|
|
Krematorium
Hančík, Dominik ; Kacálková, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vypracování projektové dokumentace krematoria v městské části Mařatice u Uherského Hradiště. Novostavba se nachází ve východní části Mařatic a je navrhována v lokalitě, která svým charakterem představuje plochy pro výstavbu veřejných pohřebišť a souvisejících služeb. Navržená novostavba krematoria bude samostatně stojící, částečně dvoupodlažní a částečně podsklepená stavba. Objekt bude svou funkcí plnit požadavky na sakrální stavbu. Objekt je založen na základových pasech z prostého betonu lokálně doplněna o základové patky v místě nosných železobetonových sloupů. Stavba je členěna na tři základní sekce, které jsou rozděleny dle své funkce na sekci spojenou s vykonáváním posledního rozloučení, sekci sloužící k provádění kremace a sekci administrativní. Novostavba je řešena jako částečně dvoupodlažní a částečně podsklepený objekt s dominantní vystupující částí, která má za úkol pomyslně představit dlouho cestu rozdělující dva rozdílné světy. Část částečného podsklepní je navržena s ohledem na možnost vytvoření samostatných parkovacích prostor pro zaměstnance krematoria. První nadzemní podlaží představuje stěžení část celé novostavby a v této úrovni je navržen veškerý provoz. Částečné druhé nadzemní podlaží je situováno v SEKCI A – tedy v prostorách, které slouží ke konání posledních rozloučení. Toto podlaží je navrženo s ohledem na vzrůstající tendenci doprovázení těchto pietních aktů živou kapelou. Konstrukčně je objekt řešen jako klasická zděná stavba v úrovni 1NP – částečně podsklepení je konstrukčně tvořeno tvarovkami ztraceného bednění. Stropní konstrukce bude provedena v kombinaci jako těžká monolitická železobetonová stropní deska doplněna o předepnuté stropní panely Spiroll. Střešní konstrukce celého objektu je řešena za pomoci extenzivních plochých střech v několika výškových úrovních. Tyto konstrukce jsou navrženy se spádem 3%. Venkovní fasáda navržené novostavby bude tvořena třemi odlišnými materiály. Jednotlivý druh použitých fasádních materiálů se odvíjí od jednotlivých sekcí novostavby. První typ fasády je řešen typem provětrávané konstrukce opláštěn dřevěným obkladem druhu Rhombus z modřínového dřeva. Druhý typ fasády je opět zvolen typu provětrávané konstrukce s opláštěním z plechových velkoformátových šablon s charakterem falcovaného plechu. Třetí typ fasády je poté řešen probarvenou pastovitou silikátovou omítkou v bílé barvě.
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Skoblík, Jiří (oponent)
Práce ukázala, že Církve československá (husitská) se od okamžiku svého vzniku jasně přiklonila k pohřbu žehem. Stala se průkopnicí a nejvýznamnějším propagátorem pohřbu žehem. CČS byla investorem a provozovatelem nejrozsáhlejší sítě kolumbárií v Československu. Dále bylo prokázáno, že postoj CČS(H) ke konkrétní podobě pohřebních obřadů nebyl statický, ale dynamický a zrcadlil její vývoj a posun v teologických důrazech u jednotlivých teologů CČS(H). Přes počáteční období silně ovlivněné liberalismem a balancováním na hraně unitářství a svobodných církví, se díky obratu v teologii CČS v druhé polovině čtyřicátých let 20. století upevnil biblicismus a CČS revidovala i svůj odmítavý postoj k starocírkevním dogmatům a navrátila se k tradičnější teologii. To ochránilo teologii CČS(H) před nástrahami přehnaného, vyprázdněného liberalismu a vlivu myšlení "svobodných" církví a umožnilo CČSH zůstat v logických hranicích pohřebního obřadu s tradičním členěním, jak tomu bylo od počátku a nevydat se cestou svévolného experimentování s podobou pohřebních obřadů. Celkově lze říct, že současná CČSH si pod vlivem teologie Zdeňka Trtíka a Zdeňka Kučery začíná uvědomovat význam a nadčasovost křesťanské tradice a chápe svůj historický úkol, ne ve vytvoření nové věrouky, ale ve schopnosti přetlumočit evangelium pro...
