Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Černý a červený seznam květeny Krkonoš: Mají vyhynulé a ohrožené rostliny společné vlastnosti?
Blahník, Jan ; Čihař, Martin (oponent) ; Krahulec, František (vedoucí práce)
V roce 2009 byl publikován seznam vyhynulých a ohrožených druhů Krkonoš, který zahrnuje jednotný pohled na cévnaté rostliny na polské i české straně hor. Tato bakalářská práce je zaměřena na nejvíce ohrožené a vyhynulé druhy, pro které byly hledány společné vlastnosti, přičemž nebylo jasné, zdali takovéto vlastnosti existují. V bakalářské práci byly hodnoceny faktory, které byly dohledatelné v literatuře. Údaje o typu rozmnožování, které je pro zachování druhů zcela klíčové, však v naprosté většině případů v literatuře uvedené nejsou. Dobře dohledatelné údaje se týkaly vlastností podloží, druhu a vlastnostech biotopu, životní formě (ta však nakonec nebyla hodnocena), fytogeografických oblastí, vegetačních stupňů a endemismu. Nelze očekávat, že by po porovnání výsledků někde panovala shoda blízká sto procentům, přesto však lze z některých výsledků dedukovat jisté náznaky společných vlastností. Tak například pro pětinu až třetinu druhů kategorie C1 a A1 je společnou vlastností kyselý substrát, 30 - 40 % druhů kategorie C1 má výskyt v oblasti oreofytika, kolem 30 % vyhynulých a ohrožených druhů je společným znakem výskyt na lučních stanovištích, 30-40 % kriticky ohrožených druhů se vyskytuje na vlhkých stanovištích, 20 % kriticky ohrožených druhů na české i polské straně hor se vyskytuje v...
Záchrana kriticky ohrožených druhů ryb pomocí manipulace se spermatogoniemi a oogoniemi
DOBROVOLNÝ, Petr
Transplantační experimenty popsané v této práci mohou napomoci ke zkrácení generačního intervalu u dlouho dozrávajících ohrožených druhů ryb a k jejich efektivnější reprodukci. Dále pak je možné separované spermatogonie (SG) a oogonie (OG) uchovávat pomocí kryoprezervace v tekutém dusíku. Zakonzervujeme tak, jak paternální, tak i maternální DNA a nedojde k ochuzení genofondu ohrožených druhů ryb o maternální část. Z toho důvodu, že při uchovávání zralých gamet můžeme zamrazit pouze spermie. Jikry a embrya by zamrazování nepřežila. Popsané metody budou v budoucnu uplatněné k efektivnější záchraně kriticky ohrožených jeseterů pomocí transplantace jejích zárodečných buněk do jesetera malého (Acipenser ruthenus). Metody můžou být vhodné i pro aplikaci na jiné druhy ohrožených ryb při nalezení vhodného recipienta. Jako příklad lze z našich druhů ryb uvést úhoře říčnho (Anguilla anguilla). Jako modelové organizmy byly použity jeseter sibiřský (Acipenser baeri) a jeseter malý (Acipenser ruthenus) u jesetera sibiřského byla použita technika enzymatické disociace, třídění zárodečných buněk pomocí koncentrace Percoll gradientu a transplantace jeseteřích SC a OG. Výsledky ukázaly, že použití 0,3% trypsinu v PBS je pro disociaci SG a OG optimální, protože toto médium disociovalo nejvyšší počet buněk bez snížení jejich životaschopnosti. Odseparování raných stádií zárodečných buněk bylo úspěšně dosaženo oddělením v 10 až 30% Percoll gradientu za pomoci centrifugace. Po transplantaci bylo v případě SG i u OG prokázáno, že kolonizovaly genitální rýhy hostitele. Recipient se stal chimérou zárodečné linie, která může po celý svůj život produkovat gamety dárce.
Hnízdní biologie supa mrchožravého v zoo Praha a evropských chovech
PACHTOVÁ, Tereza
Sup mrchožravý (Neophron pernopterus) je nejmenším a nejvíce ohroženým evropským supem. Populace v přírodě dramaticky klesají a jeho monitoring je obtížný hlavně proto, že evropské populace jsou převážně tažné. Z tohoto důvodu byl r. 2012 přeřazen do kategorie kriticky ohrožených druhů (IUCN, 2014). Pražská zoo vykazuje skvělé výsledky v chovu těchto dravých ptáků. V chovné sezóně 2013 odchovala 2 mláďata (1 samce, 1 samici) z celkem 7 odchovaných mláďat v Evropě. Další mládě bylo odchováno v zoo Zlín-Lešná (samec). Celkem se tedy ČR podílí na celkovém počtu mláďat r. 2013 v Evropě (EAZA) necelou polovinou. V sezóně 2014 je to rovněž vysoké číslo, více než jedna polovina (celkem 13 mláďat, 3 ze zoo praha, 4 zoo Zlín-Lešná). Zoo Praha také spravuje posledních více než deset let plemennou knihu a od r. 2012 vede i evropský záchovný program na záchranu supa mrchožravého. Pro koordinaci a zvýšení úspěšnosti chovů Evropy je proto důležité sumarizovat data úspěšných chovů a vyhodnotit je s cílem pomoci zlepšit chovy evropských zoologických zahrad. Součástí programu je rovněž reintrodukce supů do volné přírody. Předkládaná diplomová práce je souhrnem vlastního etologického pozorování v zoo Praha, krátkého pozorování zoo Zlín-Lešná, sumarizace dat z jiných evropských zoologických zahrad a zhodnocení chovu celkově, včetně faktorů předcházejících vlastnímu hnízdění, inkubaci vajec a líhnutí mláďat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.