Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Institut stížnosti podle správního řádu
Adamec, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Shrnutí - Institut stížnosti podle správního řádu Rigorózní práce se zabývá problematikou zvláštního druhu stížnosti, kterým je stížnost proti určitému chování či postupu ve veřejné správě. Autor této práce stížnost obecně definuje jako individuální podání stěžovatele směřující k dosažení nápravy jím spatřovaných nedostatků. Prvek individuálnosti tento typ podání odlišuje od petic, pro které je naopak charakteristický zájem společný. Na rozdíl od práva petičního je však právní úprava stížností velmi problematická a nejednotná. Jedná se o pozůstatek dlouhodobě neřešeného stavu, kdy byly stížnosti upraveny kontroverzní vládní vyhláškou z roku 1958, k jejíž vydání tehdejší vláda vůbec nebyla zmocněna a která měla zároveň představovat dočasné provizorium. I přes pozdější polemiky ohledně její platnosti a závaznosti byla zrušena až k 1. lednu 2006, a to relativně bez náhrady. Do této doby docházelo k úpravě stížností v řadě zvláštních zákonů, ale obecná úprava scházela. Změnu měl přinést současný správní řád, který sice v původním vládním návrhu s touto úpravou vůbec nepočítal, ale v rámci pozměňovacích návrhů se do jeho textu tato problematika dostala. Ačkoliv by mělo být smyslem každého kodexu sjednocovat právní úpravu, v případě stížností se tomu tak nestalo a současný stav je stále charakteristický svou...
Institut ombudsmana v severní Evropě a jeho srovnání s institucí veřejného ochránce práv v České republice
Kostelecká, Karolína ; Matula, Miloš (vedoucí práce) ; Pěkná, Jitka (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvoření obecného modelu instituce ombudsmana v severní Evropě a jeho srovnání s institucí veřejného ochránce práv v České republice. Práce nejprve představuje teoretický rámec zvoleného tématu, ve kterém přibližuje vymezení pojmů kontrola ve veřejné správě a ombudsman, dále klasifikaci ombudsmanů a historický vývoj této instituce ve vybraných zemích. Na základě provedené analýzy především legislativních úprav ve Švédsku, Finsku a Dánsku vytváří obecný model instituce ombudsmana v severní Evropě, který po srovnání s institucí veřejného ochránce práv přináší doporučení pro českou úpravu. Mezi tato doporučení patří zakotvit institut veřejného ochránce práv v Ústavě České republiky, v zákoně o Veřejném ochránci práv specifikovat požadavky na právní vzdělání osoby ombudsmana nebo rozšířit počet ombudsmanů a rozdělit tak působnost mezi více osob se specializací na určité oblasti činností ombudsmana.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.