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské). Pro hlubší pochopení specifik Církve československé (husitské) jí zasazuji do dobového a místního kontextu, ve kterém vznikla. Práce prozkoumá dobový postoj společnosti a Církve československé (husitské) ke kremaci. Následně se zaměřuje na praxi Církve československé (husitské) i jejího teologického a pastoračního ukotvení a zkoumá teologická východiska jednotlivých období a teologů Církve československé (husitské) ve vztahu k tématu práce. Vycházím z teze, že postoj Církve československé (husitské) k otázce pohřbívání a pohřebních obřadů nebyl statický, procházel vývojem, a to jak v nahlížení na smrt a funkci pohřebních obřadů, tak zejména ve vývoji praktické podoby pohřebních obřadů a to s ohledem na teologické směřování jednotlivých teologů CČS(H) a teologických proudů v církvi. Tuto dynamičnost považuji za zvláště markantní, zejména s ohledem na obvyklou stabilitu těchto postojů u jiných denominací. Domnívám se, že tento dynamický vývoj byl a je vlastní CČS(H) a nebyl inspirován přebíráním teologických konceptů a praxe jiných denominací. Mám za to, že CČS(H) je v tomto ohledu zcela specifická a tato dynamika je jí vlastní. Práce se dále zabývá popisem jednotlivých pohřebních agend, jak oficiálních, tak...
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské). Pro hlubší pochopení specifik Církve československé (husitské) jí zasazuji do dobového a místního kontextu, ve kterém vznikla. Práce prozkoumá dobový postoj společnosti a Církve československé (husitské) ke kremaci. Následně se zaměřuje na praxi Církve československé (husitské) i jejího teologického a pastoračního ukotvení a zkoumá teologická východiska jednotlivých období a teologů Církve československé (husitské) ve vztahu k tématu práce. Vycházím z teze, že postoj Církve československé (husitské) k otázce pohřbívání a pohřebních obřadů nebyl statický, procházel vývojem, a to jak v nahlížení na smrt a funkci pohřebních obřadů, tak zejména ve vývoji praktické podoby pohřebních obřadů a to s ohledem na teologické směřování jednotlivých teologů CČS(H) a teologických proudů v církvi. Tuto dynamičnost považuji za zvláště markantní, zejména s ohledem na obvyklou stabilitu těchto postojů u jiných denominací. Domnívám se, že tento dynamický vývoj byl a je vlastní CČS(H) a nebyl inspirován přebíráním teologických konceptů a praxe jiných denominací. Mám za to, že CČS(H) je v tomto ohledu zcela specifická a tato dynamika je jí vlastní. Práce se dále zabývá popisem jednotlivých pohřebních agend, jak oficiálních, tak...
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Skoblík, Jiří (oponent)
Práce ukázala, že Církve československá (husitská) se od okamžiku svého vzniku jasně přiklonila k pohřbu žehem. Stala se průkopnicí a nejvýznamnějším propagátorem pohřbu žehem. CČS byla investorem a provozovatelem nejrozsáhlejší sítě kolumbárií v Československu. Dále bylo prokázáno, že postoj CČS(H) ke konkrétní podobě pohřebních obřadů nebyl statický, ale dynamický a zrcadlil její vývoj a posun v teologických důrazech u jednotlivých teologů CČS(H). Přes počáteční období silně ovlivněné liberalismem a balancováním na hraně unitářství a svobodných církví, se díky obratu v teologii CČS v druhé polovině čtyřicátých let 20. století upevnil biblicismus a CČS revidovala i svůj odmítavý postoj k starocírkevním dogmatům a navrátila se k tradičnější teologii. To ochránilo teologii CČS(H) před nástrahami přehnaného, vyprázdněného liberalismu a vlivu myšlení "svobodných" církví a umožnilo CČSH zůstat v logických hranicích pohřebního obřadu s tradičním členěním, jak tomu bylo od počátku a nevydat se cestou svévolného experimentování s podobou pohřebních obřadů. Celkově lze říct, že současná CČSH si pod vlivem teologie Zdeňka Trtíka a Zdeňka Kučery začíná uvědomovat význam a nadčasovost křesťanské tradice a chápe svůj historický úkol, ne ve vytvoření nové věrouky, ale ve schopnosti přetlumočit evangelium pro...
