|
|
Zhodnocení mléčné užitkovosti kozy bílé krátkosrsté ve vybraném chovu
ČECHOVÁ, Pavla
Kozy se v současné době v České republice chovají za účelem produkce mléka a masa. Kozí mléko je cennou potravinou, a proto se o něj neustále zvyšuje zájem. Cílem této práce bylo zhodnocení mléčné užitkovosti u plemene koza bílá krátkosrstá ve vybraném chovu. Tato práce byla zaměřena na dojivost, množství tuku, bílkovin a laktózy v kozím mléce. Získaná data z kontroly užitkovosti byla srovnána s celorepublikovými průměry a s literaturou. Průměrná mléčná užitkovost na vybrané farmě byla vyšší ve srovnání s celorepublikovými průměrnými hodnotami mléčné užitkovosti u kozy bílé krátkosrsté. Dále byly zjištěny i patrné rozdíly v obsahu tuku a bílkovin, naopak v obsahu laktózy žádné rozdíly zjištěny nebyly. K vyhodnocení sloužila data z kontroly užitkovosti z let 2016 - 2018. Veškerá získaná data byla zpracována v Microsoft Excel.
|
|
|
Etologické pozorování životních projevů kozy bílé krátkosrsté
Šebestová, Marie
ABSTRAKT Tato práce se zabývá etologickým chováním bílé kozy krátkosrsté. V úvodu práce se nachází informace o početních stavech koz v ČR, historický vývoj etologie jako vědního oboru včetně rozdělení a také možnosti etologického pozorování, zapisování poznatků a etologických testů. Jsou zde popsány základní typy chování zvířat a welfare, společně s etologickým chováním koz, taxonomické zařazení a domestikace. Hlavní část práce se konkrétně věnuje etologickému pozorování kozy bílé krátkosrsté. Toto pozorování bylo zaměřeno na odlišnost aktivity kůzlat a dospělých koz. Nejčastějšími pozorovanými životními projevy u obou sledovaných skupin bylo pasení a chůze po pastvě za účelem vyhledávání chutnějších rostlin. V menším množství se objevovaly aktivity typu přežvykování v leže a odpočinek, kterému věnovaly více času kozy, zatím co kůzlata se více věnovala sociálnímu kontaktu v podobě her a okusování kůry stromů a jiných předmětů. Nejméně se jak kozy, tak i kůzlata věnovaly pití a močení/kálení.
|
|
|
Analýza užitkovosti v ekologickém chovu koz
Berková, Veronika
Cílem diplomové práce byla analýza mléčné užitkovosti na konkrétní ekologické farmě s chovem koz. Mléčná užitkovost byla sledována a vyhodnocována za kontrolní období 2015-2017. Data byla získávána z kontrol užitkovosti prováděné SCHOK a z vlastní evidence farmy. Bylo hodnoceno 526 koz plemene bílá krátkosrstá s užitkovostí 760,08 kg mléka za normovanou laktaci o tučnosti 3,4 % v roce 2017, na farmě byl zaznamenán trend nárůstu mléčné užitkovosti od roku 2015, kdy užitkovost dosahovala 627,77 kg mléka o tučnosti 3,02%, tento trend byl statisticky vysoce průkazný (P<0,01), stejně jako obsah bílkovin (%) v mléce, který se za stejné období snížil z 2,97 % na 2,73 %. Dále bylo hodnoceno 184 koz na 1. laktaci a 177 koz na 2. laktaci patřících do 16 ti linií podle otce. Tyto linie byli mezi sebou v jednotlivých ukazatelích mléčné užitkovosti porovnávány. V obsahu laktózy (%) dominovala linie Krasus (4,83 %), která vykazovala statisticky průkazný rozdíl (P<0,05) k linii Molch a Emil, jejichž obsah laktózy byl nejnižší (4,51 % a 4,53 %). Na 2. laktaci bylo provedeno hodnocení počtu SB v mléce, kdy průměrná hodnota sledované skupiny byla 1573,12 tis SB/ml. Největšího počtu SB bylo naměřeno u linie Bera (4437,17 tis SB/ml), u které byla zjištěna statistická průkaznost (P<0,05) s liniemi Bernd (758,5 tis SB/ml), Curt (858,42 tis SB/ml), Zub (444,24 tis SB/ml) a Zuzek (696,77 tis SB/ml), které dosahovaly nejnižších hodnot. V ostatních sledovaných parametrech mléčné užitkovosti vykazovali linie na obou laktacích mezi sebou patrné rozdíly v dosažených hodnotách, avšak nebyly statisticky prokázány.
