|
|
Kompaktní formy bydlení
Májek, Jan ; Koutný, Jan (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
„Kompaktní formy bydlení“ je výraz, se kterým se v české bytové architektuře zatím příliš nesetkáváme. Tato koncepce hustě zastavěných nízkopodlažních obytných souborů přitom v sobě nese silný potenciál nejen v otázkách pouhého bydlení, ale nabízí i jeden z progresivních způsobů alternativního řešení obytného prostředí vůbec. Zkoumaná forma bytové zástavby nabývá na významu zvláště ve specifických situacích, kdy konvenční bytová výstavba selhává a spíše generuje další společenské problémy. Disertační práce se v první řadě snaží v maximální dostupné míře zdokumentovat problematiku kompaktního bydlení, popsat jeho základní formy a poukázat na historické kořeny této typologie. Získané poznatky byly následně podrobeny hloubkové analýze, jejímž výstupem má být co nejkomplexnější charakteristika zkoumaného tématu a jeho zařazení do kontextu standardních forem bydlení. Výsledkem výzkumu je soubor informací, předpokladů a typologických východisek, která určují primární urbanistické, architektonické, případně sociální limity této obytné kategorie. Práce se pokouší zohlednit zadané téma v širším kontextu bydlení, jakožto elementární lidské potřeby. V konečném důsledku by zjištěné poznatky měly svým dílem přispět ke kultivaci bytové scény u nás a vytvořit teoretický materiál, který by se stal základním informačním podkladem pro tvorbu kompaktních obytných souborů. Závěry tohoto výzkumu mohou být dále rozvíjeny, ověřovány a zpřesňovány ve výukových procesech na fakultách architektury nebo přímo v praxi. Získané výsledky výzkumu by mohly podnítit zájem o tento typ kolektivního bydlení a přispět k obohacení české bytové scény o syntetickou formu, která bude tvořit typologický spojovací mezičlánek mezi rodinným domem a bytovkou. Nízkopodlažní obytné soubory s vysokou hustotou osídlení mohou současně vytvářet efektivní protiváhu k rozvolněné předměstské zástavbě typových rodinných domů a nabídnout způsob, resp. jeden z alternativních způsobů, jak se lze s touto urbanisticky rozpadlou bytovou zástavbou vypořádat.
|
|
|
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
|
|
|
Návrh sídelní struktury soudobého města v historickém prostředí.
Macholánová, Petra ; Obrtlík,, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší urbanistickou studii na území Červeného kopce, konkrétně v části území Stráň. Jde o lokalitu vedenou jako brownfield Kohnova cihelna. Návrh si klade za cíl využít maximálně potenciál této lokality, který spočívá v její blízkosti do centra města, sousedství s národní přírodní památkou, významnou plochou zeleně a výhledům, které toto místo díky své topografické situaci poskytuje. Na území 18 hektarů je navržena nová městská čtvrť, která by zacelila jednu z „brownfieldových děr“ na mapě města Brna a současně pomohla proti odlivu obyvatel na periferie města a vzniku urbanistických satelitů. Z četných průzkumů mínění obyvatel totiž vyplývá, že by rádi bydleli v blízkosti města, ale současně především mladé rodiny hledají klidnou lokalitu v blízkosti přírody a touží po vlastním domě. Proto je zde navržena kompaktní zástavba řadových domů, terasových viladomů a bloků bytových domů se soukromými vnitrobloky, doplněná kvalitním veřejným prostranstvím a občanskou vybaveností. Tato nová městská čtvrť by nabídla bydlení pro cca 3 500 nových rezidentů.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Buryová, Tereza ; Štěrbák, Edvard (oponent) ; Novák, Antonín (vedoucí práce)
Cílem bylo potřeba navrhovat takové bydlení, které by nebránilo vzniku přirozených sousedských vztahů a odstranilo anonymitu. Přitom respektovalo okolní zástavbu a nenásilně navázalo na její strukturu. Vytvořit tak rozmanitý prostor vychovávající kreativního člověka. Lidským prostorem je horizont = prostor pro život. Důležité tedy pro mě bylo zajistit zevnitř vizuální kontakt se zemí a zvenku vnímání přiměřeného měřítka domu i prostoru kolem něj. Také navrhnout bydlení cenově dostupné a přitom rozmanité a v co největší míře plnohodnotné.
|
|
|
Kompaktní formy bydlení v Brně, Černá Pole
Kuba, Jonáš ; Kratochvíl, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je navržení kompaktního bydlení s odpovídající občanskou a veřejnou vybaveností na ploše současných kasáren v Černých Polích, řešená plocha 16,97ha. Návrh respektuje okolní zástavbu, kdy na ni navazuje blokovou strukturou nájemných městských domů. Výsledkem je scelení území a vytvoření nového lokálního centra. Návrh usiluje o urbanisticky funkční typ zástavby městského charakteru s kladením důrazu na funkčnost, přehlednost a čistotu celkového konceptu.
|
|
|
Návrh sídelní struktury soudobého města v historickém prostředí.