|
|
|
Krematorium v Pardubicích
Kerdová, Lenka ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hnídková, Vendula (oponent)
Hlavní náplní práce je budova krematoria v Pardubicích od architekta Pavla Janáka, která je příkladem národního stylu či tzv. rondokubismu. První část je věnována teoretickým východiskům stylu, navazujícího na předválečný kubismus. V druhé části jsou doloženy dříve uvedené teoretické základy na soutěžních návrzích pardubického krematoria z roku 1919. Následný rozbor vybraných soutěžních projektů a snaha popsat Janákův vývoj od prvního návrhu až po výslednou podobou stavby tvoří hlavní přínos práce. Nechybí ani kapitola o proměně názorů na krematorium, doplněná o část věnující se samotné myšlence kremace, která má za cíl představit stavbu v širším dobovém sociálním kontextu. Klíčová slova krematorium, Pardubice, Pavel Janák, rondokubismus, národní styl, kremace
|
|
|
Dědické řízení se zaměřením na vybranou problematiku výdajů v právní teorii a praxi
Kroupová, Michaela ; Pikola, Pavel (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dědického řízení se zaměřením na vybranou problematiku výdajů v právní teorii a praxi. Nejmarkantnější změny v rámci dědického práva se uskutečnily 1. 1. 2014. Tímto dnem vstoupil v účinnost Nový občanský zákoník. V rámci pohřebnictví je velmi významná novela zákona o pohřebnictví, jenž je momentálně v průběhu schvalování.
Smrt je nedílnou součástí života každého z nás. Každý z nás někdy zemře, což bychom si měli uvědomit a myslet na své poslední rozloučení. Dědické řízení je velmi rozsáhlý a složitý proces. V případě, kdy není nikdo, kdo by byl ochotný vypravit pohřeb, přijde na řadu sociální pohřeb. Tyto pohřby vypraví obec, ve které došlo k úmrtí. Tělo zemřelého se nejčastěji zpopelňuje a umístí na nejbližší místo k tomu určené. Avšak v některých případech obec šetří a nechává si dokonce urny na úřadě. Pohřeb je vystrojen s vynaložením co nejnižších výdajů. Analytická část se zaměřuje především na sociální pohřby a s nimi spojené výdaje ve vybraných městech České republiky: Českém Krumlově, Říčanech a Šternberku. Následně je provedena analýza počtu sociálních pohřbů společně s výdaji ve vybraných městských částech Prahy. Bohužel ne ve všech, jelikož údaje poskytly pouze některé městské části. Sociální pohřeb se neprovádí pouze v případě, kdy pozůstalí nemají finanční prostředky. Sociální pohřeb proběhne i v případě, kdy rodina odmítne vystrojit pohřeb z nejrůznějších důvodů. Jednou z možností pro osoby bez finančních prostředků, by mohl být pohřeb svépomocí. Ovšem pohřeb svépomocí je velmi náročná a sporná problematika. Pohřební služby o pohřbech svépomocí nechtějí ani slyšet, jelikož by jim ubylo práce.
|
|
|
Ke změnám ve způsobech pohřbívání v ČR v posledních desetiletích
KADLECOVÁ, Hana
Práce se zabývá změnami ve způsobech pohřbívání v ČR v posledních desetiletích. Je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část stručně shrnuje vývoj v oblasti pohřbívání od doby první republiky do současnosti (součástí jsou i rozhovory s pamětníky). Dochází k závěru, že k určitým změnám v oblasti pohřbívání došlo a to především v oblasti přístupu k pohřebním obřadům. Samotné dva základní způsoby pohřbívání (uložení do země, kremace) se změnily jen málo. Nově se objevily pohřby bez obřadu. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření. Respondenti (kněží, jáhni, pracovníci pohřebních služeb a krematorií) odpovídají na otázky spojené se změnami v přístupu ke smrti a pohřbívání v posledních letech. V závěru práce jsou výstupy z teoretické části konfrontovány s výsledky dotazníkového šetření. Obě části práce (teoretická i praktická) potvrzují, že tím, co se v posledních desetiletích změnilo v oblasti pohřbívání nejvíce, je přístup lidí. Respondenti pak kriticky poukazují na stav dnešní morálky, úpadek úcty k zemřelým a tabuizaci smrti.
|
host ::
RSS.