|
Persuazivní funkce a její znakové naplňování v předvolebních spotech pol. stran, které se ve volbách roku 2010 dostaly do PS PČR
Korandová, Michaela ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se ve volbách roku 2010 probojovalo pět politických stran (ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM, VV). Každá z nich měla svůj předvolební spot, který byl šířen televizním vysíláním a neoddělitelně patřil k politické kampani. Tyto mediální produkty jsou předmětem bádání této práce. Cílem je sémiotická analýza jednotlivých subjektů. Práce usiluje o objektivní popis způsobů přenášení výpovědí a konstruování významu ve sděleních spotů. Zkoumání se zaměřuje především na komplexní komunikát klipů, strukturu narativů a uplatňování persuasivní funkce. Rozbor se týká jednotlivých sémiotických systémů, rozčleněných do tří oblastí - vizuální, auditivní a jazykové. Jejich vzájemná harmonie, dominance a substituce představují důležité hledisko při hodnocení kvality komplexního komunikátu. Problematika je také nahlížena z hlediska narativity spotů, přičemž práce obsahuje popis roviny příběhu i diskursu. Zde jsou zahrnuty konkrétní události, postavy a prostředí, druhy výpovědí a specifikace postavení vypravěčů. Deskripce persuasivních jevů a jejich znakového naplňování pak přímo vychází z výše uvedených kritérií. V závěru je uvedeno shrnutí v rámci aspektů, kterými se práce zaobírala.
|
|
Fotografie jako součást komplexního komunikátu ve zpravodajství českých deníků
Jarošincová, Jitka ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Tématem práce je dodržování novinářské etiky ze strany dvou seriózních českých deníků - Mladé fronty DNES a Hospodářských novin, v případě informování veřejnosti prostřednictvím komplexních komunikátů, jejichž součástí je novinářská fotografie. Vzorek výzkumu je omezen na domácí a zahraniční zpravodajství vydávané celostátně. Zkoumaným obdobím je březen 2014. Hodnocenou proměnnou je vztah mezi významy jednotlivých složek daných komunikátů (titulku, popisku, snímku a souvisejícího článku), které by - protože se všechny podílí na výstavbě společného smyslu sdělení, jež má být věrným obrazem skutečnosti - měly vůči sobě vykazovat princip harmonie a substituce. Výzkumné jednotky jsou analyzovány pomocí sémiotické analýzy na úrovni denotace a konotace. K výkladu jednotlivých znaků jsou použity znalosti sociální a vizuální sémiotiky, sémantiky a pragmatiky. V závěru je výzkum porovnán se zjištěními bakalářské práce Magdy Polmanové, která se zabývala téměř stejným tématem na stejném materiálu, avšak z roku 2011. Výsledkem mého výzkumu jsou zjištění, kolikrát došlo v daném období k uveřejnění nekoherentních komplexních komunikátů, jak se jejich počty lišily mezi danými periodiky, jak se jejich množství změnilo od roku 2011, jaké vzorce vztahů mezi sebou jednotlivé složky vykazovaly, jaké principy...
|
|
Persuazivní funkce a její znakové naplňování v předvolebních spotech pol. stran, které se ve volbách roku 2010 dostaly do PS PČR
Korandová, Michaela ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se ve volbách roku 2010 probojovalo pět politických stran (ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM, VV). Každá z nich měla svůj předvolební spot, který byl šířen televizním vysíláním a neoddělitelně patřil k politické kampani. Tyto mediální produkty jsou předmětem bádání této práce. Cílem je sémiotická analýza jednotlivých subjektů. Práce usiluje o objektivní popis způsobů přenášení výpovědí a konstruování významu ve sděleních spotů. Zkoumání se zaměřuje především na komplexní komunikát klipů, strukturu narativů a uplatňování persuasivní funkce. Rozbor se týká jednotlivých sémiotických systémů, rozčleněných do tří oblastí - vizuální, auditivní a jazykové. Jejich vzájemná harmonie, dominance a substituce představují důležité hledisko při hodnocení kvality komplexního komunikátu. Problematika je také nahlížena z hlediska narativity spotů, přičemž práce obsahuje popis roviny příběhu i diskursu. Zde jsou zahrnuty konkrétní události, postavy a prostředí, druhy výpovědí a specifikace postavení vypravěčů. Deskripce persuasivních jevů a jejich znakového naplňování pak přímo vychází z výše uvedených kritérií. V závěru je uvedeno shrnutí v rámci aspektů, kterými se práce zaobírala.
|