná, měly by přesný a přehledný materiál, podle kterého by bylo možné postupovat. Šlo by o dva plány v jednom, obcím by to usnadnilo manipulaci i organizaci. Mohl by být zpracováván i v případech, že obci nehrozí bezprostřední ohrožení z důvodu jejích geografických podmínek.
|
host ::
RSS.