Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Extrakce krajinných prvků z dat dálkového průzkumu
Ferencz, Jakub ; Kalvoda, Petr (oponent) ; Hanzl, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá klasifikačními metodami pro automatickou detekci různých krajinných prvků z kombinace snímků vysokého rozlišení a LiDAR dat. Hlavním cílem je představit další možnou metodu zpracování pro volně přístupná data, která může nahradit tradiční mapování pro specifické aplikace. Klasifikace snímků je metoda, která dělí snímek do různých kategorií a zajišťuje tak stálý a aktuální monitoring. V dnešní době, s přístupem k novým technologiím a softwarům, je možné postupně nahradit tradiční monitorovací postupy plně automatizovaným procesem, jehož výstupem jsou přesná a levná data. V tomto projektu je použita objektově orientovaná analýza snímků (OBIA) pro klasifikaci pěti terénních typů z použitých dat. Byl vyvinut a testován automatický klasifikační proces, který poskytuje 88 % úspěšnost správného přiřazení terénního typu. Následně, přenosnost tohoto postupu byla testována v jiné lokalitě s podobným úspěchem - přesnost správného přiřazení byla 87 %. Závěr práce se zabývá problémy, které se vyskytly v průběhu tvorby tohoto klasifikačního postupu a nastiňuje další varianty, které by bylo možné použít pro zlepšení celého procesu.
Vliv antropogenních aktivit na krajinné prostředí
Doležalová, Pavla
Tato bakalářská práce s názvem „Vliv antropogenních aktivit na krajinné prostředí“ je vypracována pomocí literární rešerše. Obsahuje souhrn teoretických poznatků zaměřených na vliv zemědělské činnosti na krajinu a možnosti zmírnění negativních vlivů způsobené zemědělstvím. Součástí práce je také vyhodnocení zemědělského podniku Agrosumak a.s., sídlícího v Moravskoslezském kraji v obci Suchdol nad Odrou. Byl proveden terénní průzkum vybraných pozemků s výměrou nad 30 ha. Hlavním úkolem této práce je navržení optimalizací všech těchto pozemků za pomoci protierozních a krajinotvorných prvků. Výsledkem práce je zlepšení krajinné struktury a zmenšení výměr pozemků tak, aby korespondovaly s nařízením vlády o pěstování monokultury na maximálně 30 ha půdy.
Vývoj rozptýlené zeleně v závislosti na zavedení nástrojů zemědělské politiky a politiky ochrany přírody a krajiny
Vlnová, Lucie ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Rozptýlená zeleň neodmyslitelně patří ke krajině České republiky. Typická je zejména pro zemědělskou krajinu, která prošla během posledního století velkými změnami, možná nejhlubšími za celé tisíciletí. Práce se zaměřuje na hodnocení stavu rozptýlené zeleně od 50. let po současnost. V tomto období vlivem započaté kolektivizace došlo ke scelování pozemků do velkých půdních bloků, rozorávání mezí a rušení krajinných prvků, které narušilo ekologickou rovnováhu v krajině. Stále více byly upřednostňovány produkční funkce zemědělství. Tento intenzivní způsob hospodaření se však výrazně změnil po roce 1989 s přechodem na tržní hospodářství, kdy intenzita zemědělské výroby poklesla a řada méně produktivních ploch byla opuštěna. Zároveň byla přijata moderní legislativa chránící významné krajinné prvky a rozptýlenou zeleň. Na počátku nového tisíciletí vstoupila Česká republika do Evropské unie, což přineslo změnu nástrojů politiky ochrany životního prostředí a také politiky zemědělské. Práce se snaží najít odezvu stavu rozptýlené zeleně na tyto významné vnější faktory podrobnou analýzou všech prvků rozptýlené zeleně na jednom studijním území. Konkrétně srovnávám počet bodové, počet a délku liniové a počet, rozlohu a obvod plošné rozptýlené zeleně mezi roky 1953, 1989, 1998 a 2009. Využila jsem pro to letecké...
