|
|
Sledování vybraných parametrů čistírenského kalu
Hirschová, Linda
Tato práce se zabývá hodnocením a charakteristikou parametrů kalu významných pro proces sušení a následné energetické využití. Hlavními sledovanými parametry jsou sušina kalu, obsah spalitelných látek, spalné teplo u primárního, zahuštěného a odvodněného kalu. Okrajově se práce zabývá i hodnocením pH, konduktivity a oxidačně- redukčního potenciálu. Stěžejní je zejména charakteristika odvodněného kalu, který vstupuje do procesu sušení. Sušina odvodněného kalu se pohybovala v rozmezí od 13,5 do 25,7 hm. %. Naměřené hodnoty spalného tepla odvodněného kalu se pohybovali v rozmezí od 10,2 do 17,9 MJ∙kg-1, při vyhodnocení byla pozorována závislost mezi obsahem spalitelných látek a spalným teplem. V hodnocení sledovaných parametrů je zohledněn vliv zastoupení technologie zahuštění (gravitační, stojní) a stabilizace (aerobní, anaerobní) kalu. Část práce se zabývá statistickým vyhodnocením vlivu sezónnosti na sledované parametry kalu.
|
|
|
Měření průtoku povrchových toků chemickou metodou
Burdych, Marek ; Ondovčin, Tomáš (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá měřením průtoku chemickou metodou. Rešeršní část práce podává přehled nejdůležitějších metod měření průtoku v povrcho- vých tocích (Hydrometrická vrtule, plováková metoda, FlowTracker, ADCP, objemová metoda a metoda výpočtu průtoku ze známého množství průřezu koryta toku). Velká část je věnovaná chemické metodě. V druhé části je detailně popsáno terénní měření průtoku chemickou metodou na řece Loděnici a pre- zentovány výsledky. Měření probíhalo na třech lokalitách s použitím pěti kon- duktometrů. Konduktometry byly rozděleny do dvou skupin, přičemž každá skupina měřila v různých vzdálenostech od injektáže. Šestý konduktometr mě- řil pozaďovou hodnotu konduktivity během celého experimentu. Vypočítané hodnoty průtoků jsou porovnány s hodnotami vycházejícího z měření FlowTrackerem a nedalekou vodoměrnou stanicí ČHMÚ. Odchylky průtoků byly interpretovány jako ztráty stopovače na úseku měření. Tyto ztráty jsou v práci odhadnuty. Klíčová slova: hydrologie, povrchová voda, vodní tok, chemická metoda, kon- duktivita, stopovač
|
|
|
Diatoms as bioindicators for tracking freshwater salinization.
Severa, František ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Dobiáš, Jakub (oponent)
Tato práce je zaměřena na vztah rozsivkových (Bacilariophyta) společenstev ke konduktivitě a využití tohoto vztahu k monitorování salinity sladkých vod. Salinita zvyšující se kvůli antropogenním vlivům se v poslední době stala ohrožením pro mnoho sladkovodních habitatů, kvůli nárůstu antropogenních zdrojů solí, jako jsou soli používané na zimní údržbu silnic, odpadní vody nebo hnojiva. Tento problém navíc zhoršuje fakt, že jsou soli koncentrovány zvýšeným odparem spojeným se změnou klimatu. Zasolování ekosystémů má přímý vliv na fyziologické procesy přítomných organismů, a protože schopnost se s tímto stresem vyrovnat se mezi jednotlivými organismy liší je výsledkem také změna společenstva. Tím se může salinita nepřímo podílet na poškození ekosystémových služeb využívaných člověkem. Kromě toho, pro některá využití, jako je zdroj pitné vody nebo vody pro zalévání, je problém již salinita samotná. Stejně jako na ostatní organismy, působí salinita i na rozsivky. Pro ně je to, respektive konduktivita jako zástupná hodnota, dokonce jeden z nejsilnějších vlivů určující složení jejich společenstev. Tento těsný vztah je způsoben různou adaptací jednotlivých druhů lišících se v adaptačních mechanismech jako je tvorba osmolytů, extracelulárních polymerických látek nebo přizpůsobení morfologie. Využití...
|
|
|
Metody kvantifikace vlivu biouhlu na půdní respiraci
Losová, Anežka ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem metod pro posouzení vlivu biouhlu a hnojiva NPK na aktivitu mikroorganismů v půdě prostřednictvím měření půdní respirace. Teoretická část formuluje charakteristiku půdy, vlastnosti a proces výroby biouhlu. Dále je literární rešerše zaměřená na definování a optimalizaci různých metodik využitelných k měření půdní respirace. Experimentální část popisuje nejdříve zvolené fyzikálně-chemické charakteristiky půdy a biouhlu (pH, konduktivita výluhu, kapacita zadržování vody). Pomocí termogravimetrie a elementární analýzy bylo následně pro vzorky půd a biouhlu naměřeno množství organického, anorganického podílu a složení organických prvků (C, H, O, a N). Z provedené literární rešerše byl zvolen dynamický inkubační systém pro posouzení vlivu aplikace biouhlu na míru aktivity půdních mikroorganismů prostřednictvím měření půdní respirace. Vznikající oxid uhličitý se během inkubace sorboval do hydroxidu sodného a následně se jeho množství stanovilo pomocí titrační a konduktometrické metody. Naměřené výsledky obou metod navzájem korelovaly a obě tyto metody jsou tedy vhodné ke stanovení míry půdní respirace. Z experimentálních dat vyplývá, že biouhel má pozitivní účinky na rychlost produkce oxidu uhličitého půdní respirací. Kombinací biouhlu a hnojiva NPK nedošlo k výraznému navýšení účinnosti biouhlu. S ohledem na získané výsledky lze však usoudit, že biouhel, jakožto půdní kondicionér v zemědělství, má velký potenciál podpořit celkovou míru půdní respirace.
