|
|
Struktura odborového tisku v letech 1948-1956
Seemanová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Struktura odborového tisku v letech 1948-1956 se zaměřuje na období od 25. února 1948 - 26. února 1956. Pro objasnění celkového dobového kontextu popisuje první část práce historické reálie s důrazem na politiku. V souvislosti s tímto je zmíněno dění uvnitř Revolučního odborového hnutí (ROH), které se vyvíjelo zcela v souladu s politickým kurzem. Pro úplné dokreslení je taktéž popsána situace v českém tisku, která se odrážela v tisku odborového hnutí. Druhá a třetí část práce se nejprve zaměřuje na celkové fungování odborového tiskového aparátu. To zahrnuje popis organizace řízení tisku, fungování jeho distribuce, propagace a nastíněn je krátce systém jeho archivování. Práce se blíže zabývá fungováním redakcí i samotnými redaktory. Především jsou vyzdviženy osudy dvou redaktorů Františka Dvořáka a Jiřího Síly - osobností, které ve své době udávaly odborovému tisku směr. Podrobněji je taktéž představena problematika dělnických dopisovatelů. Detailněji se zde píše i o dobovém fungování vydavatelství Práce. Čtvrtá část se již zabývá samotnou strukturou tisku odborového hnutí. Tisk je zde rozdělen podle základních charakteristik noviny a časopisy vydávané ÚRO, svazový a sektorový tisk a závodní časopisy. Podrobnější rozbory důležitých titulů je možné nalézt v jednotlivých podkapitolách....
|
|
| |
|
|
Struktura odborového tisku v letech 1948-1956
Seemanová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Struktura odborového tisku v letech 1948-1956 se zaměřuje na období od 25. února 1948 - 26. února 1956. Pro objasnění celkového dobového kontextu popisuje první část práce historické reálie s důrazem na politiku. V souvislosti s tímto je zmíněno dění uvnitř Revolučního odborového hnutí (ROH), které se vyvíjelo zcela v souladu s politickým kurzem. Pro úplné dokreslení je taktéž popsána situace v českém tisku, která se odrážela v tisku odborového hnutí. Druhá a třetí část práce se nejprve zaměřuje na celkové fungování odborového tiskového aparátu. To zahrnuje popis organizace řízení tisku, fungování jeho distribuce, propagace a nastíněn je krátce systém jeho archivování. Práce se blíže zabývá fungováním redakcí i samotnými redaktory. Především jsou vyzdviženy osudy dvou redaktorů Františka Dvořáka a Jiřího Síly - osobností, které ve své době udávaly odborovému tisku směr. Podrobněji je taktéž představena problematika dělnických dopisovatelů. Detailněji se zde píše i o dobovém fungování vydavatelství Práce. Čtvrtá část se již zabývá samotnou strukturou tisku odborového hnutí. Tisk je zde rozdělen podle základních charakteristik noviny a časopisy vydávané ÚRO, svazový a sektorový tisk a závodní časopisy. Podrobnější rozbory důležitých titulů je možné nalézt v jednotlivých podkapitolách....
|
|
|
František Holman: Život jednoho odbojáře, člena odbojové skupiny Brdy - Neliba
Fencl, Radek ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá partyzánskou skupinou Brdy - Neliba a působením Františka Holmana v rámci její organizace. Odbojová skupina Brdy - Neliba vznikla již v roce 1938. Začátek její Činnosti je spojen s Janem Paškem z obce Kvaň. V první fázi, která trvala až do léta 1941, členové této organizace pomáhali materiálně a finančně rodinám zatčených. V červnu 1941 prchá z Prahy na Hořovicko Jaroslav Neliba, kterého přišlo zatknout gestapo kvůli jeho komunistickým aktivitám za první republiky. Byl jedním z obviněných ve špionážní aféře ve Škodových závodech. Neliba se do konce roku 1941 se ukrýval ve Kvani u Josefa Paška, poté s ním navazuje spojení II. ilegální ústřední vedení KSČ, stává se jeho aktivním Členem, ve své odbojové práci pokračuje i ve III ilegálním ústředním vedení KSČ. Buduje kryt u Újezdu, z něhož byla řízena partyzánská Činnost na celém Podbrdsku. V listopadu 1944 byl Jaroslav Neliba zatčen gestapem. V lednu 1945 je zlikvidován újezdský bunkr. Přesné datum úmrtí Jaroslava Neliba není známé, nejspíše byl ubit k smrti na začátku roku 1945. František Holman byl jedním ze Členů hořovické buňky Brdy - Neliba. Spolu se svými spolupracovníky provedl akci mezi Hořovicemi a Berounem, při které bylo zničeno telefonní vedení. V Červenci 1943 byl František Holman zatčen a 19. 5. 1944 v Mnichově popraven.
|
host ::
RSS.