Vliv zaniklých krajinných prvků na půdní vlastnosti
Matějovský, Jiří ; Zádorová, Tereza (vedoucí práce) ; Luděk, Luděk (oponent)
Meze jsou prvkem dotvářejícím krajinnou strukturu. Svým působením ovlivňují půdní vlastnosti. Tato práce se zaměřuje na posouzení míry vlivu zaniklých krajinných prvků na současné půdní vlastnosti. Zájmové území pro provedení výzkumu se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Příbram. Zájmová plocha o rozměrech 33 ha, je v současné době obhospodařována jako jeden velký celek, bez jakýchkoliv mezí. Meze se však na území vyskytovaly, byly zrušeny při scelování menších pozemků. Posouzení míry vlivu na půdní vlastnosti proběhlo zejména se zaměřením na hloubku půdy, stratigrafii profilu a obsah organického uhlíku v půdě. Na základě lokalizování míst dřívějšího výskytu mezí byly vybrány čtyři z nich a kolmo na ně vedly transekty, kde probíhal odběr vzorků vždy po dvou metrech vzdálenosti pro další laboratorní analýzy. Nejhlubší půdy stejně jako největší procentní zastoupení organického uhlíku bylo zaznamenáno v místech původního výskytu mezí. Místa nad mezemi nevykazovala významně lepší půdní vlastnosti, naopak u míst pod mezemi byly zaznamenány hlubší půdy a zvýšený obsah organického uhlíku. Tato zjištění potvrdila význam mezí a jejich schopnost ovlivňovat půdní vlastnosti.
Analýza území pro potřeby vyhotovení komplexní pozemkové úpravy
Vávrová, Kateřina ; Kottová, Blanka (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá detailní analýzou dostupných podkladů pro zájmové území, kterým je katastrální území Malý Bor v okrese Klatovy, jež následně slouží jako významný podklad pro samotný proces provádění komplexní pozemkové úpravy. Součástí je i vlastní terénní průzkum. V první části jsou podrobně popsány a vysvětleny jednotlivé pojmy týkající se samotné krajiny, pozemkových úprav a pro ně důležitých podkladů. V další části je vymezeno zkoumané území a charakterizováno z hlediska historického, typologického, geomorfologického, geologického, klimatického, hydrologického, fytogeografického a geobiocenologického. Následuje popis dostupných podkladů a hospodářského využití krajiny. Díky všem těmto dostupným podkladům byly vytvořeny jednotlivé analýzy, jež vedou ke zhodnocení cestní sítě, ohroženosti pozemků vodní či větrnou erozí, situace v oblasti ochrany přírody a krajiny, vodohospodářských opatření a krajinné zeleně. Vše je doplněno poznatky z terénního šetření a vlastní fotodokumentací. Z těchto poznatků vychází pak i jednotlivá doporučení či upozornění, sloužící jako připomínky v případě provádění komplexní pozemkové úpravy.
Liniové krajinné prvky a biodiverzita drobných zemních savců v zemědělské krajině
MARŠÁLEK, Martin
Anotace: Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou vlivu liniových krajinných prvků a heterogenity krajiny na biodiverzitu a populační dynamiku drobných zemních savců (DZS) v zemědělské krajině jižních Čech. Teoretická část obsahuje úvod do nauky o krajině, historickou analýzu vývoje krajinných struktur v zájmové oblasti a shrnuje dosavadní poznatky o životních nárocích zjištěných druhů DZS. Praktická část si klade za cíl porovnání biodiverzity DZS ve třech různých biotopech za použití metody zpětných odchytů. Tato diplomová práce navazuje na metodiku použitou v bakalářské práci v roce 2013. Data získaná v průběhu vegetačních sezón 2013 a 2015 byla vyhodnocena a výsledky byly porovnány. V obou sezónách proběhly shodně tři třídenní odchyty DZS, v každém ze tří studovaných biotopů byla položena linie 30 pastí ve vzdálenosti 5 metrů. U chycených zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodidla a přibližný věk. V sezóně 2013 bylo v lokalitě Opatovice odchyceno celkem 60 jedinců DZS tří druhů (myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus a hraboš polní Microtus arvalis). V roce 2015 bylo odchyceno v téže lokalitě 444 jedinců DZS. Jednalo se o druhy myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus, hraboš polní Microtus arvalis a myšice lesní Apodemus flavicollis. Celkové počty DZS se mezi lety 2013 a 2015 statisticky významně lišily (Wilcoxonův párový test, Z = 2,66; p = 0,008). Jednotlivé linie se statisticky významně lišily v abundanci odchycených DZS jak v roce 2013 (Chí-Kvadr. = 114,1; s. v. = 2; p < 0, 0001), tak i v roce 2015 (Chí-Kvadr. = 346,96; s. v. = 2; p < 0,0001). Nejvyšší druhová diverzita i abundance byla opakovaně prokázána v liniovém krajinném prvku (aleji).