|
|
|
Kontrola kvality vod Bílého potoka
Brychtová, Jana
Tato práce je zaměřena na monitorování kvality vod Bílého potoka a získání základních informací, které charakterizují vybrané lokality. Vzorky byly odebírány od října 2012 do září 2013 jednou měsíčně, aby byly zachyceny změny v ročních období. Bylo prováděno měření konduktivity a pH odebraných vzorků ze tří míst pomocí multimetru. Dva měřené úseky byly zvoleny v Přírodním parku Údolí Bílého potoku, třetí srovnávací úsek se nachází mimo Údolí Bílého potoku nedaleko jeho pramene. Měření by měla dokázat výkyvy pH a konduktivity v případě většího přítoku vod ze srážek nebo z tání sněhu. V práci je dále popsán Přírodní park Údolí Bílého potoku s ohledem na vyskytující se chráněné druhy rostlin a živočichů. Také jsou zde popsány metody, principy a význam měření pH a konduktivity. V práci je zpracován přehled zákonů upravujících kvalitu vod a rozdělení toků. V závěru práce je zdůrazněn vlip pH na život ve vodách a význam měření těchto ukazatelů. Cílem práce byl monitoring vybraných úseků toku Bílého potoku pomocí vybraných metod (pH, konduktometrie).
|
|
|
Provozní diagnostika bioplynových stanic
Dokulilová, Tereza
Tato diplomová práce stručně popisuje proces anaerobní fermentace, rozdělení bioplynových stanic a vybrané parametry, které byly sledovány v praktické části. V praktické části byly při laboratorním testování anaerobní fermentace v Celorepublikové referenční laboratoři bioplynových transformací na Mendelově univerzitě v Brně sledovány následující parametry: složení a množství vznikajícího bioplynu, konduktivita, oxidačně redukční potenciál, pH, obsah sušiny, celkového organického uhlíku, celkový obsah dusíku v sušině a poměr C:N ve zpracovávaném materiálu. Výsledky analyzovaných parametrů byly vyhodnoceny, interpretovány a na jejich podkladě byly navrženy možnosti jejich použití pro screeningovou diagnostiku provozních stavů bioplynových stanic.
|
|
|
Dielektrické vlastnosti rostlinných olejů pro elektrotechniku
Spohner, Milan ; Mejzlík,, Miroslav (oponent) ; Mentlík, Václav (oponent) ; Liedermann, Karel (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá analýzou potenciálních ekologicky kompatibilních elektroizolačních kapalin pro elektrotechniku ve vztahu k jejich chemické struktuře. Disertace začíná přehledem současného stavu techniky a nejnovějších trendů v používání syntetických a biologicky odbouratelných přírodních olejů. V experimentální části byly studovány tyto oleje: minerální oleje, řepkový olej, slunečnicové oleje, sójový olej, methyloleát, arašídový olej, MCT olej, bavlníkový olej, ricinový olej, aj. Dielektrické vlastnosti byly měřeny pomocí LRC metru Agilent 4980A včetně dielektrického kapalinového zkušebního přípravku Agilent 16452A a také analyzátorem Novocontrol Alpha-A. Elektrické vlastnosti jsou uvedeny v kmitočtovém rozsahu 10 mHz – 1 MHz v teplotním intervalu 253 K až 363 K. Práce pokračuje studiem vhodnosti jednotlivých olejů pro nižší teploty, včetně vlivu chemické struktury a složení na elektrické vlastnosti.