|
|
|
Vyhodnocení úrovně mléčné užitkovosti v chovu koz na farmě Bílsko
MAJTÁNOVÁ, Lenka
Cílem práce je vyhodnotit úroveň mléčné užitkovosti koz na ekologické farmě Bílsko. Byla provedena analýza vybraných vlivů působících na mléčnou užitkovost koz, především kvalita a kvantita krmiva a věková strukturu stáda. Pro vyhodnocení mléčné užitkovosti byl použit soubor dat z prvotní chovatelské evidence v letech 2012 až 2016. V těchto letech byl zaznamenán nárůst mléčné užitkovosti na farmě. Mléčná užitkovost v roce 2012 byla 417 kg, v roce 2013 437 kg, v roce 2014 555 kg, v roce 2015 633 kg a v roce 2016 648 kg. Součástí práce je také vyhodnocení obsahu mléčných složek mléka, což jsou tuk, bílkoviny a laktóza. V roce 2012 byly zjištěny hodnoty tuku 3,88 %, bílkovin 13 % a laktózy 4,4 %. V roce 2013 jsou hodnoty tuku na 3,29 %, bílkoviny 3,23 % a laktózy 4,4 %. V roce 2014 jsou hodnoty tuku 3,26 %, bílkoviny 3,17 % a laktóza 4,4 %. V roce 2015 došlo ke snížení obsahu tuku na 2,79 % a snížení obsahu bílkovin na 2,98 %, laktóza má 4,5 %. V roce 2016 došlo opět ke snížení obsahu tuku na 2,53 % a snížení obsahu bílkovin na 2,83 %, hodnota laktózy vzrostla na 4,71 %. Výsledky mléčné užitkovosti vybraného stáda byly porovnány s celorepublikovými daty. Na základě zjištěných údajů bylo v závěru navrženo opatření vedoucí ke zvýšení úrovně mléčné užitkovosti. Jde především o snížení stavu zvířat, vyřazení starých zvířat z chovu a zlepšení krmné dávky.
|
|
|
Vliv zkrmování lněného semínka na kvalitu mléčného tuku koz
Malá, Kateřina ; Fantová, Milena (vedoucí práce)
Druh podávaného krmiva, jeho kvalita, forma úpravy a technika krmení ovlivňují složení a kvalitu mléka. Podíl složek mléka je velmi proměnlivý v závislosti na výživě a zdravotním stavu jedince. K největším změnám dochází v obsahu mléčného tuku. Mléčný tuk je zodpovědný za přirozenou chuť mléka. Ovšem z hlediska moderního světa a zdraví lidí, jsou nasycené mastné kyseliny obsažené v mléčném tuku považovány za negativně působící složky s následným vznikem kardiovaskulárních onemocnění a vzniku atherosklerózy u lidí. V současné době tedy roste poptávka po nenasycených mastných kyselinách v mléce, jakožto zdraví prospěšné variantě. Z tohoto důvodu je snaha ovlivňovat složení nebo obsah mastných kyselin v mléce dojných zvířat. Jedním ze způsobů jak významně zvýšit obsah žádoucích MUFA a PUFA kyselin v mléčném tuku je použití olejů nebo semen olejnin v krmné dávce. Velice pozitivní vliv má lněné semínko, které mimo jiné obsahuje vysokou hladinu kyseliny linolenové.
Cílem této práce je provést a vyhodnotit analýzu mléčného tuku u koz, které jsou přikrmovány lněným semínkem v extrudované formě v porovnání s kontrolní skupinou koz bez příkrmu. Lze předpokládat, že zkrmování lněného semínka zvýší obsah mléčného tuku, včetně omega-3 a omega-6 mastných kyselin.
|
|
|
Vliv plemene a skladování na kvalitu kozího mléka
Hončíková, Barbora ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem diplomové práce bylo v teoretické části zpracování literární rešerše shrnující současné poznatky o složení, fyzikálně-chemických, technologických a senzorických vlastnostech a kryostabilitě kozího mléka včetně porovnání charakteristik mléka plemen využívaných k jeho průmyslové i faremní produkci.
Kozí mléko má vysokou nutriční a terapeutickou hodnotu. Je stejně jako mléko kravské vhodné ke zpracování v mlékárenském průmyslu. I přes tradiční spotřebu kravského mléka v České republice vzrostl v poslední době u domácích spotřebitelů zájem také o kozí mléčné výrobky. Hlavními plemeny chovanými v České republice pro mléčnou produkci jsou koza bílá krátkosrstá a koza hnědá krátkosrstá.
V praktické části diplomové práce bylo provedeno porovnání mléka 2 nejvíce zastoupených mléčných plemen v České Republice, kozy bílé a hnědé krátkosrsté, s raritním plemenem kozy girgentánské. Na mléku bílé a hnědé krátkosrsté kozy byl také stanoven vliv délky skladování (0, 1, 2, 3, 4, 8, 12, 16 týdnů) ve zmrazeném stavu na jeho technologickou jakost. Charakterizovány byly vybrané hlavní složky (sušina, tukuprostá sušina, tuk, laktóza, hrubé bílkoviny a kasein), minoritní složky (kyselina citronová, močovina, volné mastné kyseliny, frakce mastných kyselin), fyzikálně-chemické vlastnosti (hustota, bod mrznutí, titrační kyselost), technologické vlastnosti (syřitelnost, fermentabilita, termostabilita) a u čerstvé suroviny též senzorická shodnost a přijatelnost.
Bylo zjištěno, že mléko koz girgentánských obsahuje statisticky významně (p < 0,05) nejvyšší množství sušiny, tuku a laktózy. Nejvíce hrubých bílkovin (p < 0,05) bylo naopak zaznamenáno u mléka kozy hnědé krátkosrsté H1. Tato mléka byla také nejlépe syřitelná (p < 0,05), avšak nejhůře senzoricky přijatelná kvůli silné kozí vůni a chuti. Při skladovacím testu mléka kozy bílé a hnědé krátkosrsté byl zaznamenán statisticky významný negativní (p < 0,05) vliv uchování ve zmrazeném stavu pouze na syřitelnost, což lze vysvětlit negativními změnami v konformaci bílkovin, zejména kaseinu.
|
|
| |
host ::
RSS.