Macholánová, Petra ; Obrtlík,, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší urbanistickou studii na území Červeného kopce, konkrétně v části území Stráň. Jde o lokalitu vedenou jako brownfield Kohnova cihelna. Návrh si klade za cíl využít maximálně potenciál této lokality, který spočívá v její blízkosti do centra města, sousedství s národní přírodní památkou, významnou plochou zeleně a výhledům, které toto místo díky své topografické situaci poskytuje. Na území 18 hektarů je navržena nová městská čtvrť, která by zacelila jednu z „brownfieldových děr“ na mapě města Brna a současně pomohla proti odlivu obyvatel na periferie města a vzniku urbanistických satelitů. Z četných průzkumů mínění obyvatel totiž vyplývá, že by rádi bydleli v blízkosti města, ale současně především mladé rodiny hledají klidnou lokalitu v blízkosti přírody a touží po vlastním domě. Proto je zde navržena kompaktní zástavba řadových domů, terasových viladomů a bloků bytových domů se soukromými vnitrobloky, doplněná kvalitním veřejným prostranstvím a občanskou vybaveností. Tato nová městská čtvrť by nabídla bydlení pro cca 3 500 nových rezidentů.
|
|
|
Kompaktní formy bydlení v Brně, Černá Pole
Kuba, Jonáš ; Kratochvíl, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je navržení kompaktního bydlení s odpovídající občanskou a veřejnou vybaveností na ploše současných kasáren v Černých Polích, řešená plocha 16,97ha. Návrh respektuje okolní zástavbu, kdy na ni navazuje blokovou strukturou nájemných městských domů. Výsledkem je scelení území a vytvoření nového lokálního centra. Návrh usiluje o urbanisticky funkční typ zástavby městského charakteru s kladením důrazu na funkčnost, přehlednost a čistotu celkového konceptu.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Buryová, Tereza ; Štěrbák, Edvard (oponent) ; Novák, Antonín (vedoucí práce)
Cílem bylo potřeba navrhovat takové bydlení, které by nebránilo vzniku přirozených sousedských vztahů a odstranilo anonymitu. Přitom respektovalo okolní zástavbu a nenásilně navázalo na její strukturu. Vytvořit tak rozmanitý prostor vychovávající kreativního člověka. Lidským prostorem je horizont = prostor pro život. Důležité tedy pro mě bylo zajistit zevnitř vizuální kontakt se zemí a zvenku vnímání přiměřeného měřítka domu i prostoru kolem něj. Také navrhnout bydlení cenově dostupné a přitom rozmanité a v co největší míře plnohodnotné.
|
|
|
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
|
|
|
Kompaktní formy bydlení
Májek, Jan ; Koutný, Jan (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
„Kompaktní formy bydlení“ je výraz, se kterým se v české bytové architektuře zatím příliš nesetkáváme. Tato koncepce hustě zastavěných nízkopodlažních obytných souborů přitom v sobě nese silný potenciál nejen v otázkách pouhého bydlení, ale nabízí i jeden z progresivních způsobů alternativního řešení obytného prostředí vůbec. Zkoumaná forma bytové zástavby nabývá na významu zvláště ve specifických situacích, kdy konvenční bytová výstavba selhává a spíše generuje další společenské problémy. Disertační práce se v první řadě snaží v maximální dostupné míře zdokumentovat problematiku kompaktního bydlení, popsat jeho základní formy a poukázat na historické kořeny této typologie. Získané poznatky byly následně podrobeny hloubkové analýze, jejímž výstupem má být co nejkomplexnější charakteristika zkoumaného tématu a jeho zařazení do kontextu standardních forem bydlení. Výsledkem výzkumu je soubor informací, předpokladů a typologických východisek, která určují primární urbanistické, architektonické, případně sociální limity této obytné kategorie. Práce se pokouší zohlednit zadané téma v širším kontextu bydlení, jakožto elementární lidské potřeby. V konečném důsledku by zjištěné poznatky měly svým dílem přispět ke kultivaci bytové scény u nás a vytvořit teoretický materiál, který by se stal základním informačním podkladem pro tvorbu kompaktních obytných souborů. Závěry tohoto výzkumu mohou být dále rozvíjeny, ověřovány a zpřesňovány ve výukových procesech na fakultách architektury nebo přímo v praxi. Získané výsledky výzkumu by mohly podnítit zájem o tento typ kolektivního bydlení a přispět k obohacení české bytové scény o syntetickou formu, která bude tvořit typologický spojovací mezičlánek mezi rodinným domem a bytovkou. Nízkopodlažní obytné soubory s vysokou hustotou osídlení mohou současně vytvářet efektivní protiváhu k rozvolněné předměstské zástavbě typových rodinných domů a nabídnout způsob, resp. jeden z alternativních způsobů, jak se lze s touto urbanisticky rozpadlou bytovou zástavbou vypořádat.
|
host ::
RSS.