|
|
|
Diagnostika diafragmového výboje ve vodných roztocích a jeho aplikace pro povrchovou úpravu nanomateriálů
Dřímalková, Lucie ; Brablec, Antonín (oponent) ; Janda,, Mário (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Přesný mechanizmus samotného zapálení výboje v roztocích není dosud znám, ačkoli v posledních několika letech došlo k velkému pokroku a přiblížením, z nichž některá jsou nastíněna v teoretické části práce. Tato práce je rozdělena na dvě experimentální části. První část se zabývá diagnostikou diafragmového výboje v roztocích elektrolytů a druhá část je zaměřena na jeho využití k rozpadu aglomerátů (vyšší homogenizaci distribuce) uhlíkových nanotrubek v roztocích. V experimentu 1 se k diagnostice diafragmového výboje v roztocích elektrolytu používaly tři různě velké reaktory (4 l, 100 ml, 50 ml) s diafragmovou konfigurací. Diagnostika probíhala pomocí časových záznamů proudu a napětí s doplněním synchronizovaných snímků z ICCD kamery, které byly zapojeny do čtyřkanálového osciloskopu. V-A charakteristiku lze popsat pomocí tří dějů probíhajících v roztoku elektrolytu za postupného zvyšování napětí. Za postupného zvyšování napětí v roztoku dochází nejdříve k elektrolýze. Další fáze je tvorba mikrobublin či bublin, která je na křivce charakteristická mírným poklesem nárůstu procházejícího proudu. Prudkým nárůstem procházejícího proudu je zase charakteristická poslední fáze a to výbojová fáze. Vzdálenost elektrod od diafragmy nijak významně neovlivňuje V-A charakteristiku. S vyšším průměrem dírky prochází vyšší proud, což však nemá vliv na počátek generace bublin či zápalné napětí. Čím je tloušťka diafragmy vyšší, tím je potřeba vyšší napětí k počátku generace bublin a následně i k zapálení výboje. Porovnáním napětí počátku generace bublin a zápalných napětí pro PET diafragmy a diafragmy z keramiky nebyl zjištěn žádný zásadní rozdíl. Jedním z nejdůležitějších parametrů je vodivost roztoku elektrolytu. Čím vyšší je vodivost roztoku, tím je potřeba nižší napětí pro počátek generace bublin a také dochází ke generaci výboje při nižším zápalném napětí. Druhá experimentální část je zaměřena na zkoumání vlivu diafragmového výboje na uhlíkové nanotrubky. Pro úpravu uhlíkových nanočástic se používá speciálně navržený reaktor ve tvaru U. Jako elektrolytický roztok je používána vodovodní voda a vodné roztoky organických sloučenin. Výboj je generován pomocí nepulzního stejnosměrného zdroje s napětím v rozmezí 0 – 2,8 kV přiváděným na platinové elektrody umístěné v roztoku elektrolytu. Výsledky měření prokázaly, že diafragmový výboj má pozitivní účinky na rozmotání shluků a aglomerátů uhlíkových nanotrubek. Primární účinek na rozmotání mají pravděpodobně rázové vlny generované výbojem. Ukázalo se, že ošetření plazmatem v katodovém a anodovém prostoru se liší. Ošetření plazmatem v anodovém prostoru má mnohem vyšší účinky než v katodovém. Účinky rozmotání uhlíkových nanotrubek roztoku jsou dlouhodobé a neztrácí svůj efekt ani po několika měsících. Pomocí infračervené spektroskopie nebyly zjištěny žádné významné změny ve struktuře plazmatem ošetřených nanotrubek.
|
|
|
Měření vybraných fyzikálních vlastností odpadních vod z bioplynových stanic
Ondruška, Vojtěch ; Zejda, Vojtěch (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je měření fyzikálních a chemických vlastností odpadních vod z bioplynových stanic. Práce stručně popisuje odpadní vody a jejich vznik. Hlavní část je věnována přípravě experimentu a detailnímu popisu měření vybraných vlastností dostupnými laboratorními metodami. Naměřená data jsou v závěru zhodnocena a porovnána s literaturou. Výsledky této práce mohou být použity pro další vývoj zařízení pro zahušťování odpadní vody z bioplynových stanic nebo jinou vědeckou činnost v oblasti odpadního hospodářství v zemědělském sektoru.
|
|
|
Využití konduktometru LTC pro charakterizaci proudění vody ve vrtech: Umělý vrt a terénní měření
Rodovská, Žaneta ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám metodou ředění označené kapaliny za využití samočinných konduktometrických čidel (Levelogger, firma Solinst). Cílem práce je ověření použitelnosti těchto čidel ke sledování pohybu kapaliny ve vrtech. Pro účely toho výzkumu jsem použila kromě metody ředění s pohybujícím se čidlem také metodu se stabilně umístěnými čidly ve vrtu a čidlo s upravenou geometrií tvaru okolo měřící štěrbiny. Celkově jsem měření uskutečnila na 15 vrtech ve fluviálních sedimentech a 11 vrtech v křídových horninách. Z výsledků měření vyplývá, že nejvyšší rychlosti proudění poskytuje čidlo bez upravené geometrie tvaru. V průměru o 40 - 50 % nižší rychlosti, než pohybující se čidlo, vykazuje způsob měření se stabilně umístěnými čidly ve vrtu. Kombinace měření se stabilně umístěnými čidly a s pohybujícím se čidlem vykazují přibližně o 40 % vyšší rychlosti proudění, než pouze stabilně umístěná čidla ve vrtu. Z dosažených výsledků také vyšlo najevo, že nízké a extrémně pomalé hodnoty rychlosti proudění (přibližně pod 0,02 m/den) jsou schopny změřit pouze stabilně umístěná čidla ve vrtu. Upravená geometrie tvaru pohybujícího se čidla nepřinesla žádoucí výsledky zlepšení vymytí stopovače z měřící štěrbiny.
|
host ::
RSS.