Hodnocení estetiky krajiny
Janečková, Eva
Diplomová práce se zabývá estetickou hodnotou krajiny a tím, jak lidé krajinu vnímají. Přehled literatury obsahuje objasnění základních pojmů, souhrn teoretických i praktických poznatků, předkládá výsledky zahraničních výzkumů, které zachycují základní přístupy k hodnocení krajiny. Praktická část obsahuje výsledky sociologického průzkumu, který měl za cíl zjistit vizuální preference široké veřejnosti na krajinu a krajinné prvky. Ve výzkumu byly kromě jiného hodnoceny fotografie různých krajinných scenérií z tří oblastí České republiky (Beskydy, Pálava a Moravský kras). Výsledky dotazníkového šetření jsou přehledně shrnuty v podobě tabulek, tabulek s grafickým prvkem a slovně okomentovány. Bylo také zjištěno, jaké krajinné prvky považují lidé za důležité zachovat pro budoucí generace a jaké hrozby pro současnou krajinu jsou považovány za nejvážnější.
Extrakce krajinných prvků z dat dálkového průzkumu
Ferencz, Jakub ; Kalvoda, Petr (oponent) ; Hanzl, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá klasifikačními metodami pro automatickou detekci různých krajinných prvků z kombinace snímků vysokého rozlišení a LiDAR dat. Hlavním cílem je představit další možnou metodu zpracování pro volně přístupná data, která může nahradit tradiční mapování pro specifické aplikace. Klasifikace snímků je metoda, která dělí snímek do různých kategorií a zajišťuje tak stálý a aktuální monitoring. V dnešní době, s přístupem k novým technologiím a softwarům, je možné postupně nahradit tradiční monitorovací postupy plně automatizovaným procesem, jehož výstupem jsou přesná a levná data. V tomto projektu je použita objektově orientovaná analýza snímků (OBIA) pro klasifikaci pěti terénních typů z použitých dat. Byl vyvinut a testován automatický klasifikační proces, který poskytuje 88 % úspěšnost správného přiřazení terénního typu. Následně, přenosnost tohoto postupu byla testována v jiné lokalitě s podobným úspěchem - přesnost správného přiřazení byla 87 %. Závěr práce se zabývá problémy, které se vyskytly v průběhu tvorby tohoto klasifikačního postupu a nastiňuje další varianty, které by bylo možné použít pro zlepšení celého procesu.
Plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav v k.ú. Hrubá Vrbka
Seidlová, Nikol
Tato diplomová práce slouží jako podklad pro standardizovaný plán společných zařízení ke komplexním pozemkovým úpravám v katastrálním území Hrubá Vrbka. Jedná se o posouzení aktuálního stavu řešeného k. ú., tedy analýzu přírodních podmínek, hospodářského využití území, dopravní sítě a stávající ochrany půdy, zjištění poměrů v oblasti vod, vyhodnocení podkladů z katastru nemovitostí a z územně plánovací dokumentace a projektové dokumentace, již pro tuto oblast zpracované. Plán společných zařízení (dále uváděn jako PSZ) slouží jako prostředek ke snížení rizika větrné a vodní eroze, zlepšení dostupnosti jednotlivých pozemků a tím i zvýšení stability a lukrativity krajiny. Výsledkem této diplomové práce je zjištění aktuálního stavu jednotlivých krajinných prvků a celkového uspořádání k. ú. Hrubá Vrbka, vymezení nedostatků a návrh nových prvků či opatření vedoucí ke zlepšení jejich stavu. Cílem je vytvoření nového PSZ pro budoucí realizaci komplexních pozemkových úprav.
Krajina na pomezí CHKO Beskydy (Vizovická vrchovina vs. Javorníky): srovnání historického a současného využití krajiny
Babicová, Jarmila
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem historického a současného působení člověka na krajinu Valašské Polanky. Změny krajiny jsou hodnoceny pomocí historických map a podkladů srovnáním se současností. Dále byly vybrány segmenty z části území patřící do CHKO (Javorníky) a mimo tuto oblast (Vizovické vrchy) k podrobnějšímu zkoumání, které byly mapovány z hlediska biotopů. Mapovanými plochami jsou části hospodářství vybraných zemědělských subjektů, v tomto případě se jedná o extenzivně využívané pastviny. Na těchto plochách byly mapovány segmenty, které byly rozčleněny do několika kategorií krajinných prvků (mokřad, přihrazený okraj lesa, rozptýlená zeleň). Na základě získaných poznatků pak byl vytvořen soubor opatření pro tyto prvky. Práce mimo jiné obsahuje i možnosti využití dotačních titulů v zemědělství.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.